V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.

„I přes toto obrovské uvolnění máme stále k dispozici velké množství zásob. Jakmile bude současné uvolňování zásob dokončeno, sníží se nouzové zásoby v zemích IEA jen asi o dvacet procent,“ řekl Birol k dosud oznámenému rekordnímu uvolnění zásob ropy a ropných produktů na trh s tím, že ropa z rezerv již začala proudit do Asie.

Členské státy IEA před zahájením uvolňování měly ve veřejných nouzových rezervách více než 1,2 miliardy barelů ropy, dalších 600 milionů barelů průmyslových zásob je potom drženo na základě vládních závazků, napsala dříve agentura Reuters. I po uvolnění rekordních 400 milionů barelů tak podle Birola zůstane v nouzových zásobách IEA přes 1,4 miliardy barelů.

Oznámený objem uvolněných zásob výrazně převyšuje 182 milionů barelů, které členské státy uvolnily na trh ve dvou vlnách v roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Přesto podle analytiků agentury Bloomberg a německého ekonomického institutu Ifo může být toto množství vypotřebováno za tři měsíce až sto dní.

Rozhodnutí uvolnit rekordní objem ropy z nouzových zásob může mít podle analytiků Bloombergu jen omezený dopad na uklidnění trhu. Ceny ropy Brent podle nich ukazují, že fyzické narušení exportu nyní převažuje nad politickou podporou. „Trvalá úleva stále závisí na znovuotevření Hormuzského průlivu,“ sdělili.

Nedostatečnost opatření v pravidelné zprávě připustila i sama IEA. „Koordinované uvolnění nouzových zásob představuje významnou a vítanou rezervu, ale pokud nedojde k rychlému vyřešení konfliktu, zůstává pouze dočasným opatřením,“ upozornila agentura, podle níž je aktuální narušení trhu s ropou největší v historii.

Ceny ropy uzavřely se ztrátou

Cena severomořské ropy Brent ráno kolem 9:00 stoupala téměř o tři procenta nad 106 dolarů za barel, poté zahájila silné zlevňování. Klesla o 2,8 procenta na 100,21 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ráno přesáhla 101 dolarů. Propadla se pak na 93,50 dolaru za barel.

Ceny ropy v poslední době tlačí vzhůru obavy, že konflikt na Blízkém východě vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán by mohl dlouhodoběji narušit dodávky energetických surovin na světový trh. Konflikt ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.

Prezident USA Donad Trump o víkendu oznámil, že americká armáda zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Pohrozil, že nařídí zničit ropnou infrastrukturu na tomto ostrově, pokud bude Teherán bránit bezpečné plavbě Hormuzským průlivem.

„Útoky na ostrov Charg zjevně posílily obavy o dodávky, protože tudy prochází většina íránského exportu,“ uvedli podle agentury Reuters analytici komoditního trhu ze společnosti ING.

Americký prezident o víkendu rovněž vyzval další země, aby se na ochraně Hormuzského průlivu podílely. Dodal, že Spojené státy s několika zeměmi o zajištění bezpečnosti v průlivu jednají.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že členské státy Evropské unie prodiskutují, co může evropská strana udělat pro to, aby Hormuzský průliv zůstal otevřený pro mezinárodní lodní dopravu.

Naopak německý ministr zahraničí Johann Wadephul nevidí roli NATO při řešení otázky, jak zabránit možnému zablokování Hormuzského průlivu pro námořní dopravu. „Nevidím, že by NATO v tomto směru přijalo nějaké rozhodnutí nebo mohlo převzít odpovědnost za Hormuzský průliv. Pokud by tomu tak bylo, orgány NATO by se tím náležitě zabývaly,“ řekl Wadephul. Nejspíš tak reagoval na čerstvé výroky prezidenta USA. Britský premiér Keir Starmer později uvedl, že Británie se spojenci pracuje na plánu pro obnovu plavby v Hormuzském průlivu. Dodal však, že nejde o misi Severoatlantické aliance.

Čína kvůli situaci v průlivu komunikuje se všemi stranami a znovu vyzývá k uklidnění konfliktu na Blízkém východě. S odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí to v pondělí napsala agentura Reuters.

Útok dronu na přístav Fudžajra

Nakládání ropy v přístavu Fudžajra na severovýchodě Spojených arabských emirátů bylo přerušeno po útoku dronu, který způsobil požár v průmyslové zóně, informují v pondělí dopoledne agentury. Na jeho uhašení nyní pracují týmy civilní obrany. Místní vláda sdělila, že nebyly hlášeny žádné oběti.

Fudžajra, ležící v Ománském zálivu těsně u Hormuzského průlivu, je obvykle klíčovým výstupním bodem pro asi jeden milion barelů ropy Murban ze Spojených arabských emirátů denně – což je objem odpovídající zhruba jednomu procentu celosvětové poptávky, upřesnila agentura Reuters.

Současné pozastavení představuje druhé významné narušení tohoto provozu v posledních dnech. Provoz ve Fudžajře byl obnoven v neděli po jiném útoku dronů o víkendu.

Rostla také velkoobchodní cena plynu pro evropský trh. V 9:30 přidávala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku necelá čtyři procenta a překročila 52 eur za megawatthodinu. Později se však začala snižovat a v 15:00 se pohybovala kolem 51 eur, což znamenalo zdražení ve výši zhruba dvou procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 15 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Válka proti Íránu trvá půl roku a proměňuje se. Teherán neustoupil

Uplynulo půl roku od útoku Spojených států a Izraele na Írán. Válka, kterou americký prezident Donald Trump označoval za „malý výlet“ nanejvýš na několik týdnů, prakticky uzavřela významnou trasu pro vývoz ropy z Blízkého východu a vyvolala růst ceny této suroviny na světových trzích. Hlavními deklarovanými cíli amerických představitelů bylo donutit Teherán, aby se vzdal jaderného programu a ukončil podporu teroristických organizací na Blízkém východě. Doufali také v pád íránského režimu. Ani jednoho zatím nedosáhli a Trump podle agentury AP hovoří o tom, že na návrat Íránců k vyjednávacímu stolu nespěchá.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoRozpočet EU je pod tlakem, soudí Niedermayer. Vondráček nesouhlasí s novými prioritami

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí se škrty v podpoře chudších států ani zemědělských fondech v návrhu rozpočtu Evropské unie (EU). Šéf vlády o problematice jednal s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, s nímž probíral dlouhodobý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034. Rozpočet je pod velkým tlakem a jeho objem se nedá oddělit od toho, na co mají prostředky sloužit, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Dodal také, že sedmadvacítka má problém s konkurenceschopností. Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) nemůže souhlasit s tím, aby si EU kladla „stále nové a nové priority“. Myslí si, že to je na úkor nezávislosti a suverenity Česka. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

VideoTexas je pro český byznys velmi perspektivní, říká velvyslanec v USA Kulhánek

Velvyslanec reprezentuje svoji zemi a vedle toho je i v tom dobrém slova smyslu obchodníkem, tedy pomáhá českému byznysu a pomáhá tak České republice, řekl v Interview ČT24 nový zástupce Česka ve Washingtonu Jakub Kulhánek. Chce se zaměřit na byznysová témata. „Jedna z věcí, o které se například mluví, je možnost, že by Česká republika uzavřela dlouhodobý kontrakt na odebírání zkapalněného plynu z USA. To by Česku pomohlo z hlediska energetické bezpečnosti.“ Vedle kontaktů s centrální administrativou zdůraznil i posilování vztahů s jednotlivými americkými státy. Zejména tam, kde se koncentruje český byznys nebo kde jsou pro něj příležitosti. Konkrétně zmínil Texas jako velmi perspektivní stát a jeho startupovou scénu. V pořadu, kterým provázela Tereza Willoughby, hovořil i o výhrůžkách Íránu vůči Radiu Farda sídlícímu v Praze, o návštěvě šéfa CIA Johna Ratcliffa v Moskvě či o napjatých vztazích mezi USA a Kanadou.
včera v 07:01

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
27. 8. 2026Aktualizováno27. 8. 2026

VideoUžší obchodní spolupráce Kanady s EU dává smysl, shodli se Nerudová a Staněk

Kanadský premiér Mark Carney má v polovině září navštívit Štrasburk, kde předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednese zprávu o stavu Evropské unie. Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) hledá Kanada v době eskalujícího obchodního sporu s USA nové spojence, což je pro Unii dobrá zpráva. Obdobně se v Událostech, komentářích vyjádřil europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Kanada podle nich může Evropě nabídnout mimo jiné ropu, zkapalněný zemní plyn a strategické suroviny. Moderoval Daniel Takáč.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.