Až u čtvrtiny hrobů v Praze lidé nezaplatili jejich nájemné, potvrdila ČT pražská správa, která se stará o čtyřiatřicet hřbitovů. V Brně eviduje tamní správa stejný problém u každého sedmého hrobu. Důvodem může být úmrtí nájemce, případně ale i ceny za pronájem. Ty na některých hřbitovech rostou.
V Praze je asi 55 tisíc hrobových míst, která nemají uhrazený nájem. „Na našich hřbitovech je to dlouhodobě celkově asi dvacet pět procent,“ uvádí mluvčí Hřbitovů a pohřebních služeb hl. m. Prahy Kateřina Pavlitová. Správa má v Praze na starosti 34 hřbitovů, na kterých je přes 220 tisíc hrobových a kolumbárních míst.
Správa hřbitovů města Brna má pod sebou přes sto tisíc hrobových míst. „Nezaplacených je skoro čtrnáct tisíc z nich,“ říká za správu Marcela Korčáková.
Další krajská města nezaplacené nájmy evidují také, ale v menší míře. „V tuto chvíli je neuhrazených 342 hrobových míst z celkového počtu 11 800, která jsou v naší správě,“ říká vedoucí oddělení komunálních služeb v Liberci Jiří Kovačičin. Ve Zlíně nebo Pardubicích se jedná o zlomky procent.
Hroby, o které se nikdo nestará, jsou pro správy hřbitovů finanční i administrativní zátěží. „Z poplatků za nájem hrobových míst jsou placeny náklady na provoz hřbitova jako takového, od údržby cest a zeleně přes odvoz odpadu až po rozvod vody a administrativu. Každý neproplacený hrob tedy vytváří náklady, které nese naše organizace,“ říká mluvčí Hřbitovů a pohřebních služeb hl. m. Prahy Pavlitová.
Menší obce jsou na tom lépe
V menších obcích tolik nezaplacených hrobů neevidují. „Lidé si u nás pravidelně smlouvu prodlužují a nájem platí,“ říká matrikářka z obecního úřadu v Měčíně na Klatovsku Jana Bendová.
V pohraničních oblastech, v bývalých Sudetech, pak lze najít opuštěné hroby po Němcích. Například Meziměstí na Broumovsku spravuje dva hřbitovy. „Několik nezaplacených hrobů máme, jsou po bývalých německých obyvatelích. Psali jsme dopisy příbuzným do Německa, někteří odpověděli a nájem zaplatili. V některých případech však nebyl dopis doručen,“ popisuje Ivana Kašparová z odboru majetku meziměstského úřadu.
Hroby se většinou pronajímají na deset let. „Po uplynutí deseti let lze nájem prodloužit na další desetileté období,“ popisuje Pavlitová z pražských hřbitovů. Tři měsíce před koncem smlouvy vyzvou správy hřbitovů nájemce k prodloužení smlouvy. Upozornění také vyvěsí na obecní informační desku. Celý proces trvá několik let, podle Kovačičina z Liberce jsou to většinou tři roky.
Nejvíce osvědčenou metodou je ale podle Korčákové z brněnské správy hřbitovů vyvěšení lístku s upozorněním přímo na hrob. „Lidé pak upozornění při návštěvě hrobu vidí a nájem zaplatí,“ vysvětluje Korčáková.
Pokud se i po letech ke hrobu nikdo nepřihlásí, obec může fyzicky odstranit náhrobní kámen. „V případě zájmu nového nájemce může dojít k vyjmutí původně uložených ostatků,“ říká Kovačičin a dodává, že ostatky jsou pak vloženy do společných hrobů. Tam se ukládají také rakve a urny ze sociálních pohřbů.
Nájmy se zvyšují
Podle Korčákové má neplacení nájmu hrobů dva nejčastější důvody. „Může zemřít poslední nájemce a ke hrobu se pak nikdo nehlásí. Poslední dobou se ale také zvyšují nájmy,“ připouští.
V Brně výrazně zdražovali minulý rok. „Aktuálně stojí hrobové místo 155 korun za rok. Před zdražením to bylo 70 korun,“ říká Korčáková.
V Praze se liší ceny nájmu podle typu hřbitova a pohybují se asi od 250 do 350 korun za metr čtvereční ročně. Naposledy cenu upravovali v roce 2021. „Za posledních deset let se vlivem inflace ceny za pronájem hrobu zvýšily přibližně o 55 procent,“ říká Pavlitová.
