Mikuláš Bek

Vládní koalice není jednotná v názoru na rychlost snižování schodku státního rozpočtu v příštím roce. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prosazuje deficit 235 miliard, šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová požaduje snížení pod 200 miliard korun. Naopak prioritou hnutí STAN či Pirátů není výrazné snižování deficitu, ale zvýšení výdajů do školství, vnitřní bezpečnosti nebo na podporu bydlení.

Radnice v pražských Horních Počernicích nechá přes léto zkontrolovat technický stav všech svých budov. Reaguje tak na to, že se ve čtvrtek v jedné z jejích základních škol zřítil sádrokartonový stropní podhled. ČTK to řekl starosta Horních Počernic Petr Měšťan (za ODS a TOP 09).

Vláda zahájí na výboru pro strategické investice jednání o podpoře pro zvyšování kapacit na středních školách tam, kde chybí, řekl premiér Petra Fiala (ODS) po jednání o řešení nedostatku kapacit na středních školách, zejména v Praze a středních Čechách. Řešením by podle něj bylo vybudování velkých budov ve stylu kampusu na hranici Prahy a Středočeského kraje.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dokončil návrh na zářijové zvýšení platů statisíců zaměstnanců veřejné sféry. V úterý odpoledne s ním seznámil na jednání koaliční rady lídry vládních stran. Konkrétní parametry návrhu ale zatím vládní koalice tají. Jurečka chce, aby se plánované zvýšení platů pohybovalo mezi pěti procenty, které navrhují zástupci zaměstnavatelů, a patnácti procenty, které požadují odbory. Požadavek na patnáctiprocentní plošný růst platů však vláda považuje za nereálný. Právě odborům přitom ministr slíbil zaslat konkrétní návrh do konce minulého týdne.

Členové vlády požadují pro příští rok do rozpočtů svých ministerstev o zhruba 250 miliard korun více, než mohou podle plánovaného schodku státního rozpočtu dostat. Informaci potvrdili nezávisle na sobě tři členové kabinetu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvá na dodržení plánovaného deficitu 235 miliard korun, s nímž návrh státního rozpočtu počítá.

Letošní výdaje Státního fondu podpory investic (SFPI) vzrostou o 4,38 miliardy korun na 6,32 miliardy. Příjmy se zvýší o 3,72 miliardy korun na 5,66 miliardy. Navýšení rozpočtu umožní podle vlády vyčlenit více peněz například na poskytování zvýhodněných úvěrů na podporu výstavby dostupného bydlení. Sněmovna podpořila také novelu, která stanoví podmínky pro možnost ucházet se o status umělce pro lidi působící v kultuře. Poslanci ve čtvrtek neukončili s ohledem na omluvy členů vlády debatu o žádné z desítky písemných poslaneckých interpelací, které mohli projednat. Vystoupil jen premiér Petr Fiala (ODS) k dotazu předsedkyně opozičního klubu ANO Aleny Schillerové o údajné hospodářské stagnaci.

Čeští učitelé nechtějí vykonávat funkci ředitele školy. Zájem o post má pouze šestina z nich, vyplývá z průzkumu PAQ Research. Do více než poloviny konkurzů se přihlásí jen jeden kandidát. A školní inspekce letos zaznamenala už dvě desítky řízení, kam se nepřihlásil vůbec nikdo.

Schodek rozpočtu po prvních pěti měsících, který je třetí nejvyšší od založení samostatné České republiky, představuje podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Patrika Nachera (ANO) neradostný výsledek. Podle něj vláda rezignovala na ekonomický růst, řekl v pořadu Události, komentáře. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) míní, že je u deficitu znát pozitivní posun oproti loňsku, ale budoucí vlády budou mít s konsolidací veřejných financí ještě mnoho práce. Podle něj to bylo hnutí ANO, které zdevastovalo veřejné finance.

Za navýšení peněz na vysoké školství demonstrovalo v pondělí odpoledne v centru Prahy podle ČTK několik stovek lidí. Po proslovech na náměstí Jana Palacha se poté vydali k ministerstvu školství, zastavili se také u úřadu vlády a ministerstva financí. Akci nazvanou Kolaps systému pořádala iniciativa Hodina pravdy. Žádá navýšení peněz na vysoké školství o jedenáct miliard korun a plán na stabilizaci financování na období let 2025 až 2030. Akce se účastnili studenti, zaměstnanci vysokých škol i zástupci školských odborů.

Už nyní požadují ministři zvýšení rozpočtů svých resortů na příští rok o víc než 100 miliard, vyplynulo z odpovědí členů vlády a koaličních lídrů pro Českou televizi. Například ministři dopravy a školství mluví každý o desítkách miliard navíc oproti letošnímu roku.

Vedení Prahy usiluje o zavedení spádovosti středních škol. Na školu v metropoli se po prvním kole přijímacích zkoušek nedostalo šestnáct procent deváťáků, průměr v Česku je přitom šestiprocentní. Podle vedení hlavního města za to může i stále rostoucí počet takzvaně „přespolních“ uchazečů. Resort školství návrh nepodporuje. Praze a středním Čechám vzkazuje, ať rozšiřují nebo staví nové školy.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce ve státním rozpočtu na příští rok zajistit desítky miliard korun navíc pro svůj resort. Zároveň zmínil, že kraje už dostaly 800 milionů korun, které chybí na platy nepedagogů. Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka je i přes dodatečné peníze stále problém s financováním těchto pracovníků a některé školy zvažují propouštění. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Členové vlády navrhují zvýšit celkové výdaje ministerstev až o 40 miliard korun. Podle zjištění ČT více peněz požadují ministři pro oblast školství, sociální dávky nebo na investice do méně rozvinutých regionů. O více peněz pro své resorty usilují hlavně ministři z hnutí STAN a Pirátské strany. S žádnými výraznějšími přesuny ve státní kase ovšem nesouhlasí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Kapacitní problémy škol v Praze jsou vážné, řekl ve čtvrtek v pořadu Události, komentáře ministr školství Mikuláš Bek (STAN) k přijímacímu řízení na střední školy. V metropoli se na žádnou střední školu v prvním kole nedostalo šestnáct procent dětí, zatímco v ostatních krajích se neúspěšnost pohybovala kolem šesti procent. Ministr zmínil, že se debatuje mezi Středočeským krajem a Prahou o budování středoškolských kampusů. Podle něj je potřeba rychle jednat, aby v příštích letech už převisy poptávky nebyly tak výrazné. Na druhou stranu jsou podle něj v některých oblastech školy, které jsou nevyužité.

Česká vláda se do několika dnů sejde v novém složení. Prezident Petr Pavel slíbil ve čtvrtek jmenovat nového ministra pro vědu a výzkum Marka Ženíška (TOP 09). Premiér Petr Fiala (ODS) z vládní rošády, kterou zkomplikovaly pochybnosti o publikační činnosti původního nominanta Pavla Tuleji (TOP 09), „nemá žádnou radost“. Koalice je však přes drobné neshody pevná, řekl v Interview ČT24. Hovořil také o boji s opozicí, migračním paktu nebo žádosti o abolici pro Vratislava Mynáře.

Je to politické zaškobrtnutí, řekl v Událostech, komentářích místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel k nominaci Pavla Tuleji na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) podotkl, že jde o reputační problém, a v souvislosti s koncem dosavadní ministryně Heleny Langšádlové (TOP 09) vyjádřil také obavu, že do budoucna bude o ministrech rozhodovat počet lajků na sociálních sítích. Podobně se vyjádřil i místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher, podle nějž TOP 09 dala přítomnost na sociálních sítích na úroveň obsahu.

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) podá demisi, protože ztratila podporu své mateřské strany. Vedení TOP 09 vadilo, že neumím veřejně prodat svou práci, řekla Langšádlová v rozhovoru Deníku N. Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil její práci, o nástupci chce mít jasno příští týden. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová potvrdila, že o něm rozhodne během příštího týdne předsednictvo strany.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na resortu řeší, kde by mohl ve školství škrtat. Pokud se ale jedná o jeho vlastní bydlení, šetření jde stranou. Domů se z resortu vrací do luxusní rezidence na pražském Břevnově, zjistil deník MF Dnes. Cena pronájmu činí přes 57 tisíc korun měsíčně, za ministra ho platí stát. Bek bydlí i nad poměry ostatních ministrů, po Praze by sehnal byty podobné a výrazně levnější. Pro 168 hodin natáčel David Sebíně.

Ředitelé škol v Česku patří mezi ty s největší administrativní zátěží v Evropě. Podle aktuální studie Vysoké školy ekonomické v Praze jim na vedení žáků a učitelů zbývá jen třiadvacet procent času. V nejlepších vzdělávacích systémech je to právě naopak. Pomoci by mohlo administrativní slučování škol. Podmínky ministerstvo připravuje.

Studenti učitelství budou mít více hodin praxe, schválilo to ministerstvo školství. Očekává, že pomohou absolventy udržet v oboru. Fakulty teď k praxím nepřistupují jednotně. Na některých z nich se může dotace hodin ve školách i zdvojnásobit.

Odbory požadují navýšení výdělků státním zaměstnancům, a to ještě do konce letošního roku. Velké části vláda peníze na letošní výplaty o dvě procenta snížila, například úředníkům nebo lidem v kulturní sféře. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kabinet o navýšení jedná, dodává ale, že preferuje spíš adresné přidání, nikoli plošné.

Vláda schválila snížení maximálního počtu hodin výuky hrazeného ze státního rozpočtu pro základní a střední školy o pět procent, uvedl na středeční tiskové konferenci ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V některých školách se tak od začátku nového školního roku sníží počet úvazků učitelů, které platí stát. Snížení maxima se podle ministerstva školství dotkne necelé třetiny základních škol a asi desetiny středních škol. Úprava se netýká dvoutřídních škol. Vláda také formálně ukončila veškeré práce na přípravě průmyslového parku v Líních u Plzně, kde automobilka Volkswagen (VW) zvažovala vytvoření továrny na baterie pro elektromobily, takzvané gigafactory.

Nový rámcový vzdělávací program pro školy by měl přispět ke snižování nerovností ve vzdělávání a posílit výuku zaměřenou na dovednosti, řekl k zahájení veřejné konzultace tohoto programu ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Větší důraz by se měl klást na aktivní práci s informacemi a hledání souvislostí. Odborníci i veřejnost se nyní mohou k návrhu vyjádřit, čas na to mají do konce května.

Ministerstvo školství chce zastavit negativní trend posledních let, kdy narůstá množství dětí s nadváhou a každé čtvrté dokonce trpí obezitou. Má to změnit čtyřletý strategický plán, který ministru Mikuláši Bekovi (STAN) schválila vláda. Jeho cílem je dostat do školní výuky více pohybu, a to nejen v hodinách tělesné výchovy.