Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.

„Jde o to, jestli Fed bude moct nadále určovat úrokové sazby na základě dat a ekonomických podmínek, nebo jestli bude měnová politika určovaná politickým tlakem a zastrašováním,“ řekl Powell, který také o zahájení vyšetřování informoval.

Trump řekl serveru NBC News, že o krocích ministerstva spravedlnosti nic neví. „Nic o tom nevím, ale on rozhodně není ve Fedu moc dobrý a není moc dobrý ani ve stavbě budov,“ prohlásil Trump o Powellovi.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti se k případu odmítl vyjádřit. Dodal, že ministryně spravedlnosti nařídila federálním prokurátorům, aby upřednostňovali vyšetřování jakéhokoli zneužití peněz daňových poplatníků.

Administrativě jde o ukončení nezávislosti Fedu, míní republikánský senátor

Trump opakovaně vyzýval k Powellově odvolání z čela Fedu, přitom ho sám do funkce v roce 2018 jmenoval. Kritizuje ho především za to, že nesnížil úrokové sazby tak rychle, jak by si prezident přál. Už loni podpořil i případné kongresové vyšetřování, zda Powell při červnovém slyšení bankovního výboru Senátu nelhal.

Právě toto slyšení se týkalo překročení nákladů na renovace budov v komplexu sídla Fedu ve Washingtonu. Powell tehdy odpovídal na dotazy k tomuto projektu poté, co jej bulvární list New York Post přirovnal k paláci ve Versailles.

„Pokud ještě existovaly nějaké pochybnosti o tom, zda poradci v Trumpově administrativě aktivně usilují o ukončení nezávislosti Fedu, tak teď už by o tom pochybnosti panovat neměly,“ řekl podle agentury Reuters republikánský senátor Thom Tillis. Ten je členem senátního bankovního výboru, který prověřuje prezidentské kandidáty do Fedu.

Hrozba obvinění podle něj zpochybňuje také nezávislost a důvěryhodnost ministerstva spravedlnosti. Dodal, že bude proti všem Trumpovým kandidátům do Fedu, včetně nadcházejícího výběru Powellova nástupce do čela banky, dokud nebude tato právní záležitost zcela vyřešena.

Powellův mandát se nachyluje

Oznámení přichází zhruba dva týdny předtím, než bude nejvyšší soud projednávat případ, kdy se Trump pokusil odvolat další představitelku Fedu, guvernérku Lisu Cookovou.

Powellovi končí druhé funkční období letos v květnu. Prezident už na konci loňského roku uvedl, že se chystá oznámit jméno svého kandidáta na příštího šéfa Fedu tento měsíc. Naznačil také, že by ve vedení Fedu mohl stanout jeho ekonomický poradce Kevin Hassett. Kritici v tom vidí Trumpův záměr oslabit nezávislost centrální banky, která stanovuje úrokové sazby nezávisle na prezidentově přání.

Powell sice bude muset v květnu opustit místo šéfa Fedu, nadále však může zůstat řadovým guvernérem, který bude spolurozhodovat o úrokových sazbách. V posledních letech ale většina šéfů po skončení funkčního období Fed opustila. Řada analytiků v nejnovějším kroku Trumpovy administrativy vidí zvýšení pravděpodobnosti, že Powell zůstane řadovým guvernérem.

Podle historika z Pensylvánské univerzity zaměřeného na Fed Petera Contiho-Browna představuje vyšetřování Powella „nejnižší bod Trumpova prezidentství a zároveň temnou kapitolu v dějinách amerického centrálního bankovnictví“.

Kongres podle něj Fed nikdy nenavrhl jako instituci, která by měla reagovat na momentální nálady prezidenta. A protože Fed odolal Trumpovým snahám podřídit si jeho rozhodování, prezident nyní podle Contiho-Browna sahá po plné síle amerického trestního práva.

Powella podpořili jeho předchůdci, ekonomové i exministři financí

Powella v pondělí podpořili tři jeho předchůdci i několik bývalých ministrů financí a prominentních ekonomů.

„Oznámené trestní vyšetřování šéfa Fedu Jeroma Powella je bezprecedentním pokusem využít státní zastupitelství k podkopání nezávislosti (Fedu). Takto se dělá měnová politika na rozvíjejících se trzích se slabými institucemi, což má velmi negativní důsledky pro inflaci a širší fungování jejich ekonomik. Nemá to místo v USA, jejichž nejsilnější stránkou je právní stát, který je základem našeho ekonomického úspěchu,“ stojí v dokumentu, který podepsali mimo jiné bývalí šéfové Fedu Ben Bernanke, Alan Greenspan a Janet Yellenová.

Mezi signatáře prohlášení patří rovněž bývalí američtí ministři financí Henry Paulson, Timothy Geithner, Robert Rubin a Jacob Lew či ekonomové Glenn Hubbard, Kenneth Rogoff a Jared Bernstein. Nezávislost centrální banky je dle signatářů klíčová pro její schopnost plnit Kongresem stanovené cíle, včetně zajišťování stability cen a maximální zaměstnanosti.

Podporu Powellovi podle agentury Bloomberg v samostatném prohlášení vyjádřil také šéf kanadské centrální banky Tiff Macklem. „Powell dělá velmi dobrou práci za obtížných okolností,“ zdůraznil.

Guvernér kanadské centrální banky Tiff Macklem
Zdroj: Reuters/Blair Gable

Dolar ztrácí, kovy posilují

Americký dolar zaznamenal v pondělí při obchodování v Asii nejvýraznější pokles za poslední tři týdny. Cena zlata naopak vzrostla na rekord, v noci na pondělí středoevropského času překonala hranici 4600 dolarů (96 655 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Později se zlato obchodovalo těsně pod touto hranicí.

Na rekordních hodnotách se pohybuje i cena stříbra, která poprvé překonala hranici osmdesáti dolarů (1681 korun) za troyskou unci.

Trhy podle analytika Tima Waterera ze společnosti KCM Trade sledují dění kolem Powella a také nepokoje v Íránu. „Americké futures se po zprávách o Powellovi otočily směrem dolů, což byl signál pro zlato, aby se vydalo na cestu vzhůru,“ uvedl.

„Očekávám, že apetit centrálních bank po zlatě a stříbře bude v letošním roce nadále růst, protože drahé kovy jsou vnímány jako méně riziková alternativa k dolaru,“ dodal Waterer.

Zlato je často označováno za takzvaný bezpečný přístav, který investoři vyhledávají v dobách politické a ekonomické nejistoty. Růst ceny zlata pohání také nákupy centrálních bank.

Naopak termínové kontrakty na americké akcie klesají. Trhy započítávají vyšší pravděpodobnost snížení úrokových sazeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čeští turisté dobývají Polsko, loni jich bylo okolo půl milionu

Balt, ale také horské resorty nebo historické a kulturní památky lákají stále více Čechů do Polska. Podle dat polského statistického úřadu za rok 2025 je zřejmé, že loni opět rekordně přibylo českých turistů. I tématu rozvoje turistického ruchu mezi Českem a Polskem se věnuje nová epizoda publicistického pořadu ČT Bilance s podtitulem Polský ekonomický zázrak.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Je poslední den pro přiznání k dani z nemovitosti

Pondělí 2. února je posledním termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Povinnost se týká těch, kteří loni získali novou nemovitost, některou svou nemovitost prodali nebo provedli její úpravy, které ovlivňují výši daně. Daň je splatná 1. června. Pokud ji finanční úřad vyměří nad pět tisíc korun, lze ji rozdělit do splátek, kdy první je splatná 1. června a druhá do konce listopadu.
před 13 hhodinami

Polovina zákazníků dle obchodníků volí samoobslužné pokladny

V českých obchodech přibývá samoobslužných pokladen a roste počet prodejen bez personálu. Obchodníci investují do rozvoje technologií a stále častěji využívají umělou inteligenci. Třeba v roce 2024 na tyto účely vydali dvanáct miliard korun. Nemalá část peněz směřuje také na analýzy nákupního chování zákazníků a rozvoj věrnostních programů. Samoobslužné pokladny podle obchodníků využívá zhruba polovina zákazníků – častěji ti s menším nákupem a mladší generace. Část spotřebitelů ale stále preferuje obsluhu.
před 16 hhodinami

Vláda se může dostat do sporu s prezidentem i kvůli rozpočtu

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.
1. 2. 2026

Největší síla Česka je v kreativitě, říká zástupce generálního tajemníka OECD

Už tři dekády je Česko součástí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). „Během těch tří dekád vzrostlo české HDP o osmdesát procent, zahraniční investice jsou nad průměrem, nezaměstnanost je nízká a inflace je víceméně pod kontrolou,“ shrnuje zástupce generálního tajemníka OECD František Ružička. „Největší síla Česka spočívá v kreativitě a inovátorském přístupu k problémům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Kristýnou Hávovou.
1. 2. 2026

Po závislosti na ruském plynu Evropě hrozí závislost na americkém, varuje studie

Členské země Evropské unie se tento týden domluvily na postupném ukončení odběru veškerého plynu z Ruska. Studie německého institutu v této souvislosti varuje, že Evropě hrozí nová plynová závislost, tentokrát na Spojených státech. Právě spolková republika je přitom obzvlášť zranitelná. Kritiku v Německu vyvolal také prodej části klíčové infrastruktury americkému miliardáři Kelcymu Warrenovi.
1. 2. 2026

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
1. 2. 2026
Načítání...