Nizozemsko strana 3 z 5

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá své veto z prosincové vrcholné schůzky. Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) je shoda dobrou zprávou také pro Česko, ukazuje schopnost EU dohodnout se i na velmi složitých otázkách. Summit také vyzval k urychlení dodávek munice pro Ruskem napadenou Ukrajinu.

Šéfové vlád pěti zemí Evropské unie, včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS), v otevřeném dopise vyzvali k další podpoře Ukrajiny, která se už skoro dva roky brání plnohodnotné ruské invazi. Evropa by se podle nich neměla vzdát a měla by ještě zdvojnásobit společné úsilí, zejména pokud jde o vojenskou pomoc Kyjevu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil pětici evropských lídrů vděčnost. Nutnost dodávek munice pro Ukrajinu zdůraznil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který oznámil, že členské státy Evropské unie dohromady vyčleňují na vojenskou podporu Ukrajiny v letošním roce nejméně 21 miliard eur.

V příštích letech se sníží kapacita v zásobnících na zkapalněný zemní plyn (LNG), kterou má Česká republika pronajatou. Zásobník v Nizozemsku nahradí nedávno dojednaný pronájem místa v terminálu v Německu jen částečně, vláda se proto zřejmě poohlédne po náhradě zbytku. Z ČEZu ovšem zní, že by se Česko v budoucnu mohlo bez části nynější kapacity obejít, podobně smýšlí i opoziční politici.

Americký ropný gigant ExxonMobil žaluje americké a nizozemské akcionáře, kteří aktivistickým způsobem usilují o ochranu klimatu. Cílem žaloby je zabránit, aby se o návrhu těchto akcionářů hlasovalo na květnové valné hromadě, informují zahraniční média.

Útoky jemenských povstalců hútíů na obchodní lodě proplouvající Rudým mořem mají potenciál ohrozit globální ekonomiku, oblastí totiž podle agentury Bloomberg putuje zhruba dvanáct procent námořního obchodu. Ani páteční úder spojenců přímo v Jemenu nemusí znamenat konec potíží. Hútíové útočí v blízkosti průlivu Bab-al-Mandab, který je nejužším místem rudomořské obchodní trasy.

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Podporu k bojové akci poskytla i Austrálie, Bahrajn, Kanada a Nizozemsko, řekl americký prezident Joe Biden. Útoky potvrdil i britský premiér Rishi Sunak. V jemenské metropoli Saná se podle svědků ozvalo několik výbuchů, zasažena byla i další města. Cílem úderů je obnovit stabilitu v Rudém moři.

Zásah koalice vedené Spojenými státy a Británií v Jemenu vyvolal četné reakce. Svou podporu vyjádřily například Francie, Dánsko, Nizozemsko i Česko, které bylo s určitým předstihem o úderu informováno. Rusko jej kritizovalo s tím, že jde o další příklad překrucování rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Peking vyjádřil znepokojení ohledně eskalace napětí v regionu kolem Rudého moře.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu začal ve čtvrtek projednávat žádost Jihoafrické republiky (JAR) o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle ní v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Africká země žádá soud, aby předběžným opatřením zastavil vojenské operace židovského státu v Gaze. Své argumenty ve čtvrtek přednesli zástupci Jihoafrické republiky, v pátek si soud vyslechne argumenty Izraele, jehož ministerstvo zahraničí označilo jednání za jeden z největších projevů pokrytectví v historii, doplněný řadou nepravdivých a nepodložených tvrzení. Izrael obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že jeho operace v Gaze je aktem sebeobrany.

Devadesát let od popravy získal ve středu na lipském hřbitově skutečný hrob levicový nizozemský dělník Marinus van der Lubbe, který se přihlásil k zapálení Říšského sněmu v únoru 1933. Společnost Paula Benndorfa, která pečuje o hřbitovy a pamětní místa a která stojí za určením přesného místa uložení van der Lubbeho ostatků, to označila za splacení velkého dluhu. Rodina popraveného nicméně usiluje o návrat ostatků do holandského Leidenu, kde se 13. ledna 1909 narodil.

Plynové zásobníky v Česku jsou plné téměř z devadesáti procent. Podle resortu průmyslu a obchodu je tak země i nadále na zbytek zimy dobře připravená. Energetickou bezpečnost pomáhá zajistit i terminál na zkapalněný plyn (LNG) v Nizozemsku, ve kterém si Česko pronajímá kapacitu. Lodě dosud přes něj do tuzemska dopravily skoro tři miliardy kubíků plynu, což je více než třetina roční spotřeby. Země se tak dále zbavuje energetické závislosti na Rusku.

Schengenský prostor se rozšíří o Rumunsko a Bulharsko, dohodly se v sobotu země Evropské unie. Hraniční kontroly na konci března odpadnou na vnitřních vzdušných a námořních hranicích těchto zemí. Rozhodnutí o zrušení pozemních kontrol má být přijato později.

Ukrajinským silám se podle jejich tvrzení podařilo v uplynulých několika dnech sestřelit hned pět ruských vojenských letadel, z toho tři stroje Su-34 během jediného dne. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat úspěch Ukrajinců odůvodnil tím, že Rusové příliš riskovali a přiblížili se s letouny příliš blízko ukrajinským pozicím. Server Euromaidanpress ale upozorňuje na to, že za ruskými ztrátami může být dodávka dlouho očekávaných stíhaček F-16.

Míra inflace v zemích Evropské unie v listopadu klesla o půl procentního bodu na 3,1 procenta a je nejníže za zhruba dva roky, oznámil statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci má v celé Unii Česko, kde ceny meziročně vzrostly o osm procent. Naopak v Belgii už je deflace, ceny tam meziročně o 0,8 procenta klesly.

Nizozemsko vrátilo artefakty včetně děla, obřadního meče a dvou střelných zbraní, které byly odvezeny ze Srí Lanky před více než 250 lety. Cennosti se vracejí v rámci snahy bývalé koloniální mocnosti o nápravu historických křivd, uvedli činitelé obou zemí.

Jednapadesátiletý český lyžař v neděli odpoledne zahynul pod lavinou v rakouském lyžařském středisku Mölltaler Gletscher. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na policii ve spolkové zemi Korutany. Kromě této tragické události sníh komplikuje i dopravu. Cestující z mnichovského hlavního nádraží musí až do pondělí počítat s rozsáhlými omezeními, upozornila mluvčí Deutsche Bahn (DB). Mnichovské mezinárodní letiště v neděli již obnovilo provoz, nadále však budou trvat omezení. Například spoje mezi Mnichovem a Prahou jsou zrušené i v neděli. Nelétá se ani mezi Prahou a Amsterdamem. Tamní letiště Schiphol zrušilo desítky příletů a odletů.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na hrozbu spojenou s používáním aplikace WeChat, za kterou stojí čínská společnost Tencent. Aplikace podle instituce sbírá značný objem dat, která by mohla sloužit k přesnému zacílení kybernetických útoků či k vydírání. Kybernetický úřad o tom informoval ve čtvrtek na svém webu. V tuzemsku aplikaci podle úřadu používá asi 40 tisíc lidí, například diplomaté či obchodníci.

Krajský soud v Liberci bude řešit rozsáhlý případ pašování kokainu a hašiše za několik miliard korun. Jeden z hlavních obžalovaných, devětačtyřicetiletý Vilém Kováč, je na útěku a policie po něm pátrá. Policejní organizace Europol ho zařadila na seznam padesáti nejhledanějších lidí Evropy. Kováč podle kriminalistů díky organizované skupině, kterou kolem sebe vybudoval, poskytoval dalším mezinárodním zločineckým skupinám logistiku a neoprávněně přechovával drogy. Krajská státní zástupkyně podala obžalobu proti jedenácti osobám a jedné firmě.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Povolební vyjednávání o příští nizozemské vládě zatím narazilo na komplikaci. Hlavní vyjednavač vítězné krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Gom van Strien totiž kvůli obviněním z podvodů odstoupil. Strana pro svobodu Geerta Wilderse nečekaně zvítězila ve středečních parlamentních volbách a v pondělí měla začít vyjednávat s potenciálními koaličními partnery. Informoval o tom server nizozemské televize NOS.

Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu (PVV) dlouhodobě vystupují proti vojenské pomoci Ukrajině, jejich vítězství by mohlo ovlivnit schopnost Kyjeva bránit se ruské invazi, míní ukrajinská média. Okolnosti ohledně dodávek vojenské techniky však zůstávají nejisté, protože ještě musí vzniknout koaliční vláda a PVV přes volební vítězství nemá podporu dostatečného množství partnerů zdaleka jistou.

Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že Česká republika ve spolupráci s energetickou skupinou ČEZ získala kapacitu v budovaném terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Německu. Terminál se bude nacházet ve Stade nedaleko Hamburku. V současnosti má Česká republika do roku 2027 pronajatou část terminálu na LNG v Nizozemsku, kde má k dispozici asi tři miliardy metrů krychlových plynu ročně.

V nizozemských parlamentních volbách zvítězila s velkým náskokem euroskeptická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která získala 23,5 procenta hlasů. Ukázaly to výsledky hlasování po sečtení zhruba 98 procent odevzdaných hlasů. Volební účast podle předběžných výsledků dosáhla 77,7 procenta. Zda se Wildersovi podaří sestavit vládu, bude nyní záležet především na ochotě ostatních jít s ním do koalice. Zástupci dalších velkých stran se k tomu před volbami stavěli odmítavě a je možné, že nakonec vznikne vláda i bez Wilderse.

Migrační situace v Německu zůstává napjatá, Německo a celá Evropská unie nutně potřebují azylovou reformu, prohlásil bavorský premiér Markus Söder, podle kterého je středeční vítězství antiimigračního politika Geerta Wilderse a jeho Strany pro svobodu (PVV) v nizozemských volbách varování.

V nizozemských parlamentních volbách by podle zpřesněných odhadů vyhrála euroskeptická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Získala by 35 mandátů, což je o 18 více než v roce 2021. Na druhém místě je s 25 mandáty společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL), jejímž lídrem je bývalý eurokomisař Frans Timmermans. Favorizovaná liberální pravicová Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), kterou vede Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, je zatím třetí s 24 mandáty.