Včelám hrozí 12 problémů. Jsou mezi nimi války, plasty i lampy

Válečné zóny, mikroplasty a pouliční osvětlení jsou nové hrozby, kterým čelí podle vědců včelí populace. Odborníci na včely z britské Readingské univerzity sestavili seznam dvanácti nejnaléhavějších hrozeb pro opylovače v příštím desetiletí, který zveřejnili ve zprávě nazvané Vznikající hrozby a příležitosti pro ochranu globálních opylovačů. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.

Vědci varují, že včelám a dalším opylovačům škodí války a konflikty po celém světě. Patří mezi ně i ruská válka na Ukrajině, která donutila země pěstovat méně druhů plodin, takže opylovači nemají po celou sezonu rozmanitou potravu.

Odborníci také zjistili, že včelstva v Evropě jsou kontaminována mikroplasty. Testy provedené u 315 včelstev ukázaly ve většině úlů syntetické materiály, jako je plast používaný u PET lahví.

Další hrozbou je světlo z pouličních lamp, kvůli kterému o 62 procent klesá návštěvnost květů nočními opylovači. Jejich přežití, reprodukci a růst ovlivňuje také znečištění ovzduší. Do úlů a medu se dostávají antibiotika používaná v zemědělství, která navíc ovlivňují chování opylovačů, včetně snížení objemu nasbírané potravy a četnosti návštěv květů.

Hrozba jménem pesticidy

Významnou roli hrají i takzvané koktejly pesticidů. Ačkoli jsou některé pesticidy v současnosti regulovány tak, aby byly pod limity, které jsou bezpečné pro včely a další volně žijící živočichy, výzkumy zjistily, že jejich reakce s dalšími chemickými látkami může zvýšit jejich škodlivost, dodal The Guardian.

Včely mají ze všech opylovačů v přírodě největší význam. Zajišťují opylování desítek tisíc druhů rostlin, z nichž řada patří mezi zemědělsky významné plodiny. Používání některých pesticidních látek, jež mají prokazatelné negativní dopady na včelstva, už je v EU zakázané. Vědci ale varují, že jiné, stále používané pesticidní látky, mohou mít na včely také negativní dopad, byť ne smrtelný. Může jím být například zkrácení života včelí dělnice, která je látce vystavena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 5 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 7 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 8 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 9 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.