Pomník z fragmentů brněnských domů připomene v Liverpoolu architekta Wiesnera

Nahrávám video

Kameník Radim Skácel pracuje ve své dílně na speciálním pomníku. Objekt vytvořený z kamenných fragmentů brněnských staveb Ernsta Wiesnera chtějí iniciátoři projektu umístit v Liverpoolu vedle architektova náhrobku. Připomenout tak chtějí jednoho z nejvýznamnějších meziválečných architektů Československa a upozornit na jeho složitý osud. Jako židovský uprchlík musel opustit domov, žil a zemřel ve Velké Británii.

Ernst Wiesner zemřel v roce 1971 v Liverpoolu a doma se na něj téměř zapomnělo. Dokonce ani nebylo známo, kde je pochovaný. „Všechno to začalo před pár lety náhodným objevem náhrobku. Mysleli jsme, že jeho hrob vůbec neexistuje. První myšlenka byla, že náhrobek očistíme, zakonzervujeme a postaráme se o něj,“ popsala kastelánka vily Stiassni Kateřina Konečná.

Náhrobek se podařilo obnovit z prostředků Jihomoravského kraje, autoři projektu ale myšlenku dál rozvíjeli. „Chtěli jsme kousek Wiesnerova milovaného Brna do Liverpoolu přivézt. Brnu dal to nejlepší ze své tvorby. Přáli jsme si, aby Brno jeho práci symbolicky nějakým způsobem ocenilo,“ vysvětlila Konečná.

Získávání a zpracování fragmentů

Pomník architekta Ernsta Wiesnera tvoří fragmenty pocházející z jeho prvorepublikových brněnských staveb – z vily Stiassni, Neumannovy vily, Paláce Morava nebo budovy Českého rozhlasu. „Získávání fragmentů by se mohlo zdát složité, ale ve skutečnosti bylo poměrně snadné. Například ve vile Stiassni došlo k incidentu, kdy řidič dodávky urazil kus pískovcového podhledu. Ten jsme pak mohli použít. Ve vile Neumark jsme současné majitele oslovili s dotazem, zda při rekonstrukci nemuseli některé části nahradit novými. I tady jsme uspěli,“ popsala Konečná.

„Všechno jsou to v podstatě vápencové horniny, především travertiny. Ty jsou relativně dobře opracovatelné. Pískovce už jsou trochu problém a mramor je nejtvrdší – samotné broušení je u něj nejnáročnější,“ popsal kameník Radim Skácel. „Čeká mě ještě hodně precizní a detailní práce,“ dodal.

Pomník chtějí v Liverpoolu odhalit v den 136. výročí Wiesnerových narozenin, tedy 21. ledna 2026. Na jeho vznik přispěla mimo jiné i veřejná sbírka, ve které se sešlo více než 75 tisíc korun.

Dramatický útěk z Brna

Ernst Wiesner uprchl z Brna 15. března 1939, v den nacistické okupace. Jeden z nejvýznamnějších tuzemských meziválečných architektů se ze dne na den stal uprchlíkem. Kvůli svému židovskému původu byl nucen opustit domov – jak později vzpomínal, pouze s jedním oblekem, sakem a botami.

Jeho dramatická cesta vedla přes Německo, kde ho dokonce zatklo gestapo, dále přes Nizozemsko a Belgii. „Po dvoutýdenní cestě se dostal až na Britské ostrovy. Byť tam žil až do své smrti, na Brno stále vzpomínal,“ připomněl krajský zastupitel a spoluautor projektu Wiesnerova pomníku Michal Doležel (TOP 09).

První dva roky života v britském exilu se pro Wiesnera nesly ve znamení značné chudoby – ocitl se bez zaměstnání. „Mezitím mu byl v Brně zabaven dům na Pekařské ulici a zbytek rodiny, otec, sestra a bratr, byli deportováni do koncentračních táborů a zavražděni,“ dodal Doležel.

  • narodil se 21. ledna 1890 v Malackách
  • československý architekt, představitel meziválečného funkcionalismu
  • spolu s Bohuslavem Fuchsem patřil k nejvýznamnějším architektům Brna 20. století
  • autor řady klíčových brněnských staveb, mimo jiné vily Stiassni, Paláce Morava, brněnského krematoria, budovy Českého rozhlasu Brno
  • 15. března 1939 uprchl před nacistickou perzekucí do Velké Británie
  • po válce se krátce vrátil do Československa, po komunistickém převratu v roce 1948 znovu odešel do Velké Británie
  • většinu poválečného života strávil v Londýně
  • jeho dílo bylo v Československu po desetiletí opomíjeno
  • zemřel roku 1971 v Liverpoolu
  • v posledních letech roste zájem o jeho architektonický odkaz
Ernst Wiesner v brněnském rozhlasu (30. léta)
Zdroj: Muzeum města Brna/J. Břečka

Z Wiesnerových staveb se stávají turistické cíle

Po skončení druhé světové války pracoval Wiesner jako architekt v Londýně. Krátce se sice vrátil do Brna, po komunistickém převratu v roce 1948 ale znovu odcestoval do Velké Británie, kde zůstal. „Jeho nucený útěk z Brna a následná emigrace způsobily, že je dnes nedoceněný. Wiesner se ze dne na den stal z jednoho z nejúspěšnějších architektů, který výrazně ovlivnil tvář meziválečného Brna, uprchlíkem,“ doplnil Doležel.

Zájem o Wiesnerovy stavby podle Národního památkového ústavu každoročně roste a postupně se z nich stávají vyhledávané turistické cíle. Na jeho dílo v Brně odkazuje pamětní deska na budově Českého rozhlasu nebo kavárna Café Ernst ve vile Stiassni. V zahradě vily byla navíc před dvěma lety v rámci festivalu Štetl fest odhalena architektova busta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Kbelská se odpoledne plně otevře pro dopravu, rekonstrukce skončila dříve

Pražská Kbelská ulice se ve čtvrtek odpoledne po rekonstrukci plně otevře pro dopravu. Frekventovaná silnice byla od 2. července zúžena na jeden jízdní pruh v každém směru. Práce měly původně skončit tuto sobotu. Opravy budou po zprovoznění komunikace ještě pokračovat, už ale bez omezení dopravy.
před 1 hhodinou

Festival TrutnOFF připomene svého náčelníka Havla, poprvé zahraje Lucie

Na trutnovském Bojišti začíná hudební festival TrutnOFF Open Air, který připomene nedožité devadesáté narozeniny Václava Havla. Program nabídne do 16. srpna různé žánry – od rocku, undergroundu a world music až po alternativní rock.
před 1 hhodinou

VideoSečteno: Moravskoslezský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 13. srpna se věnoval Moravskoslezskému kraji.
před 2 hhodinami

Soud potvrdil státu vysoký doplatek na nájemném za pozemky s ruskými budovami

Na nájemném za pozemky s ruskými budovami v pražských Stodůlkách náleží českému státu od firmy Simply Service Rent doplatek 6,3 milionu korun. Ve středu to pravomocně potvrdil Městský soud v Praze. Stát ve sporu zastupovala příspěvková organizace ministerstva zahraničí Diplomatický servis (DS). Proti rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Podle právního zástupce firmy už společnost peníze státu uhradila. Ministerstvo zahraničních věcí sdělilo, že verdikt vítá.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 17 hhodinami

V Jablunkově demolují most přes řeku Olši, nahradí ho nový

V Jablunkově stavbaři demolují téměř padesátiletý most přes řeku Olši na silnici II/474. Nahradí ho nový. Podle strategického dokumentu nemá most ve městě odpovídající alternativu, lidé ho využívají při každodenních cestách do práce, škol i za službami. Doprava je tak po dobu stavby převedena na provizorní dvoupruhové přemostění.
před 17 hhodinami

Letní Letná uvede australské „vlky“ i českou závrať

V pražských Letenských sadech začíná festival nového cirkusu a divadla Letní Letná. Uvede představení souborů z Austrálie, Francie i Německa a také výběr z tuzemské novocirkusové scény.
před 22 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánovčera v 13:25

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.