Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.

„Jde o to, jestli Fed bude moct nadále určovat úrokové sazby na základě dat a ekonomických podmínek, nebo jestli bude měnová politika určovaná politickým tlakem a zastrašováním,“ řekl Powell, který také o zahájení vyšetřování informoval.

Trump řekl serveru NBC News, že o krocích ministerstva spravedlnosti nic neví. „Nic o tom nevím, ale on rozhodně není ve Fedu moc dobrý a není moc dobrý ani ve stavbě budov,“ prohlásil Trump o Powellovi.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti se k případu odmítl vyjádřit. Dodal, že ministryně spravedlnosti nařídila federálním prokurátorům, aby upřednostňovali vyšetřování jakéhokoli zneužití peněz daňových poplatníků.

Administrativě jde o ukončení nezávislosti Fedu, míní republikánský senátor

Trump opakovaně vyzýval k Powellově odvolání z čela Fedu, přitom ho sám do funkce v roce 2018 jmenoval. Kritizuje ho především za to, že nesnížil úrokové sazby tak rychle, jak by si prezident přál. Už loni podpořil i případné kongresové vyšetřování, zda Powell při červnovém slyšení bankovního výboru Senátu nelhal.

Právě toto slyšení se týkalo překročení nákladů na renovace budov v komplexu sídla Fedu ve Washingtonu. Powell tehdy odpovídal na dotazy k tomuto projektu poté, co jej bulvární list New York Post přirovnal k paláci ve Versailles.

„Pokud ještě existovaly nějaké pochybnosti o tom, zda poradci v Trumpově administrativě aktivně usilují o ukončení nezávislosti Fedu, tak teď už by o tom pochybnosti panovat neměly,“ řekl podle agentury Reuters republikánský senátor Thom Tillis. Ten je členem senátního bankovního výboru, který prověřuje prezidentské kandidáty do Fedu.

Hrozba obvinění podle něj zpochybňuje také nezávislost a důvěryhodnost ministerstva spravedlnosti. Dodal, že bude proti všem Trumpovým kandidátům do Fedu, včetně nadcházejícího výběru Powellova nástupce do čela banky, dokud nebude tato právní záležitost zcela vyřešena.

Powellův mandát se nachyluje

Oznámení přichází zhruba dva týdny předtím, než bude nejvyšší soud projednávat případ, kdy se Trump pokusil odvolat další představitelku Fedu, guvernérku Lisu Cookovou.

Powellovi končí druhé funkční období letos v květnu. Prezident už na konci loňského roku uvedl, že se chystá oznámit jméno svého kandidáta na příštího šéfa Fedu tento měsíc. Naznačil také, že by ve vedení Fedu mohl stanout jeho ekonomický poradce Kevin Hassett. Kritici v tom vidí Trumpův záměr oslabit nezávislost centrální banky, která stanovuje úrokové sazby nezávisle na prezidentově přání.

Powell sice bude muset v květnu opustit místo šéfa Fedu, nadále však může zůstat řadovým guvernérem, který bude spolurozhodovat o úrokových sazbách. V posledních letech ale většina šéfů po skončení funkčního období Fed opustila. Řada analytiků v nejnovějším kroku Trumpovy administrativy vidí zvýšení pravděpodobnosti, že Powell zůstane řadovým guvernérem.

Podle historika z Pensylvánské univerzity zaměřeného na Fed Petera Contiho-Browna představuje vyšetřování Powella „nejnižší bod Trumpova prezidentství a zároveň temnou kapitolu v dějinách amerického centrálního bankovnictví“.

Kongres podle něj Fed nikdy nenavrhl jako instituci, která by měla reagovat na momentální nálady prezidenta. A protože Fed odolal Trumpovým snahám podřídit si jeho rozhodování, prezident nyní podle Contiho-Browna sahá po plné síle amerického trestního práva.

Powella podpořili jeho předchůdci, ekonomové i exministři financí

Powella v pondělí podpořili tři jeho předchůdci i několik bývalých ministrů financí a prominentních ekonomů.

„Oznámené trestní vyšetřování šéfa Fedu Jeroma Powella je bezprecedentním pokusem využít státní zastupitelství k podkopání nezávislosti (Fedu). Takto se dělá měnová politika na rozvíjejících se trzích se slabými institucemi, což má velmi negativní důsledky pro inflaci a širší fungování jejich ekonomik. Nemá to místo v USA, jejichž nejsilnější stránkou je právní stát, který je základem našeho ekonomického úspěchu,“ stojí v dokumentu, který podepsali mimo jiné bývalí šéfové Fedu Ben Bernanke, Alan Greenspan a Janet Yellenová.

Mezi signatáře prohlášení patří rovněž bývalí američtí ministři financí Henry Paulson, Timothy Geithner, Robert Rubin a Jacob Lew či ekonomové Glenn Hubbard, Kenneth Rogoff a Jared Bernstein. Nezávislost centrální banky je dle signatářů klíčová pro její schopnost plnit Kongresem stanovené cíle, včetně zajišťování stability cen a maximální zaměstnanosti.

Podporu Powellovi podle agentury Bloomberg v samostatném prohlášení vyjádřil také šéf kanadské centrální banky Tiff Macklem. „Powell dělá velmi dobrou práci za obtížných okolností,“ zdůraznil.

Guvernér kanadské centrální banky Tiff Macklem
Zdroj: Reuters/Blair Gable

Dolar ztrácí, kovy posilují

Americký dolar zaznamenal v pondělí při obchodování v Asii nejvýraznější pokles za poslední tři týdny. Cena zlata naopak vzrostla na rekord, v noci na pondělí středoevropského času překonala hranici 4600 dolarů (96 655 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Později se zlato obchodovalo těsně pod touto hranicí.

Na rekordních hodnotách se pohybuje i cena stříbra, která poprvé překonala hranici osmdesáti dolarů (1681 korun) za troyskou unci.

Trhy podle analytika Tima Waterera ze společnosti KCM Trade sledují dění kolem Powella a také nepokoje v Íránu. „Americké futures se po zprávách o Powellovi otočily směrem dolů, což byl signál pro zlato, aby se vydalo na cestu vzhůru,“ uvedl.

„Očekávám, že apetit centrálních bank po zlatě a stříbře bude v letošním roce nadále růst, protože drahé kovy jsou vnímány jako méně riziková alternativa k dolaru,“ dodal Waterer.

Zlato je často označováno za takzvaný bezpečný přístav, který investoři vyhledávají v dobách politické a ekonomické nejistoty. Růst ceny zlata pohání také nákupy centrálních bank.

Naopak termínové kontrakty na americké akcie klesají. Trhy započítávají vyšší pravděpodobnost snížení úrokových sazeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
12:00Aktualizovánopřed 59 mminutami

Šéfem České pošty se stal Richard Hodul

Generálním ředitelem České pošty v pondělí ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) jmenoval bývalého šéfa společnosti Tchibo pro střední a východní Evropu Richarda Hodula. Ve funkci jej schválila vládní Komise pro personální nominace.
15:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.
před 3 hhodinami

Češi schraňují mince doma, v oběhu jsou jich dvě a půl miliardy

V oběhu jsou zhruba dvě a půl miliardy kovových mincí českých korun. Za deset let jich podle centrální banky přibylo asi o třetinu. Z velké části je lidé hromadí doma. Míst, kde lze vyměnit mince za bankovky, je ale stále méně. Utratit vyšší obnos v mincích může být také problém.
před 9 hhodinami

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
před 21 hhodinami

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
včera v 14:47

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
včeraAktualizovánovčera v 11:36

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali cestování během blízkovýchodní krize

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali současnou situaci kolem cestování během krize na Blízkém východě. Pozvání přijali výkonný ředitel Asociace cestovních kanceláří ČR Michal Veber a generální ředitel skupiny Le Hotels Petr Lžičař. „Letenky se zdraží. Možná o pět až osm procent. Jenže zdražilo se i palivo na pumpě a jízda autem je nižší komfort, takže se zájem o letání nezmění,“ míní Veber. Lžičař označil vyjádření eurokomisaře pro energetiku, že se cestování zdraží až o 20 procent v případě cen letenek, za spekulaci. „Nemyslím, že zdražení letenek ovlivní chuť lidí vycestovat na dovolenou. Pokud by se to stalo, tak může být například pozitivní, že Češi budou preferovat tuzemskou dovolenou,“ dodal. Svůj pohled také přidal výkonný ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč. Diskusi moderovala Vanda Kofroňová a Hana Vorlíčková.
včera v 09:10
Načítání...