Hřbitov

Mnohé hřbitovy v čase Dušiček, které připadají na 2. listopadu, prodlužují otevírací dobu. Posilují se také hlídky strážníků, aby se předešlo případným krádežím z vyzdobených hrobů nebo ze zaparkovaných aut. Vzpomínku na své blízké spojují mnozí lidé s péčí o náhrobky. Například na Šumavě ale některé obce v hraničním pásmu o místa posledního odpočinku za minulého režimu přišly a až nyní je obnovují.

Úklid hrobu, květinovou výzdobu i zapálení svíčky si v Česku objednává stále víc lidí. Někteří poskytovatelé těchto služeb evidují meziročně i trojnásobný nárůst klientů. Nejčastěji jde o seniory, lidi se zhoršeným zdravím nebo členy rodin, kterým pravidelnou údržbu hrobu neumožňuje vzdálenost.

Zářijové záplavy postihly také mnohá pietní místa. Rozvodněná Odra zalila hřbitov ve Starém Bohumíně a poničila i smuteční síň. Ta byla přitom nově zrekonstruovaná. Pohřby bohumínských občanů se teď musí konat v okolních obcích. Škody na hřbitově sčítá i Krnov.

Hroby a náhrobky na hřbitově v Horních Dubenkách na Vysočině poničila památná lípa, která nevydržela sílu posledního větru. Pro poškozené je to smůla o to větší, že strom jako potenciálně nebezpečný byl určený k pokácení na začátku listopadu. Škoda může dosáhnout až půl milionu korun.

Na hřbitově v blízkosti psychiatrické nemocnice v pražských Bohnicích se nepohřbívá už od padesátých let. Pohřbena ale není jeho historie spojená mimo jiné s oscarovým filmem Amadeus nebo hrůznou vraždou Otýlie Vranské. Příběh „hřbitova bláznů“ se začal psát 12. září 1909, kdy byl vysvěcen.

O hroby na pardubickém židovském hřbitově se nemá kdo starat. Potomky tamních Židů většinou zavraždili nacisté během holocaustu. Hřbitov proto nabízí adopci hrobů. Aktivita má zároveň upozornit na bohatou židovskou historii města.

Tři desítky nejlepších architektonických projektů realizovaných v uplynulých dvou letech mapuje nejnovější ročenka české architektury za rok 2022 a 2023. Její editor, architekt Pavel Nasadil, se zaměřil na stavby financované z veřejných zdrojů.

Calatravští rytíři byli obávaní obránci Španělska před maurskými dobyvateli. Šlo o obdobu francouzských templářů: mniši-bojovnicí, kteří žili s přísnou řeholí. Hlavní náplní jejich života byla válka. Proto archeology zaskočilo, když mezi nimi našli pohřbenou ženu.

Do Mělníka přijíždějí stovky lidí na druhý ročník technoparty. Okolí tamního krematoria a hřbitova tak zaplaví hlasitá hudba, jenže právě toho se místní po loňských zkušenostech obávají, zejména pak hluku v nočních hodinách. Mělnická technoparty startuje v pátek večer a potrvá až do neděle.

Po konci druhé světové války následoval, mnohdy jako odplata za útrapy, odsun sudetských Němců, například i ze severu Čech. Odešlo i několik významných průmyslových rodin z Ústí nad Labem – třeba Schichtové, kteří vyráběli ikonické mýdlo s jelenem, nebo Wolfrumové, kteří měli ve své továrně první parní stroj. Na sedmi hřbitovech po rodinách zůstaly honosné hrobky. Ty teď převezme město a některé z nich plánuje opravit.

Hejtmanství v Hradci Králové podmínečně odložilo pokutu pro obec Heřmánkovice na Broumovsku. Starostka nechala vloni v létě zlikvidovat část hřbitova německých starousedlíků. Pro letošek ale slíbila důstojnou úpravu. Pokud k ní nedojde, úřad obci pokutu ve výši až sto tisíc korun vyměří.

Napětí spojené s Gazou silně doléhá i do Vídně - skrze tamní arabskou komunitu. V rakouské metropoli se v posledních týdnech odehrálo několik incidentů včetně žhářského útoku a provokací při protestech. Tradičně neutrální alpská země se v konfliktu jasně staví na stranu Izraele, což kromě ulice vyvolalo spory i ve vládě.

I hřbitov může skončit v insolvenci nebo restitučním řízení, což pak může přinášet nečekané komplikace pro pozůstalé, kteří tam mají své blízké. Své o tom vědí lidé v severočeských Roudníkách, kde se bojí, co bude s místním hřbitovem. Původně církevní pohřebiště i s kostelem skončilo před dvanácti lety v insolvenci, nyní je na prodej za 4,5 milionu korun. V jihomoravských Křídlůvkách se zase před časem spolumajitel hřbitova pokusil svou část získanou od restituentů prodat. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Druhý listopadový den si lidé připomínají jako Památku zesnulých, Dušičky. Věřící se scházejí na bohoslužbách, hroby se už několik dnů plní svíčkami, věnci a květinami. Podle ředitelky správy brněnských hřbitovů Aleny Říhové se ale přístup pozůstalých k pohřbívání změnil. Převažují kremace, popel je ukládán do kolumbárií nebo je rozptýlen na louce.

Hroby z někdejšího libereckého centrálního hřbitova zůstanou pod parkem v Budyšínské ulici. Archeologové, kteří tam dělají průzkum na pěti místech, jejich počet odhadují až na sedmnáct set. V padesátých letech, kdy se hřbitov rušil, nikdo ostatky neexhumoval. Při budoucích revitalizacích parku bude město zohledňovat, že jde o pietní místo.

Poslední volné místo v takzvaném čestném kruhu na brněnském Ústředním hřbitově připadne ostatkům Milana Kundery. Spisovatel zemřel v červenci v 94 letech v Paříži a jeho manželka Věra si přála, aby jeho ostatky jednou spočinuly v rodném Brně. Kdy se tak stane, není zřejmé a záleží na vůli Kunderovy manželky.

Na hřbitově v Heřmánkovicích na Broumovsku uspořádaly občanské aktivistky pietní shromáždění na památku německých starousedlíků. Padesátku hrobů sudetských Němců odtamtud nechala odstranit starostka Jana Králová. Uvedla, že chtěla hřbitov upravit a odklidit poškozené a nebezpečné rozvaliny hrobů.

Obec Heřmánkovice na Broumovsku odstranila na pokyn starostky Jany Králové (nestr.) hřbitov německých starousedlíků. Bagr zboural ve vsi v pohraničí v okrese Náchod přes padesát hrobů, což vyvolalo kritiku. Starostka to ale označila za nedorozumění, hřbitov prý chtěla pouze upravit. V Heřmánkovicích žili před druhou světovou válkou téměř výhradně Němci, kteří byli po válce odsunuti. Na případ upozornil redaktor ČT Vlastimil Weiner.

Zesnulý spisovatel Milan Kundera by mohl získat čestné místo na brněnském ústředním hřbitově. Na tuto možnost se ve čtvrtek magistrátních úředníků dotázala vdova Věra Kunderová. Mezitím se s literátem lidé loučí už třetím dnem na zřízeném pietním místě v Moravské zemské knihovně.

Přerovská radnice uvažuje o zřízení hřbitova pro zvířata chovaná doma. Obyvatel města se nyní ptá, zda by o pohřebiště měli zájem. Radní zatím vytipovali dvě lokality, které přicházejí v úvahu. Jedna je v areálu městského hřbitova.

Pro mnoho Ukrajinců nebudou oslavy pravoslavných Velikonoc o nadcházejícím víkendu stejné jako před válkou. Vojenská správa Charkovské oblasti zakázala lidem vstup na některé hřbitovy. Omezení se týká území, která měli pod kontrolou ruští okupanti. Místa posledního odpočinku mohou být stále zaminována. Na seznamu úřadů je 750 hřbitovů.

Izrael má problém s nedostatkem míst pro pohřbívání. Mohou za to vysoká hustota zalidnění, nedostatek pozemků pro hřbitovy, ale také náboženská omezení, která znemožňují kremaci.

Víc než rok a půl po tornádu, které se prohnalo jižní Moravou, se k obyvatelům zasažených obcí dostávají peníze na opravu náhrobků. Bouře poničila hroby v Hruškách, Moravské Nové Vsi a Mikulčicích. Kompenzaci poskytlo ministerstvo pro místní rozvoj. Rozdělení peněz jednotlivým žadatelům mají na starost obce, v každé z nich však rozdělování peněz probíhá jinak.

Ruská armáda oznamuje postup v Doněcké oblasti. Podle analytiků ale boje provázejí velmi vysoké ztráty na obou stranách. Ukrajinské statistiky tvrdí, že nepřítel už na bojišti přišel bezmála o 125 tisíc vojáků. Přesná čísla mrtvých ale ruská veřejnost nezná a média o nich ani nespekulují. Jedním ze způsobů, jak mohou novináři i obyvatelé Ruska odhadovat ztráty, je sledování čerstvých hrobů, kterých v posledních měsících rychle přibývá.