Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.
Brněnský rodák Wiesner na počátku nacistické okupace z města uprchl. Zbytek života strávil v Anglii, mimo jiné v Liverpoolu, kde zemřel a byl pohřben. Nedávno tam byl odhalen obnovený náhrobek s úlomky z budov, které navrhl v Brně.
„Ozval se nám dnes již bývalý majitel archiválií Timothy Wilkinson. Požádal generálního konzula v Manchesteru, zda by mohl zprostředkovat jejich předání do Česka. S panem konzulem a kolegy jsme vyhodnotili vilu jako vhodné místo, kam archiválie umístit a kde je zároveň můžeme představit veřejnosti,“ nastínila cestu artefaktů kastelánka vily Stiassni Kateřina Konečná.
Šťastná souhra náhod
„Myslím, že je to šťastný příběh, který začal náhodou, pokračoval náhodou a skončil tím, že se do něj pustili lidé s velkým nasazením a srdcem na správném místě. Chtěli dosáhnout správného výsledku. To, že se Wilkinson obrátil na nás v Manchesteru s tím, že chce Česku věnovat archiválie z pozůstalosti manželů Wiesnerových, byla čistá náhoda,“ poznamenal generální konzul Frous.
Mezi archiváliemi je například architektova disertační práce. „To pro nás bylo velké překvapení. Všichni si ho spojujeme především s moderní meziválečnou architekturou, jeho disertační práce se ale věnuje architektuře barokní,“ přiblížila Konečná.
Získané archiválie prozkoumají nejprve pracovníci vily Stiassni, pak by měly být k vidění pro všechny návštěvníky. Umístěné budou nejspíš v místní kavárně nesoucí architektovo křestní jméno.
Součástí pozůstalosti jsou také fotografie. Jeden ze snímků zachycuje Wiesnera sedícího u stolku se zmrzlinovým pohárem před sebou. „To je fotografie, která stoprocentně musí skončit v naší kavárně,“ podotkla kastelánka.
Nové poznatky o životě v exilu
„Můžu jednoznačně říct, že jde o zásadní materiály pro rozšíření našich znalostí o Wiesnerově životě v exilu. Ačkoliv je to svým způsobem smutné, o jeho exilových letech víme jen velmi málo,“ doplnil krajský zastupitel Michal Doležel (TOP 09), který se dlouhodobě zabývá brněnskou historií první poloviny minulého století.
Wiesner je autorem například památkově chráněné budovy brněnského krematoria nebo současných sídel Krajského státního zastupitelství v Brně a Českého rozhlasu Brno v centru města. Vedle administrativních budov navrhoval také vily, bytové domy či tovární areály. Část staveb pocházejících z jeho ateliéru vznikla rovněž na severu Moravy, v Polsku a na Slovensku.
- narodil se 21. ledna 1890 v Malackách
- československý architekt, představitel meziválečného funkcionalismu
- spolu s Bohuslavem Fuchsem patřil k nejvýznamnějším architektům Brna 20. století
- autor řady klíčových brněnských staveb, mimo jiné vily Stiassni, Paláce Morava, brněnského krematoria, budovy Českého rozhlasu Brno
- 15. března 1939 uprchl před nacistickou perzekucí do Velké Británie
- po válce se krátce vrátil do Československa, po komunistickém převratu v roce 1948 znovu odešel do Velké Británie
- většinu poválečného života strávil v Londýně
- jeho dílo bylo v Československu po desetiletí opomíjeno
- zemřel roku 1971 v Liverpoolu
- v posledních letech roste zájem o jeho architektonický odkaz
