Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.

První odchyt netopýra obrovského na našem území se podařil na Červenohorském sedle v Jeseníkách trojici českých přírodovědců – tým tvořili Radek Lučan z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity a studenti Jáchym Tesařík a Nikola Gallová, kteří spolupracovali i s dalšími kolegy.

Nahrávám video
Zdroj: PřF UK/Radek Lučan

Podle vyjádření České zoologické společnosti se to podařilo po dlouholetém a trpělivém snažení. O tom, že se netopýr obrovský vyskytuje i u nás, vědci věděli už delší dobu. Až doposud ho ale znali jenom z nahrávek jeho echolokačních signálů, které se dají odlišit od jiných druhů netopýrů.

Nejčastěji se netopýr obrovský vyskytuje na Pyrenejském poloostrově, ale také na Balkáně a v Turecku. Až doposud se k nám dostával jen výjimečně, občas vědci zachytili jeho echolokaci na jižní Moravě.

Velký létající predátor

Netopýr obrovský může mít rozpětí křídel až 46 centimetrů, větší druh v Evropě nežije. Kromě velikosti je výjimečný i v jiném ohledu. Netopýři jsou sice predátoři, ale živí se hlavně hmyzem. Nikoliv netopýr obrovský. Ten je vybavený mohutnými tesáky, které už na první pohled naznačují, že nejsou určené na lov drobných much a motýlů, ale něčeho mnohem většího.

Savec zabíjí drobné ptáky, kteří sedí v hnízdech. Už téměř čtvrtstoletí existuje i hypotéza, že by mohl být schopný lovit ptáky i v letu, a to zřejmě hlavně vysoko nad zemí, kde to lidé nemohou pozorovat. Hypotézu se podařilo prokázat teprve loni, kdy vědci dokonce doložili, že netopýři svou kořist sežerou, aniž by s ní museli přistávat na zemi.

Netopýři podle autorů studie vydané v odborném časopise Science ptákům po zabití ukousnou křídla, pravděpodobně aby snížili jejich váhu i odpor vzduchu. Vědci sice nepozorovali přímo to, jak probíhala konzumace, ale domnívají se, že netopýři si vytvoří z membrány mezi zadníma nohama jakousi kapsu, do níž si kořist vloží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 13 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 17 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 19 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.