Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.

Ničitelem včelstev je podle očekávání parazitický roztoč Varroa destructor neboli kleštík včelí. Ten u užitečného hmyzu způsobuje nemoc známou jako varoáza, která může být bez zásahu lidí smrtelná pro celý úl.

Jenže stejný parazit navíc může na včely přenést další nebezpečnou chorobu: virus deformovaných křídel. A právě ten teď američtí entomologové u nemocných včel identifikovali. A to stále není ta nejhorší zpráva nové studie expertů ze Zemědělské výzkumné služby amerického ministerstva zemědělství (USDA-ARS).

Tou je, že roztoči si podle všeho začínají vyvíjet rezistenci proti amitrazu, což je nejčastější chemický prostředek, který se k ochraně včelstev před kleštíkem používá. Ve své zprávě teď vědci volají po rychlém vývoji nových strategií v boji proti nebezpečnému parazitovi.

„Naše potraviny získáváme díky práci našich opylovačů,“ zdůraznil úřadující správce ARS Joon Park. „Vědci z USDA pokračují ve výzkumu hlavních stresorů a nových strategií léčby parazitů, které pomohou snížit dopady, jaké pro zemědělce představují roztoči ve včelstvech.“

Krize přírody i úřadů

V lednu 2025 začali v USA včelaři hlásit závažné ztráty ve svých provozech. S tím, jak přicházela stále nová čísla z dalších a dalších států, získával obraz zkázy přesnější obrysy. Podle aktuálních dat došlo v USA ke ztrátě více než šedesáti procent komerčních včelstev, což představuje asi 1,7 milionu včelstev, a odhadované finanční dopady činí přes 600 milionů dolarů.

Problém ještě zhoršilo, že vědci nedokázali získat data včas: ještě v dubnu, kdy už se mluvilo o „apokalyptických dopadech“, se například ztráty odhadovaly na necelou čtvrtinu současné sumy. Proč letos věda selhala?

Příčinou jsou škrty spojené s úsporami, které od začátku roku zavádí administrativa prezidenta Donalda Trumpa. První vzorky letos odebrala Laboratoř pro výzkum včel při Zemědělské výzkumné službě Ministerstva zemědělství USA v Beltsville ve státě Maryland, ale vzhledem ke snižování počtu zaměstnanců ve státní správě a vysokým nákladům spojeným s testováním nebyla sběr schopná dokončit. Úkol předala Cornellově univerzitě.

„V laboratořích Zemědělské služby došlo ke škrtům, takže výsledky těchto pesticidů prostě nemohou rychle zpracovat. A zároveň je to pro ně velmi nákladné,“ potvrdila vysoká škola, která se ale také potýká s omezením peněz ze státních zdrojů. S financováním projektu nakonec musel vypomoci anonymní soukromý dárce.

Zpráva o stavu amerických včelstev

Z výsledků nové analýzy, na níž pracovala laboratoř USDA-ARS v Beltsville, vyplývá, že včely byly postižené výše uvedeným virem, čemuž odpovídají i pozorované změny krátce před jejich smrtí.

„Viry jsou pravděpodobnou příčinou smrti včelstev, tyto výsledky ale nevylučují ani význam dalších dlouhodobě známých problémů spojených se včelami medonosnými,“ konstatovala vedoucí výzkumu Judy Chenová.

Výzkumníci budou pokračovat v testování včel a jejich včelstev na další známé stresory a určí nejlepší způsob, jak tyto stresory, infekci roztoči a následné ztráty včelstev zmírnit. Svou pozornost zaměří zejména na potenciální odolnost parazitů vůči chemickým prostředkům určeným na jejich kontrolu. Vznikající rezistence se může u tohoto rychle se množícího druhu roztočů projevit velmi dynamicky, takže je zapotřebí reagovat stejně rychle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 11 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 9 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 11 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 13 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...