Mikuláš Bek

Nově zvolení poslanci se poprvé po říjnových volbách sešli na ustavující schůzi. Sněmovna tím ve 14:00 obnovila činnost. Zákonodárci na schůzi složili ústavou předepsaný poslanecký slib a oficiálně se tak ujali mandátu. Dolní komora v pondělí také zřídila mandátový a imunitní výbor. Nejsledovanější body první schůze, tedy volba nového předsedy a místopředsedů dolní komory, budou na programu při jejím středečním pokračování. Poslanci se sejdou v 9:00.

Tarify všech učitelů a akademiků stoupnou od 1. ledna příštího roku o sedm procent. Asistentům pedagogů a některým lektorům vláda zvýšila tarif o fixních dva tisíce korun měsíčně. O přijetí návrhu informoval po středečním jednání vlády ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Kabinet se věnoval rovněž otázkám spojeným s bydlením nebo pracovními úrazy.

V Bystřici nad Pernštejnem na Žďársku zemřel třináctiletý chlapec po pádu z okna gymnázia. Okolnosti tragické události policie prověřuje. Péči rodině a žákům školy jsou připraveni poskytnout psychologové a krizoví interventi záchranářů.

Vláda se s odbory na růstu platů ve veřejné sféře nedohodla. Platí pouze dřívější domluvy o růstu platů v příštím roce u bezpečnostních sborů a pedagogů, které kabinet potvrdí zřejmě příští týden. Rozhodovat, jak porostou po novém roce platy dalších zaměstnanců ve veřejné sféře, už po volbách kabinet s ohledem na rozpočtové dopady nechce, sdělil po jednání s odborovými předáky končící ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Úderem páteční dvaadvacáté hodiny se po celém Česku zavřely volební místnosti, v nichž mohli občané od 14:00 volit své zástupce v Poslanecké sněmovně. Ti, kdo k volebním urnám nedorazili v pátek, mají tuto možnost ještě v sobotu, kdy budou volební místnosti otevřené od 8:00 do 14:00 hodin. Poté hlasování skončí a volební komise začnou se sčítáním hlasů.

Vláda Petra Fialy (ODS) na úterním zasedání jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí na konci srpna navrhlo rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Vláda oproti prvnímu návrhu zvýšila příjmy a výdaje o 28 miliard. Plánovaný schodek ale zůstal stejný. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočtové příjmy pro příští rok zvýšily díky dopadu jednotného hlášení zaměstnavatele a vyšším očekávaným příjmům z EU.

Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy (KTF UK) nově povede rektorka Milena Králíčková. Ministerstvo školství ve čtvrtek rozhodlo o odnětí výkonu působnosti děkana fakulty. Rozhodnutí nabývá účinnosti o půlnoci na pátek. Dříve Městský soud v Praze zakázal akademickému senátu KTF UK do pravomocného rozhodnutí volit děkana.

Učitelům se od ledna zvýší platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a dalším pedagogům s nižší odborností by se měly zvednout o pevnou částku dva tisíce korun. Dohodly se na tom školské odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN), uvedl jejich předák František Dobšík. Upřesnil, že dva tisíce korun navíc by měli dostat školští pracovníci do sedmé platové třídy, sedm procent pak od osmé platové třídy.

Ministerstvo školství v létě dokončilo audit zkoušek připravovaných organizací Cermat. Ten čelil kritice kvůli nejasnému zadání, nízké časové dotaci či odlišné každoroční úrovni testů. Nejvíc stížností letos mířilo na maturitní test z matematiky, ve kterém byla dokonce chyba. Poslední úloha měla více než jedno řešení, přitom u ní bylo uvedeno, že existuje jedna správná odpověď. Bez problémů ale nebyl ani test z češtiny. A ukázalo se, že kritici měli pravdu. Tématu se pro Reportéry ČT věnovala Barbora Loudová.

Opoziční strany kritizují návrh rozpočtu na příští rok, který předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). ANO a SPD tvrdí, že předloha neumožňuje reálně hospodařit a že plánované zadlužení způsobí růst inflace. Piráti míní, že návrh upřednostňuje jen krátkodobé účetní škrty. Vládní TOP 09 vnímá jako podhodnocené kapitoly ministrů zdravotnictví a pro vědu, podobně se o svém resortu vyjádřil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na podporu školství a vědy se chce v další debatě o rozpočtu zaměřit vládní STAN. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) musí kabinet najít rovnováhu mezi prioritami a danými požadavky.

Ministerstvo školství (MŠMT) zahájí kontrolu na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy (KTF), uvedlo na svém webu. Chce tak získat co nejvíce informací o situaci na fakultě poté, co obdrželo od předsedy akademického senátu KTF podnět k omezení působnosti děkana. Na škole panují spory o to, kdo ji má vést po odvolání děkana Jaroslava Brože.

Rektorka Univerzity Karlovy (UK) Milena Králíčková zrušila pověření Michaely Falátkové vedením katolické teologické fakulty (KTF). Zrušila i své opatření, které určovalo proděkanu Aleši Práznému takzvané překážky v práci. Vyhověla tak výzvě ministerstva školství, kterou škola obdržela minulý týden.

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) chce nucenou správu nad fakultou. Předseda senátu David Vopřada dal v pondělí ministrovi školství Mikuláši Bekovi (STAN) podnět k omezení působnosti děkana fakulty, informoval mluvčí univerzity Jan Bumba. Na fakultě panuje spor o tom, kdo má školu vést po odvolání děkana Jaroslava Brože.

Novoměstská nezisková organizace Portimo, která na Vysočině zajišťuje programy zaměřené na duševní zdraví žáků základních a středních škol, přišla od září o osmdesát procent dotace z ministerstva školství. Není jediná – podobně je na tom řada dalších organizací. Ministerstvo totiž pro nový školní rok upravilo systém hodnocení žádostí v rámci dotačního titulu na programy primární prevence. Portimo se nyní snaží chybějící finance získat prostřednictvím sbírky.

Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje coby zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel tuto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech.

Nepedagogické pracovníky zřejmě budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Budou mít kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Senát schválil novelu školského zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Změnu týkající se mezd nepedagogických pracovníků kritizovala opozice i školské odbory a samosprávy. Upozorňují, že na to nebude dost peněz. Senát ve čtvrtek také podpořil zvýšení peněžité pomoci obětem trestných činů.

Snižování schodku státního rozpočtu v příštím roce po čtyřech letech skončí, potvrdil ČT ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Maximální zákonem povolený rozpočtový deficit může vystoupat v roce 2026 až na 280 miliard, což je o téměř 40 miliard vyšší částka než letos. Návrh státního rozpočtu, který má současná vláda předložit do sněmovny na konci září, budou posuzovat noví poslanci vzešlí z říjnových parlamentních voleb.

Za katedrou přibývá kantorů, kteří nemají potřebné učitelské vzdělání. Bez odborné kvalifikace učí už každý desátý. Ministerstvo školství proto pedagogické fakulty pověřilo navýšením počtu studentů. Přijímat jich mají víc minimálně v příštích deseti letech, kdy budou zároveň do důchodu odcházet populačně silné ročníky učitelů. Podle výzkumné agentury PAQ Research a neziskové organizace EDUin ale podíl nekvalifikovaných vyučujících roste i proto, že absolventi škol nachází uplatnění v jiných, lépe placených oborech.

Češi, Němci a sudetští Němci položili dobré základy smíření, nejdůležitější úkoly stojí ale stále ještě před nimi, řekl na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Řezně český ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Sudetské Němce pozdravil jménem české vlády a oslovil je jako krajany. Podle bavorského premiéra Markuse Södera Němci a Češi vybudovali silné partnerství a přátelství, které je potřeba dál posilovat.

České školy čelí dalšímu zhoršení nedostatku kvalifikovaných učitelů. O tom, jak trend zvrátit, co by se mělo zlepšit či co už Česko pro zatraktivnění oboru dělá, diskutovali účastníci z řad odborné veřejnosti na debatě s názvem Kdo bude učit naše děti aneb inventura sboroven, kterou pořádala iniciativa Začni učit! Diskutující se shodli, že společnost vnímá učitelství jako vážené povolání, ale nikoliv příliš atraktivní. V této rychle se měnící době jsou navíc na učitele kladeny vysoké nároky.

Financování nepedagogických pracovníků jako školníků uklízeček či kuchařek zřejmě bude od příštího roku převedeno ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Ve sněmovně to ve středu prosadila vládní koalice přes odpor opozičních hnutí ANO a SPD. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů má zase být ze státního rozpočtu. Novelu školského zákona nyní posoudí Senát.

V prvním kole přijímacích zkoušek bylo na střední školy přijato 94 procent deváťáků, asi o procento více než loni. Většina se dostala na preferovanou školu, sdělil ministr školství Mikuláš Bek (STAN) spolu s ředitelkou Cermatu Barborou Rosůlkovou. Resort školství informoval také o výsledcích státních maturit, neuspělo 12,3 procenta studentů.

Cermat svými testy ničí naše školství, jsou tam příklady odtržené od praxe, uvedl v úterních Událostech, komentářích s moderátorem Martinem Řezníčkem lektor a didaktik Robert Čapek, který je známý pod přezdívkou Líný učitel. Podle bývalého ředitele Cermatu Miroslava Krejčího je řešení situace složitější a není cestou tyto typy testů zrušit. Zmínil, že se na nich podílejí odborníci. Školský systém podle něj potřebuje mít jasná čísla, kterými výsledky vzdělávání měří.

Poslanecká sněmovna o převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce rozhodne 28. května v poledne. Prosadila to koalice na návrh předsedy poslanců STAN Josefa Cogana, který nutnost pevného termínu hlasování o školské novele a jejích úpravách zdůvodnil obstrukčními projevy zástupců opozičních hnutí ANO a SPD. Součástí novely je například i slučování malých škol.