Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.

„Jde o to, jestli Fed bude moct nadále určovat úrokové sazby na základě dat a ekonomických podmínek, nebo jestli bude měnová politika určovaná politickým tlakem a zastrašováním,“ řekl Powell, který také o zahájení vyšetřování informoval.

Trump řekl serveru NBC News, že o krocích ministerstva spravedlnosti nic neví. „Nic o tom nevím, ale on rozhodně není ve Fedu moc dobrý a není moc dobrý ani ve stavbě budov,“ prohlásil Trump o Powellovi.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti se k případu odmítl vyjádřit. Dodal, že ministryně spravedlnosti nařídila federálním prokurátorům, aby upřednostňovali vyšetřování jakéhokoli zneužití peněz daňových poplatníků.

Administrativě jde o ukončení nezávislosti Fedu, míní republikánský senátor

Trump opakovaně vyzýval k Powellově odvolání z čela Fedu, přitom ho sám do funkce v roce 2018 jmenoval. Kritizuje ho především za to, že nesnížil úrokové sazby tak rychle, jak by si prezident přál. Už loni podpořil i případné kongresové vyšetřování, zda Powell při červnovém slyšení bankovního výboru Senátu nelhal.

Právě toto slyšení se týkalo překročení nákladů na renovace budov v komplexu sídla Fedu ve Washingtonu. Powell tehdy odpovídal na dotazy k tomuto projektu poté, co jej bulvární list New York Post přirovnal k paláci ve Versailles.

„Pokud ještě existovaly nějaké pochybnosti o tom, zda poradci v Trumpově administrativě aktivně usilují o ukončení nezávislosti Fedu, tak teď už by o tom pochybnosti panovat neměly,“ řekl podle agentury Reuters republikánský senátor Thom Tillis. Ten je členem senátního bankovního výboru, který prověřuje prezidentské kandidáty do Fedu.

Hrozba obvinění podle něj zpochybňuje také nezávislost a důvěryhodnost ministerstva spravedlnosti. Dodal, že bude proti všem Trumpovým kandidátům do Fedu, včetně nadcházejícího výběru Powellova nástupce do čela banky, dokud nebude tato právní záležitost zcela vyřešena.

Powellův mandát se nachyluje

Oznámení přichází zhruba dva týdny předtím, než bude nejvyšší soud projednávat případ, kdy se Trump pokusil odvolat další představitelku Fedu, guvernérku Lisu Cookovou.

Powellovi končí druhé funkční období letos v květnu. Prezident už na konci loňského roku uvedl, že se chystá oznámit jméno svého kandidáta na příštího šéfa Fedu tento měsíc. Naznačil také, že by ve vedení Fedu mohl stanout jeho ekonomický poradce Kevin Hassett. Kritici v tom vidí Trumpův záměr oslabit nezávislost centrální banky, která stanovuje úrokové sazby nezávisle na prezidentově přání.

Powell sice bude muset v květnu opustit místo šéfa Fedu, nadále však může zůstat řadovým guvernérem, který bude spolurozhodovat o úrokových sazbách. V posledních letech ale většina šéfů po skončení funkčního období Fed opustila. Řada analytiků v nejnovějším kroku Trumpovy administrativy vidí zvýšení pravděpodobnosti, že Powell zůstane řadovým guvernérem.

Podle historika z Pensylvánské univerzity zaměřeného na Fed Petera Contiho-Browna představuje vyšetřování Powella „nejnižší bod Trumpova prezidentství a zároveň temnou kapitolu v dějinách amerického centrálního bankovnictví“.

Kongres podle něj Fed nikdy nenavrhl jako instituci, která by měla reagovat na momentální nálady prezidenta. A protože Fed odolal Trumpovým snahám podřídit si jeho rozhodování, prezident nyní podle Contiho-Browna sahá po plné síle amerického trestního práva.

Powella podpořili jeho předchůdci, ekonomové i exministři financí

Powella v pondělí podpořili tři jeho předchůdci i několik bývalých ministrů financí a prominentních ekonomů.

„Oznámené trestní vyšetřování šéfa Fedu Jeroma Powella je bezprecedentním pokusem využít státní zastupitelství k podkopání nezávislosti (Fedu). Takto se dělá měnová politika na rozvíjejících se trzích se slabými institucemi, což má velmi negativní důsledky pro inflaci a širší fungování jejich ekonomik. Nemá to místo v USA, jejichž nejsilnější stránkou je právní stát, který je základem našeho ekonomického úspěchu,“ stojí v dokumentu, který podepsali mimo jiné bývalí šéfové Fedu Ben Bernanke, Alan Greenspan a Janet Yellenová.

Mezi signatáře prohlášení patří rovněž bývalí američtí ministři financí Henry Paulson, Timothy Geithner, Robert Rubin a Jacob Lew či ekonomové Glenn Hubbard, Kenneth Rogoff a Jared Bernstein. Nezávislost centrální banky je dle signatářů klíčová pro její schopnost plnit Kongresem stanovené cíle, včetně zajišťování stability cen a maximální zaměstnanosti.

Podporu Powellovi podle agentury Bloomberg v samostatném prohlášení vyjádřil také šéf kanadské centrální banky Tiff Macklem. „Powell dělá velmi dobrou práci za obtížných okolností,“ zdůraznil.

Guvernér kanadské centrální banky Tiff Macklem
Zdroj: Reuters/Blair Gable

Dolar ztrácí, kovy posilují

Americký dolar zaznamenal v pondělí při obchodování v Asii nejvýraznější pokles za poslední tři týdny. Cena zlata naopak vzrostla na rekord, v noci na pondělí středoevropského času překonala hranici 4600 dolarů (96 655 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Později se zlato obchodovalo těsně pod touto hranicí.

Na rekordních hodnotách se pohybuje i cena stříbra, která poprvé překonala hranici osmdesáti dolarů (1681 korun) za troyskou unci.

Trhy podle analytika Tima Waterera ze společnosti KCM Trade sledují dění kolem Powella a také nepokoje v Íránu. „Americké futures se po zprávách o Powellovi otočily směrem dolů, což byl signál pro zlato, aby se vydalo na cestu vzhůru,“ uvedl.

„Očekávám, že apetit centrálních bank po zlatě a stříbře bude v letošním roce nadále růst, protože drahé kovy jsou vnímány jako méně riziková alternativa k dolaru,“ dodal Waterer.

Zlato je často označováno za takzvaný bezpečný přístav, který investoři vyhledávají v dobách politické a ekonomické nejistoty. Růst ceny zlata pohání také nákupy centrálních bank.

Naopak termínové kontrakty na americké akcie klesají. Trhy započítávají vyšší pravděpodobnost snížení úrokových sazeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 7 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 19 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...