V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.

„I přes toto obrovské uvolnění máme stále k dispozici velké množství zásob. Jakmile bude současné uvolňování zásob dokončeno, sníží se nouzové zásoby v zemích IEA jen asi o dvacet procent,“ řekl Birol k dosud oznámenému rekordnímu uvolnění zásob ropy a ropných produktů na trh s tím, že ropa z rezerv již začala proudit do Asie.

Členské státy IEA před zahájením uvolňování měly ve veřejných nouzových rezervách více než 1,2 miliardy barelů ropy, dalších 600 milionů barelů průmyslových zásob je potom drženo na základě vládních závazků, napsala dříve agentura Reuters. I po uvolnění rekordních 400 milionů barelů tak podle Birola zůstane v nouzových zásobách IEA přes 1,4 miliardy barelů.

Oznámený objem uvolněných zásob výrazně převyšuje 182 milionů barelů, které členské státy uvolnily na trh ve dvou vlnách v roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Přesto podle analytiků agentury Bloomberg a německého ekonomického institutu Ifo může být toto množství vypotřebováno za tři měsíce až sto dní.

Rozhodnutí uvolnit rekordní objem ropy z nouzových zásob může mít podle analytiků Bloombergu jen omezený dopad na uklidnění trhu. Ceny ropy Brent podle nich ukazují, že fyzické narušení exportu nyní převažuje nad politickou podporou. „Trvalá úleva stále závisí na znovuotevření Hormuzského průlivu,“ sdělili.

Nedostatečnost opatření v pravidelné zprávě připustila i sama IEA. „Koordinované uvolnění nouzových zásob představuje významnou a vítanou rezervu, ale pokud nedojde k rychlému vyřešení konfliktu, zůstává pouze dočasným opatřením,“ upozornila agentura, podle níž je aktuální narušení trhu s ropou největší v historii.

Ceny ropy uzavřely se ztrátou

Cena severomořské ropy Brent ráno kolem 9:00 stoupala téměř o tři procenta nad 106 dolarů za barel, poté zahájila silné zlevňování. Klesla o 2,8 procenta na 100,21 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ráno přesáhla 101 dolarů. Propadla se pak na 93,50 dolaru za barel.

Ceny ropy v poslední době tlačí vzhůru obavy, že konflikt na Blízkém východě vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán by mohl dlouhodoběji narušit dodávky energetických surovin na světový trh. Konflikt ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.

Prezident USA Donad Trump o víkendu oznámil, že americká armáda zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Pohrozil, že nařídí zničit ropnou infrastrukturu na tomto ostrově, pokud bude Teherán bránit bezpečné plavbě Hormuzským průlivem.

„Útoky na ostrov Charg zjevně posílily obavy o dodávky, protože tudy prochází většina íránského exportu,“ uvedli podle agentury Reuters analytici komoditního trhu ze společnosti ING.

Americký prezident o víkendu rovněž vyzval další země, aby se na ochraně Hormuzského průlivu podílely. Dodal, že Spojené státy s několika zeměmi o zajištění bezpečnosti v průlivu jednají.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že členské státy Evropské unie prodiskutují, co může evropská strana udělat pro to, aby Hormuzský průliv zůstal otevřený pro mezinárodní lodní dopravu.

Naopak německý ministr zahraničí Johann Wadephul nevidí roli NATO při řešení otázky, jak zabránit možnému zablokování Hormuzského průlivu pro námořní dopravu. „Nevidím, že by NATO v tomto směru přijalo nějaké rozhodnutí nebo mohlo převzít odpovědnost za Hormuzský průliv. Pokud by tomu tak bylo, orgány NATO by se tím náležitě zabývaly,“ řekl Wadephul. Nejspíš tak reagoval na čerstvé výroky prezidenta USA. Britský premiér Keir Starmer později uvedl, že Británie se spojenci pracuje na plánu pro obnovu plavby v Hormuzském průlivu. Dodal však, že nejde o misi Severoatlantické aliance.

Čína kvůli situaci v průlivu komunikuje se všemi stranami a znovu vyzývá k uklidnění konfliktu na Blízkém východě. S odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí to v pondělí napsala agentura Reuters.

Útok dronu na přístav Fudžajra

Nakládání ropy v přístavu Fudžajra na severovýchodě Spojených arabských emirátů bylo přerušeno po útoku dronu, který způsobil požár v průmyslové zóně, informují v pondělí dopoledne agentury. Na jeho uhašení nyní pracují týmy civilní obrany. Místní vláda sdělila, že nebyly hlášeny žádné oběti.

Fudžajra, ležící v Ománském zálivu těsně u Hormuzského průlivu, je obvykle klíčovým výstupním bodem pro asi jeden milion barelů ropy Murban ze Spojených arabských emirátů denně – což je objem odpovídající zhruba jednomu procentu celosvětové poptávky, upřesnila agentura Reuters.

Současné pozastavení představuje druhé významné narušení tohoto provozu v posledních dnech. Provoz ve Fudžajře byl obnoven v neděli po jiném útoku dronů o víkendu.

Rostla také velkoobchodní cena plynu pro evropský trh. V 9:30 přidávala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku necelá čtyři procenta a překročila 52 eur za megawatthodinu. Později se však začala snižovat a v 15:00 se pohybovala kolem 51 eur, což znamenalo zdražení ve výši zhruba dvou procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali cestování během blízkovýchodní krize

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali současnou situaci kolem cestování během krize na Blízkém východě. Pozvání přijali výkonný ředitel Asociace cestovních kanceláří ČR Michal Veber a generální ředitel skupiny Le Hotels Petr Lžičař. „Letenky se zdraží. Možná o pět až osm procent. Jenže zdražilo se i palivo na pumpě a jízda autem je nižší komfort, takže se zájem o letání nezmění,“ míní Veber. Lžičař označil vyjádření eurokomisaře pro energetiku, že se cestování zdraží až o 20 procent v případě cen letenek, za spekulaci. „Nemyslím, že zdražení letenek ovlivní chuť lidí vycestovat na dovolenou. Pokud by se to stalo, tak může být například pozitivní, že Češi budou preferovat tuzemskou dovolenou,“ dodal. Svůj pohled také přidal výkonný ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč. Diskusi moderovala Vanda Kofroňová a Hana Vorlíčková.
před 18 hhodinami

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
před 19 hhodinami

Slabý růst, pomalé ozdravení. Agentura S&P o stupeň snížila rating Slovenska

Mezinárodní ratingová agentura S&P oznámila, že snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska o jeden stupeň na úroveň A. Poukázala na slabý růst slovenské ekonomiky a pomalejší než předpokládané ozdravení veřejných financí země. Výhled ratingu pak S&P změnila na stabilní z negativního, což znamená, že ho v nejbližší době nehodlá měnit. Slovenské ministerstvo financí v reakci uvedlo, že krok S&P byl očekávaný, neboť dosavadní rating Slovenska u S&P byl podle něj vyšší než u jiných agentur.
25. 4. 2026

Státy EU se neshodnou na přístupu k emisním povolenkám, Komise chystá revizi

Evropská komise má připravit do července revizi systému emisních povolenek ETS, který však má zůstat zachován, vyplývá ze závěrů březnového summitu EU. Jde o výsledek debaty mezi státy, které chtějí ulevit těžkému průmyslu, a zeměmi, které si přejí pokračování dlouho fungujícího systému. Už na začátku dubna Komise navrhla úpravu, která ruší zneplatňování povolenek v rezervě. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně zaslal předsedkyni EK Ursule von der Leyenové a dalším evropským lídrům dopis, v němž navrhuje další bezplatné alokace povolenek některým podnikům.
25. 4. 2026

VideoVládní regulace cen paliv je jen pro mimořádné situace, říká Mach. Omezené šance na přezkum, namítá Volpe

Sněmovna potvrdila, že ceny pohonných hmot bude do budoucna moci regulovat nebo zastropovat vláda. Poslanci tím přehlasovali veto Senátu. Regulace nastala jako ochrana před tím, že si někdo „namastí kapsy na úkor spotřebitelů“, argumentoval náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Opatření dle něj platí pro mimořádnou situaci, nikoli běžný provoz. Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Samuel Volpe (Piráti) zmínil přijetí zákona ve stavu legislativní nouze, výtky Senátu pokládá ve většině za relevantní. Varoval před precedentem z Maďarska, kde dle něj obdobné opatření k ničemu nevedlo. Vyzdvihl také problematiku dalšího přezkumu, v případě nařízení vlády je možný jen u Ústavního soudu. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
25. 4. 2026
Načítání...