Adéla Šípová

Senát umožnil přijetí nových pravidel pro partnerství stejnopohlavních párů bez projednání na své schůzi. Rozhodl o tom na návrh předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry přes odpor KDU-ČSL tím, že novelu občanského zákoníku vyřadil z programu jednání. Předlohu tak dostane k podpisu prezident Petr Pavel po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednávání zákonů má. V případě novely tato lhůta končí ve čtvrtek 18. dubna. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková uvedla, že posílení práv partnerů je krok potřebným směrem, nejlepším krokem k úplnému zrovnoprávnění gayů a leseb v Česku by ale podle ní bylo přijetí manželství pro všechny.

Větší šanci na přijetí by měla Istanbulská úmluva proti násilí na ženách a domácímu násilí po širší debatě, soudí premiér a předseda ODS Petr Fiala. Pro server Blesk.cz uvedl, že někteří koaliční partneři na ratifikaci spěchali. Senát ve čtvrtek večer úmluvu neschválil, k přijetí chyběly dva hlasy. Lidovci v drtivé většině hlasovali proti, pro byla většina Starostů a Pirátů, ODS byla rozdělena. Podle předsedkyně senátního sociálního výboru Miluše Horské (nestr.) úmluva nevnáší klín mezi muže a ženu, ale říká, co by se mělo dělat v případě násilí páchaného na ženách. Senátorka za Piráty Adéla Šípová podotkla, že neschválení úmluvy je špatným signálem nejen pro oběti. Mezi odpůrci byl například místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK), podle něhož je problematické zavedení pojmu gender.

Senátoři do nočních hodin debatovali o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, k jejímuž schválení nakonec nedošlo. Pro souhlas s ratifikací bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Do debaty se přihlásily dvě desítky zastánců i odpůrců. Horní komora nicméně schválila nominaci advokáta Milana Hulmáka na ústavního soudce. Senát již mimo jiné schválil zvýšení důchodů disidentů z dob komunismu na průměrnou výši. Na tu disidenti nedosáhli například kvůli věznění.

Česká republika uctívá památku obětí čtvrteční tragické střelby v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vláda vyhlásila na 23. prosinec státní smutek – vlajky na úřadech a institucích byly staženy na půl žerdi a doplnily je černé prapory, v poledne se rozezněly kostelní zvony. Lidé se setkávali na pietních akcích i bohoslužbách, minutou ticha vzdali úctu zemřelým a soustrast pozůstalým. Některá města zrušila nebo upravila adventní akce a zpřísnila bezpečnostní opatření.

Stát zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v Česku. Státní rozpočet by tím mohl podle předpokladů vlády získat asi dvě miliardy korun ročně. Umožní to nový zákon o dorovnávací dani, který ve čtvrtek schválil Senát. Norma, která vychází z unijní směrnice, má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku. Ještě ji dostane k podpisu prezident. Senát ze zabýval i dalšími zákony.

Senát ve středu schválil konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Pro hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů, proti bylo deset. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil, že jde o kompromis všech pěti vládních stran. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, na případné veto má patnáct dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.

Pavel Simon nebude ústavním soudcem. Senátní plénum jeho nominaci zamítlo, prezident republiky Petr Pavel tak bude muset najít jiného kandidáta. Pavel v Senátu narazil poprvé, předchozí jeho nominace prošly. Že se Simonem to bude jiné, však nebylo překvapením. Již senátní výbory se postavily proti němu. Senátoři ve středu také schválili usnesení, kterým podpořili Izrael a odsoudili teroristické útoky Hamásu proti němu. Hlasovali i o dalších normách.

Senátorka Adéla Šípová (za Piráty) ocenila sebereflexi kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra při jeho projevu v Senátu. Jeho „grilování“ v horní komoře podle ní trvalo neobvykle dlouho. Současně konstatovala, že Fremrovo mezinárodní renomé je výjimečné a Ústavní soud (ÚS) by podle ní mohl čekat na podobnou osobnost dalších deset nebo dvacet let. Šípová byla hostem pořadu Interview ČT24.

Kladenské místní referendum o zákazu hazardu se uskuteční společně s volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost města, které chtělo hlasování uspořádat už letos 15. dubna, avšak Krajský soud v Praze referendum odložil na volební termín. NSS jeho rozhodnutí potvrdil, vyplývá z informací na úřední desce. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) řekl, že výsledek město očekávalo. Pozastavil se nad tím, že podle aktivistů a iniciátorů referenda je hazard aktuální problém, přesto si u soudů vydobyli, že se referendum nemohlo opakovat hned, dodal primátor.

Na obranu bude český stát pravděpodobně ze zákona dávat ročně aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), Senát to dle očekávání ve středu schválil. Vládní předloha vychází ze spojeneckého závazku Česka vůči NATO, který po dvě desetiletí není naplňován, řekla senátorům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Senátoři rovněž schválili novelu o elektronických komunikacích či novelu o hornické činnosti.

Předloha novely, která by měla umožnit manželství stejnopohlavních párů, leží už rok ve sněmovně. Návrh, aby se novela dostala na program jednání, přednesla v úterý poslankyně za ANO Jana Pastuchová, což koalice odmítla. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že Pastuchová navrhla projednání tohoto bodu jenom proto, aby zamezila odvolání Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. To Pastuchová v Událostech, komentářích odmítla. Senátorka Adéla Šípová (za Piráty) si ale myslí, že ANO nemá ve skutečnosti zájem, aby byl tento zákon úspěšně projednán.

Krajský soud v Praze ve čtvrtek rozhodl o tom, že referendum o hazardu v Kladně, které se konalo při lednových prezidentských volbách, bylo neplatné. Žalobu podala Iniciativa Kladno bez hazardu, jejíž členové jsou i kladenští opoziční zastupitelé. Na Twitteru to uvedla senátorka Adéla Šípová (Piráti), potvrdil to i mluvčí kladenské radnice Vít Heral. Referendum sice není platné, ale jeho případné opětovné vypsání soud nenařídil. Město se podle Herala sice s rozhodnutím soudu zcela neztotožňuje, ale respektuje ho.

Iniciativa Kladno bez hazardu podala žalobu ke Krajskému soudu v Praze kvůli neplatnému referendu o zákazu hazardu v Kladně. Město údajná porušení zákona odmítá. Výdej lístků pro referendum, které se konalo zároveň s prvním kolem prezidentských voleb, nebyl podle iniciativy automatický. Návrh na vyslovení neplatnosti pro údajnou neregulérnost průběhu referenda by měl být v tuto chvíli podán, uvedla opoziční zastupitelka a členka iniciativy Anna Gamanová (STAN). Mluvčí radnice Vít Heral řekl, že příprava i průběh místního referenda byly zcela v souladu se zákonem, což podle něj potvrdila i příslušná komise.

Referendem o hazardu v Kladně, které se konalo zároveň s prvním kolem prezidentské volby, se bude zabývat soud. Iniciativa Kladno bez hazardu k němu podá návrh na vyslovení neplatnosti referenda. ČT to potvrdila zástupkyně iniciativy a senátorka Adéla Šípová (za Piráty). Podle ní nebyl některým voličům automaticky vydán hlasovací lístek, někde zase údajně chybělo dostatečné označení o konání referenda. Podle města proběhlo hlasování v souladu se zákonem.

Češi budou – v přímé volbě potřetí – vybírat svého prezidenta. Premiéru měl tento způsob v lednu 2013 a o pět let později se opakoval. Z letošních jednadvaceti uchazečů o Hrad jsou známá jména třinácti. Z toho sedm vsadilo na podporu poslanců a senátorů. Při zmíněné historicky první volbě před deseti lety většina tehdejších uchazečů sbírala potřebné podpisy přímo od lidí. Způsob kontroly platných hlasů tehdy vzbudil velké kontroverze. Jména lidí, kteří budou moci kandidovat v historicky třetí přímé volbě prezidenta, oznámí ministerstvo po kontrole hlasů 25. listopadu.

Novým zástupcem ombudsmana bude právník Vít Alexander Schorm, kterého nominoval Senát jako svého jediného kandidáta. Schorm dosud působí jako vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Poslanci mu ve středu v tajných volbách dali přednost před dvěma kandidáty, které navrhl prezident Miloš Zeman. Ombudsman Stanislav Křeček svého nového zástupce označil za posilu pro úřad veřejného ochránce práv.

Senát ve středu schválil, že spotřební daň z nafty a benzinu se minimálně od začátku letošního června do konce září sníží o 1,50 koruny na litr. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) senátorům řekl, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Advokát Petr Poledník nebude ústavním soudcem, Senát jeho nominaci neschválil.

Senát ve čtvrtek zamítl spornou novelu pandemického zákona, která zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona ze závěru února na konec listopadu. Senátoři poukazovali na možnost protiústavnosti některých ustanovení a kritizovali zrychlené schvalování ve stavu legislativní nouze. Vládní předlohu znovu posoudí sněmovna. Poslanci by o ní mohli hlasovat příští týden.

Stát získá přehled o dodržování pracovní doby a odpočinku strojvedoucích na dráze. Senátoři schválili novelu drážního zákona, jejímž cílem je zjistit, jestli jsou strojvedoucí přetížení. Horní komora také odmítla vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na pět let. S předlohou přišel premiér Andrej Babiš (ANO) krátce před sněmovními volbami. Senátoři jej hodnotili jako vrcholně populistický krok.

Odměny pěstounů vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Zvýší se také státní příspěvky na dítě pro klokánky a podobné azylové domy. A v podstatě zaniknou takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna nebude možné s některými výjimkami umísťovat do ústavní péče nejmenší děti. Všechny tyto změny přinese novela o sociálně-právní ochraně dětí, kterou schválil Senát. Senátoři také podpořili další projednávání novely, která má zavést místní příslušnosti exekutorů, a to podle krajů.

Senát v novele o dodatečném zvýšení důchodů o tři sta korun od příštího roku možná upraví předčasné penze pracovníků integrovaného záchranného systému. Doporučil to garanční sociální výbor. Senátní plénum bude o důchodové předloze hlasovat na schůzi, která začne ve středu dopoledne. Novela obsahuje také příspěvek pět set korun k penzi za každé vychované dítě od roku 2023. Očekává se, že senátoři budou prosazovat i další pozměňovací návrhy. Senát se má ve středu zabývat i fungováním a financováním dětských skupin.

Horní komora vyzvala české politické představitele, aby se neúčastnili zimní olympiády v Číně v příštím roce, a nelegitimizovali tak pokračující porušování lidských práv v této asijské zemi. Čínská ambasáda se proti tomu okamžitě ohradila. Senát pak ve čtvrtek neodmítl uzákonění předepsané vzdálenosti pro objíždění cyklistů, zmírnil ale sankce za nedodržení. Změny posoudí sněmovna.  Senátoři vrátili poslancům s dalšími změnami i novelu exekučního řádu. Vyzvali také vládu k vymáhání dotací po holdingu Agrofert.

Ve druhém kole senátních voleb v Kladně potvrdila své vítězství z prvního kola Adéla Šípová kandidující za Piráty. Drtivě porazila zkušeného politika Petra Bendla z ODS. Šípová získala 67 procent hlasů, Bendl necelých 17 procent.

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. V obvodu číslo 30 – Kladno se utkají advokátka Adéla Šípová (za Piráty) a poslanec Petr Bendl (ODS). Šípová získala 17,8 procenta hlasů, pro Bendla se vyslovilo 14,1 procenta voličů. Volební účast dosáhla 37,87 procenta. O tom, kdo z kandidátů nakonec místo v Senátu získá, se rozhodne ve druhém kole, které bude v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.