Včelám hrozí 12 problémů. Jsou mezi nimi války, plasty i lampy

Válečné zóny, mikroplasty a pouliční osvětlení jsou nové hrozby, kterým čelí podle vědců včelí populace. Odborníci na včely z britské Readingské univerzity sestavili seznam dvanácti nejnaléhavějších hrozeb pro opylovače v příštím desetiletí, který zveřejnili ve zprávě nazvané Vznikající hrozby a příležitosti pro ochranu globálních opylovačů. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.

Vědci varují, že včelám a dalším opylovačům škodí války a konflikty po celém světě. Patří mezi ně i ruská válka na Ukrajině, která donutila země pěstovat méně druhů plodin, takže opylovači nemají po celou sezonu rozmanitou potravu.

Odborníci také zjistili, že včelstva v Evropě jsou kontaminována mikroplasty. Testy provedené u 315 včelstev ukázaly ve většině úlů syntetické materiály, jako je plast používaný u PET lahví.

Další hrozbou je světlo z pouličních lamp, kvůli kterému o 62 procent klesá návštěvnost květů nočními opylovači. Jejich přežití, reprodukci a růst ovlivňuje také znečištění ovzduší. Do úlů a medu se dostávají antibiotika používaná v zemědělství, která navíc ovlivňují chování opylovačů, včetně snížení objemu nasbírané potravy a četnosti návštěv květů.

Hrozba jménem pesticidy

Významnou roli hrají i takzvané koktejly pesticidů. Ačkoli jsou některé pesticidy v současnosti regulovány tak, aby byly pod limity, které jsou bezpečné pro včely a další volně žijící živočichy, výzkumy zjistily, že jejich reakce s dalšími chemickými látkami může zvýšit jejich škodlivost, dodal The Guardian.

Včely mají ze všech opylovačů v přírodě největší význam. Zajišťují opylování desítek tisíc druhů rostlin, z nichž řada patří mezi zemědělsky významné plodiny. Používání některých pesticidních látek, jež mají prokazatelné negativní dopady na včelstva, už je v EU zakázané. Vědci ale varují, že jiné, stále používané pesticidní látky, mohou mít na včely také negativní dopad, byť ne smrtelný. Může jím být například zkrácení života včelí dělnice, která je látce vystavena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...