Včelaři na severní Moravě a ve Slezsku zažívají náročný rok. Musí častěji řešit nemoci zvířat, například včelí mor. Jde o nákazu, kvůli které je nutné včelstva zcela zlikvidovat. Medu bude letos zřejmě méně i kvůli chladnému jaru.
Několikaletá práce mizí v plamenech, situace, kterou si nepřeje zažít žádný včelař. Veterináři potvrdili výskyt moru včelího plodu. Situace se letos výrazně zhoršila především v Moravskoslezském kraji. Ohniska se objevila na Fulnecku nebo Krnovsku. Nejhůře jsou na tom Beskydy.
„Tady v té oblasti se to začalo najednou rozšiřovat, je to nezvladatelná situace,“ popsal včelař Jaroslav Kopeček ze Včelařské farmy Pržno. Podle včelaře Ondřeje Maráka je důležitá prevence. „Kontrolovat včelstva. Když se mor objeví, hned nahlásit případ na veterinu. Tím se zamezí šíření,“ poznamenal.
„Každý rok se to onemocnění vyskytne v tom či onom kraji. Dá se říci, že tam, kde vznikne ohnisko, se choroba může, v počátku i nepozorovaně, šířit. Pokud to unikne pozornosti, tak pak může dojít k velké vlně, která po nějaké době ustane. Pak zase může onemocnění vypuknout jinde,“ vysvětlil zoolog z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Mendelovy univerzity v Brně Antonín Přidal.
Pokud se nákaza projeví, veterináři nařídí likvidaci. „Je třeba úl zavřít. Večer ho vylít toluenem nebo benzinem, aby ty včely usmrtil,“ popsal Kopeček. Další den pak musí úly se včelami i nářadí a obleky pohltit plameny. Jedině tak jde podle odborníků nákazu zničit. Jak postupovat při zjištění moru včelího plodu a jak jej poznat, uvádí například na svých internetových stránkách Výzkumný ústav včelařský.
Někdy se včelstva likvidují zbytečně
Před lety tuto nemoc Jaroslav Kopeček s kolegy zkoumal v laboratořích. Zjistili, že některá včelstva si s morem dokáží minimálně v počátku poradit. „Pět zdravých včelstev se nakazilo morem včelího plodu. Tři včelstva to přežila a dvě padla na mor,“ shrnul Kopeček. „Když včelstvo zjistí, že larvička je něčím napadená, tak ji vezmou a vyhodí,“ dodal. Včely netrápí jen včelí mor, ale i další nemoci jako zvápnění včelího plodu, hniloba, nosemóza a virózy.
„Česká republika je jediná země, kde probíhá likvidace celých včelstev. Zejména u hniloby je to zbytečné. Tam by stačilo utratit jen ta klinicky nemocná. Pakliže likvidujeme i ta zdravá, která na stanovišti přežívají a chorobu nevykazují, pak zastavujeme ten evoluční proces, který pomáhá zvyšování odolnosti včel,“ upozornil Přidal. Podle něj by v tomto směru mělo dojít k revizi opatření, měla by se zmírnit.
Mor včelího plodu – nebezpečí této choroby spočívá v odolnosti původce, bakterie Paenibacillus larvae, která přežívá mimo tělo hostitele v podobě odolných spor. Hlavním úkolem těchto stádií je přečkat nepříznivé podmínky. Po desítky let tak mohou skrytě čekat ve starých úlech nebo na včelařském vybavení, až dostanou novou příležitost vyklíčit a začít se množit.
Zvápenatění včelího plodu – je infekční plísňové onemocnění způsobené plísní Ascosphaera apis. Přesto, že nepodléhá hlášení veterinární správě, je důležité brát jeho přítomnost ve včelstvu na zřetel. Infekce sice není pro včelstvo příliš nebezpečná, způsobí ale jeho celkové oslabení a tím sníží jeho obranyschopnost.
Hniloba včelího plodu – je bakteriálním onemocněním včel. Původcem je kokovitá bakterie Melisococcus plutonius, která neumí vytvářet odolné spory, a v prostředí tak není schopná přežívat desetiletí jako původce moru. Oproti moru se toto onemocnění na našem území vyskytuje jen sporadicky.
Nosemóza – je infekční onemocnění dospělých včel způsobované dvěma druhy mikrosporidií (hmyzomorky). Je rozšířena celosvětově, v Česku je dlouhodobě až polovina pozitivních včelstev. Zkracuje včelám život a negativně ovlivňuje jejich metabolismus.
Včelí viry – mohou se množit v tělech dospělých včel i plodu, některé i v přenašečích, jako je roztoč Varroa destructor. Přítomnost viru v jednotlivých včelách i ve včelstvu se nemusí navenek nijak projevovat. Za určitých podmínek se ale může nákaza viry negativně projevit viditelnými klinickými příznaky a včelstva oslabit až zlikvidovat. Doposud bylo popsáno na dvě desítky včelích virů.
zdroj: Výzkumný ústav včelařský
Zdražit by med neměl
I zdravé včely mají za sebou náročnější sezónu. Chladné jaro způsobilo také méně vytočeného medu. „První točení bylo slabší nebo na některých stanovištích nebylo, ale lípa to pak zachránila, včely něco donesly. Sezona je víceméně za námi, máme vytočený med. Teď už se musíme o včely postarat, zaléčit, zakrmit a čekat na další sezonu,“ poznamenal Marák.
Podle Přidala nebudou lokální ztráty včelařů mít na cenu medu velký vliv. „Samozřejmě lokálně ano, tam může dojít ke zdražení medu. Ale myslím si, že na cenu medu mají podstatnější vliv zejména importy ze zahraničí a také velké úhyny včelstev v zimě, které se v posledních letech opakují,“ řekl.
