Loni ubylo lidí v exekuci, řízení i nezletilých dlužníků. Pomohla nová pravidla pro malé dluhy

Události: V Česku v loňském roce ubylo exekucí i dlužníků (zdroj: ČT24)

V Česku loni oproti předloňsku ubylo lidí v exekuci i exekučních řízení. Minulý rok ji mělo 666 420 lidí, tedy o 31 608 méně než v roce 2021. Exekucí bylo zhruba 4,1 milionu, což představuje meziročně pokles o přibližně 324 tisíc řízení. K příznivému vývoji přispěla zejména legislativní změna, která umožnila zastavování takzvaných bagatelních exekucí, tedy vymáhání menších dlužných částek. Na středeční tiskové konferenci aktuální data představilo vedení Exekutorské komory. Odborníci ve vysílání ČT24 upozorňují, že v Česku je kvůli zákonnému rámci stále těžké se z dluhů dostat.

Exekutorská komora očekává, že exekucí letos spíše přibude. Varovala také před tím, že kvůli výraznému navýšení nezabavitelné částky by exekutoři v budoucnu mohli častěji namísto srážek ze mzdy přistupovat k exekucím movitých věcí i nemovitostí. Řešením pro věřitele i dlužníky by podle komory mohlo být například stanovení minimální srážky ze mzdy, uvedli zástupci komory.

Výše zmíněné bagatelní exekuce, u kterých samotný dluh bez penále a úroků nepřesahuje 1500 korun a za poslední tři roky se nic nevymohlo, je možné zastavovat od loňského ledna. Věřitel získá třicet procent ze své pohledávky, a to ve slevě na dani. „V praxi probíhalo zastavování bagatelních exekucí bez větších problémů. Podle kvalifikovaného odhadu komory soudní exekutoři takto zastavili na 450 tisíc exekucí,“ řekl prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík. 

„Nejčastější tyto exekuce vznikaly v souvislosti s nezaplacením jízdného v dopravních podnicích,“ doplnil.

Celkově loni exekutoři ukončili zhruba 960 tisíc exekucí, což je proti roku 2021 více než dvojnásobek. Do tohoto čísla se promítají i exekuce zastavené v rámci takzvaného milostivého léta, jehož první kolo trvalo od konce října 2021 do konce loňského ledna a druhé kolo pak od září do konce listopadu. Akce spočívala v tom, že pokud dlužníci splatili svůj původní dluh u veřejných institucí, nemuseli platit penále a úroky. Exekutoři takto dohromady zastavili okolo 60 tisíc exekucí, připomněl Mlynarčík.

Ubývá dětských dlužníků, trend má pokračovat

Po několika letech se snížil i počet exekucí vedených na jednoho dlužníka – loni to bylo v průměru 6,16 exekucí, předloni 6,37. Průměrný český dlužník také o něco „zestárl“ – loni mu bylo 46,4 let.

Ze statistik komory dále vyplývá, že nadále ubývá také nezletilých dlužníků – ke konci loňského roku jich zůstávalo 910. Komora navíc letos očekává další úbytek. Předloni jich bylo 1574, o rok dříve 2284. I k tomuto poklesu přispěla vedle přirozeného stárnutí nezletilých dlužníků také legislativní změna účinná od července 2021, podle níž přecházejí dluhy nezletilého na jejich zákonné zástupce.

Mírně vzrostl počet exekucí vedených v souvislosti s vymáháním výživného – loni jich bylo 4750. Za nárůstem stojí podle komory zákon o náhradním výživném. Podmínkou pro výplatu této dávky je totiž právě vedení exekuce. Efektivním nástrojem je i možnost „zabavení“ řidičského průkazu. „Jen v loňském roce exekutoři vydali 1200 takových exekučních příkazů,“ zmínila členka prezidia komory Vendula Flajšhansová. „Většinou pak dlužník najde poměrně rychle nové zdroje na uhrazení výživného,“ poznamenala.

Mezi okresy s nejvyšším počtem exekucí patří Most, Ústí nad Labem a Chomutov. Podle exekutorů to souvisí s tamní nezaměstnaností a sociálními poměry, a to historicky a dlouhodobě. „Exekuce zde nejsou příčina, ale důsledek,“ konstatovala komora. Naopak nejnižší počty dlužníků mají v okresech Žďár nad Sázavou, Brno-venkov, Praha-východ a Uherské Hradiště.

Pavla Aschermannová, která je garantkou programu Zadluženost v organizaci Rubikon Centrum, ve vysílání ČT24 upozornila, že je těžké říct, jak si Česko v otázce exekucí vede v porovnání s dalšími zeměmi. A to kvůli tomu, že se systémy vymáhání v různých zemích liší. Za velký problém ovšem považuje fakt, že když v Česku někdo v exekuci skončí, je pro něj velice těžké se z dluhů zase dostat.

Studio ČT24: Pavla Aschermannová o exekucích v Česku (zdroj: ČT24)

„Lidé jsou v exekucích dlouho a jejich počet na dlužníka vzrůstá. To znamená, že těm, kteří se do ní dostanou, se nabalují další a další exekuce a oni nemají cestu ven,“ zdůraznila Aschermannová. Aktuálně je podle ní potíž s dlouhými prodlevami mezi žádostí o příspěvek na bydlení a vyplacením dávky – lidé se tak zadlužují, aby se vyhnuli vystěhování z bytu.

Autor projektu Mapa exekucí Radek Hábl poukazuje na to, že v Česku byl podle něj dlouhodobě velmi špatně nastavený insolvenční zákon. „Lidé vlastně nemohli využít zákonný proces oddlužení, projít jím a zbavit se všech exekucí. Některé věci už se podařilo upravit, zákon se výrazným způsobem posunul, stále tam ale zůstávají bariéry pro lidi s velmi nízkým příjmem nebo ty, kteří jsou chudí,“ upozornil.

Studio ČT24: Radek Hábl o problematice exekucí a oddlužení (zdroj: ČT24)