Nizozemsko

Ministři devíti zemí Evropské unie (EU) odpovědní za sportovní problematiku vyzvali komisaře Glenna Micallefa, aby EU přestala financovat Mezinárodní olympijský výbor (MOV) kvůli jeho rozhodnutí zrušit zákaz pro Ruský olympijský výbor. Ruští sportovci se tak budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles. Otevřený dopis podepsali ministři ze Švédska, Estonska, Nizozemska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Finska a Dánska, uvedl server Politico.

Lídři devíti evropských zemí se dohodli s Ukrajinou na založení koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám. Česká republika se na této iniciativě nepodílí, premiér Andrej Babiš (ANO) ale tvrdí, že o účast za určitých podmínek zájem má. Francie po jednání takzvané koalice ochotných v Paříži oznámila, že Ukrajině umožní licenční výrobu zbraní a že Kyjev od ní koupí šestnáct letounů Rafale.

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.

SPD chce na páteční koaliční radě jednat o zapojení České republiky do iniciativy, pomocí které evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro Ukrajinu. Vládní hnutí s českou účastí v programu zásadně nesouhlasí, uvedl na síti X předseda SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Na koaliční radě se podle něj tato otázka nikdy neřešila a jedná se o rozhodnutí ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé).

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun a splnit závazek dvou procent HDP, letos to nestihne. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.

V Polsku vypukl spor o střely do systému protivzdušné obrany Patriot, které podle polské opozice předala Varšava na jaře Ukrajině. Národně konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) a další pravicové strany kritizují, že rozhodnutí učinila vláda bez souhlasu parlamentu a prezidenta. Polsko podle nich potřebuje munici do patriotů pro sebe. Tamní ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v reakci nařídil odtajnit veškerou vojenskou pomoc Kyjevu, informovala agentura DPA.

Během červnové vlny veder ve Francii, Belgii a Nizozemsku zemřelo nejméně o 3700 více lidí, než je v tomto období obvyklé. Úřady všech tří zemí v pátek upozornily, že jde o předběžné údaje a že skutečné číslo může být ještě vyšší. Informovala o tom agentura Reuters.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce spolu s ukrajinskými představiteli navrhnout evropským partnerům, kteří předali Kyjevu stíhačky F-16, aby financovali nákup deseti českých cvičných bojových letounů L-39NG Skyfox pro ukrajinské letectvo. V sobotu to uvedl ukrajinský specializovaný portál Defense Express.

Spojenci Ukrajiny na čtvrtečním zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, která zahrnuje státy NATO i další země, oznámili, že přispějí další miliardou dolarů (zhruba 21 miliard korun) do programu nákupu zbraní pro Ukrajinu (PURL). Podle agentury Reuters to po jednání v Bruselu uvedl ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov. Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského později informovala o další půl miliardě dolarů na českou muniční iniciativu a o přibližně miliardě dolarů na výrobu ukrajinských dronů a střel.

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.

Nizozemský soud za účast na krádeži 2500 let staré přilby zapůjčené z Rumunska poslal v pátek tři muže na téměř čtyři roky za mříže, informovaly agentury AP a AFP. Pachatelé v lednu 2025 ukradli z muzea Drents v nizozemském Assenu zdobenou přilbu z Cotsofenešti a tři zlaté náramky, které patří mezi nejcennější rumunské národní poklady.

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.

Silnou kritiku na rakouské politické scéně vyvolalo rozhodnutí studentů vídeňské univerzity pozvat na přednášku někdejšího údajného člena teroristické organizace al-Káida a bývalého vězně na americké základně Guantánamo Mohamedoua Oulda Slahiho. Napsala to agentura APA, podle níž část politiků pozvánku kritizuje jako neuvěřitelný skandál či prosazování levicové agendy.

V nadcházejících týdnech převezme 1. německo-nizozemský sbor (1GNC) v obranných plánech NATO roli taktického velitelství. Podle lotyšského ministerstva obrany bude řídit alianční aktivity na východním křídle, konkrétně v Lotyšsku a Estonsku.

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.

Počet případů nákazy hantavirem souvisejících s výletní lodí v Atlantiku vzrostl na dvanáct, nově se infekce potvrdila u nizozemského člena posádky, oznámil podle agentury AFP šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Nemoci podlehli tři lidé. Ředitel WHO opět vyzval představitele zemí, odkud cestující i členové posádky pocházeli, aby striktně dodržovali karanténu.

Evropská policejní operace Saffron (Šafrán) rozbila službu First VPN, která působila na kyberzločineckých fórech napojených na Rusko. Podle portugalské justiční policie šlo o „zásadní“ nástroj pro skrývání krádeží dat a finančních podvodů.

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.

Do nizozemského přístavu Rotterdam v pondělí dopoledne připlula výletní loď MV Hondius, na níž se v dubnu objevila nákaza smrtelným hantavirem. Plavidlo, z něhož se cestující vylodili už dříve, dovezlo 25 členů posádky, dva lékaře a tělo jedné ze zemřelých cestujících, informují tiskové agentury. Přímo z lodi míří posádka do karantény, kde by měla strávit šest týdnů. Loď čeká důkladná dezinfekce.

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.

Bezmála dva týdny po smrti prvního z celkem tří dosud zemřelých cestujících, kteří se nakazili hantavirem, opustily výletní loď během plavby v jižním Atlantiku tři desítky lidí nejméně 12 národností. Úřady po celém světě se je snaží najít. Píší to tiskové agentury s odvoláním na nizozemské úřady a provozovatele lodi MV Hondius. V Amsterdamu byla nově hospitalizována žena s příznaky hantaviru. Světová zdravotnická organizace (WHO) ubezpečuje, že šíření viru nepředstavuje počátek nové pandemie.

Amsterdam a Barcelona se snaží omezit masový cestovní ruch. Obyvatelé zahlcení přemírou turistů požadují od politiků razantnější kroky, zatímco radnice hledají udržitelná řešení, jak vrátit města místním. Proměna historických center v pouhé kulisy zaplavené turisty je přitom opakovanou stížností obyvatel v řadě evropských měst.