Slintavka a kulhavka (SLAK) je nemoc, která postihuje celou řadu hospodářských zvířat. Způsobuje u nich velké zdravotní problémy, které mohou končit smrtí – a to natolik, že se v Evropě země dohodly na přísných pravidlech.
Opatření proti slintavce a kulhavce přibývá. Podívejte se, kam se nyní nesmí chodit
První letošní evropská SLAK se objevila v hospodářství u vodních buvolů v Německu, zhruba 176 kilometrů od hranic s Českem. Tamní experti dokázali situaci zvládnout a virus tam zastavili, takže se tam už dál nešířil. Bohužel tak úspěšní nebyli v druhém letošním ohnisku, které se potvrdilo 6. března v maďarském chovu.
Státní veterinární správa v Česku hned den poté vydala celostátní mimořádná opatření omezující přepravu zvířat z Maďarska a Slovenska. Od té doby přibylo několik dalších ohnisek v Maďarsku a také na Slovensku, některá jsou už jen desítky kilometrů od východních hranic Česka.
Proč se opatření zavádějí
Cílem všech opatření je zamezit tomu, aby SLAK dokázala proniknout na české území. Virus je velmi nakažlivý, jeden kus dobytka může infikovat zbytek stáda. A pokud bude nakažené celé stádo, je pak koncentrace virových částic taková, že se mohou šířit vzduchem a dalšími cestami, a proniknout tak do dalších chovů. Epidemiologové ve vyspělých zemích pomocí opatření udrželi kontinentální Evropu bez této nemoci po desítky let.
SLAK má sice relativně malou smrtnost, umírá na ni asi jen pět procent zasažených zvířat (ale téměř všechna dobytčata) – jenže když se nechá v jednom stádě promořovat, ohrozí to všechna. V celé České republice se chovalo v druhém pololetí loňského roku asi 15 milionů kusů hovězího dobytka – pět procent mrtvých zvířat by znamenalo úhyn asi 75 tisíc krav. A to je jen hovězí dobytek: SLAK ale napadá mnohem více druhů hospodářských zvířat.
To je ale jen část problému: i pokud zvířata nemoc přežijí, jsou tak vyčerpaná, že už se mnohdy nedají hospodářsky využít. A do třetice: pokud by Česká republika ztratila status země bez SLAK, ztratila by možnost vývozu těchto masných produktů – což by mělo na zemědělství zásadní dopady.
Podle vyjádření Luďka Stádníka z České zemědělské univerzity jsou tato opatření dostatečná. „Opatření navazují na vývoj situace na Slovensku a v Maďarsku, jsou preventivní a doufejme, že budou účinkovat,“ uvedl. Současně chápe, že jsou omezující a považuje za důležité vybalancovat je tak, „aby to vybalancovala omezení silniční dopravy a omezení dostupných zdrojů“.
Podle Stádníka jsou současná opatření nastavená na moderní svět s masovými chovy zvířat a intenzivním mezinárodním obchodem. Co se týká opatření v minulosti, o nichž se dnes často diskutuje na sociálních sítích, tak podle něj nedává smysl o nich mluvit – současná společnost je natolik jiná, že se tyto zkušenosti nedají využít.
Jaká opatření se zavádějí
Za opatření je zodpovědná Státní veterinární správa, která je vyhlašuje a také je případně ukončuje. Na této stránce zveřejňuje aktualizace a novinky o vývoji SLAK:
V současné době jsou platná tato opatření. Jsou čtyři základní okruhy, jichž se to týká.
Do Česka se nesmí dovážet skot, ovce, kozy, prasata a další druhy zvířat vnímavých ke SLAK z Maďarska, Slovenska a částí Rakouska. Týká se to nejen živých zvířat, ale také jakýchkoliv živočišných produktů, včetně krmiv nebo sena. Všechna tato opatření se hlídají.
10 minut
Studio ČT24: Opatření proti slintavce a kulhavce
Další část opatření se zaměřuje na dopravu ze zemí zasažených SLAK. Kamiony nad 3,5 tuny přepravující zvířata, živočišné produkty či krmiva nebo vozidla k přepravě zmíněného zboží určená mohou v současnosti ze Slovenska a Maďarska vjet do Česka jen přes několik vybraných přechodů. Na hranicích jsou auta dezinfikována a vybraní přepravci musí předložit dokumenty o původu zboží. Většinu kontrol provádějí policisté, celníci a veterináři na vybraných hraničních přechodech, dodržování zavedených opatření ale kontrolují i ve vnitrozemí ČR.
Protože se SLAK může přenést (například na podrážkách bot) také na divoce žijící zvířata, zakázali veterináři i vstupy do některých obor a dalších míst, kde se zvířata mohou stýkat s lidmi. Jde o dvě desítky míst ve východní části republiky.
Další sérií opatření jsou rady, které veterináři jen doporučují. Jedním z nich je, aby zoologické zahrady zabránily návštěvníkům stýkat se se zvířaty například v různých zookoutcích. Moravské zoo se tím řídí, například ta zlínská zveřejnila pravidla na svém webu, stejně se zachovala i ta brněnská. Pro návštěvníky to znamená, že mohou být zklamané hlavně děti, pro něž jsou zookoutky primárně určené.
Doporučení pro chovatele
Stejná opatření zavádějí i zemědělské školy. Ty lépe kontrolují přístupy studentů ke zvířatům a současně omezují možnosti kontaktu veřejnosti se zvířaty – například u pražské České zemědělské univerzity to je podle Stádníka za normálních okolností možné.
Co by se stalo, kdyby virus pronikl do Česka
„Vzhledem k tomu, že na Slovensku se virus vyskytuje od března, je možné, že se SLAK může objevit v Česku v horizontu několika dnů nebo týdnů po odhalení posledního ohniska v zahraničí,“ uvedl Stádník. V případě potvrzení nákazy v chovu je podobně jako u jiných nebezpečných nákaz vyhlášeno ohnisko nákazy. Vnímavá zvířata v ohnisku musí být co nejdříve utracena a jejich těla bezpečně zlikvidována. Jsou vymezena uzavřená pásma (o poloměru 3 kilometry a 10 kilometrů) a v nich přijata opatření k minimalizaci rizika dalšího šíření nákazy a k zajištění časné detekce dalších případných ohnisek.
Jedná se zejména o omezení přemisťování vnímavých zvířat mezi hospodářstvími, zákaz pořádání akcí, jako jsou výstavy či jiné svody zvířat, a zpřísnění pravidel biologické bezpečnosti v chovech. Do jisté míry může být v pásmech omezen i pohyb osob, ale vždy jen ve vztahu k možnému riziku nákazy.
V pásmech by byly prováděny intenzivní kontroly v chovech vnímavých zvířat s odběrem vzorků na SLAK. V ohnisku je možné rovněž provádět takzvanou supresivní vakcinaci, to znamená, že se zvířata v ohnisku vakcinují, aby se minimalizovalo množství vylučovaného viru do prostředí. Utrácení zvířat trvá několik dní, a proto je snahou snižovat množství viru, který se vylučuje do prostředí. Vakcinace bohužel zvířata nevyléčí a zvířata musí být utracena.
Pro občany zasažených regionů by to zjednodušeně řečeno znamenalo významné narušení jejich běžného života.
