Nákaza

Státní veterinární správa (SVS) od středy rozšíří ochranné pásmo kolem katarální horečky ovcí na celé Česko. V sedmi krajích je k úterku 67 ohnisek nákazy, za týden jich přibylo devět. Od středy budou platit také nová celostátní opatření. Očkování je podle SVS nadále dobrovolné a hradí ho chovatel.

„Znepokojivá zpráva to zatím není,“ říká hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková k rostoucímu počtu lidí nakažených covidem. Nárůst sice letos přišel o trochu dřív, ale pohybuje se ve stejných číslech jako loni a nevypadá to, že by se situace měla zhoršit. Nejvíce nemocní jsou lidé z ohrožených skupin, hlavně starší lidé. Před vážným průběhem ochrání včasné očkování, připomíná Macková.

Státní veterinární správa (SVS) v pátek v reakci na vývoj nákazy rozšířila ochranné pásmo kolem ohnisek katarální horečky ovcí o patnáct tisíc kilometrů čtverečních, přibyde v něm třináct okresů. Nově bude zabírat více než třiatřicet tisíc kilometrů čtverečních. V přidaných okresech budou platit obdobná opatření jako v dříve vymezeném pásmu, nově ale veterináři umožní chovatelům dobrovolnou vakcinaci proti onemocnění. Cílem opatření je snížit riziko šíření nákazy do dalších chovů. V Česku je nyní šestnáct ohnisek nákazy.

V Karlovarském kraji potvrdili veterináři třetí případ katarální horečky ovcí, a to na farmě v Bublavě na Sokolovsku. První záchyt je i na Chomutovsku v Ústeckém kraji. První případ tohoto onemocnění se právě na Sokolovsku objevil minulý týden. V České republice je aktuálně pět ohnisek nákazy.

Ve Švédsku byl prokázán první případ nákazy nemocí mpox, dříve známé jako opičí neštovice, mimo Afriku. Jedná se o závažnější variantu viru označovanou jako Clade I. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli výraznému šíření mpox celosvětové ohrožení veřejného zdraví. Podle českého ministerstva zdravotnictví je však riziko nákazy pro běžnou populaci nízké. To potvrzuje i epidemioložka Nikola Sklenovská, která podotkla, že i při cestě do postižených oblastí je vhodnost vakcíny na konzultaci s úřady. Nejrizikovější skupinou jsou podle ní homosexuální muži.

Českem se šíří příušnice. Za prvních sedm měsíců roku hygienici zaznamenali 610 nakažených. To je v porovnání s celým loňským rokem víc než šestinásobek, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Příušnice se projevují bolestí svalů, nechutenstvím, nevolností, bolestí hlavy nebo příznaky zánětu horních cest dýchacích. Nejvíce případů v současnosti hlásí Plzeňský kraj. Nemoc se šíří navzdory faktu, že očkování proti nim je v Česku povinné.

Počty lidí se žloutenkou typu E se loni oproti předešlým rokům zdvojnásobily. Na vině je zřejmě špatně tepelně upravené maso. Ve srovnání s covidovými roky také dvakrát vzrostl počet odhalených žloutenek typu C, informovali odborníci z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Žloutenka, odborně hepatitida, je virová zánětlivá infekce jater.

Kvůli kontaminované krvi se ve Spojeném království mezi lety 1970 a 1991 infikovalo HIV či žloutenkou přes třicet tisíc lidí. Každý desátý z nich zemřel. Několik vlád i britský zdravotnický systém NHS se skandál snažily ututlat, tvrdí vyšetřovací zpráva. Premiér Rishi Sunak v reakci uvedl, že je to pro stát hanba. Vláda chystá kompenzace. Podle webu listu The Guardian by se odškodné pro oběti a pozůstalé mohlo vyšplhat na deset miliard liber (289 miliard korun).

Přibývá Čechů, kteří se nakazili lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Ukazují to data Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Ten za první čtyři měsíce roku hlásí 506 případů boreliózy, počet nakažených encefalitidou se oproti stejnému období vloni téměř zdvojnásobil. Hydrometeorologové hlásí mimořádnou aktivitu klíšťat téměř na celém území země.

V týdnu na přelomu dubna a května se potvrdilo 1266 nových případů černého kašle, nejvíce jich bylo nahlášeno v Moravskoslezském kraji. V celém Česku bylo nově nakažených o několik stovek méně než v předchozích třech týdnech. Od začátku roku se černým kašlem nakazilo 12 239 lidí, což je pětadvacetkrát více než za celý rok 2023.

Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.

Už šest lidí se letos nakazilo meningokovou bakterií a skončilo v nemocnici. Devatenáctiměsíční neočkovaný chlapec zemřel. Po covidovém útlumu očekávají specialisté nárůst podobných případů. U rizikové skupiny adolescentů teď pojišťovny rozšířily úhradu vakcín.

Některé nemocnice přeočkovávají své zaměstnance proti černému kašli. Například Fakultní nemocnice Hradec Králové vakcínu nabízí přednostně zdravotníkům, kteří pracují s dětmi, své zdravotníky očkuje i pražská Fakultní nemocnice v Motole. Tato zařízení nejvíce ohroženému personálu vakcínu hradí, jinde to ale není pravidlem, jak zjistila ČT z odpovědí patnácti českých nemocnic.

Vyšetřováním obvinění, která souvisejí s vyjednáváním mezi šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19, se začal zabývat Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), informoval server Politico s odvoláním na mluvčího prokuratury v belgickém Lutychu. Úřad případ v posledních měsících převzal od belgických žalobců, kteří šéfku EK vyšetřovali kvůli „zasahování do veřejných funkcí, ničení SMS, korupci a střetu zájmů“, vyplývá z právních dokumentů.

V mléce krav v Kansasu a Texasu se našel virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky, informovali tento týden úředníci ministerstva zemědělství Spojených států amerických (USDA) a Texaské komise pro zdraví zvířat, kteří potvrdili nález viru A H5N1 v některých vzorcích nepasterizovaného mléka.

V Česku loni výrazně přibylo případů tuberkulózy (TBC), meziročně o sedmnáct procent. Téměř polovinu ze 447 případů ale tvořili cizinci, většinou z Ukrajiny, oznámil na tiskové konferenci vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiří Wallenfels z Fakultní nemocnice Bulovka. Počty jsou podle něj předběžné. Očekává, že může být dodatečně hlášeno až zhruba celkem 460 případů. Zároveň doplnil, že mezi Čechy a cizinci se šíří různé kmeny nemoci. Riziko nákazy pro běžnou populaci se tak podle něj nezvýšilo.

Aljašští zdravotníci v polovině února oznámili, že v lednu zemřel muž, který se nakazil virem známým jako alaskapox neboli aljašské neštovice. Jde o nově objevený virus, který se mezi lidi dostal až v jednadvacátém století.

Legionelózou, onemocněním způsobeným bakteriemi legionelly, onemocnělo letos v lednu 44 lidí. Jeden z nich nákazu nepřežil, sdělil ČT Státní zdravotní ústav. Oproti loňskému lednu je nárůst více než dvojnásobný. Tehdy se legionelózou v celé republice nakazilo dvacet lidí.

Včelaři na Liberecku se poprvé potýkají s hnilobou včelího plodu. Krajská veterinární správa nařídila mimořádná opatření. Kolem šesti odhalených ohnisek vyměřila tříkilometrové ochranné pásmo, do kterého spadají také obce mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou.

Počet obětí bakterie legionella ve městě Rzeszów na jihovýchodě Polska stoupl na devět. Nákaza se zároveň objevila v dalších dvou regionech – v sousedním Malopolsku a ve Velkopolsku na opačném konci země. Uvedla to v pondělí na svém webu zpravodajská televize TVN 24. Šíření nákazy začala vyšetřovat i kontrarozvědka ABW.

Během května vzrostl počet nakažených lymskou boreliózou o 151 případů. Celkově se tak tento rok nakazilo 567 lidí, to je o čtvrtinu víc než ve stejném období vloni. Nemoc aktuálně přenáší každé desáté klíště. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Naopak počet nakažených klíšťovou encefalitidou se oproti loňsku nemění. Podle meteorologů jsou tento týden klíšťata vůbec nejaktivnější za celou dosavadní sezonu, vloni to bylo o dva týdny dřív. Případů tak bude podle odborníků ještě výrazně přibývat.

Vyšetření hromadných úhynů racků potvrdilo nový genotyp viru ptačí chřipky. Podle veterinářů z něho rovněž vyplývá, že genotyp napadající kolonie racků je shodný s variantou, která se objevila u mořských racků v západní Evropě. Masivní úhyn racků způsobený ptačí chřipkou zaznamenali veterináři v uplynulých dnech na Hodonínsku a Kladensku a ve čtvrtek se ptačí chřipka potvrdila také u hromadného úhynu racků na Kroměřížsku.

Na 200 kilometrech čtverečních na severu Čech bude možné chodit pouze po značených cestách. O omezení volného pohybu v přírodě rozhodli veterináři v souvislosti s nálezem divočáka uhynulého ve Frýdlantském výběžku na nákazu africkým morem prasat. V ochranném pásmu bude také zakázán lov divočáků. Chovatelé musí přestěhovat prasata do vnitřních prostor, nesmí je ani pouštět do venkovních výběhů. Veterináři zároveň vyhlásili opatření v souvislosti s výskytem ptačí chřipky na Jindřichohradecku.

Uganda zaznamenala po třech letech první případy eboly. Nákazu úřady potvrdily u víc než tří desítek pacientů, z nichž pět zemřelo. Šíření krvácivé horečky vyvolává ve východoafrické zemi obavy i proto, že jde o kmen, proti kterému není potvrzená účinnost vakcíny. Preventivními opatřeními na hranicích zareagovala i sousední Keňa. „Riziko v regionech východní Afriky existuje dlouhodobě a trvale,“ uvedl lékař a expert z Kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce František Stejskal.