Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.

Ničitelem včelstev je podle očekávání parazitický roztoč Varroa destructor neboli kleštík včelí. Ten u užitečného hmyzu způsobuje nemoc známou jako varoáza, která může být bez zásahu lidí smrtelná pro celý úl.

Jenže stejný parazit navíc může na včely přenést další nebezpečnou chorobu: virus deformovaných křídel. A právě ten teď američtí entomologové u nemocných včel identifikovali. A to stále není ta nejhorší zpráva nové studie expertů ze Zemědělské výzkumné služby amerického ministerstva zemědělství (USDA-ARS).

Tou je, že roztoči si podle všeho začínají vyvíjet rezistenci proti amitrazu, což je nejčastější chemický prostředek, který se k ochraně včelstev před kleštíkem používá. Ve své zprávě teď vědci volají po rychlém vývoji nových strategií v boji proti nebezpečnému parazitovi.

„Naše potraviny získáváme díky práci našich opylovačů,“ zdůraznil úřadující správce ARS Joon Park. „Vědci z USDA pokračují ve výzkumu hlavních stresorů a nových strategií léčby parazitů, které pomohou snížit dopady, jaké pro zemědělce představují roztoči ve včelstvech.“

Krize přírody i úřadů

V lednu 2025 začali v USA včelaři hlásit závažné ztráty ve svých provozech. S tím, jak přicházela stále nová čísla z dalších a dalších států, získával obraz zkázy přesnější obrysy. Podle aktuálních dat došlo v USA ke ztrátě více než šedesáti procent komerčních včelstev, což představuje asi 1,7 milionu včelstev, a odhadované finanční dopady činí přes 600 milionů dolarů.

Problém ještě zhoršilo, že vědci nedokázali získat data včas: ještě v dubnu, kdy už se mluvilo o „apokalyptických dopadech“, se například ztráty odhadovaly na necelou čtvrtinu současné sumy. Proč letos věda selhala?

Příčinou jsou škrty spojené s úsporami, které od začátku roku zavádí administrativa prezidenta Donalda Trumpa. První vzorky letos odebrala Laboratoř pro výzkum včel při Zemědělské výzkumné službě Ministerstva zemědělství USA v Beltsville ve státě Maryland, ale vzhledem ke snižování počtu zaměstnanců ve státní správě a vysokým nákladům spojeným s testováním nebyla sběr schopná dokončit. Úkol předala Cornellově univerzitě.

„V laboratořích Zemědělské služby došlo ke škrtům, takže výsledky těchto pesticidů prostě nemohou rychle zpracovat. A zároveň je to pro ně velmi nákladné,“ potvrdila vysoká škola, která se ale také potýká s omezením peněz ze státních zdrojů. S financováním projektu nakonec musel vypomoci anonymní soukromý dárce.

Zpráva o stavu amerických včelstev

Z výsledků nové analýzy, na níž pracovala laboratoř USDA-ARS v Beltsville, vyplývá, že včely byly postižené výše uvedeným virem, čemuž odpovídají i pozorované změny krátce před jejich smrtí.

„Viry jsou pravděpodobnou příčinou smrti včelstev, tyto výsledky ale nevylučují ani význam dalších dlouhodobě známých problémů spojených se včelami medonosnými,“ konstatovala vedoucí výzkumu Judy Chenová.

Výzkumníci budou pokračovat v testování včel a jejich včelstev na další známé stresory a určí nejlepší způsob, jak tyto stresory, infekci roztoči a následné ztráty včelstev zmírnit. Svou pozornost zaměří zejména na potenciální odolnost parazitů vůči chemickým prostředkům určeným na jejich kontrolu. Vznikající rezistence se může u tohoto rychle se množícího druhu roztočů projevit velmi dynamicky, takže je zapotřebí reagovat stejně rychle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 8 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 1 hhodinou

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 2 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 5 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 7 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 9 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 18 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...