Včely

Včelařům letos přidělává starosti takzvaný cementový med. Ten totiž tvrdne v plástech, nedá se vytočit a ohrožuje i včelstva. Ve velké míře se s ním včelaři setkali naposledy před jedenácti lety. Mezi nejpostiženější oblasti patří Žďársko na Vysočině, Plzeňský kraj a Jihočeský kraj, jak České televizi potvrdil tajemník Českého svazu včelařů (ČSV) František Krejčí.

Tradiční sběr medu v himálajských údolích Nepálu je stále více ohrožen rostoucími teplotami a změnami klimatu. Místní komunity, které po generace sbírají med z útesů, zaznamenávají dramatický pokles počtu včelstev a výnosů. Odborníci varují, že klimatické změny, odlesňování a používání pesticidů ohrožují přežití těchto včel a následně i živobytí těch, kteří na ně spoléhají. Výnosy medu, kdysi klíčové pro ekonomiku vesnic, prudce klesají, což způsobuje ekonomické potíže a ohrožuje zachování tohoto tradičního řemesla.

Lidé se snaží na klimatickou krizi adaptovat. Proti stoupajícím teplotám v bohatších zemích upravují své bydlení třeba pomocí klimatizací nebo kvalitnější izolací. V chudších zemích taková adaptace není možná. A podobně jsou na tom podle nové studie i čmeláci, jimž se přehřívají jejich hnízda.

Rychlý nástup letošního jara podle včelařů zmátl včely. Nebýt prudkého ochlazení v minulém týdnu, mohli už v některých lokalitách stáčet první med. Úly jsou už teď plné a včely se začínají rojit. Nová generace ale potřebuje prostor. A když ho nemá, včely uletí.

Včelaři na Liberecku se poprvé potýkají s hnilobou včelího plodu. Krajská veterinární správa nařídila mimořádná opatření. Kolem šesti odhalených ohnisek vyměřila tříkilometrové ochranné pásmo, do kterého spadají také obce mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou.

Teplejší jara podle nové studie způsobují, že se včely probouzejí dříve, což ohrožuje opylování plodin, jako jsou jablka nebo hrušky. Výzkum vedl Chris Wyver z University of Reading, výsledky vyšly v odborném žurnálu Ecology and Evolution.

Donátoři, kteří chtějí poskytnout dar Ukrajině v její válce s Ruskem, to nově budou moct učinit prostřednictvím hasičského záchranného sboru, který bude fungovat jako spojka i případný distributor pomoci. Po jednání vlády o tom informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

O smrti britské panovnice Alžběty II. už vědí i královské včely. Dlouholetou tradici vycházející z lidových zvyků vyplnil královský včelař John Chapple. Podle zvyku se musí o smrti vládce dozvědět všichni, včetně včel.

Vědci zatím neznali žádného tvora kromě člověka, který by dokázal rozlišovat mezi čísly sudými a lichými. Teď v experimentu zjistili, že to umí včely, přestože jsou mnohem primitivnější než lidé. Výsledky studie ale přinášejí více otázek než odpovědí.

Brno nechalo po městě rozmístit více než deset včelstev a čtyřicet domečků pro čmeláky. Cílem je zvýšit mezi lidmi ve městě povědomí o včelaření a přínosu včel a zároveň pomoci těm, kteří by se chtěli začít věnovat včelaření.

Čmeláci jsou zásadně důležití pro opylování spousty oblíbených potravin, jejich vlastní jídelníček ale dramaticky narušují klimatické změny. To může vést k úbytku opylovačů a problémům pro zemědělství. Upozorňuje na to studie Kalifornské univerzity v Riverside publikovaná v odborném časopise Microbial Ecology.

Slovenští vědci popsali šváby, kteří vytvářejí složitá společenstva podobná těm včelím nebo mravenčím.

Domácího medu bude málo a jeho cena může stoupat. Někteří včelaři mluví o nejhorší sezoně za posledních 50 let. Trápí je malá snůška a malé množství medu. Podle předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmily Machové nepřálo letos včelám počasí.  Mezi včelaři jsou i obavy z dovozu nekvalitního levného medu ze zahraničí.

Zhruba pětina včelstev nepřežila v Česku letošní zimu. Ztráty jsou podle včelařů nejvyšší od roku 2013, kdy byl zahájen jejich pravidelný monitoring. Vyplynulo to z průzkumu odborníků z katedry biochemie a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kterého se zúčastnilo 1729 respondentů.

Na nebývale špatný rok si stěžují ruští včelaři, především v Kurské oblasti hlásí hromadné úhyny. Nejhůř jsou na tom oblasti, kde farmáři pěstují řepku a porušují předpisy týkající se chemického postřiku. Včelaři jsou proti tomu bezradní, podle nich nefunguje kontrola používání pesticidů. Produkce medu je tak letos nejnižší za poslední roky.

Nový přístroj, který vyvinuli vědci z brněnského institutu CEITEC, dokáže poznat hnilobu včelího plodu přímo u včel – rychle a relativně levně. Výzkumu bakteriálních nákaz se tamní experti věnují dlouho, nedávno pole svého zájmu rozšířili právě na včely. A to kvůli jejich významu pro krajinu i člověka.

Během prvních měsíců letošního roku zemřelo v Brazílii kolem pěti set milionů včel, a to jen ve čtyřech státech na jihu země. Hromadné vymírání je podle vědců spojené s užíváním pesticidů, přičemž vláda zvažuje povolit jich ještě více druhů.

Včely, které před dvěma týdny uhynuly v Šenově nedaleko Ostravy, zabil postřik řepkových polí. Potvrdily to laboratorní testy, které provedl Státní veterinární ústav. Masivní úhyn včelstev hlásili jejich majitelé poté, co jeden ze zemědělců provedl noční postřik řepkových polí bez včasného ohlášení. Včelaři se tak na případné ohrožení nemohli připravit.

Kolem 200 tisíc včel z úlů na pařížské katedrále Notre-Dame, jejíž střechu  pondělí zachvátil oheň, požár bez úhony přečkalo. Informovala o tom agentura AFP. Na jejich osud se v předchozích dnech ptali včelaře, který se o úly stará, lidé z celého světa.

Některé druhy včel provozují fascinující tance, pomocí nichž si vyměňují informace. Umí si tímto způsobem předávat fakta o směru i vzdálenosti k potravě, nebo o tom, zda mají zásob dost. Moderní zemědělství ale zřejmě tento starý mechanismus potlačuje.