Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.

Ničitelem včelstev je podle očekávání parazitický roztoč Varroa destructor neboli kleštík včelí. Ten u užitečného hmyzu způsobuje nemoc známou jako varoáza, která může být bez zásahu lidí smrtelná pro celý úl.

Jenže stejný parazit navíc může na včely přenést další nebezpečnou chorobu: virus deformovaných křídel. A právě ten teď američtí entomologové u nemocných včel identifikovali. A to stále není ta nejhorší zpráva nové studie expertů ze Zemědělské výzkumné služby amerického ministerstva zemědělství (USDA-ARS).

Tou je, že roztoči si podle všeho začínají vyvíjet rezistenci proti amitrazu, což je nejčastější chemický prostředek, který se k ochraně včelstev před kleštíkem používá. Ve své zprávě teď vědci volají po rychlém vývoji nových strategií v boji proti nebezpečnému parazitovi.

„Naše potraviny získáváme díky práci našich opylovačů,“ zdůraznil úřadující správce ARS Joon Park. „Vědci z USDA pokračují ve výzkumu hlavních stresorů a nových strategií léčby parazitů, které pomohou snížit dopady, jaké pro zemědělce představují roztoči ve včelstvech.“

Krize přírody i úřadů

V lednu 2025 začali v USA včelaři hlásit závažné ztráty ve svých provozech. S tím, jak přicházela stále nová čísla z dalších a dalších států, získával obraz zkázy přesnější obrysy. Podle aktuálních dat došlo v USA ke ztrátě více než šedesáti procent komerčních včelstev, což představuje asi 1,7 milionu včelstev, a odhadované finanční dopady činí přes 600 milionů dolarů.

Problém ještě zhoršilo, že vědci nedokázali získat data včas: ještě v dubnu, kdy už se mluvilo o „apokalyptických dopadech“, se například ztráty odhadovaly na necelou čtvrtinu současné sumy. Proč letos věda selhala?

Příčinou jsou škrty spojené s úsporami, které od začátku roku zavádí administrativa prezidenta Donalda Trumpa. První vzorky letos odebrala Laboratoř pro výzkum včel při Zemědělské výzkumné službě Ministerstva zemědělství USA v Beltsville ve státě Maryland, ale vzhledem ke snižování počtu zaměstnanců ve státní správě a vysokým nákladům spojeným s testováním nebyla sběr schopná dokončit. Úkol předala Cornellově univerzitě.

„V laboratořích Zemědělské služby došlo ke škrtům, takže výsledky těchto pesticidů prostě nemohou rychle zpracovat. A zároveň je to pro ně velmi nákladné,“ potvrdila vysoká škola, která se ale také potýká s omezením peněz ze státních zdrojů. S financováním projektu nakonec musel vypomoci anonymní soukromý dárce.

Zpráva o stavu amerických včelstev

Z výsledků nové analýzy, na níž pracovala laboratoř USDA-ARS v Beltsville, vyplývá, že včely byly postižené výše uvedeným virem, čemuž odpovídají i pozorované změny krátce před jejich smrtí.

„Viry jsou pravděpodobnou příčinou smrti včelstev, tyto výsledky ale nevylučují ani význam dalších dlouhodobě známých problémů spojených se včelami medonosnými,“ konstatovala vedoucí výzkumu Judy Chenová.

Výzkumníci budou pokračovat v testování včel a jejich včelstev na další známé stresory a určí nejlepší způsob, jak tyto stresory, infekci roztoči a následné ztráty včelstev zmírnit. Svou pozornost zaměří zejména na potenciální odolnost parazitů vůči chemickým prostředkům určeným na jejich kontrolu. Vznikající rezistence se může u tohoto rychle se množícího druhu roztočů projevit velmi dynamicky, takže je zapotřebí reagovat stejně rychle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 20 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.