Senát schválil ratifikaci smlouvy mezi Českem a Vatikánem. Zároveň odmítl požádat Ústavní soud o její přezkum. Kritici tak žádost budou moci podat až po schválení dokumentu sněmovnou. Horní komora se zabývala i novelou vysokoškolského zákona, kterou senátoři podle doporučení z výborů vrátili poslancům bez zavedení takzvaného hlídačkovného, tedy příspěvku, který by školy měly platit vysokoškolačkám na hlídání jejich dětí.
Senát ratifikaci smlouvy mezi Českem a Vatikánem schválil navzdory výhradám kritiků k pasáži smlouvy o zpovědním tajemství a jeho nositelích. Jejich žádost o předběžný soudní přezkum souladu smlouvy s ústavním pořádkem odmítl. Souhlas s potvrzením smlouvy vyjádřilo 52 ze 73 přítomných senátorů, přičemž jednotně pro byli jen členové lidovecké frakce. Aby se smlouva stala závaznou, musí ji ještě schválit Poslanecká sněmovna a podepsat prezident.
Pro přezkum smlouvy Ústavním soudem před jejím schválením se vyslovilo 32 ze 72 přítomných senátorů, přičemž jednotně pro byli pouze senátoři z klubu SEN 21 a Piráti. K přijetí chybělo pět hlasů. Proti žádosti podle záznamu hlasování bylo osm senátorů, 32 se zdrželo. Žádost budou moci podat za sebe až po schválení smlouvy sněmovnou. Pod žádost se bude muset podepsat nejméně 17 senátorů.
Podle Lipavského smlouva zpovědní tajemství neposiluje
Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) smlouva mezi Českem a Vatikánem nezhoršuje postavení obětí zneužívání v církvi, naopak vytváří podmínky pro jeho zlepšení. Odmítl rovněž obavy, že by smlouva posilovala zpovědní tajemství a tím zhoršila vyšetřování trestných činů v církvi.
Ministrovi během projednávání oponoval předseda senátorského klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska, který by chtěl po Ústavním soudu rozhodnutí, zda smlouva není jednostranně výhodná pro Vatikán.
Ministr senátorovo tvrzení odmítl. „Nemusíme se obávat, že by se smlouva stala součástí ústavního pořádku České republiky a byla měřítkem pro posuzování ústavnosti běžných zákonů,“ sdělil. Na rozdíl od dohod jiných zemí s Vatikánem v české verzi smlouvy „není ani stanoveno, že by zpovědní tajemství bylo nedotknutelné či absolutní“, řekl Lipavský. „Smlouva nijak toto zpovědní tajemství neupravuje nad rámec současného právního řádu, což byla klíčová podmínka, kterou jsme měli,“ dodal.
Dohoda uvádí, že Česko zpovědní tajemství uznává a že pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství „za podmínek stanovených zákonem“. Termín „pastorační pracovníci“ byl podle ministerstva zahraničí do smlouvy vložen kvůli tomu, že Vatikán pojem duchovní nepoužívá a že může být použit pro všechny církve. Právo obdobné zpovědnímu tajemství je už v českých zákonech obsaženo s ohledem na nekatolické církve.
Láska Senátu navrhl obrátit se na Ústavní soud
Láska tvrdí, že o tom, kdo bude nositelem zpovědního tajemství, bude rozhodovat církev. Smlouva jí podle senátora umožní určit, kdo je pastoračním pracovníkem a tedy nositelem zpovědního tajemství. Stát se ve smlouvě vzdal možnosti určit jejich okruh zákonem, uvedl Láska. Podle něj církev s odkazem na zpovědní tajemství bude moci odmítnout policii spolupráci při vyšetřování deliktů a trestných činů sexuální povahy. „To není ochrana věřícího, to je prostě ochrana církevních hodnostářů,“ dodal.
Senátor navrhl horní parlamentní komoře, aby se obrátila na Ústavní soud s žádostí o přezkum smlouvy s ústavním pořádkem. Láska dodal, že má přislíbeny podpisy potřebných sedmnácti senátorů, aby mohl žádost po schválení smlouvy sněmovnou podat.
Láska by chtěl po Ústavním soudu rozhodnutí, zda je smlouva lidskoprávní, a stane se tedy součástí českého ústavního pořádku. Ústavní soud by podle něho měl také rozhodnout, zda je smlouva vyvážená, a nikoli jednostranně výhodná pro Vatikán, zda je v souladu s ústavně zaručenou svobodou náboženského vyznání a zda je zpovědní tajemství pojato tak, že jen církev bude určovat, kdo je jeho nositelem.
Vysokoškolský zákon
Uzákonění příspěvku studentkám vysokých škol na hlídání jejich malých dětí, takzvaného hlídačkovného, Senát kvůli jeho koncepci odmítnul. Kritici, k nimž patřil i ministr školství Mikuláš Bek (STAN), vytkli této poslanecké úpravě vysokoškolského zákona nesystémovost, možné zneužívání a zvýšení výdajů univerzit, které by mohlo dosáhnout až čtvrt miliardy korun ročně. Výhrady k ní měla také Česká konference rektorů. Novelu tak bude muset znovu posoudit sněmovna.
Ministr senátorům řekl, že úprava je v rozporu s dohodami s resortem práce a sociálních věcí o sociálních stipendiích. Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá hlídačkovné, které má podle poslanecké úpravy činit polovinu minimální mzdy, aktuálně zhruba 10 500 korun měsíčně, začlenit do rodičovského příspěvku.
Předseda školského výboru Jiří Růžička (za TOP 09) poznamenal, že hlídačkovné by musely hradit vysoké školy ze státního příspěvku na vzdělávací činnost, tedy na úkor ostatních studentů. Senát v této souvislosti vybídl resorty školství a práce, aby návrh alternativního řešení finanční podpory studujících rodičů začlenila ve sněmovně do zákona o dávce státní sociální pomoci.
Rada vysokých škol varuje před ústavní stížností kvůli úpravě zákona. Upozorňuje, že části novely, které se týkají změn postavení Národního akreditačního úřadu, vykazují prvky, které dříve Ústavní soud označil jako neústavní. Předseda rady Tomáš Kašparovský informoval, že rada sama stížnost podat nemůže, chce jen upozornit na riziko.
Novela o výkonu ústavní výchovy
Senát ve čtvrtek schválil novelu o výkonu ústavní výchovy, podle níž by se péče o děti v dětských domovech měla do budoucna co nejvíce blížit obvyklému rodinnému životu. Novela podle jejích tvůrců otevírá možnost poskytování péče ve vhodnějších podmínkách bytů či rodinných domů, a to bez dopadů na státní rozpočet a další veřejné rozpočty.
Novela zejména ruší ustanovení o minimálním počtu dvou rodinných skupin v jedné budově, kvůli kterému se podle předkladatelů dostávají někteří zřizovatelé zajišťující péči o děti v samostatných skupinách v bytech a domech na hranu nynějšího zákona.
