Na obranu bude český stát pravděpodobně ze zákona dávat ročně aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), Senát to dle očekávání ve středu schválil. Vládní předloha vychází ze spojeneckého závazku Česka vůči NATO, který po dvě desetiletí není naplňován, řekla senátorům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Senátoři rovněž schválili novelu o elektronických komunikacích či novelu o hornické činnosti.
Česko zřejmě bude dávat na obranu alespoň dvě procenta HDP, schválil to Senát
Zákon má nabýt účinnosti od července a vztahovat se tak již na státní rozpočet příštího roku. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany mohly podle důvodové zprávy vzrůst v roce 2024 příjmy asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun.
Spolu s uzákoněním objemu obranných výdajů má zákon také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády. Podle ministerstva obrany se to týká zejména pořízení bojových vozidel pěchoty a stíhacích letounů. Armáda slíbila peníze smysluplně vynaložit. Černochová sdělila, že strategické projekty armádních nákupů bude předkládat jak sněmovnímu, tak senátnímu výboru pro obranu.
Místopředseda tohoto výboru Tomáš Jirsa (ODS) připomenul, že část senátorů chtěla už v roce 2016 dvouprocentní závazek vložit do ústavy, horní parlamentní komora v tehdejším složení to ale odmítla. Jako poděkování za prosazení zákona dal Černochové kytici.
Předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý) označil zákon za projev pudu sebezáchovy, zmínil potřebu připravit se nejen vojensky, ale i z hlediska společenské odolnosti. „Musíme si přiznat, že dvě procenta brzy budou málo,“ poznamenal Fischer s tím, že v komunistické éře před rokem 1989 byly výdaje státu na armádu několikanásobně vyšší. Lidovec Jiří Čunek je přesvědčen o tomu, že bude třeba v omezené míře obnovit základní vojenskou službu.
Rozpočtová pravidla
Do celkových obranných výdajů by se mohly podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje by ale musely splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO. Návrh zákona předpokládá, že ostatní resorty budou své plány obranných výdajů tři roky dopředu oznamovat ministerstvu obrany, které je zahrne do obranného rozpočtu.
Předloha změní pravidla pro financování velkých víceletých projektů se zásadním dopadem na obranyschopnost státu a náklady vyššími než 300 milionů korun. Bude o nich rozhodovat kabinet. Ministerstvo obrany na ně bude mít každý rok souhrnnou částku, peníze bude moci na jednotlivé projekty používat jednodušším způsobem.
Návrh zákona také mění rozpočtová pravidla. Stanoví mimo jiné to, že účty podřízené státní pokladně budou muset mít nově také státní podniky a národní podnik Budějovický Budvar. Účty budou vést v České národní bance, jinde si je budou moci založit po souhlasu ministerstva financí.
Zpřísnění levného tarifu pro sociálně slabé
Senátoři rovněž schválili novelu o elektronických komunikacích, která mimo jiné zajišťuje, že nárok na levnější volání pro sociálně slabé občany získají jen lidé, kteří pobírají příspěvek na živobytí. Žadatelé tak už nebudou moci prokazovat nízké příjmy jen čestným prohlášením.
Novela má také zpřísnit povinnosti mobilních operátorů týkající se bezpečnosti sítí, stejně jako opatření proti rozesílání nevyžádané elektronické pošty. Norma by měla rovněž zpřesnit opatření proti zlomyslnému volání na tísňové linky nebo usnadnit rozvoj digitálního rozhlasového vysílání v systému DAB+.
Zjednodušení podmínek pro dovoz a vývoz výbušnin
Horní komora také schválila novelu o hornické činnosti, která zjednodušuje úřední podmínky pro dovoz a vývoz výbušnin. K podmínkám se doteď vyjadřovala ministerstva zahraničí i vnitra, což je podle vlády nadbytečné. Všechny žádosti o povolení dostávají navíc zpravodajské služby. Nově se má ministerstvo zahraničí zabývat pouze vývozem a ministerstvo vnitra dovozem a tranzitem výbušnin.
„Většinu transakcí s výbušninami lze považovat za nerizikové, nicméně obě ministerstva vydávají a odesílají poměrně velký počet stanovisek. Zavedení tichého souhlasu by znamenalo významné odstranění administrativní zátěže,“ uvedla vláda ve zdůvodnění předlohy.
Prominutí penále u dluhů na sociálních odvodech
Senátoři ve středu také kývli na zákon, který počítá s tím, že živnostníkům a firmám s dluhy na sociálních odvodech, kteří je uhradí do konce letošního listopadu, stát odpustí penále, úroky z prodlení a náklady na vymáhání dluhů.
Prominutí penále a dalších nákladů u dluhů na sociálních odvodech by se mohlo podle vlády týkat statisíců fyzických a právnických osob. Celkem by mohly uhradit dluh na odvodech až 56,7 miliardy korun a odpustilo by se jim až 18 miliard korun.
Pirátská senátorka Adéla Šípová má za to, že část lidí s ohledem na vysokou míru zadlužení nebude moci nabídky využít. Doporučila znovu upravit pravidla exekučního řízení a insolvence.
Lidé také patrně dostanou šanci zbavit se úroků a penále k neuhrazným daním z minulých let, jestliže splatí původní dlužnou částku před začátkem letošního prosince. S tím počítá návrh zákona, na který ve středu horní komora kývla.
Na mimořádné odpuštění příslušenství daně dosáhnou podle návrhu zákona jen fyzické osoby, kterým dluh vznikl do loňského září. Zároveň musí formálně požádat o odpuštění úroků a penále.
Vládní úprava zahrnuje také justiční poplatky a místní poplatky. K akci se tak budou moci připojit kraje a obce, pokud schválí příslušnou vyhlášku. Budou na to mít čas do konce září.