V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.

„I přes toto obrovské uvolnění máme stále k dispozici velké množství zásob. Jakmile bude současné uvolňování zásob dokončeno, sníží se nouzové zásoby v zemích IEA jen asi o dvacet procent,“ řekl Birol k dosud oznámenému rekordnímu uvolnění zásob ropy a ropných produktů na trh s tím, že ropa z rezerv již začala proudit do Asie.

Členské státy IEA před zahájením uvolňování měly ve veřejných nouzových rezervách více než 1,2 miliardy barelů ropy, dalších 600 milionů barelů průmyslových zásob je potom drženo na základě vládních závazků, napsala dříve agentura Reuters. I po uvolnění rekordních 400 milionů barelů tak podle Birola zůstane v nouzových zásobách IEA přes 1,4 miliardy barelů.

Oznámený objem uvolněných zásob výrazně převyšuje 182 milionů barelů, které členské státy uvolnily na trh ve dvou vlnách v roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Přesto podle analytiků agentury Bloomberg a německého ekonomického institutu Ifo může být toto množství vypotřebováno za tři měsíce až sto dní.

Rozhodnutí uvolnit rekordní objem ropy z nouzových zásob může mít podle analytiků Bloombergu jen omezený dopad na uklidnění trhu. Ceny ropy Brent podle nich ukazují, že fyzické narušení exportu nyní převažuje nad politickou podporou. „Trvalá úleva stále závisí na znovuotevření Hormuzského průlivu,“ sdělili.

Nedostatečnost opatření v pravidelné zprávě připustila i sama IEA. „Koordinované uvolnění nouzových zásob představuje významnou a vítanou rezervu, ale pokud nedojde k rychlému vyřešení konfliktu, zůstává pouze dočasným opatřením,“ upozornila agentura, podle níž je aktuální narušení trhu s ropou největší v historii.

Ceny ropy uzavřely se ztrátou

Cena severomořské ropy Brent ráno kolem 9:00 stoupala téměř o tři procenta nad 106 dolarů za barel, poté zahájila silné zlevňování. Klesla o 2,8 procenta na 100,21 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ráno přesáhla 101 dolarů. Propadla se pak na 93,50 dolaru za barel.

Ceny ropy v poslední době tlačí vzhůru obavy, že konflikt na Blízkém východě vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán by mohl dlouhodoběji narušit dodávky energetických surovin na světový trh. Konflikt ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.

Prezident USA Donad Trump o víkendu oznámil, že americká armáda zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Pohrozil, že nařídí zničit ropnou infrastrukturu na tomto ostrově, pokud bude Teherán bránit bezpečné plavbě Hormuzským průlivem.

„Útoky na ostrov Charg zjevně posílily obavy o dodávky, protože tudy prochází většina íránského exportu,“ uvedli podle agentury Reuters analytici komoditního trhu ze společnosti ING.

Americký prezident o víkendu rovněž vyzval další země, aby se na ochraně Hormuzského průlivu podílely. Dodal, že Spojené státy s několika zeměmi o zajištění bezpečnosti v průlivu jednají.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že členské státy Evropské unie prodiskutují, co může evropská strana udělat pro to, aby Hormuzský průliv zůstal otevřený pro mezinárodní lodní dopravu.

Naopak německý ministr zahraničí Johann Wadephul nevidí roli NATO při řešení otázky, jak zabránit možnému zablokování Hormuzského průlivu pro námořní dopravu. „Nevidím, že by NATO v tomto směru přijalo nějaké rozhodnutí nebo mohlo převzít odpovědnost za Hormuzský průliv. Pokud by tomu tak bylo, orgány NATO by se tím náležitě zabývaly,“ řekl Wadephul. Nejspíš tak reagoval na čerstvé výroky prezidenta USA. Britský premiér Keir Starmer později uvedl, že Británie se spojenci pracuje na plánu pro obnovu plavby v Hormuzském průlivu. Dodal však, že nejde o misi Severoatlantické aliance.

Čína kvůli situaci v průlivu komunikuje se všemi stranami a znovu vyzývá k uklidnění konfliktu na Blízkém východě. S odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí to v pondělí napsala agentura Reuters.

Útok dronu na přístav Fudžajra

Nakládání ropy v přístavu Fudžajra na severovýchodě Spojených arabských emirátů bylo přerušeno po útoku dronu, který způsobil požár v průmyslové zóně, informují v pondělí dopoledne agentury. Na jeho uhašení nyní pracují týmy civilní obrany. Místní vláda sdělila, že nebyly hlášeny žádné oběti.

Fudžajra, ležící v Ománském zálivu těsně u Hormuzského průlivu, je obvykle klíčovým výstupním bodem pro asi jeden milion barelů ropy Murban ze Spojených arabských emirátů denně – což je objem odpovídající zhruba jednomu procentu celosvětové poptávky, upřesnila agentura Reuters.

Současné pozastavení představuje druhé významné narušení tohoto provozu v posledních dnech. Provoz ve Fudžajře byl obnoven v neděli po jiném útoku dronů o víkendu.

Rostla také velkoobchodní cena plynu pro evropský trh. V 9:30 přidávala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku necelá čtyři procenta a překročila 52 eur za megawatthodinu. Později se však začala snižovat a v 15:00 se pohybovala kolem 51 eur, což znamenalo zdražení ve výši zhruba dvou procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...