Nákaza

Letadlo s americkým občanem, který byl v Africe v kontaktu s nakaženým ebolou, přistálo ve středu večer na pražském Letišti Václava Havla. Lékař bude 21 dní v izolaci ve Fakultní nemocnici Bulovka, kam ho převezla speciální sanitka. Podle ministerstva zdravotnictví muž nepředstavuje pro veřejnost žádné riziko. Zatím není jasné, zda se ebolou nakazil. Podle ošetřujících lékařů jeho stav nyní vypadá příznivě a muž je stále bez příznaků nemoci. Čeká se na uplynutí inkubační doby.

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.

Jednomu kanadskému pasažérovi výletní lodi MV Hondius vyšel pozitivní test na hantavirus, uvedly úřady. Podle serveru BBC bylo na plavidle spojovaném s několika případy nákazy tímto virem celkem šest Kanaďanů. Agentura Reuters uvedla, že nakažená osoba během převozu do izolace nepřišla do kontaktu s veřejností.

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.

Do jihoargentinského města Ushuaia se chystá tým zdravotnického institutu z Buenos Aires, aby získal více informací o tom, zda se právě z této oblasti mohl dostat hantavirus na palubu výletní lodi Hondius. Informovala o tom v úterý místní média. Experti se snaží zjistit, kde se nakazili první cestující, pravděpodobně nizozemský manželský pár, který na virus minulý měsíc zemřel a který předtím cestoval po několika zemích Jižní Ameriky.

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.

Na Tenerife v pondělí večer skončila evakuace cestujících a části posádky z lodě MV Hondius, kterou zasáhl hantavirus. Od neděle plavidlo opustilo přes 120 lidí z 23 zemí, uvedla španělská ministryně zdravotnictví Mónica Garcíaová. Poslední z evakuovaných vystoupili kolem 19:30 SELČ a zhruba o hodinu a půl později odletěli do Nizozemska. Přístav na Tenerife již opustila i samotná loď, která směřuje do Rotterdamu. Na její palubě zůstali lidé nezbytní pro její obsluhu. U některých evakuovaných se po odchodu z lodi projevily příznaky nemoci.

Pasažéři a někteří členové posádky výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla nákaza hantavirem, se podle agentury Reuters evakuují do svých zemí. Proces začal v neděli ráno zakotvením u přístavu Granadilla španělského ostrova Tenerife a má trvat až do pondělí. V neděli kolem 19. hodiny byla evakuace do dalšího dne přerušena. Na palubu nejprve vstoupili zdravotničtí činitelé, aby provedli finální kontrolu, později agentury informovaly o zahájení transferu lidí, které vyzvedávají repatriační letouny. Španělské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že loď opustilo 94 lidí. U jednoho se projevily příznaky.

Z osmi podezřelých případů hlášených po vypuknutí nákazy na palubě výletní lodi v Atlantiku bylo dosud potvrzeno šest případů hantaviru. V pátek to podle agentury AFP oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO). Evakuace lidí z výletní lodi začne v neděli v 9:00 SELČ. Uvedl to v prohlášení v sobotu večer provozovatel lodi. Očekává se, že loď připluje k ostrovu Tenerife, kde evakuace začne, o několik hodin dříve.

S výletní lodí u pobřeží Kapverdských ostrovů, kde se vyskytla nákaza hantavirem, lékaři nově spojují sedm možných případů. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO) s tím, že laboratorně potvrzené jsou zatím dva případy, napsala v noci na úterý agentura Reuters. Tři lidé zemřeli a čtyři jsou nemocní, z nichž jeden je v kritickém stavu. Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které se šíří trusem infikovaných hlodavců.

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.

Hasiči ve Starém Bydžově zasahovali kvůli ptačí chřipce v chovu kachen. V oblasti jde podle nich o sedmé ohnisko, veškerou drůbež musí utratit. Rizika nákazy se Chlumecko nezbavilo, uhynulá drůbež byla k nalezení u obce Písek, poprvé přitom už v lednu. Největší škodu kvůli infekci letos v oblasti utrpěli farmáři z Kosiček, a to kolem 300 milionů. Nemoc do jedné z pěti zasažených hal pronikla z blízké kachní farmy Pereny. Nosnic v Kosičkách ztratili 236 tisíc a denně přicházejí na tržbách z vajec o miliony. Chov budou zkoušet obnovit v srpnu.

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.

Živočišná výroba v Česku zdražuje. Nejrychleji skot, drůbež a vejce. Na Královéhradecku mezitím pokračuje druhá největší likvidace chovu drůbeže v tuzemsku. V halách bylo bezmála 240 tisíc nosnic. Chovatelé chtějí s ohledem na blížící se Velikonoce a zvýšenou poptávku po vejcích obnovit chov co nejrychleji. Podle jejich odhadu to ale zabere minimálně čtyři měsíce. Nákaza ptačí chřipky se šíří i v dalších chovech po celé Evropě.

V Kosičkách na Královéhradecku v pondělních dopoledních hodinách začali hasiči s likvidací velkochovu slepic, který zasáhla nákaza ptačí chřipky. V kafilériích skončí téměř 236 tisíc nosnic. Likvidace chovu potrvá pět až sedm dní a denně se na ní bude podílet kolem stovky profesionálních hasičů. Silnice třetí třídy mezi Kosičkami a Kosicemi, u níž drůbežárna leží, byla v pondělí ráno uzavřena.

Přes dvě stě třicet tisíc nosnic musí vybít firma z Kosiček na Královéhradecku – v jejím chovu se potvrdila ptačí chřipka. Likvidaci zvířat musela kvůli nákaze provést i před pěti lety. Obnovit chov se jí tehdy podařilo do roka. Podnik dodává na český trh asi půl milionu vajec denně, z toho právě ve své kosičské drůbežárně jich produkuje zhruba třetinu. Vzhledem k velkému počtu a náročnější logistice se budou zvířata utrácet až začátkem příštího týdne, informovala Státní veterinární správa.

Veterináři potvrdili ptačí chřipku u dalších ptáků uhynulých v pražské zoo. V zahradě dosud uhynulo ve dvou zasažených expozicích přes třicet zvířat, ptačí chřipka se zatím potvrdila u deseti z nich. Do jiných expozic ptáků se nemoc podle veterinářů nešíří. Zoo Praha ke konci loňského roku chovala 265 druhů ptáků, celkem šlo o sedmnáct set jedinců.

Více než dva tisíce slepic choval hospodář v Ivančicích na Brněnsku v nevyhovujících podmínkách a bez registrace. Krajští veterináři měli podezření na salmonelu, nákaza se ale nepotvrdila. Přesto zakázali prodej vajec. Podle Státní veterinární správy zůstává v takových podmínkách riziko nákazy zvýšené. Případem se zabývá i policie.

U uhynulých ptáků v pražské zoologické zahradě byla potvrzena ptačí chřipka, informovala ve čtvrtek Státní veterinární správa (SVS). Inspektoři zjistili výskyt nákazy poté, co zoo nahlásila postupný úhyn několika ptáků v některých expozicích. Veterináři ve spolupráci se zoologickou zahradou přijmou mimořádná veterinární opatření s cílem zabránit šíření nákazy. Zoo v důsledku opatření dočasně přesunula ptáky z otevřených venkovních expozic do zabezpečených prostor.

Vlnitá horečka, maltská horečka, Bangova choroba, infekční zmetání skotu. Čtyři názvy – jedna nemoc. Choroba, která se oficiálně jmenuje brucelóza, se v Česku objevila po devíti letech. Napadá nejrůznější druhy divokých i hospodářských zvířat, ale může se přenést i na lidi, kteří se v jejich blízkosti pohybují.

Ve velkochovu ve Valdíkově na Třebíčsku zasaženém ptačí chřipkou veterináři s hasiči utratili ve středu osmnáct tisíc přibližně týdenních kachňat. Většina z pěti tisíc dospělých kachen uhynula dřív, než mohly být utraceny, usmrtili jich tak kolem 150, řekl ředitel krajské veterinární správy Božek Vejmelka. Jde o chov společnosti AGRO-V.

Ve velkochovu kachen ve Valdíkově na Třebíčsku se vyskytla ptačí chřipka, potvrdily laboratorní testy. V chovu se kvůli nákaze bude muset utratit osmnáct tisíc mladých týdenních a zhruba 2500 vykrmených kachen. Utrácení začne ve středu ráno, uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Nákaza se vyskytla i v dalším chovu drůbeže v Lanškrouně na Orlickoústecku, který čítá asi 55 tisíc nosnic. Zaměstnanci firmy Mach Drůbež a hasiči tam s likvidací začnou ve čtvrtek.

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.

V České republice se od začátku roku žloutenkou typu A nakazilo 2374 lidí, což je nejvíc od roku 1989. V Praze lékaři za poslední týden nahlásili 71 nových případů, od začátku roku jich je v metropoli 1010, informovala mluvčí pražské hygienické stanice Petra Batók. Za celý loňský rok bylo nemocných v Praze 37.