Pomník z fragmentů brněnských domů připomene v Liverpoolu architekta Wiesnera

Nahrávám video

Kameník Radim Skácel pracuje ve své dílně na speciálním pomníku. Objekt vytvořený z kamenných fragmentů brněnských staveb Ernsta Wiesnera chtějí iniciátoři projektu umístit v Liverpoolu vedle architektova náhrobku. Připomenout tak chtějí jednoho z nejvýznamnějších meziválečných architektů Československa a upozornit na jeho složitý osud. Jako židovský uprchlík musel opustit domov, žil a zemřel ve Velké Británii.

Ernst Wiesner zemřel v roce 1971 v Liverpoolu a doma se na něj téměř zapomnělo. Dokonce ani nebylo známo, kde je pochovaný. „Všechno to začalo před pár lety náhodným objevem náhrobku. Mysleli jsme, že jeho hrob vůbec neexistuje. První myšlenka byla, že náhrobek očistíme, zakonzervujeme a postaráme se o něj,“ popsala kastelánka vily Stiassni Kateřina Konečná.

Náhrobek se podařilo obnovit z prostředků Jihomoravského kraje, autoři projektu ale myšlenku dál rozvíjeli. „Chtěli jsme kousek Wiesnerova milovaného Brna do Liverpoolu přivézt. Brnu dal to nejlepší ze své tvorby. Přáli jsme si, aby Brno jeho práci symbolicky nějakým způsobem ocenilo,“ vysvětlila Konečná.

Získávání a zpracování fragmentů

Pomník architekta Ernsta Wiesnera tvoří fragmenty pocházející z jeho prvorepublikových brněnských staveb – z vily Stiassni, Neumannovy vily, Paláce Morava nebo budovy Českého rozhlasu. „Získávání fragmentů by se mohlo zdát složité, ale ve skutečnosti bylo poměrně snadné. Například ve vile Stiassni došlo k incidentu, kdy řidič dodávky urazil kus pískovcového podhledu. Ten jsme pak mohli použít. Ve vile Neumark jsme současné majitele oslovili s dotazem, zda při rekonstrukci nemuseli některé části nahradit novými. I tady jsme uspěli,“ popsala Konečná.

„Všechno jsou to v podstatě vápencové horniny, především travertiny. Ty jsou relativně dobře opracovatelné. Pískovce už jsou trochu problém a mramor je nejtvrdší – samotné broušení je u něj nejnáročnější,“ popsal kameník Radim Skácel. „Čeká mě ještě hodně precizní a detailní práce,“ dodal.

Pomník chtějí v Liverpoolu odhalit v den 136. výročí Wiesnerových narozenin, tedy 21. ledna 2026. Na jeho vznik přispěla mimo jiné i veřejná sbírka, ve které se sešlo více než 75 tisíc korun.

Dramatický útěk z Brna

Ernst Wiesner uprchl z Brna 15. března 1939, v den nacistické okupace. Jeden z nejvýznamnějších tuzemských meziválečných architektů se ze dne na den stal uprchlíkem. Kvůli svému židovskému původu byl nucen opustit domov – jak později vzpomínal, pouze s jedním oblekem, sakem a botami.

Jeho dramatická cesta vedla přes Německo, kde ho dokonce zatklo gestapo, dále přes Nizozemsko a Belgii. „Po dvoutýdenní cestě se dostal až na Britské ostrovy. Byť tam žil až do své smrti, na Brno stále vzpomínal,“ připomněl krajský zastupitel a spoluautor projektu Wiesnerova pomníku Michal Doležel (TOP 09).

První dva roky života v britském exilu se pro Wiesnera nesly ve znamení značné chudoby – ocitl se bez zaměstnání. „Mezitím mu byl v Brně zabaven dům na Pekařské ulici a zbytek rodiny, otec, sestra a bratr, byli deportováni do koncentračních táborů a zavražděni,“ dodal Doležel.

  • narodil se 21. ledna 1890 v Malackách
  • československý architekt, představitel meziválečného funkcionalismu
  • patřil k nejvýznamnějším architektům Brna 20. století, spolu s Bohuslavem Fuchsem
  • autor řady klíčových brněnských staveb, mimo jiné vily Stiassni, Paláce Morava, brněnského krematoria, budovy Českého rozhlasu Brno
  • 15. března 1939 uprchl před nacistickou perzekucí do Velké Británie
  • po válce se krátce vrátil do Československa, po komunistickém převratu v roce 1948 znovu odešel do Velké Británie
  • většinu poválečného života strávil v Londýně
  • jeho dílo bylo v Československu po desetiletí opomíjeno
  • zemřel roku 1971 v Liverpoolu
  • v posledních letech roste zájem o jeho architektonický odkaz
Ernst Wiesner v brněnském rozhlasu (30. léta)
Zdroj: Muzeum města Brna/J. Břečka

Z Wiesnerových staveb se stávají turistické cíle

Po skončení druhé světové války pracoval Wiesner jako architekt v Londýně. Krátce se sice vrátil do Brna, po komunistickém převratu v roce 1948 ale znovu odcestoval do Velké Británie, kde zůstal. „Jeho nucený útěk z Brna a následná emigrace způsobily, že je dnes nedoceněný. Wiesner se ze dne na den stal z jednoho z nejúspěšnějších architektů, který výrazně ovlivnil tvář meziválečného Brna, uprchlíkem,“ doplnil Doležel.

Zájem o Wiesnerovy stavby podle Národního památkového ústavu každoročně roste a postupně se z nich stávají vyhledávané turistické cíle. Na jeho dílo v Brně odkazuje pamětní deska na budově Českého rozhlasu nebo kavárna Café Ernst ve vile Stiassni. V zahradě vily byla navíc před dvěma lety v rámci festivalu Štetl fest odhalena architektova busta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lemur z ostravské zoo je na útěku. Lidé mají hlásit, když ho zahlédnou

Z ostravské zoologické zahrady ve středu utekl samec lemura kata. Zoo žádá veřejnost, aby případný výskyt nahlásila. Lidé by se ale neměli pokoušet zvíře sami odchytit, sahat na něj nebo ho krmit. Mohl by je pokousat.
před 42 mminutami

Policie stíhá 12 lidí a dvě firmy za kuplířství v klubech i bytech

Policie zahájila stíhání dvanácti lidí a dvou firem za kuplířství v Brně, Mikulově i na jiných místech Česka. První případ se týká provozování nočních klubů a brněnských privátů, druhý pak bytů s asijskými prostitutkami v různých tuzemských městech, informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Obviněné lidi stíhá centrála také za účast na organizované zločinecké skupině a za maření výkonu úředního rozhodnutí.
před 1 hhodinou

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 1 hhodinou

VideoOlomouc bude muset na náměstí nahradit nynější lampy dřívějšími „sirkami“, rozhodl soud

Město Olomouc bude muset podle zatím nepravomocného rozsudku soudu odstranit všechny současné lampy a vrátit do centra původní osvětlení z roku 2001. Ve vleklém sporu o výměnu osvětlení na Horním náměstí dal soud za pravdu architektovi Janu Šépkovi, který rekonstrukci navrhoval. Takzvané sirky, které na náměstí architekti umístili, podle radnice dost nesvítily. Na šero si stěžovali lidé i strážníci, kterým tam nefungoval kamerový systém. Město je proto nechalo vyměnit. Už dřív soudy rozhodly, že tím město zasáhlo do autorských práv architekta. Pokud rozhodnutí soudu nabude právní moci, musí radnice nejen vyměnit lampy, ale také zaplatit Šépkovi odškodnění sto tisíc korun.
před 14 hhodinami

Zoo Olomouc slaví 70 let. Z provizorního koutku se stala nejnavštěvovanější atrakcí kraje

Před sedmdesáti lety se na Svatém Kopečku v Olomouci otevřela zoologická zahrada. Z původně skromného areálu se během desetiletí stala nejnavštěvovanější turistická atrakce Olomouckého kraje. Dnes je domovem přibližně osmnácti set zvířat téměř čtyř set druhů a daří se jí i v odchovu mláďat. Na víkend zoo chystá oslavy.
před 16 hhodinami

Za dotační podvody potrestal soud Vrabela podmínkou a zákazem vést firmy

Okresní soud v Českých Budějovicích potrestal pořadatele protivládních demonstrací Ladislava Vrabela za dotační podvody. Za manipulace s žádostmi o podporu pro firmy v době pandemie covidu-19 mu soud vyměřil osmnáctiměsíční podmínku s odkladem na třicet měsíců. Dva a půl roku také nesmí vést firmy. České televizi to sdělila mluvčí soudu Markéta Bartizalová. Vrabel podle obžaloby způsobil státu škodu přes 568 tisíc korun. Rozsudek je pravomocný.
před 17 hhodinami

Policie obvinila čtyři lidi a firmy za dovoz odpadu z Německa

Policisté z Bruntálu v souvislosti s dovozem zhruba šesti set tun nelegálního německého odpadu do Česka obvinili čtyři osoby a stejný počet firem. Podle policie šlo o organizovanou skupinu. Jejím členům hrozí až pětiletý pobyt ve vězení, oznámila ve středu mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská. Potvrdila informace serveru Seznam Zprávy.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zaměstnanci ČT a ČRo protestovali v černém proti změnám financování

Stovky zaměstnanců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) v černém oblečení ve středu protestovaly proti změnám ve financování veřejnoprávních médií, které chce prosadit vládní koalice. Iniciativa Veřejnoprávně podpořená odbory svolala shromáždění na Kavčích horách symbolicky pět minut před dvanáctou hodinu. Zaměstnanci ČRo se shromáždili před hlavním vchodem na Vinohradech po poledni. Pracovníci obou médií se sešli také v Brně a Ostravě.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...