Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.

Ničitelem včelstev je podle očekávání parazitický roztoč Varroa destructor neboli kleštík včelí. Ten u užitečného hmyzu způsobuje nemoc známou jako varoáza, která může být bez zásahu lidí smrtelná pro celý úl.

Jenže stejný parazit navíc může na včely přenést další nebezpečnou chorobu: virus deformovaných křídel. A právě ten teď američtí entomologové u nemocných včel identifikovali. A to stále není ta nejhorší zpráva nové studie expertů ze Zemědělské výzkumné služby amerického ministerstva zemědělství (USDA-ARS).

Tou je, že roztoči si podle všeho začínají vyvíjet rezistenci proti amitrazu, což je nejčastější chemický prostředek, který se k ochraně včelstev před kleštíkem používá. Ve své zprávě teď vědci volají po rychlém vývoji nových strategií v boji proti nebezpečnému parazitovi.

„Naše potraviny získáváme díky práci našich opylovačů,“ zdůraznil úřadující správce ARS Joon Park. „Vědci z USDA pokračují ve výzkumu hlavních stresorů a nových strategií léčby parazitů, které pomohou snížit dopady, jaké pro zemědělce představují roztoči ve včelstvech.“

Krize přírody i úřadů

V lednu 2025 začali v USA včelaři hlásit závažné ztráty ve svých provozech. S tím, jak přicházela stále nová čísla z dalších a dalších států, získával obraz zkázy přesnější obrysy. Podle aktuálních dat došlo v USA ke ztrátě více než šedesáti procent komerčních včelstev, což představuje asi 1,7 milionu včelstev, a odhadované finanční dopady činí přes 600 milionů dolarů.

Problém ještě zhoršilo, že vědci nedokázali získat data včas: ještě v dubnu, kdy už se mluvilo o „apokalyptických dopadech“, se například ztráty odhadovaly na necelou čtvrtinu současné sumy. Proč letos věda selhala?

Příčinou jsou škrty spojené s úsporami, které od začátku roku zavádí administrativa prezidenta Donalda Trumpa. První vzorky letos odebrala Laboratoř pro výzkum včel při Zemědělské výzkumné službě Ministerstva zemědělství USA v Beltsville ve státě Maryland, ale vzhledem ke snižování počtu zaměstnanců ve státní správě a vysokým nákladům spojeným s testováním nebyla sběr schopná dokončit. Úkol předala Cornellově univerzitě.

„V laboratořích Zemědělské služby došlo ke škrtům, takže výsledky těchto pesticidů prostě nemohou rychle zpracovat. A zároveň je to pro ně velmi nákladné,“ potvrdila vysoká škola, která se ale také potýká s omezením peněz ze státních zdrojů. S financováním projektu nakonec musel vypomoci anonymní soukromý dárce.

Zpráva o stavu amerických včelstev

Z výsledků nové analýzy, na níž pracovala laboratoř USDA-ARS v Beltsville, vyplývá, že včely byly postižené výše uvedeným virem, čemuž odpovídají i pozorované změny krátce před jejich smrtí.

„Viry jsou pravděpodobnou příčinou smrti včelstev, tyto výsledky ale nevylučují ani význam dalších dlouhodobě známých problémů spojených se včelami medonosnými,“ konstatovala vedoucí výzkumu Judy Chenová.

Výzkumníci budou pokračovat v testování včel a jejich včelstev na další známé stresory a určí nejlepší způsob, jak tyto stresory, infekci roztoči a následné ztráty včelstev zmírnit. Svou pozornost zaměří zejména na potenciální odolnost parazitů vůči chemickým prostředkům určeným na jejich kontrolu. Vznikající rezistence se může u tohoto rychle se množícího druhu roztočů projevit velmi dynamicky, takže je zapotřebí reagovat stejně rychle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 6 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 20 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 23 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...