Včelám hrozí 12 problémů. Jsou mezi nimi války, plasty i lampy

Válečné zóny, mikroplasty a pouliční osvětlení jsou nové hrozby, kterým čelí podle vědců včelí populace. Odborníci na včely z britské Readingské univerzity sestavili seznam dvanácti nejnaléhavějších hrozeb pro opylovače v příštím desetiletí, který zveřejnili ve zprávě nazvané Vznikající hrozby a příležitosti pro ochranu globálních opylovačů. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.

Vědci varují, že včelám a dalším opylovačům škodí války a konflikty po celém světě. Patří mezi ně i ruská válka na Ukrajině, která donutila země pěstovat méně druhů plodin, takže opylovači nemají po celou sezonu rozmanitou potravu.

Odborníci také zjistili, že včelstva v Evropě jsou kontaminována mikroplasty. Testy provedené u 315 včelstev ukázaly ve většině úlů syntetické materiály, jako je plast používaný u PET lahví.

Další hrozbou je světlo z pouličních lamp, kvůli kterému o 62 procent klesá návštěvnost květů nočními opylovači. Jejich přežití, reprodukci a růst ovlivňuje také znečištění ovzduší. Do úlů a medu se dostávají antibiotika používaná v zemědělství, která navíc ovlivňují chování opylovačů, včetně snížení objemu nasbírané potravy a četnosti návštěv květů.

Hrozba jménem pesticidy

Významnou roli hrají i takzvané koktejly pesticidů. Ačkoli jsou některé pesticidy v současnosti regulovány tak, aby byly pod limity, které jsou bezpečné pro včely a další volně žijící živočichy, výzkumy zjistily, že jejich reakce s dalšími chemickými látkami může zvýšit jejich škodlivost, dodal The Guardian.

Včely mají ze všech opylovačů v přírodě největší význam. Zajišťují opylování desítek tisíc druhů rostlin, z nichž řada patří mezi zemědělsky významné plodiny. Používání některých pesticidních látek, jež mají prokazatelné negativní dopady na včelstva, už je v EU zakázané. Vědci ale varují, že jiné, stále používané pesticidní látky, mohou mít na včely také negativní dopad, byť ne smrtelný. Může jím být například zkrácení života včelí dělnice, která je látce vystavena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 2 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 17 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026
Načítání...