Hřbitov

Ostatky válečného hrdiny, velitele výsadkové skupiny Iridium, Miroslava Špota, se vrátily do Jičína, kde žil a studoval. Více než osmdesát let byly uloženy v Perlacherském lese u Mnichova. Příbuzní je převzali už v září při pietním aktu na pražském Vítkově, nyní je s vojenskými poctami uložili do rodinného hrobu.

Návštěvníky brněnského Ústředního hřbitova omezí ve dnech kolem Památky zesnulých stavební práce v areálu i jeho okolí, veřejnosti nabízí minibus. Kvůli opravě tramvajové trati v ulici Jana Želivského není možné vjet autem ani na Olšanské hřbitovy I. v Praze. Do areálů mohou vjet pouze držitelé průkazu ZTP, ostatním návštěvníkům doporučují správci hřbitovů využít městkou hromadnou dopravu. Na hřbitově v Ústí nad Labem zase jezdí elektrický vozík.

Na pražském Ďáblickém hřbitově začala exhumace ostatků tří politických vězňů. Vilém Sok, Karel Sabela a Miloslav Jebavý byli za protikomunistický odboj zavražděni v pankrácké věznici před 76 lety. Jejich těla byla tajně uložena do šachtového hrobu číslo čtrnáct, který nyní archeologové a antropologové odkrývají. Odborníci dál pokračují i s hledáním informací o druhém odboji. Těla jeho členů, včetně parašutistů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, by měla být v šachtách na samém konci hřbitova.

Až u čtvrtiny hrobů v Praze lidé nezaplatili jejich nájemné, potvrdila ČT pražská správa, která se stará o čtyřiatřicet hřbitovů. V Brně eviduje tamní správa stejný problém u každého sedmého hrobu. Důvodem může být úmrtí nájemce, případně ale i ceny za pronájem. Ty na některých hřbitovech rostou.

Na Ústředním hřbitově v Olomouci neznámý pachatel poničil několik desítek hrobů a uren. Policisté případ vyšetřují od dopoledne, na místě jsou také kriminalisté. Hřbitov v části Neředín je do odvolání uzavřen pro běžné návštěvníky, plánovaných pohřbů ani provozu krematoria se toto opatření podle radnice nedotkne. Rozsah škod zatím není známý.

Už několik měsíců pátrá Martina Simovová z Ostravy po ztracených ostatcích své babičky. Urna byla uložena v hrobě, za který prý řádně platila. Přesto obvodní radnice v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích místo přenechala jinému nájemci. Po otevření hrobu pak žena zjistila, že jedna z původních uren chybí.

Podle informací pohřebních služeb volí více než třetina pozůstalých kremaci bez obřadu a posledního rozloučení. Klasické obřady v krematoriích odmítají někteří podle zkušeností Blanky Javorové ze spolku Ke kořenům jako chladné, odosobněné, příliš formální a také nákladné. Stále více pozůstalých proto hledá osobitější a autentičtější cesty rozloučení. Z obřadních síní se přesouvají často do přírody.

Belgičtí archeologové dokázali díky novým vědeckým metodám lépe popsat příběh kojence, jehož tělo našli pod podlahou veřejného domu.

Česko dá příští rok na obnovu německých hrobů v pohraničních oblastech deset milionů korun. V dalších letech by se mohla částka ještě zvýšit za podpory evropských fondů, potřeba je ale podle odborníků i ministerstva pro místní rozvoj ještě mnohem více prostředků. V dřívějších Sudetech se nacházejí statisíce německých hrobů, které jsou dle historiků důležitou součástí tuzemského kulturního dědictví.

Mnohé hřbitovy v čase Dušiček, které připadají na 2. listopadu, prodlužují otevírací dobu. Posilují se také hlídky strážníků, aby se předešlo případným krádežím z vyzdobených hrobů nebo ze zaparkovaných aut. Vzpomínku na své blízké spojují mnozí lidé s péčí o náhrobky. Například na Šumavě ale některé obce v hraničním pásmu o místa posledního odpočinku za minulého režimu přišly a až nyní je obnovují.

Úklid hrobu, květinovou výzdobu i zapálení svíčky si v Česku objednává stále víc lidí. Někteří poskytovatelé těchto služeb evidují meziročně i trojnásobný nárůst klientů. Nejčastěji jde o seniory, lidi se zhoršeným zdravím nebo členy rodin, kterým pravidelnou údržbu hrobu neumožňuje vzdálenost.

Zářijové záplavy postihly také mnohá pietní místa. Rozvodněná Odra zalila hřbitov ve Starém Bohumíně a poničila i smuteční síň. Ta byla přitom nově zrekonstruovaná. Pohřby bohumínských občanů se teď musí konat v okolních obcích. Škody na hřbitově sčítá i Krnov.

Hroby a náhrobky na hřbitově v Horních Dubenkách na Vysočině poničila památná lípa, která nevydržela sílu posledního větru. Pro poškozené je to smůla o to větší, že strom jako potenciálně nebezpečný byl určený k pokácení na začátku listopadu. Škoda může dosáhnout až půl milionu korun.

Na hřbitově v blízkosti psychiatrické nemocnice v pražských Bohnicích se nepohřbívá už od padesátých let. Pohřbena ale není jeho historie spojená mimo jiné s oscarovým filmem Amadeus nebo hrůznou vraždou Otýlie Vranské. Příběh „hřbitova bláznů“ se začal psát 12. září 1909, kdy byl vysvěcen.

O hroby na pardubickém židovském hřbitově se nemá kdo starat. Potomky tamních Židů většinou zavraždili nacisté během holocaustu. Hřbitov proto nabízí adopci hrobů. Aktivita má zároveň upozornit na bohatou židovskou historii města.

Tři desítky nejlepších architektonických projektů realizovaných v uplynulých dvou letech mapuje nejnovější ročenka české architektury za rok 2022 a 2023. Její editor, architekt Pavel Nasadil, se zaměřil na stavby financované z veřejných zdrojů.

Calatravští rytíři byli obávaní obránci Španělska před maurskými dobyvateli. Šlo o obdobu francouzských templářů: mniši-bojovnicí, kteří žili s přísnou řeholí. Hlavní náplní jejich života byla válka. Proto archeology zaskočilo, když mezi nimi našli pohřbenou ženu.

Do Mělníka přijíždějí stovky lidí na druhý ročník technoparty. Okolí tamního krematoria a hřbitova tak zaplaví hlasitá hudba, jenže právě toho se místní po loňských zkušenostech obávají, zejména pak hluku v nočních hodinách. Mělnická technoparty startuje v pátek večer a potrvá až do neděle.

Po konci druhé světové války následoval, mnohdy jako odplata za útrapy, odsun sudetských Němců, například i ze severu Čech. Odešlo i několik významných průmyslových rodin z Ústí nad Labem – třeba Schichtové, kteří vyráběli ikonické mýdlo s jelenem, nebo Wolfrumové, kteří měli ve své továrně první parní stroj. Na sedmi hřbitovech po rodinách zůstaly honosné hrobky. Ty teď převezme město a některé z nich plánuje opravit.

Hejtmanství v Hradci Králové podmínečně odložilo pokutu pro obec Heřmánkovice na Broumovsku. Starostka nechala vloni v létě zlikvidovat část hřbitova německých starousedlíků. Pro letošek ale slíbila důstojnou úpravu. Pokud k ní nedojde, úřad obci pokutu ve výši až sto tisíc korun vyměří.

Napětí spojené s Gazou silně doléhá i do Vídně - skrze tamní arabskou komunitu. V rakouské metropoli se v posledních týdnech odehrálo několik incidentů včetně žhářského útoku a provokací při protestech. Tradičně neutrální alpská země se v konfliktu jasně staví na stranu Izraele, což kromě ulice vyvolalo spory i ve vládě.

I hřbitov může skončit v insolvenci nebo restitučním řízení, což pak může přinášet nečekané komplikace pro pozůstalé, kteří tam mají své blízké. Své o tom vědí lidé v severočeských Roudníkách, kde se bojí, co bude s místním hřbitovem. Původně církevní pohřebiště i s kostelem skončilo před dvanácti lety v insolvenci, nyní je na prodej za 4,5 milionu korun. V jihomoravských Křídlůvkách se zase před časem spolumajitel hřbitova pokusil svou část získanou od restituentů prodat. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Druhý listopadový den si lidé připomínají jako Památku zesnulých, Dušičky. Věřící se scházejí na bohoslužbách, hroby se už několik dnů plní svíčkami, věnci a květinami. Podle ředitelky správy brněnských hřbitovů Aleny Říhové se ale přístup pozůstalých k pohřbívání změnil. Převažují kremace, popel je ukládán do kolumbárií nebo je rozptýlen na louce.

Hroby z někdejšího libereckého centrálního hřbitova zůstanou pod parkem v Budyšínské ulici. Archeologové, kteří tam dělají průzkum na pěti místech, jejich počet odhadují až na sedmnáct set. V padesátých letech, kdy se hřbitov rušil, nikdo ostatky neexhumoval. Při budoucích revitalizacích parku bude město zohledňovat, že jde o pietní místo.