Brněnské krematorium na Ústředním hřbitově bylo zprovozněno 8. dubna 1930. Vzniklo podle návrhu slavného architekta Ernsta Wiesnera. V roce 2014 prošla stavba rozsáhlou rekonstrukcí za čtyřicet milionů korun, tři roky nato se krematorium společně s kolumbáriem stalo i národní kulturní památkou.
Wiesnerův prostor pro moderní ceremoniál. Funkcionalistické krematorium v Brně slouží už 90 let
Stavba brněnského krematoria podle projektu významného funkcionalistického architekta Ernsta (Arnošta) Wiesnera začala v roce 1926 a trvala čtyři roky. Dlouho předtím se vedly diskuse o tom, kde by vlastně mělo stát. Mezi variantami byl i prostor pod hradem Špilberkem. Nakonec byl ale vybrán pozemek na vyvýšenině nad brněnským ústředním hřbitovem. Projekt zvítězil v architektonické soutěži nad návrhy Pavla Janáka, Vladimíra Škáry a Antonína Blažka.
Dominantou krematoria je bílá obřadní budova, obklopená travertinovými pilíři, symbolizovat mají pozůstalé kolem rakve. Do velké obřadní síně s kapacitou asi tři sta lidí dopadá proskleným stropem denní světlo. Komorním obřadům je určena malá síň pro deset lidí.
„Podle Ernsta Wiesnera nemělo jít při stavbě moderní budovy krematoria pouze o splnění funkčních náležitostí a použití inovativních technických prostředků. Důležité pro něj bylo znovunalezení ztraceného sakrálního prostoru i dokonalé propojení formy a obsahu,“ píše o krematoriu Brněnský architektonický manuál.
Odborníci na stavbě oceňují především to, že má kromě svého moderního pojetí majestátný vzhled. Krematorium bylo v roce 2017 společně s kolumbáriem prohlášeno národní kulturní památkou České republiky.
Průmyslníkům a bankéřům navrhoval vily i kanceláře. O Ernstu Wiesnerovi vznikl dokument (zdroj: ČT24)
Krematorium prošlo rozsáhlou rekonstrukcí
V posledním desetiletí se uskutečnila rozsáhlá rekonstrukce celého objektu s výstavbou nových budov. Trvala dva roky a vyžádala si asi čtyřicet milionů korun. V první části šlo o rekonstrukci nynějšího objektu, která zahrnovala opravu všech plochých střech. Byla zabudovaná klimatizace v malé obřadní síni a ve vstupním vestibulu, úpravami prošel i interiér. „Přebudovalo se i zázemí pro zaměstnance a prostory s chladicím zařízením pro uložení zesnulých,“ řekla Radka Loukotová z tiskového odboru Magistrátu města Brna.
Druhá část prací zahrnovala rekonstrukci hlavního parkoviště a výstavbu komerčního pavilonu, který navazuje na funkcionalistickou stavbu krematoria. Propojením a společnou střechou vznikl vstup na hřbitov. Třetí část prací znamenala stavbu hospodářského pavilonu u zadního vstupu na hospodářský dvůr krematoria, kde je kontaktní místo pro pozůstalé.