Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.

První odchyt netopýra obrovského na našem území se podařil na Červenohorském sedle v Jeseníkách trojici českých přírodovědců – tým tvořili Radek Lučan z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity a studenti Jáchym Tesařík a Nikola Gallová, kteří spolupracovali i s dalšími kolegy.

Nahrávám video
Zdroj: PřF UK/Radek Lučan

Podle vyjádření České zoologické společnosti se to podařilo po dlouholetém a trpělivém snažení. O tom, že se netopýr obrovský vyskytuje i u nás, vědci věděli už delší dobu. Až doposud ho ale znali jenom z nahrávek jeho echolokačních signálů, které se dají odlišit od jiných druhů netopýrů.

Nejčastěji se netopýr obrovský vyskytuje na Pyrenejském poloostrově, ale také na Balkáně a v Turecku. Až doposud se k nám dostával jen výjimečně, občas vědci zachytili jeho echolokaci na jižní Moravě.

Velký létající predátor

Netopýr obrovský může mít rozpětí křídel až 46 centimetrů, větší druh v Evropě nežije. Kromě velikosti je výjimečný i v jiném ohledu. Netopýři jsou sice predátoři, ale živí se hlavně hmyzem. Nikoliv netopýr obrovský. Ten je vybavený mohutnými tesáky, které už na první pohled naznačují, že nejsou určené na lov drobných much a motýlů, ale něčeho mnohem většího.

Savec zabíjí drobné ptáky, kteří sedí v hnízdech. Už téměř čtvrtstoletí existuje i hypotéza, že by mohl být schopný lovit ptáky i v letu, a to zřejmě hlavně vysoko nad zemí, kde to lidé nemohou pozorovat. Hypotézu se podařilo prokázat teprve loni, kdy vědci dokonce doložili, že netopýři svou kořist sežerou, aniž by s ní museli přistávat na zemi.

Netopýři podle autorů studie vydané v odborném časopise Science ptákům po zabití ukousnou křídla, pravděpodobně aby snížili jejich váhu i odpor vzduchu. Vědci sice nepozorovali přímo to, jak probíhala konzumace, ale domnívají se, že netopýři si vytvoří z membrány mezi zadníma nohama jakousi kapsu, do níž si kořist vloží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
včera v 04:19‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
29. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.