Část senátorů chce poslat smlouvu mezi Českem a Vatikánem ještě před jejím schvalováním v horní parlamentní komoře k Ústavnímu soudu, zjistila ČT. Někteří senátoři totiž mají pochybnosti, jestli smlouva příliš neposiluje práva katolické církve v české společnosti, například v otázce zpovědního tajemství.
Část senátorů chce smlouvu s Vatikánem poslat Ústavnímu soudu
3 minuty
Události: Spor o smlouvu mezi Českem a Vatikánem
V listopadu 2008 Ústavní soud rozhodoval o souladu Lisabonské smlouvy s ústavou ještě před tím, než ji schvaloval Senát. Podobný předběžný přezkum nyní chce část senátorů v případě smlouvy Česka s Vatikánem. Musela by s tím však souhlasit nadpoloviční většina horní komory.
„To nejvíc řešené je zpovědní tajemství. Dochází jednak k věcnému rozšíření zpovědního tajemství a o tom, na koho se bude vztahovat, pokud bude tato úmluva ratifikovaná, bude rozhodovat církev,“ sdělil předseda senátorského klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska (SEN 21).
Baxa: Návrh bychom projednali přednostně
Někteří senátoři se ještě rozhodují, jestli přezkum podpoří už před schvalováním horní komorou, nebo až poté, co by smlouvu případně schválila. „Obecně jsem pro přezkoumání Ústavním soudem. Otázkou je, jestli před, nebo po,“ uvedl předseda senátorského klubu Starostové a nezávislí Jan Sobotka (STAN).
„Text smlouvy opravdu nerozšiřuje zpovědní tajemství na další osoby, je to přímo v souladu s trestním zákoníkem a občanským soudním řádem,“ je přesvědčen předseda klubu senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS).
Šéf Ústavního soudu Josef Baxa ujišťuje, že by případný návrh senátorů na přezkum projednal soud přednostně. „Jsou to věci, kde – jak se říká – všeho necháme, pokud taková věc přijde, protože je to vlastně předběžná kontrola ústavnosti. Ratifikační proces nemůže být dokončen,“ vysvětlil.
Senát se smlouvou začne zabývat za dva týdny
Horní parlamentní komora začne smlouvu projednávat ve čtvrtek 23. ledna. Ještě před tím ji ale posoudí senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Pokud senátoři za dva týdny smlouvu odhlasují, doputuje zřejmě k Ústavnímu soudu poté, co skončí schvalovací proces.
„Mám předpřipraveno sedmnáct podpisů a podáme ten návrh k Ústavnímu soudu jako skupina senátorů s tím, že to naše podání má odkladný účinek,“ řekl Láska.
Sněmovna v prvním čtení projednala smlouvu mezi Českem a Vatikánem 19. a 20. prosince. Definitivně hlasovat by o ní mohli poslanci v první polovině března. Při prvním projednávání smlouva ve sněmovně hladce prošla. Podobnou úmluvu s Vatikánem má šestnáct zemí Evropské unie, mezi nimi i všechny sousední státy České republiky.
Ve smlouvě jsou „velmi sporné body“, míní Šípová
Člen senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Tomáš Czernin (TOP 09) se domnívá, že smlouva je „prakticky právní ošetření stávajícího stavu“. „Víme, že vztahy mezi státem a církví jsou dobré a je pouze potřeba to právně zakotvit,“ uvedl.
Podle místopředsedkyně výboru pro záležitosti Evropské unie Adély Šípové (za Piráty) není potřeba smlouvu uzavírat rychle, svoboda vyznání katolíků je na území Česka dobře garantována, poznamenala. „Domnívám se, že pokud máme určité pochyby a nejasnosti o charakteru smlouvy a o tom, jaké bude mít důsledky, tak je na místě využít té možnosti, kterou nám zákon dává, a tedy poslat ji k předběžnému posouzení v souladu s ústavním pořádkem k Ústavnímu soudu,“ sdělila Šípová s tím, že jsou ve smlouvě „velmi sporné body“. Prozkoumání Ústavním soudem se nebrání ani Czernin.
Jedním ze sporných bodů je, že smlouva pracuje s termínem pastorační pracovník, což ale nemá oporu v jiné části českého práva. To znamená, že jeden z bodů, které kritici této smlouvy připomínají, je to, že církev bude moci sama určit, kdo bude moci držet zpovědní tajemství.
16 minut
Události, komentáře: Omezí vatikánská smouva český právní řád?
„Je zde rozdíl v pojmech, které používá církev, a v pojmech, které používá stát. Nemůžeme tyto pracovníky označit jako duchovní, protože tento pojem nepoužívají všechny církve. Každá církev musí doložit, jaký způsobem se její členové stávají duchovními. Neobávám se, že by se nějakým způsobem zpovědní tajemství rozšiřovalo,“ uvedl Czernin.
Podle Šípové je smlouva nevyvážená a obsahuje pouze povinnosti pro Česko. „Je to v rozporu s principem suverenity Česka, kdy se v určité oblasti vzdává některých principů trestního práva a de facto opouští věci, které jsou problematické – a to jsou například oběti sexuálního násilí. Mně vadí, že smlouva neobsahuje povinnosti Vatikánu, aby se těmto věcem předcházelo,“ poznamenala. Domnívá se, že existuje riziko, že smlouva rozšiřuje seznam lidí, kteří mohou být chráněni.
„Nepřipadá v úvahu, že by kostelník nebo ministrant byl v režimu zpovědního tajemství,“ nesouhlasil Czernin. „Smlouvou se zabývaly ministerstva a expertní komise, myslím tedy, že je smlouva dostatečně dobře připravená,“ uzavřel.