Mikuláš Bek strana 3 z 5

Praha 3 zpřísňuje podmínky před dubnovými zápisy do prvních tříd. Nově bude ověřovat, že dítě skutečně bydlí na adrese, kterou rodič uvádí. Chce tak odradit od takzvané spádové turistiky. S tou jsou problémy zejména ve velkých městech. Podle některých právníků ale může být postup městské části v rozporu se zákony.

Hnutí STAN předpokládá, že se liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) odvolá proti rozsudku soudu, který ho uznal vinným v korupční kauze, a věří, že nakonec prokáže svou nevinu. Zastupitelský klub Starostů pro Liberecký kraj stojí plně za Půtou a nechce, aby odstoupil. S koaličním partnerem SPOLU se sejde ve čtvrtek. Opoziční ANO v Libereckém kraji naopak vyzvalo Půtu k rezignaci.

Vládní výbor pro strategické investice na úterní schůzi projednal výsledky studie socioekonomických dopadů výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. „Z analýzy jasně vyplývá, že převažují pozitivní dopady nad negativními,“ poznamenal ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle studie bude nutné region připravit na téměř deset tisíc nových obyvatel. Ministr míní, že je to zvladatelné.

Vysoké školy, které působí v Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském a Libereckém kraji, by měly v novém akademickém roce navýšit počet přijímaných studentů o sedm procent. Dostanou na to navíc asi 71 milionů korun, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V těchto krajích je podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí nižší než 25 procent. Zatímco v Praze má vysokoškolské vzdělání v tomto věku asi polovina lidí, v Karlovarském kraji se jedná o asi čtrnáct procent, v Ústeckém zhruba o šestnáct procent.

Nejednotné hlasování koaličních senátorů o vládních návrzích už by se podle stranických lídrů nemělo opakovat. Shodli se, že se svými zákonodárci budou víc komunikovat. V úterý třeba senátoři za hnutí STAN nehlasovali pro růst platů ústavních činitelů. O den později pak jasná většina senátorů STAN a KDU-ČSL odmítla přísnější kontroly solárních elektráren.

Senát schválil ratifikaci smlouvy mezi Českem a Vatikánem. Zároveň odmítl požádat Ústavní soud o její přezkum. Kritici tak žádost budou moci podat až po schválení dokumentu sněmovnou. Horní komora se zabývala i novelou vysokoškolského zákona, kterou senátoři podle doporučení z výborů vrátili poslancům bez zavedení takzvaného hlídačkovného, tedy příspěvku, který by školy měly platit vysokoškolačkám na hlídání jejich dětí.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) s ředitelkou Cermatu Barborou Rosůlkovou představili podrobnosti k přijímacímu řízení na střední školy pro letošní rok. K přijímačkám by se letos podle odhadů mělo dostavit přes sto tisíc deváťáků. Podle Beka jde o podobně silný ročník jako loni. Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal dodal, že se od minulých let nebudou dramaticky lišit ani kapacity středních škol. Elektronický systém pro podávání přihlášek by se měl rodičům a dětem otevřít o půlnoci z 31. ledna na 1. února, řekla Rosůlková. Přihlášky bude možné podávat až do 20. února.

Policie v pondělí dopoledne zadržela na základní škole v Rudolfově u Českých Budějovic žáka, jenž podle ní vyhrožoval střelnou zbraní učitelce, která jej však sama zneškodnila. Žák druhého stupně na učitelku zbraní zamířil. Nikdo nebyl při incidentu zraněn. Zadržený chlapec měl u sebe i jiné zbraně, řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), který do školy přijel.

Plošné testování žáků v takzvaných uzlových bodech v páté a deváté třídě by mohlo nahradit přijímací zkoušky na střední školy. Nejdříve by mohlo být zavedeno v roce 2032, tedy až první „deváťáci“ absolvují výuku na základní škole podle nového rámcového vzdělávacího programu (RVP ZV), uvedl resort školství. O tom, jak by mělo testování vypadat, jedná ministerstvo se zástupci Národního pedagogického institutu, České školní inspekce a státní organizace Cermat.

Na financování nepedagogických pracovníků a na takzvané ostatní neinvestiční výdaje dostanou obce a kraje letos jedenáct miliard korun. Peníze, které by za třetinu roku vydával na placení nepedagogů stát, převede v plné výši do rozpočtů měst, obcí a krajů. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zřizovatelé by měli nepedagogy, například školníky, uklízečky či kuchařky, platit od září 2025. Záměr převést financování na zřizovatele kritizovaly v minulém týdnu školské odbory, proti se postavilo dříve i Sdružení místních samospráv.

Ministerstvo školství představilo nové plány výuky. Slibují víc praktických dovedností, méně takzvaného biflování a povinnou angličtinu už od první třídy. Dosud byla od třetí. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v Událostech, komentářích prohlásil, že je třeba hledět na to, zda jsou čeští žáci srovnatelní s těmi zahraničními, předseda rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Robert Plaga zase volá pro větší podpoře škol a vysvětlení změn učitelům.

Povinná výuka angličtiny na základních školách od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Ministerstvo školství vypracovalo nové rámcové vzdělávací programy pro mateřské a základní školy, které představil ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Ministerstvo školství schválilo nové rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní a základní vzdělávání. Přináší například povinnou výuku angličtiny od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Veřejnosti představí ministerstvo dokumenty 14. ledna.

Obce a kraje by měly od příštího září nově hradit školám kromě mezd kuchařek, uklízeček a dalšího provozního personálu také nákup učebnic. Prostředky na to mají dostat z upraveného rozpočtového určení daní. Ředitelé se obávají, že změna dopadne na kvalitu výuky. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) ale bude legislativa garantovat, že peníze školy dostanou.

Sněmovna schválila pravidla pro sociálně-zdravotní služby. Odmítla přitom zrušit cenové stropy za pobyt v soukromých domovech seniorů. Byla to nakonec jediná norma ve třetím čtení, kterou ve středu poslanci projednali. Úvod schůze totiž zdržel dvě a půl hodiny trvající projev předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Poslanci měli odpoledne a večer na programu i úvodní kola školské novely či vládní novely týkající se výpovědí. Obě navzdory opozičním výhradám prošly.

Do termínu pro podání přihlášek na střední školy zbývají necelé dva měsíce. Podle ministerstva školství se po letošním zavedení elektronického formuláře žádné významné změny dít nebudou. Úpravy předpokládá až od dalšího roku, kdy by měly školy od Cermatu dostávat i testy z angličtiny.

Platy kuchařek, uklízeček nebo školníků mají od 1. září 2025 financovat místo státu zřizovatelé škol. Vláda nepočítá s tím, že by termín o čtyři měsíce posunula, jak žádá Svaz měst a obcí. Hlavní obavou starostů je, že nedostanou včas peníze pro školy. V takovém případě část koalice hrozí, že nepodpoří rozpočet na příští rok. Novou finanční povinnost má obcím vynahradit zvýšení rozpočtového určení daní. Jenže zatím chybí zákon, který by to umožnil.

Ministři ve čtvrtek odpovídali na ústní interpelace zákonodárců. Nejvíce výhrad směřovalo k premiérovi Petru Fialovi (ODS). Někteří zákonodárci tvrdili, že vláda neplní své závazky, poslanci SPD pak premiéra obvinili z toho, že v zemi panuje cenzura. Proti tomu se Fiala ohradil – kdyby v zemi panovala cenzura, byl by prý první, kdo bude hájit svobodu slova. Premiér také řekl, že devadesát procent programu vláda určitě dodrží. Dopoledne se sněmovna zabývala písemnými interpelacemi. Poslanci také projednávali novelu zákona o elektronických komunikacích.

Až o pětinu víc všeobecných a dětských sester nebo záchranářů slibuje program na podporu jejich vzdělávání. Jinak by tyto profese v Česku kvůli stárnutí tuzemské populace brzy výrazně chyběly. Univerzity by od státu měly dostávat víc peněz, aby v příštích dvanácti letech navýšily kapacity.

Některé školské organizace jsou proti změnám ve výuce cizích jazyků v základních školách, které navrhl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Přinesou podle nich více škody než užitku. Vyzývají proto ministerstvo, aby zachovalo povinnost výuky cizího jazyka od třetí třídy a dalšího cizího jazyka nejpozději od osmé třídy. Bek v létě představil návrh, podle kterého by měli žáci povinně cizí jazyk od první třídy a další cizí jazyk od šesté třídy.

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí končí v čele státní organizace kvůli neshodám se zaměstnanci. V Interview ČT24 řekl, že se rozhodl odejít sám. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si podle něj nepřál, aby ve funkci skončil. Krejčí nastínil, jaké problémy mohly stát za jeho koncem.

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí rezignuje. Ve funkci ho od 1. listopadu nahradí jeho zástupkyně Barbora Rosůlková. Důvodem odchodu jsou neshody mezi zaměstnanci a Krejčím, někteří podali výpovědi, Krejčí jako východisko navrhl rezignaci. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) to ve čtvrtek oznámil na tiskové konferenci.

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí podle Deníku N končí ve funkci. Server o tom informoval s odvoláním na dva zdroje. Rezignaci by měl podle něj oznámit ve čtvrtek na tiskové konferenci. Podle mluvčí ministerstva školství Terezy Fojtové bude ve čtvrtek pokračovat jednání, o jehož výsledcích bude resort informovat na brífinku. Cermat je příspěvková organizace ministerstva, která má na starosti mimo jiné přípravu státních maturit či přijímacích zkoušek.

Platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců se příští rok zvýší o 6,95 procenta, schválila vláda. Další peníze, které byly zahrnuté v rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst, se využijí na vyšší platy administrativních pracovníků v justici, bude to až 700 milionů korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po jednání kabinetu informoval o růstu platů o 6,9 procenta. Podle něj zvýšení platů odpovídá vývoji mezd v celé společnosti.