Diamo

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.

Česká národní banka rekordně investuje do zlata. Za poslední dva a půl roku na tom vydělala čtyřicet miliard korun. A zlato se u nás dost možná brzy začne i těžit. Ve Zlatých Horách na Bruntálsku finišují přípravy na projekt dolování a následné výroby zlata až za devět miliard korun. Tématu se obšírně věnuje podcast publicistické série Bilance.

Státní podnik Diamo zrušil veřejnou soutěž na zpracovatele projektové dokumentace sanace heřmanické haldy, kde má vzniknout ochranný obal – takzvaný sarkofág proti dalšímu hoření haldy. Podnik projekt připraví sám. Důvodem je výrazný rozdíl v nabídkových cenách a vyloučení levnějšího uchazeče ze soutěže, sdělil mluvčí podniku Tomáš Indrei.

V ložiscích ve Zlatých Horách při hranicích s Polskem je asi dvakrát více zlata nebo mědi, než se původně odhadovalo. Pracovníci státního podniku Diamo tam dokončují průzkum a připravují dokumentaci pro posouzení dopadů případné těžby na životní prostředí. Dostupného zlata mohou být až čtyři tuny, mědi pak pět set tun. V horninách jsou i zinek a galium, tedy prvky, které se vyskytují v seznamu kritických surovin v rámci celé Evropy.

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.

Na heřmanické haldě v Ostravě začaly přípravné práce pro její sanaci. Takzvaná výsypka bývalého černouhelného dolu dosahuje výšky třiceti metrů a koncem 90. let minulého století začala uvnitř hořet. Pracovníci státního podniku Diamo teď chystají výstavbu sarkofágu, který má překrýt její termickou část. Úpravy jsou odhadovány na několik miliard korun.

Státní podnik Diamo propustí stovky lidí, první výpovědi rozdá v pondělí 3. června. Cílem reorganizace je snížení nákladů a zefektivnění činnosti podniku. V současné době státní podnik zaměstnává 3450 lidí napříč sedmi odštěpnými závody po celé zemi. Zaměstnanci, kteří dostanou výpověď, skončí k 31. srpnu letošního roku. Podle ředitele podniku Ludvíka Kašpara přijde o práci v důsledku reorganizace 341 lidí, dalších 42 zaměstnanců pak z jiných důvodů, například jim nebudou prodlouženy smlouvy na dobu určitou.

Proti plánovanému průmyslovému areálu ve Stráži pod Ralskem vznikla petice. Odpůrci se obávají hlavně zvýšené dopravní zátěže a zhoršení životního prostředí. Zastupitelé města ale projekt přesto podporují. Vedení města tvrdí, že nová průmyslová zóna zajistí spoustu nových pracovních míst. Vzniknout má celkem pět objektů na ploše 160 tisíc metrů čtverečních.

Ministerstvo životního prostředí povolilo průzkumné práce pro těžbu lithia v Rožné na Žďársku. Těžit v lokalitě chce soukromá společnost Geomin, která o možnost prozkoumat území na Vysočině požádala už loňský rok. Proti je ale státní podnik Diamo a také obec Rožná, kterých by se dobývání lithia přímo dotýkalo.

Město Most zatím nemůže pokračovat v rozvoji zázemí u stejnojmenného jezera. Důvodem je, že státní podnik Diamo, který je vlastníkem tamních pozemků, s městem zahájil majetkoprávní vyrovnání. V rámci něj připravuje soupis majetku a jeho hodnoty. Jezero Most vzniklo rekultivací bývalého hnědouhelného dolu. Zablokované budování infrastruktury a zázemí kolem jezera je pro mosteckou radnici komplikací, mimo jiné s plánovaným využitím pro turismus či olympijský festival.

Česká inspekce životního prostředí zná první výsledky šetření na heřmanické haldě v Ostravě. Zveřejňovat je ale zatím nechce. Státní podnik Diamo však uvedl, že navezený materiál neodpovídá smluvním a zákonným podmínkám. Stavem odvalu se začala inspekce zabývat loni v létě. Obyvatelé ostravské části Heřmanice na informace čekají, chtějí vědět, jaká bude budoucnost haldy. Stěžují si na zápach a znečištěné ovzduší.

Státní podnik Diamo chystá velké propouštění. Ze závodů napříč celou republikou odejdou stovky lidí. Firma chce ušetřit peníze, které potřebuje pro sanaci následků těžby uranu. Kdo konkrétně výpověď dostane, se zaměstnanci dozvědí příští týden.

Budoucnosti prohořívající heřmanické haldy v Ostravě, která znečišťuje ovzduší v okolí, má vyřešit expertní pracovní skupina ustavená ministerstvem průmyslu a obchodu. Poprvé se sešla v úterý. Hodnoty rakovinotvorného benzoapyrenu jsou na nejbližších měřicích stanicích v okolí haldy pravidelně překračovány přibližně trojnásobně. Sanaci této ekologické zátěže momentálně komplikuje i několik soudních sporů.

Uprostřed chatové osady v Hůrce u lipenské nádrže se otevřela dvanáct metrů hluboká jáma. V těsné blízkosti chat a chalup se terén propadl do starého grafitového dolu. Tuha se tam dobývala ve velkém, štoly u Lipna proto nejsou ničím neobvyklým. Nově otevřenou jámu nyní musejí sanovat báňští záchranáři.

Plocha podzemního hoření heřmanické haldy v Ostravě se rozšířila, přiblížila se ke kalové nádrži K1. Kromě uhelných zbytků jsou v ní odpadní vody z koksovny s vysokým obsahem fenolu, čpavku a dalších nebezpečných chemikálií. Množstvím materiálu odpovídá nádrž třetině největší ekologické zátěže – ostravským lagunám.

Déle než dvacet let hoří a nebezpečnými látkami, včetně karcinogenních, ohrožuje zdraví lidí z širokého okolí obří halda v Ostravě Heřmanicích. Pod jejím povrchem desítky let doutná požár. Státní podnik Diamo se už před více než deseti lety zavázal, že hořící haldu zlikviduje. To se ale dosud nestalo. Navíc nyní vyšlo najevo, že způsob, jakým Diamo rekultivaci místa řeší, přinesl další vážné problémy. Případem se zabývá i policie. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Dalibor Bártek.

Sanace prohořívající haldy v ostravských Heřmanicích nepokračuje. Státní podnik Diamo ji zastavil kvůli změnám majetkových poměrů a sporům se zhotovitelem oddělovací stěny, která měla bránit prohořívání odvalu. V jeho blízkosti je skládka chemického odpadu z koksoven. Podle posudků, které si ostravská koksovna nechala zpracovat, v místě hrozí ekologická havárie. Diamo tvrdí, že má situaci pod kontrolou.

Státní podnik Diamo zahájil demolici několika povrchových staveb Dolu Frenštát na Novojičínsku. Dvě zelené těžní věže se ale bourat nebudou. Obec Trojanovice chystá jejich využití, z jedné věže má být rozhledna, ve druhé pivovar, ve strojovně má vzniknout multifunkční komunitní centrum.

Obec Rožná na Žďársku nesouhlasí s průzkumem území kvůli zjišťování výskytu lithia. O stanovení průzkumného území pro prozkoumání ložisek vyhrazeného nerostu požádala ministerstvo životního prostředí firma Geomin. Vyplývá to z webu obce. Český rozhlas Vysočina, který na záležitost upozornil, uvedl, že by resort mohl vydat rozhodnutí v prvním čtvrtletí příštího roku. V okolí Rožné, kde bydlí asi 760 lidí, se šedesát let dobývala uranová ruda, těžba skončila v roce 2017. Lithium se používá k výrobě baterií.

Státní podnik Diamo, společnost Veolia Energie a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) zjišťují, jak využít teplo z haldy Heřmanice. Konkrétně zda by bylo možné ho využít například k vytápění okolních domů. Odborníci budou sledovat dynamiku podzemních tepelných toků pomocí výzkumného vrtu s koaxiálním výměníkem tepla, sdělili zástupci firem a školy, kteří v úterý výměník jeřábem zasunuli do 14 metrů hlubokého vrtu.

Průmyslový developer Panattoni koupí od společnosti Asental Zdeňka Bakaly část pozemků v areálu bývalého karvinského Dolu Barbora. Brownfield chce proměnit v průmyslový park. Stavební práce na zhruba stohektarovém pozemku by mohly začít za dva roky. Areál by se navíc mohl i výrazně rozšířit.

Státní podnik Diamo zahájil zasypávání Dolu Frenštát v Beskydech. Černouhelná lokalita tím definitivně končí. I když se v dole nikdy netěžilo, desítky let lokalita vyvolávala spory a emoce. Okolní obce s možným dobýváním nesouhlasily. Teď už mají plány, jak místo využijí.

Státní podnik Diamo v Trojanovicích na Novojičínsku v pondělí zahájil likvidaci černouhelného Dolu Frenštát. Z dolu, v němž se uhlí nikdy netěžilo, havíři symbolicky vyvezli poslední okov, tedy nádobu určenou k přepravě materiálu i lidí. Zasypávání těžních jam začne v září, řekl novinářům ředitel odštěpného závodu Darkov podniku Diamo Josef Lazárek.

Státní podnik Diamo už připravuje plán sanace areálu letiště v Líních u Plzně, přestože koncern Volkswagen ještě nerozhodl, jestli svou továrnu na baterie do elektroaut vůbec postaví v Česku. Je to projekt, který podporuje česká vláda. Letiště je na třech místech zamořené leteckým petrolejem, v okolí armádních bunkrů v dnes už nepoužívané části areálu. Ministerstvo průmyslu ujišťuje, že tato ekologická zátěž a její sanace na plánu gigafactory nic nemění, a pro investici by žádné zdržení neznamenaly.