Pomník z fragmentů brněnských domů připomene v Liverpoolu architekta Wiesnera

Nahrávám video
Události v regionech: Pomník architekta E. Wiesnera
Zdroj: ČT24

Kameník Radim Skácel pracuje ve své dílně na speciálním pomníku. Objekt vytvořený z kamenných fragmentů brněnských staveb Ernsta Wiesnera chtějí iniciátoři projektu umístit v Liverpoolu vedle architektova náhrobku. Připomenout tak chtějí jednoho z nejvýznamnějších meziválečných architektů Československa a upozornit na jeho složitý osud. Jako židovský uprchlík musel opustit domov, žil a zemřel ve Velké Británii.

Ernst Wiesner zemřel v roce 1971 v Liverpoolu a doma se na něj téměř zapomnělo. Dokonce ani nebylo známo, kde je pochovaný. „Všechno to začalo před pár lety náhodným objevem náhrobku. Mysleli jsme, že jeho hrob vůbec neexistuje. První myšlenka byla, že náhrobek očistíme, zakonzervujeme a postaráme se o něj,“ popsala kastelánka vily Stiassni Kateřina Konečná.

Náhrobek se podařilo obnovit z prostředků Jihomoravského kraje, autoři projektu ale myšlenku dál rozvíjeli. „Chtěli jsme kousek Wiesnerova milovaného Brna do Liverpoolu přivézt. Brnu dal to nejlepší ze své tvorby. Přáli jsme si, aby Brno jeho práci symbolicky nějakým způsobem ocenilo,“ vysvětlila Konečná.

Získávání a zpracování fragmentů

Pomník architekta Ernsta Wiesnera tvoří fragmenty pocházející z jeho prvorepublikových brněnských staveb – z vily Stiassni, Neumannovy vily, Paláce Morava nebo budovy Českého rozhlasu. „Získávání fragmentů by se mohlo zdát složité, ale ve skutečnosti bylo poměrně snadné. Například ve vile Stiassni došlo k incidentu, kdy řidič dodávky urazil kus pískovcového podhledu. Ten jsme pak mohli použít. Ve vile Neumark jsme současné majitele oslovili s dotazem, zda při rekonstrukci nemuseli některé části nahradit novými. I tady jsme uspěli,“ popsala Konečná.

„Všechno jsou to v podstatě vápencové horniny, především travertiny. Ty jsou relativně dobře opracovatelné. Pískovce už jsou trochu problém a mramor je nejtvrdší – samotné broušení je u něj nejnáročnější,“ popsal kameník Radim Skácel. „Čeká mě ještě hodně precizní a detailní práce,“ dodal.

Pomník chtějí v Liverpoolu odhalit v den 136. výročí Wiesnerových narozenin, tedy 21. ledna 2026. Na jeho vznik přispěla mimo jiné i veřejná sbírka, ve které se sešlo více než 75 tisíc korun.

Dramatický útěk z Brna

Ernst Wiesner uprchl z Brna 15. března 1939, v den nacistické okupace. Jeden z nejvýznamnějších tuzemských meziválečných architektů se ze dne na den stal uprchlíkem. Kvůli svému židovskému původu byl nucen opustit domov – jak později vzpomínal, pouze s jedním oblekem, sakem a botami.

Jeho dramatická cesta vedla přes Německo, kde ho dokonce zatklo gestapo, dále přes Nizozemsko a Belgii. „Po dvoutýdenní cestě se dostal až na Britské ostrovy. Byť tam žil až do své smrti, na Brno stále vzpomínal,“ připomněl krajský zastupitel a spoluautor projektu Wiesnerova pomníku Michal Doležel (TOP 09).

První dva roky života v britském exilu se pro Wiesnera nesly ve znamení značné chudoby – ocitl se bez zaměstnání. „Mezitím mu byl v Brně zabaven dům na Pekařské ulici a zbytek rodiny, otec, sestra a bratr, byli deportováni do koncentračních táborů a zavražděni,“ dodal Doležel.

  • narodil se 21. ledna 1890 v Malackách
  • československý architekt, představitel meziválečného funkcionalismu
  • patřil k nejvýznamnějším architektům Brna 20. století, spolu s Bohuslavem Fuchsem
  • autor řady klíčových brněnských staveb, mimo jiné vily Stiassni, Paláce Morava, brněnského krematoria, budovy Českého rozhlasu Brno
  • 15. března 1939 uprchl před nacistickou perzekucí do Velké Británie
  • po válce se krátce vrátil do Československa, po komunistickém převratu v roce 1948 znovu odešel do Velké Británie
  • většinu poválečného života strávil v Londýně
  • jeho dílo bylo v Československu po desetiletí opomíjeno
  • zemřel roku 1971 v Liverpoolu
  • v posledních letech roste zájem o jeho architektonický odkaz
Ernst Wiesner v brněnském rozhlasu (30. léta)
Zdroj: Muzeum města Brna/J. Břečka

Z Wiesnerových staveb se stávají turistické cíle

Po skončení druhé světové války pracoval Wiesner jako architekt v Londýně. Krátce se sice vrátil do Brna, po komunistickém převratu v roce 1948 ale znovu odcestoval do Velké Británie, kde zůstal. „Jeho nucený útěk z Brna a následná emigrace způsobily, že je dnes nedoceněný. Wiesner se ze dne na den stal z jednoho z nejúspěšnějších architektů, který výrazně ovlivnil tvář meziválečného Brna, uprchlíkem,“ doplnil Doležel.

Zájem o Wiesnerovy stavby podle Národního památkového ústavu každoročně roste a postupně se z nich stávají vyhledávané turistické cíle. Na jeho dílo v Brně odkazuje pamětní deska na budově Českého rozhlasu nebo kavárna Café Ernst ve vile Stiassni. V zahradě vily byla navíc před dvěma lety v rámci festivalu Štetl fest odhalena architektova busta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Meteorologové opět rozšířili výstrahu, toky se mohou vzedmout na více místech

Meteorologové rozšířili dřívější varování před vzestupem hladin toků v Česku. Hrozí od nedělního večera hlavně na východě Čech. Mandava ve Varnsdorfu večer překročila první povodňový stupeň a možná stoupne na druhý. Rozvodnit se v noci mají i další toky, ČHMÚ tak znovu rozšířil dřívější výstrahu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Když brownfieldy ožívají. Špačkův dům na Žďársku zahrne vedle restaurace a sálu i muzeum

Obec Herálec na Žďársku dokončila rozsáhlou rekonstrukci dlouho nevyužívaného Špačkova domu. Historická budova z počátku dvacátého století se proměňuje v nové centrum společenského a kulturního dění s restaurací, muzeem a sálem. Projekt podpořila dotace z programu na regeneraci brownfieldů pro podnikatelské účely.
před 18 hhodinami

Únava z války je lhostejnost k budoucnosti, řekl Pavel na akci na podporu Ukrajiny

Pokud někdo říká, že ho válka unavuje, staví se lhostejně k naší budoucnosti, prohlásil v sobotu odpoledne prezident Petr Pavel na pražském Staroměstském náměstí na akci Společně za Ukrajinu! k blížícímu se čtvrtému výročí plnohodnotné ruské invaze do sousední země. Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč následně poděkoval Čechům za podporu. Vystoupili také rodiče padlých českých dobrovolníků nebo svědci ruských zvěrstev. Shromáždění podobného rázu se konala i v dalších městech v republice.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

VideoBaterie v elektrokoloběžce vybuchne a zapálí byt, popsali hasiči sílící trend

Hasiči ze severní Moravy upozorňují na specifický sílící trend – přibývá bytů zapálených po výbuchu baterií v elektrokoloběžkách. Podle nich je nejčastější příčinou výbuchu a požáru neodborná manipulace nebo nevhodné skladování. „Ty baterie nemají rády vlhko, nulové a záporné teplotní hodnoty,“ sdělil náměstek pro prevenci moravskoslezských hasičů Miloš Střelka. Podle něj je potřeba koloběžky ideálně skladovat pod kamerovým dohledem s autonomní detekcí. V loňském roce zasahovali moravskoslezští hasiči celkem u dvaceti požárů elektrokoloběžek. Zraněno nebo evakuováno při nich bylo okolo stovky lidí. Celkem v roce 2025 hasiči vyjížděli k největšímu počtu požárů v domácnostech za poslední dekádu. Bylo jich přes 3,5 tisíce. Nejčastěji vznikly z nedbalosti.
21. 2. 2026

V neděli se v části Česka objeví ledovka, poté hrozí vzedmutí toků

V neděli se v části Česka, především v Olomouckém kraji, objeví ledovka. Poté hrozí v některých regionech, hlavně v Čechách, vzedmutí toků kvůli dešti a tání sněhu po oteplení. Vyplývá to z výstrahy, kterou zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Zájem o doučování zdarma roste. Nabízí ho knihovny či neziskovky

Zájem o doučování zdarma pro děti roste, České televizi to potvrdily oslovené organizace. Ty se ale často potýkají s nedostatkem dobrovolníků. Největší zájem je o individuální doučování. Dětem ze znevýhodněného prostředí ho nabízí například Člověk v tísni. V některých oblastech ale musí rodiny čekat na termín měsíce, v Praze až dva roky. Doučování zdarma pro všechny děti dlouhodobě nabízí i některé knihovny. Několik z nich, jako například v Sezimově Ústí, už ale muselo kvůli nedostatku dobrovolníků doučování přerušit.
21. 2. 2026

Výrobci pardubického perníku bojují s náklady i nedostatkem lidí

Výrobci pardubického perníku se potýkají s vysokými cenami energií i nedostatkem pracovníků. Jeden ze tří hlavních producentů letos skončil. Tradiční medová pochoutka s evropskou ochranou původu ale z Pardubic podle zástupců města nezmizí.
20. 2. 2026

V Krkonoších po srážce na sjezdovce zemřela lyžařka

Na sjezdovce v krkonošském středisku Harrachov na Jablonecku zemřela v pátek odpoledne žena seniorského věku. Srazila se s jiným lyžařem, uvedla policie na síti X. Okolnosti nehody vyšetřuje. K určení příčiny smrti bude nařízena soudní pitva, napsala na webu krajská policejní mluvčí. V této zimní sezoně je to podle Horské služby první taková událost.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026
Načítání...