Bilance

Sklářská díla čtyřiceti osmi umělců z regionu vystavuje galerie Nisa Factory v Jablonci nad Nisou. Záměrem je vytvořit novou tradici v prezentaci místní sklářské tvorby a pořádat takovou přehlídku jednou za tři roky.

V Česku se stále intenzivněji mluví o krizi bydlení. Statistiky jsou zdrcující. Dostupnost nového bytu je podle indexu firmy Deloitte v Česku nejhorší v Evropě. „Patříme mezi země, kde je nejméně dostupné bydlení z hlediska poměru toho, kolik vyděláváme a kolik nás to bydlení stojí,“ sděluje datový expert Milan Roček. Dekády neřešenému problému se věnoval nejnovější díl pořadu Bilance.

Stavební výroba v Česku se v červenci po čtyřech měsících poklesu meziročně zvýšila o dvě procenta. V červnu byla meziročně nižší podle revidovaných údajů o 9,4 procenta. Tahounem červencového růstu byly inženýrské stavby, mezi které spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí. V porovnání s červnem bylo stavebnictví vyšší o 6,9 procenta. Naopak průmyslová výroba v červenci zpomalila meziroční pokles na 1,9 z červnových 3,3 procenta. Jde už o pátý záporný výsledek v řadě. Po deseti měsících kladné bilance se propadl i zahraniční obchod.

Policisté zaznamenávají více smrtelných intoxikací způsobených jinými drogami, než bylo zvykem. Nejde tak jen o pervitin či heroin, čím dál víc úmrtí souvisí s kokainem nebo fentanylem. Tématu drogové ekonomiky v Česku se věnovala čtvrteční epizoda publicistického pořadu Bilance.

Nízké výkupní ceny komodit, vysoké náklady a vysoká úroveň státních regulací. To jsou podle zjištění pořadu Bilance hlavní motivy nespokojenosti zemědělců. Jejich demonstrace se odehrávají v celé Evropě a nátlakové akce jsou úspěšné. Evropský parlament například na posledním zasedání zrušil řadu požadavků na ozelenění agrárnictví – opatření k ochraně přírody zůstanou dobrovolná. Přesto napětí v sektoru trvá, Agrární komora ČR dál vyjednává s vládou o několika požadavcích na zvýšení dotací nebo úlev. Reportér pořadu Filip Černý natáčel na českých i rakouských farmách, sledoval rozdílné přístupy k práci i krajině a mluvil také s reprezentanty velkých agrárních sdružení. Požadavky některých z nich nejsou ve vzájemném souladu – malí a velcí zemědělci stojí proti sobě.

Sedm českých europoslanců hodnotilo pro pořad ČT24 Týden v politice své působení ve Štrasburku v posledních pěti letech. Za klíčovou věc končící éry označili někteří politici rozhodnutí o podpoře jádra, mnozí také s negativním pohledem zmiňují Green Deal. Řada europoslanců v rozhovorech uvedla zajištění bezpečnosti Evropy jako jeden z hlavních úkolů nového europarlamentu. Osloveni byli poslanci stran zastoupených v europarlamentu, kteří jsou zároveň členy některé z evropských frakcí, přičemž se vychází z volebních koalic.

Evropská unie sice slibuje volný pohyb osob, zboží, kapitálu a velký jednotný trh. Podle zástupců české podnikatelské veřejnosti ale v byznysu přibývá překážek. Tématu se věnuje i nový díl publicistického pořadu České televize Bilance. Premiéra epizody s podtitulem Vyplácí se nám EU? poběží ve středu 24. dubna ve 22:05 na ČT1.

V Česku přibývá případů týrání zvířat. Loni jich policie vyšetřovala 180, tedy zhruba o padesát víc než o rok dřív. Špatné podmínky často odhalí během kontrol inspektoři státní veterinární správy. I lidé jsou ale všímavější a problematické chovy častěji nahlašují.

Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

V Česku loni výrazně přibylo případů tuberkulózy (TBC), meziročně o sedmnáct procent. Téměř polovinu ze 447 případů ale tvořili cizinci, většinou z Ukrajiny, oznámil na tiskové konferenci vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiří Wallenfels z Fakultní nemocnice Bulovka. Počty jsou podle něj předběžné. Očekává, že může být dodatečně hlášeno až zhruba celkem 460 případů. Zároveň doplnil, že mezi Čechy a cizinci se šíří různé kmeny nemoci. Riziko nákazy pro běžnou populaci se tak podle něj nezvýšilo.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021, pod deset procent se dostala poprvé od loňského ledna. Před tím se ale pod deseti procenty držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s letošním květnem spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta. Analytici pokles meziroční inflace pod deset procent očekávali.

V Česku loni oproti předloňsku ubylo lidí v exekuci i exekučních řízení. Minulý rok ji mělo 666 420 lidí, tedy o 31 608 méně než v roce 2021. Exekucí bylo zhruba 4,1 milionu, což představuje meziročně pokles o přibližně 324 tisíc řízení. K příznivému vývoji přispěla zejména legislativní změna, která umožnila zastavování takzvaných bagatelních exekucí, tedy vymáhání menších dlužných částek. Na středeční tiskové konferenci aktuální data představilo vedení Exekutorské komory. Odborníci ve vysílání ČT24 upozorňují, že v Česku je kvůli zákonnému rámci stále těžké se z dluhů dostat.

Zemědělským podnikům v Česku loni stoupl zisk o 142 procent na 22 miliard korun, v roce 2021 to bylo 9,1 miliardy korun. Údaje ve středu zveřejnil Zemědělský svaz ČR na základě interního průzkumu, podle kterého podniky loni dosahovaly průměrného čistého zisku 6242 korun na hektar. Zisk podle svazu ovlivnil růst výkupních cen komodit. Letos naopak očekává dramatický propad hospodářského výsledku, protože se do něj promítne loňský růst nákladů.

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 20 790 požárům, což je oproti předchozímu roku zhruba třicetiprocentní nárůst. Výrazně stoupl počet ohňů, které vznikly v přírodním prostředí. Zatímco v roce 2021 jich bylo 3588, loni se jejich počet vyšplhal na 10 164, oznámil generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček. Z analýzy o požáru v Hřensku, kterou si hasiči nechali vypracovat, vyplynulo, že i když Národní park České Švýcarsko formálně splnil veškeré požární předpisy, některé dílčí nedostatky v plnění požární prevence měly zásadní vliv na šíření požáru.

Fast fashion neboli rychlá móda je roky kritizovaný fenomén. Značky chrlí desítky kolekcí ročně, nové modely dokážou na trh dodat v řádu dnů až týdnů. Má to ale svou skrytou cenu, která není patrná z etikety. K nadspotřebě oblečení pak vede podle českého módního návrháře Jana Černého především účinný marketing firem. Tématu negativních souvislostí módního průmyslu se věnuje nový díl publicistického pořadu Bilance, který má premiéru v novém čase ve čtvrtek 19. ledna ve 21:00 na ČT1.

Čína podle vlastních statistik zaznamenala od začátku pandemie přes pět tisíc úmrtí na následky covidu-19. Peking aktuálně čelí rostoucímu tlaku, aby klíčová data upřesnil a doplnil. Nad čínskou oficiální bilancí se vznáší řada otazníků zejména po uvolnění opatření a prudkém nárůstu nových diagnóz. Obavy vyvolávají i blížící se oslavy nového lunárního roku, kdy se celá asijská země dává do pohybu.

Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) na tiskové konferenci zhodnotili ukončené české předsednictví v Radě Evropské unie. Půlrok v čele bloku výrazně ovlivnily únorová ruská invaze na Ukrajinu a vysoké ceny energií. Předseda vlády při bilancování mimo jiné řekl, že předsednictví vládu naučilo lépe hájit české zájmy, naše země si podle něj v jeho průběhu získala respekt, který musí Česko nadále využívat při budoucích vyjednáváních.

Nezaměstnanost v Česku dosáhla v říjnu 3,5 procenta, zůstala tak na stejné hodnotě jako v září. Počet uchazečů o práci se oproti předchozímu měsíci snížil o 588 na 255 792. Ubylo i nabízených volných míst, jejich počet klesl zhruba o 8,7 tisíce na 297 360. Údaje v úterý zveřejnil Úřad práce ČR.

Meziroční pokles tržeb v maloobchodě v Česku se v srpnu dál prohloubil. Snížily se o 8,8 procenta po červencovém revidovaném poklesu o 7,9 procenta. Tržby obchodníků klesly čtvrtý měsíc v řadě a opět si pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren. Vyplývá to z informací, které ve čtvrtek na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,7 procenta.

Kůrovec a oteplování urychlily rozpad tuzemských lesů, především smrkových monokultur. Podle údajů, které získali reportéři pořadu Bilance z ministerstva zemědělství, padlo dosud za oběť kůrovcové kalamitě přes dvacet procent smrků, přičemž masivní gradace ještě neskončila. V některých oblastech, třeba na Dačicku, byl úbytek stoprocentní. Na Vysočině, která patří k nejpostiženějším regionům, odumřelo až 60 procent lesů. Právě tam měly smrky v dřevinné skladbě vysoké zastoupení. Podle náměstka ministra zemědělství Patrika Mlynáře je kůrovcová kalamita nejviditelnějším projevem klimatické změny v Česku.

Je polovina prázdnin a záchranáři už zasahovali u stovky závažných případů tonutí. Přes třicet lidí zemřelo, další mají vážné následky. Více výjezdů než loni evidují v Jihomoravském nebo Královéhradeckém kraji, zejména k dětem. Mezi nejčastější příčiny patří přecenění sil, vdechnutí vody i alkohol.

Nezaměstnanost v Česku klesla v květnu o další desetinu procentního bodu na 3,2 procenta. V evidenci úřadů práce je 235 468 uchazečů o zaměstnání, o 8190 méně než v dubnu. Počet volných pracovních míst se snížil proti předchozímu měsíci zhruba o sedm tisíc, zaměstnavatelé jich nabízeli 337 331. Vyplývá to z údajů, které ve středu ráno zveřejnil Úřad práce ČR. Výsledek se shoduje s odhady analytiků. Loni v květnu byla nezaměstnanost v Česku 3,9 procenta.

Počet podnětů, které obdržela Kancelář veřejného ochránce práv, letos výrazně narostl. Od začátku roku je jich deset tisíc. Podle ombudsmana Stanislava Křečka to svědčí o jistém napětí ve společnosti. V této souvislosti zmínil, že jeho úřad provádí činnost ve velmi složité době kvůli covidu i situaci na Ukrajině. Za celý loňský rok přijala kancelář ombudsmana necelých osm tisíc podnětů, předloni ještě méně. V roce 2021 zjistil úřad přes 630 pochybení úřadů.

I letošní svátky využijí politici k bilančním projevům. Prezident republiky Miloš Zeman tradičně vystoupí 26. prosince. Na prvního ledna svou řeč naplánoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jasno ještě není o vystoupení designovaného premiéra Petra Fialy (ODS).