Nákaza

Živočišná výroba v Česku zdražuje. Nejrychleji skot, drůbež a vejce. Na Královéhradecku mezitím pokračuje druhá největší likvidace chovu drůbeže v tuzemsku. V halách bylo bezmála 240 tisíc nosnic. Chovatelé chtějí s ohledem na blížící se Velikonoce a zvýšenou poptávku po vejcích obnovit chov co nejrychleji. Podle jejich odhadu to ale zabere minimálně čtyři měsíce. Nákaza ptačí chřipky se šíří i v dalších chovech po celé Evropě.

V Kosičkách na Královéhradecku v pondělních dopoledních hodinách začali hasiči s likvidací velkochovu slepic, který zasáhla nákaza ptačí chřipky. V kafilériích skončí téměř 236 tisíc nosnic. Likvidace chovu potrvá pět až sedm dní a denně se na ní bude podílet kolem stovky profesionálních hasičů. Silnice třetí třídy mezi Kosičkami a Kosicemi, u níž drůbežárna leží, byla v pondělí ráno uzavřena.

Přes dvě stě třicet tisíc nosnic musí vybít firma z Kosiček na Královéhradecku – v jejím chovu se potvrdila ptačí chřipka. Likvidaci zvířat musela kvůli nákaze provést i před pěti lety. Obnovit chov se jí tehdy podařilo do roka. Podnik dodává na český trh asi půl milionu vajec denně, z toho právě ve své kosičské drůbežárně jich produkuje zhruba třetinu. Vzhledem k velkému počtu a náročnější logistice se budou zvířata utrácet až začátkem příštího týdne, informovala Státní veterinární správa.

Veterináři potvrdili ptačí chřipku u dalších ptáků uhynulých v pražské zoo. V zahradě dosud uhynulo ve dvou zasažených expozicích přes třicet zvířat, ptačí chřipka se zatím potvrdila u deseti z nich. Do jiných expozic ptáků se nemoc podle veterinářů nešíří. Zoo Praha ke konci loňského roku chovala 265 druhů ptáků, celkem šlo o sedmnáct set jedinců.

Více než dva tisíce slepic choval hospodář v Ivančicích na Brněnsku v nevyhovujících podmínkách a bez registrace. Krajští veterináři měli podezření na salmonelu, nákaza se ale nepotvrdila. Přesto zakázali prodej vajec. Podle Státní veterinární správy zůstává v takových podmínkách riziko nákazy zvýšené. Případem se zabývá i policie.

U uhynulých ptáků v pražské zoologické zahradě byla potvrzena ptačí chřipka, informovala ve čtvrtek Státní veterinární správa (SVS). Inspektoři zjistili výskyt nákazy poté, co zoo nahlásila postupný úhyn několika ptáků v některých expozicích. Veterináři ve spolupráci se zoologickou zahradou přijmou mimořádná veterinární opatření s cílem zabránit šíření nákazy. Zoo v důsledku opatření dočasně přesunula ptáky z otevřených venkovních expozic do zabezpečených prostor.

Vlnitá horečka, maltská horečka, Bangova choroba, infekční zmetání skotu. Čtyři názvy – jedna nemoc. Choroba, která se oficiálně jmenuje brucelóza, se v Česku objevila po devíti letech. Napadá nejrůznější druhy divokých i hospodářských zvířat, ale může se přenést i na lidi, kteří se v jejich blízkosti pohybují.

Ve velkochovu ve Valdíkově na Třebíčsku zasaženém ptačí chřipkou veterináři s hasiči utratili ve středu osmnáct tisíc přibližně týdenních kachňat. Většina z pěti tisíc dospělých kachen uhynula dřív, než mohly být utraceny, usmrtili jich tak kolem 150, řekl ředitel krajské veterinární správy Božek Vejmelka. Jde o chov společnosti AGRO-V.

Ve velkochovu kachen ve Valdíkově na Třebíčsku se vyskytla ptačí chřipka, potvrdily laboratorní testy. V chovu se kvůli nákaze bude muset utratit osmnáct tisíc mladých týdenních a zhruba 2500 vykrmených kachen. Utrácení začne ve středu ráno, uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Nákaza se vyskytla i v dalším chovu drůbeže v Lanškrouně na Orlickoústecku, který čítá asi 55 tisíc nosnic. Zaměstnanci firmy Mach Drůbež a hasiči tam s likvidací začnou ve čtvrtek.

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.

V České republice se od začátku roku žloutenkou typu A nakazilo 2374 lidí, což je nejvíc od roku 1989. V Praze lékaři za poslední týden nahlásili 71 nových případů, od začátku roku jich je v metropoli 1010, informovala mluvčí pražské hygienické stanice Petra Batók. Za celý loňský rok bylo nemocných v Praze 37.

Polsko ohlásilo výskyt katarální horečky ovcí v okrese nedaleko českých hranic. Podle agentury Reuters o tom informovala Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH). Toto virové onemocnění se šíří po Evropě včetně Česka, kam se po patnácti letech vrátilo v září loňského roku.

Nové vakcíny proti žloutence typu A jsou pro praktické lékaře nedostupné. O výpadku informuje na svém webu Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podle něj se jedná o výpadek vakcíny Avaxim 160 U, a to nejméně do 15. prosince. V případě vakcíny Havrix 1440 nejméně do března 2026. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že spolu se SÚKL situaci řeší. Nemoc se zatím šíří hlavně v Praze, kde za týden přibylo tolik případů jako za poslední tři roky dohromady.

Lékaři letos do konce září zachytili nejvíc případů lymeské borreliózy od roku 1986, kdy počty začal sledovat Státní zdravotní ústav (SZÚ). Bylo jich 7994, loni za celý rok zhruba polovina, vyplývá ze statistik SZÚ. Dalších téměř šest set lidí se nakazilo klíšťovou encefalitidou. Lékaři očekávají, že letošní počty mohou na podzim vzrůst ještě až o třetinu. Neléčená borrelióza může vést i k trvalým následkům, zásadní zdravotní potíže způsobuje i klíšťová encefalitida.

Zdravotníci jen v Praze za letošní rok nahlásili 826 případů nákazy žloutenkou, z toho deset lidí zemřelo. V celé republice je evidováno 2003 případů, přitom za celý loňský rok jich bylo 636. V celém Česku s nákazou zemřelo letos 24 lidí, loni dva. K tomu, aby člověk virus zničil, stačí teplá voda a obyčejné tekuté mýdlo, uvedla ke Světovému dni mytí rukou epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová. „Mytí rukou by mělo být dostatečné, tedy alespoň deset, dvacet vteřin. Ideálně poté použít i dezinfekci,“ dodala.

V Praze v letošním roce zemřelo deset lidí, kteří se nakazili žloutenkou typu A. Lékaři v metropoli zachytili celkem 826 případů, z toho 147 u dětí, informovala Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Loni zemřeli v celé České republice na žloutenku typu A dva lidé, letos do 5. října je úmrtí jednadvacet.

Do konce září lékaři podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zaznamenali v Česku 1776 případů žloutenky typu A. Je to nejvyšší počet od roku 1996. Letos téměř čtyřicet procent případů bylo zachyceno v Praze, primátor Bohuslav Svoboda (ODS) situaci minulý týden označil jako lokální epidemii. Nemoc souvisí se špatnou hygienou. V souvislosti se žloutenkou typu A letos SZÚ eviduje 21 úmrtí, v září jich přibylo pět.

Rusko posílá na Ukrajinu bojovat celé čety vojáků nakažených virem HIV, hepatitidou i tuberkulózou, uvádějí ukrajinští experti. Jednotky těchto bojovníků mají mířit zejména na klíčovou pokrovskou frontu. V ruské armádě kvůli invazi skokově stoupl zejména počet nakažených HIV. Tato nemoc přitom byla v Rusku vážným problémem už před válkou, teď se ale zvětšuje. Nakažení vojáci jsou navíc hrozbou i pro Ukrajince.

V nadcházejících letech by speciálně vyšlechtění komáři v Brazílii měli pomoci snížit počet případů horečky dengue. Podle agentury Reuters o tom informovala Wolbito do Brasil, největší farma na chov komárů na světě.

Hygienici od začátku roku evidují skoro čtrnáct set nakažených žloutenkou typu A. Nejvíc v Praze, kde podle nich už lze mluvit o lokální epidemii. Nemocných ale přibývá i v ostatních regionech. Navíc se očekává, že situace se zhorší v souvislosti s návratem dětí do škol. Ty teď tvoří asi šestinu nakažených. Prevencí je očkování a důsledné mytí rukou.

Pitvy stovky těl nutrií, které nechalo odchytit město Plzeň, prokázaly, že tito hlodavci v centru přenášejí nemoci ohrožující zdraví lidí i zvířat. Problémy s přemnoženými nutriemi řeší i další města – radnice zakazují jejich krmení, organizují odchyt nebo povolují odstřel.

Lékaři zachytili v roce 2025 do konce července více než tisíc případů žloutenky typu A. V roce 2024 jich bylo 636 za celý rok, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nakažených už je letos nejvíc od roku 2009. V červnu před šířením nemoci ve střední Evropě varovalo i Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), potýká se s ní i Slovensko, Rakousko a Maďarsko.

Včelaři na severní Moravě a ve Slezsku zažívají náročný rok. Musí častěji řešit nemoci zvířat, například včelí mor. Jde o nákazu, kvůli které je nutné včelstva zcela zlikvidovat. Medu bude letos zřejmě méně i kvůli chladnému jaru.

Rychleji než v předchozích letech se v hlavním městě šíří parazitární onemocnění svrab, které se projevuje vyrážkou a svěděním. Do konce června hygienici zaznamenali 300 případů, loni 517 za celý rok. V celém Česku bylo podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) letos do konce května přes 4400 nemocných, nejhorší je situace v Moravskoslezském kraji.