Pozůstalým se nelíbí, že na rozptylové loučce Ústředního hřbitova v Brně začala správa hřbitova provádět úpravy. Vykácela už několik stromů a pokračovat bude budováním závlahového systému. Pozůstalí považují zásah do pietního místa za neetický a sepsali petici. Podle vedení správy hřbitova jsou stížnosti neopodstatněné, zásah do samotného pietního místa má být minimální.
„Pod jednou z třešní mám rozptýlené zpopelněné pozůstatky tatínka, prarodičů a strýce. Ta třešeň tam už není, jen její pařez,“ popsala v e-mailu pro Českou televizi jedna z pozůstalých. Žena kvůli tomu napsala správě hřbitova. Správa odpověděla, že se jedná o revitalizaci loučky, kde bude probíhat výstavba podzemního zavlažování.
Žena ale zásah do rozptylové loučky považuje za neetický a nemorální. Podobný názor mají i další pozůstalí, kteří sepsali petici. „Loučka má pro pozůstalé a návštěvníky hřbitova pietní význam a slouží jako místo posledního odpočinku. Domníváme se, že rekonstrukce takového místa by neměla vůbec proběhnout, zvláště pokud o ní nebyla veřejnost předem informována,“ uvádí se v petici, pod kterou se podepsalo víc než 170 lidí.
„Rozptylová loučka je místo, kde nejsou nájemní smlouvy, a tudíž nemáme databázi, jak pozůstalé informovat individuálně. Informace zveřejňujeme na webu od 28. 2. 2026, stejně tak na sociálních sítích,“ vysvětlila ředitelka Správy hřbitovů města Brna Alena Říhová.
Správa hřbitova: Nebude se odstraňovat celá plocha trávy
Obavy pozůstalých, kteří sepsali petici, nejsou podle ní opodstatněné. „Chceme zavést závlahu, protože v posledních letech je v Brně problém s deštěm. To nebude znamenat, že budeme odstraňovat celou plochu trávy,“ řekla Říhová. Podle ní správa zatím obdržela dvě negativní písemné či telefonické reakce. „Určitě bychom je moc rádi pozvali ke stolu, kde bychom jim celý projekt představili, aby měli představu, jaké ty zásahy opravdu jsou,“ dodala.
Napříč rozptylovou loučkou stavbaři vyhloubí několikacentimetrové rýhy pro nový závlahový systém, zhruba jeden a půl až dva metry od sebe. Ty pak zahrnou hlínou a zatravní. „Zemina zůstane na svém místě, bude v určitých terénních nerovnostech dosypána, aby došlo k vyrovnání, a doseta trávou. Pietní místo zůstane dostupné, ale s omezeným vstupem,“ vysvětlila Říhová.
Změnou projdou chodníky, ty budou nově vydlážděny a vedle nich vzniknou místa pro odkládání svíček a květin. Plánovaná je také nová výsadba stromů, trvalek a cibulovin, doplnila Říhová.
Správce hřbitova musí zajišťovat údržbu areálu
Rozptylová loučka je součástí veřejného pohřebiště a jako taková podléhá pietní ochraně – jde o místo, kde jsou uloženy lidské ostatky. Správu zajišťuje provozovatel pohřebiště, který vede evidenci rozptylů.
Podle Hany Svěchotové z Komory pohřebnictví jsou jakékoli úpravy pietních míst vždy velmi citlivým tématem. „Plně rozumíme tomu, že pozůstalí mohou změny vnímat emotivně – zvlášť pokud si dané místo spojili s konkrétní vzpomínkou na své blízké. Je také potřeba otevřeně říci, že ačkoliv je rozptyl koncipován jako anonymní, pozůstalí si často přirozeně vytvářejí vztah ke konkrétnímu bodu v prostoru – například ke stromu nebo části louky. To je lidsky pochopitelné, ale z hlediska správy pohřebiště nelze tyto vazby dlouhodobě garantovat, protože prostor musí být udržován jako celek,“ uvedla.
Podle mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veroniky Lukášové zákon o pohřebnictví údržbu rozptylové loučky výslovně neupravuje. Provozovateli pohřebiště však obecně ukládá povinnost zajišťovat správu a údržbu celého areálu.
Odvoz zeminy mimo areál není přípustný
„To se týká nejen travnatých ploch, které jsou na rozptylových loučkách přirozeně zatěžovány, ale také vzrostlé zeleně. Pokud jsou stromy ve špatném zdravotním stavu nebo představují riziko, je jejich odstranění standardním odborným postupem, zpravidla na základě posudku a se souhlasem příslušných orgánů. Součástí těchto zásahů bývá i náhradní výsadba,“ vysvětlila Svěchotová. „Pokud jde o samotné úpravy terénu, i zde platí, že musí být prováděny s maximální pietou,“ dodala.
„Mělkou skrývku je možné provést v rámci obnovy travního drnu. Hlubší skrývka spojená s odvozem zeminy mimo areál pohřebiště přípustná není. Zemina z pietního místa musí vždy zůstat v areálu pohřebiště,“ upřesnila Lukášová.
Z pohledu Komory pohřebnictví nejde v případě úprav rozptylové loučky na brněnském Ústředním hřbitově o necitlivý zásah, ale o standardní údržbu a revitalizaci prostoru, která je nezbytná pro jeho další důstojné fungování. „Zároveň však chápeme, že bez dostatečného vysvětlení mohou tyto kroky vyvolávat obavy a negativní reakce. Domníváme se proto, že klíčem je otevřená komunikace směrem k veřejnosti, která pomůže podobným situacím předcházet,“ uzavřela Svěchotová.
