Státní podnik Diamo, společnost Veolia Energie a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) zjišťují, jak využít teplo z haldy Heřmanice. Konkrétně zda by bylo možné ho využít například k vytápění okolních domů. Odborníci budou sledovat dynamiku podzemních tepelných toků pomocí výzkumného vrtu s koaxiálním výměníkem tepla, sdělili zástupci firem a školy, kteří v úterý výměník jeřábem zasunuli do 14 metrů hlubokého vrtu.
Výzkumný vrt připravili na vrcholové části haldy neboli odvalu pracovníci Diama. Náměstek ředitele jeho závodu Odra Václav Dorazil řekl, že největší ostravská halda vykazuje pod povrchem teplotu až 800 stupňů Celsia.
Myšlenka na využití tepla z haldy spočívá ve vybudování svislého podzemního tepelného výměníku, jenž by umožnil přenést teplo z prohořívajícího odvalu do topné vody, která by se dala využít jako alternativa vytápění a ohřevu vody v okolních budovách. Pilotní projekt má ověřit, zda to může fungovat.
„Stojíme na haldě, která je termicky aktivní. Teplo se uvolňuje už dlouhá léta a dlouhá léta bude, takže proto tento výzkumný projekt. Chceme si ověřit na datech, jestli to je, nebo není do budoucna komerčně využitelné. Nehledě na to, že se tady bavíme o ekologické zátěži, a pokud můžeme přispět k jejímu řešení, tak to pro nás dává smysl,“ řekl ředitel pro ekologickou transformaci Veolia Energie Tomáš Groň.
Nic podobného se ještě nikdy nezkoušelo
Na základě výsledků experimentálního vrtu se zúčastněné strany rozhodnou o dalších krocích. „Jde nám o získání základních dat, protože na této úrovni se tomu ještě nikdo nevěnoval. Získáme data a pak se s partnery rozhodneme, jestli to je, nebo není využitelné. Samozřejmě naším cílem je, abychom teplo případně dokázali využít pro dálkové vytápění a ohřev teplé užitkové vody,“ řekl Groň.
Výkon vrtu je do 30 kilowatt, což by stačilo k vytápění dvou domků. Výsledky měření mají být zpracovány do konce roku. Pokud by se v projektu pokračovalo, mohly by se dělat vrty i do větší hloubky, výkon by se mohl zvýšit také větším počtem vrtů.
„Pokud teplota bude dostatečně vysoká a bude to trvat delší dobu, tak se může vytápět třeba nějaký větší objekt. Je tady průmyslový areál, jsou tu nějaké budovy, kousek dál je věznice, takže tam můžeme eventuálně teplo dodávat. Pokud se ukáže, že by se to dělalo ve větším, tak je možno potom napojit těch objektů více,“ řekl pracovník katedry energetiky VŠB-TUO Bohumír Čech.
Hoří už desítky let
Dorazil řekl, že halda Heřmanice má rozlohu asi 103,5 hektaru a objem uloženého materiálu se odhaduje na 30 milionů tun. Haldu tvoří hlušiny a odpady z bývalých dolů a koksoven.
Jde o jedno z nejstarších a zároveň nejrozsáhlejších míst, kde je uložena hlušina z těžby černého uhlí na Ostravsku v 19. a 20. století. Halda uvnitř desítky let hoří, což uvolňuje do vzduchu škodlivé látky. Její sanace trvá už déle než 15 let, nový projekt její průběh nijak neovlivní.
