Komercionalizovaný ezoterický rituál má pomocí vykuřování rozptýlit negativní energie. Vědci ale popsali, že rozptyluje do vzduchu především kouř z rostlin, které můžou být nadměrným sběrem ohroženy.
Studie vědců z Utrechtské univerzity prokázala, že sušené svazky rostlin prodávané v Nizozemsku k rituálnímu pálení často obsahují byliny ze vzdálených oblastí planety. V článku v odborném časopise Plants vědci ukazují, že mnoho z těchto svazečků obsahuje šalvěj bílou, severoamerickou rostlinu, která se často sbírá neudržitelným způsobem – normální sběr už totiž nestačí na uspokojení rostoucí poptávky.
Celé tisíce let se při náboženských obřadech po celém světě spaluje sušený rostlinný materiál, z něhož se uvolňuje vonný kouř. Kouř se často používá k vytvoření „posvátné“ atmosféry nebo za účelem spojení s předky a duchy.
V Severní Americe používají různé domorodé kmeny při svých tradičních obřadech pevně svázané svazky sušených rostlin. Tyto svazečky, známé jako „smudge sticks“, se zapalují na jednom konci. Uvolněný kouř se pak používá například k „očištění“ domova po nemoci nebo se záměrem podpořit úspěch při lovu. Různé domorodé skupiny používají k těmto rituálům různé druhy divokých rostlin, včetně bílé šalvěje.
Moderní čarodějnice a New Age
Používání těchto tyčinek si relativně nedávno osvojili i vyznavači New Age. Autoři práce to zjistili na základě rozhovorů s moderními šamankami. Hlavní autorka studie Isabela Pombo Geertsmaová říká: „Moderní čarodějnice mi potvrdily, že tyto tyčinky používají. Já jsem ale zjistila, že ve skutečnosti se používají v hnutí New Age mnohem častěji, hlavně k čištění prostorů od nežádoucích energií.“
Šalvěj bílá je vytrvalý stálezelený polokeř z čeledi hluchavkovitých, pocházející z jihozápadu Spojených států amerických a severozápadního Mexika.
Šalvěj bílá je hojně využívána domorodými indiánskými kmeny jižní pacifické oblasti. Její jedlá semena tvoří důležitou součást tradičního pokrmu piňole, což je ochucená směs drcených semen využitelná jako základ pro různé kaše a těsta. Listy a výhonky byly pojídány, z kořenů se připravoval posilňující odvar pro ženy po porodu. Listy a semena byly využívány pro čištění očí, žvýkání dezinfikuje ústní dutinu. Čaj má antiseptické a antiperspirační účinky.
Geertsmaová se proto začala zajímat o to, jaké druhy rostlin se vlastně nacházejí v komerčně dostupných tyčinkách. Zejména proto, že existují důkazy o tom, že rostliny tradičně používané severoamerickými kmeny se v současné době sbírají neudržitelným způsobem, aby uspokojily rostoucí celosvětovou poptávku. Až dosud ale neproběhl žádný výzkum typů rostlin obsažených v těchto tyčinkách prodávaných v evropských obchodech, ať už on-line nebo v kamenných prodejnách.
Výzkumníci zjistili, že 10 ze 29 zkoumaných svazečků prodávaných v Nizozemsku bylo vyrobeno ze šalvěje bílé, anebo ji přinejmenším částečně obsahovalo. Identifikovali také další severoamerické rostliny, včetně různých druhů z rodu Artemisia.
Dopad na přírodu i původní obyvatele
Možný nadměrný sběr šalvěje bílé ve volné přírodě je problematický nejen pro rostlinu samotnou, ale také pro původní severoamerické komunity, které ji používají při svých obřadech. Nizozemští spotřebitelé, kteří si tyčinky kupují, si ale těchto možných negativních dopadů zřejmě často nejsou vědomi.
Lidé si kupují vonné tyčinky vyrobené z bílé šalvěje, protože tuto rostlinu tradičně používají některé kultury. Přispívá k tomu však také skutečnost, že hnutí New Age a moderní šamanství se komercializovaly, což vedlo k široké dostupnosti tyčinek obsahujících bílou šalvěj v maloobchodních prodejnách.
Spojení s přírodou
V rozhovorech s Nizozemci, kteří používají tyto tyčinky, Geertsmaová zjistila, že téměř nikdo z uživatelů nechodí ven, aby si rostliny sám nasbíral. „Myslím, že tito lidé se chtějí spojit s přírodou, a přesto si kupují předměty, které pocházejí z druhého konce světa.“ Někteří respondenti se také zmínili, že se domnívají, že americké rostliny lépe fungují nebo mají příjemnější vůni.
Alternativy
Vědci také popsali, že ve skutečnosti existují vhodné evropské alternativy k těmto severoamerickým rostlinám, které jsou tak podle nich vlastně dovážené zbytečně. V některých zkoumaných svazcích totiž identifikovali rostliny pocházející z Nizozemska, jako je pelyněk černobýl, šalvěj lékařská neb heřmánek.
Geertsmaová uzavírá: „K vykuřování se mohou použít nejrůznější divoké i zahradní rostliny. Stačí si vzpomenout na levanduli, rozmarýn, macešku a růži. Tyto rostliny mají rozpoznatelné vůně a u mnoha lidí vyvolávají specifické asociace.“
