Česká národní banka rekordně investuje do zlata. Za poslední dva a půl roku na tom vydělala čtyřicet miliard korun. A zlato se u nás dost možná brzy začne i těžit. Ve Zlatých Horách na Bruntálsku finišují přípravy na projekt dolování a následné výroby zlata až za devět miliard korun. Tématu se obšírně věnuje podcast publicistické série Bilance.
Česká národní banka (ČNB) je v nákupech zlata od roku 2023 jednou z nejaktivnějších centrálních bank světa. Do té doby měla v zásobách dvanáct tun tohoto cenného kovu, aktuálně drží 62 tun a plánuje do roku 2028 navýšit zásoby až na sto tun. Ke konci července se na trzích jedna unce zlata prodávala za cenu okolo 71 tisíc korun.
„Chtěli jsme posílit devizové rezervy, které jsou přes tři biliony korun v různých cizích měnách a dalších investičních nástrojích včetně akcií. Portfolio je dost rozkývané a hledali jsme prvek, který by to stabilizoval. Zlato se v dobách krizí obvykle pohybuje proti trhu. Když akcie klesají, tak zlato roste,“ vysvětluje v podcastu Bilance člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček.
„Byl to dobrý krok z hlediska diverzifikace, letos byl vývoj akciového trhu divoký, například i v důsledku takzvaného Liberation Day amerického prezidenta zlato posílilo, když akcie klesaly,“ hodnotí Kubíček s tím, že za dva a půl roku vzrostla cena zlata ve správě banky o šedesát procent. „Nakupujeme postupně, průměrný zisk za tu dobu je zhruba čtyřicet miliard korun,“ dodává.
Zlatý poklad centrální banky v současnosti čítá asi pět tisíc cihel, převážná většina je v Londýně v depozitu Bank of England, v Praze jsou pouze zlaté cihly pro účely ražení pamětních zlatých mincí. Pak se vždy malá část potřebná na ražbu z Londýna do Česka převeze.
V podzemí by mohlo být až pět set tun zlata
V tuzemsku je ještě jiné zlato. V tuto chvíli ovšem mnohem hůře dosažitelné. Vláda pověřila před několika lety Českou geologickou společnost a státní podnik Diamo průzkumem zásob zlata a dalších vzácných kovů a možností jejich těžby na území Česka. Úřady zjistily a potvrdily nejzajímavější kapacity v lokalitách Sepekov, Kašperské Hory a Zlaté Hory. „V geologických zásobách může být na celém území České republiky až okolo pěti set tun zlata, což vynásobeno dnešní cenou je v řádu bilionů korun,“ upozorňuje náměstek ředitele státního podniku Diamo pro suroviny a rozvoj Ladislav Pašek.
„Někde jde zatím jen o kancelářskou práci, jinde jde už o poměrně rozvinutou činnost, jako v případě Zlatých Hor, kde se zpracovává průzkum z podzemí starého dolu,“ rozvádí Pašek s tím, že u Zlatých Hor by šlo o renesanci těžby, která zde skončila v polovině 90. let. Právě díky tomu je zde i nejdál příprava k reálné těžbě, pokud vláda brzy hotové závěry průzkumu posoudí jako perspektivní a v projektu se bude dál pokračovat.
„Na základě předběžných výsledků odhadujeme, že v podzemí ve Zlatých Horách může být ekonomicky dobyvatelných 3,5 až 4 tuny zlata, což je za současnou cenu asi devět miliard korun. Navíc jde o polymetalické ložisko se zajímavými zásobami mědi nebo zinku s doprovodnými nálezy gallia,“ popisuje Pašek.
Ve světovém srovnání nejde o nijak významnou lokalitu: v případě Zlatých Hor se uvažuje o celkové těžbě rud zmíněných kovů o hmotnosti asi sto až dvě stě tisíc tun, Polsko těží desítky milionů tun těchto rud ročně. „Českou ekonomiku nebo Evropu ložisko Zlatých Hor nespasí, ale je důležité z hlediska surovinové bezpečnosti. Když vypadnou dodávky třetích stran, je důležité mít vlastní zdroje a smysl dávají i takováto malá ložiska,“ soudí Pašek.
