Nákaza

Vlnitá horečka, maltská horečka, Bangova choroba, infekční zmetání skotu. Čtyři názvy – jedna nemoc. Choroba, která se oficiálně jmenuje brucelóza, se v Česku objevila po devíti letech. Napadá nejrůznější druhy divokých i hospodářských zvířat, ale může se přenést i na lidi, kteří se v jejich blízkosti pohybují.

Ve velkochovu ve Valdíkově na Třebíčsku zasaženém ptačí chřipkou veterináři s hasiči utratili ve středu osmnáct tisíc přibližně týdenních kachňat. Většina z pěti tisíc dospělých kachen uhynula dřív, než mohly být utraceny, usmrtili jich tak kolem 150, řekl ředitel krajské veterinární správy Božek Vejmelka. Jde o chov společnosti AGRO-V.

Ve velkochovu kachen ve Valdíkově na Třebíčsku se vyskytla ptačí chřipka, potvrdily laboratorní testy. V chovu se kvůli nákaze bude muset utratit osmnáct tisíc mladých týdenních a zhruba 2500 vykrmených kachen. Utrácení začne ve středu ráno, uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Nákaza se vyskytla i v dalším chovu drůbeže v Lanškrouně na Orlickoústecku, který čítá asi 55 tisíc nosnic. Zaměstnanci firmy Mach Drůbež a hasiči tam s likvidací začnou ve čtvrtek.

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.

V České republice se od začátku roku žloutenkou typu A nakazilo 2374 lidí, což je nejvíc od roku 1989. V Praze lékaři za poslední týden nahlásili 71 nových případů, od začátku roku jich je v metropoli 1010, informovala mluvčí pražské hygienické stanice Petra Batók. Za celý loňský rok bylo nemocných v Praze 37.

Polsko ohlásilo výskyt katarální horečky ovcí v okrese nedaleko českých hranic. Podle agentury Reuters o tom informovala Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH). Toto virové onemocnění se šíří po Evropě včetně Česka, kam se po patnácti letech vrátilo v září loňského roku.

Nové vakcíny proti žloutence typu A jsou pro praktické lékaře nedostupné. O výpadku informuje na svém webu Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podle něj se jedná o výpadek vakcíny Avaxim 160 U, a to nejméně do 15. prosince. V případě vakcíny Havrix 1440 nejméně do března 2026. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že spolu se SÚKL situaci řeší. Nemoc se zatím šíří hlavně v Praze, kde za týden přibylo tolik případů jako za poslední tři roky dohromady.

Lékaři letos do konce září zachytili nejvíc případů lymeské borreliózy od roku 1986, kdy počty začal sledovat Státní zdravotní ústav (SZÚ). Bylo jich 7994, loni za celý rok zhruba polovina, vyplývá ze statistik SZÚ. Dalších téměř šest set lidí se nakazilo klíšťovou encefalitidou. Lékaři očekávají, že letošní počty mohou na podzim vzrůst ještě až o třetinu. Neléčená borrelióza může vést i k trvalým následkům, zásadní zdravotní potíže způsobuje i klíšťová encefalitida.

Zdravotníci jen v Praze za letošní rok nahlásili 826 případů nákazy žloutenkou, z toho deset lidí zemřelo. V celé republice je evidováno 2003 případů, přitom za celý loňský rok jich bylo 636. V celém Česku s nákazou zemřelo letos 24 lidí, loni dva. K tomu, aby člověk virus zničil, stačí teplá voda a obyčejné tekuté mýdlo, uvedla ke Světovému dni mytí rukou epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová. „Mytí rukou by mělo být dostatečné, tedy alespoň deset, dvacet vteřin. Ideálně poté použít i dezinfekci,“ dodala.

V Praze v letošním roce zemřelo deset lidí, kteří se nakazili žloutenkou typu A. Lékaři v metropoli zachytili celkem 826 případů, z toho 147 u dětí, informovala Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Loni zemřeli v celé České republice na žloutenku typu A dva lidé, letos do 5. října je úmrtí jednadvacet.

Do konce září lékaři podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zaznamenali v Česku 1776 případů žloutenky typu A. Je to nejvyšší počet od roku 1996. Letos téměř čtyřicet procent případů bylo zachyceno v Praze, primátor Bohuslav Svoboda (ODS) situaci minulý týden označil jako lokální epidemii. Nemoc souvisí se špatnou hygienou. V souvislosti se žloutenkou typu A letos SZÚ eviduje 21 úmrtí, v září jich přibylo pět.

Rusko posílá na Ukrajinu bojovat celé čety vojáků nakažených virem HIV, hepatitidou i tuberkulózou, uvádějí ukrajinští experti. Jednotky těchto bojovníků mají mířit zejména na klíčovou pokrovskou frontu. V ruské armádě kvůli invazi skokově stoupl zejména počet nakažených HIV. Tato nemoc přitom byla v Rusku vážným problémem už před válkou, teď se ale zvětšuje. Nakažení vojáci jsou navíc hrozbou i pro Ukrajince.

V nadcházejících letech by speciálně vyšlechtění komáři v Brazílii měli pomoci snížit počet případů horečky dengue. Podle agentury Reuters o tom informovala Wolbito do Brasil, největší farma na chov komárů na světě.

Hygienici od začátku roku evidují skoro čtrnáct set nakažených žloutenkou typu A. Nejvíc v Praze, kde podle nich už lze mluvit o lokální epidemii. Nemocných ale přibývá i v ostatních regionech. Navíc se očekává, že situace se zhorší v souvislosti s návratem dětí do škol. Ty teď tvoří asi šestinu nakažených. Prevencí je očkování a důsledné mytí rukou.

Pitvy stovky těl nutrií, které nechalo odchytit město Plzeň, prokázaly, že tito hlodavci v centru přenášejí nemoci ohrožující zdraví lidí i zvířat. Problémy s přemnoženými nutriemi řeší i další města – radnice zakazují jejich krmení, organizují odchyt nebo povolují odstřel.

Lékaři zachytili v roce 2025 do konce července více než tisíc případů žloutenky typu A. V roce 2024 jich bylo 636 za celý rok, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nakažených už je letos nejvíc od roku 2009. V červnu před šířením nemoci ve střední Evropě varovalo i Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), potýká se s ní i Slovensko, Rakousko a Maďarsko.

Včelaři na severní Moravě a ve Slezsku zažívají náročný rok. Musí častěji řešit nemoci zvířat, například včelí mor. Jde o nákazu, kvůli které je nutné včelstva zcela zlikvidovat. Medu bude letos zřejmě méně i kvůli chladnému jaru.

Rychleji než v předchozích letech se v hlavním městě šíří parazitární onemocnění svrab, které se projevuje vyrážkou a svěděním. Do konce června hygienici zaznamenali 300 případů, loni 517 za celý rok. V celém Česku bylo podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) letos do konce května přes 4400 nemocných, nejhorší je situace v Moravskoslezském kraji.

Preventivní karanténu pro 26 lidí, kteří byli v rizikovém kontaktu s pacientem pražské nemocnice na Bulovce, hygienici zrušili. Testy u pacienta totiž nepotvrdily nebezpečnou nákazu. V neděli to sdělil zástupce hlavní hygieničky Matyáš Fošum. V karanténě byli dominantně zdravotníci z táborské nemocnice, odkud byl pacient s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu na Bulovku převezen v pátek večer.

Nákaza virem ebola ani jinými původci krvácivých horeček se u pacienta v pražské Fakultní nemocnici Bulovka nepotvrdila, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Američan, který se pohyboval v oblasti Konga, je ve stabilizovaném stavu. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) předtím oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény.

Pražská nemocnice Bulovka v pátek večer přijala pacienta s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu, výsledky testů budou v sobotu, uvedla pro server Novinky.cz mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová. Podle serveru byl na Bulovku pacient převezen z Tábora, podezření se má týkat krvácivé horečky – mohlo by jít o ebolu nebo marburg.

Vysoká aktivita klíšťat v přírodě bude v příštích dnech ještě narůstat. Pomáhá tomu kombinace dešťů a následného oteplení. S tím roste i riziko nákazy některou z nemocí, které tihle paraziti přenášejí. Jen lymskou boreliózu od nich ročně dostane několik tisíc lidí. Infekce ale můžou být i mnohem vážnější a s následky, které pacient cítí roky.

Členové Světové zdravotnické organizace (WHO) ve středu v noci schválili přelomovou dohodu o společném postupu při řešení pandemií, informovala agentura AFP. Dohoda, k jejímuž uzavření dala podnět nákaza covidu-19, se rodila přes tři roky. Má přispět k záchraně životů prostřednictvím rychlejší a koordinovanější reakce na pandemie, než tomu bylo při šíření koronaviru. Aby smlouva vstoupila v platnost, musí ji v květnu schválit členské státy WHO.

Seriál The Last of Us ze světa pohlceného ničivou pandemií se vrací v druhé řadě. Příběh ověnčený osmi televizními cenami Emmy vznikl na motivy oceňované videohry. O pokračování ČT mluvila přímo s tvůrci. V herní předloze i v seriálu čelí hrdinové nákaze, která lidi proměňuje v nemrtvá monstra. Základ má přitom ve skutečném světě. Houba kordyceps reálně běžně parazituje na drobném hmyzu.