Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
První odchyt netopýra obrovského na našem území se podařil na Červenohorském sedle v Jeseníkách trojici českých přírodovědců – tým tvořili Radek Lučan z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity a studenti Jáchym Tesařík a Nikola Gallová, kteří spolupracovali i s dalšími kolegy.
Podle vyjádření České zoologické společnosti se to podařilo po dlouholetém a trpělivém snažení. O tom, že se netopýr obrovský vyskytuje i u nás, vědci věděli už delší dobu. Až doposud ho ale znali jenom z nahrávek jeho echolokačních signálů, které se dají odlišit od jiných druhů netopýrů.
Nejčastěji se netopýr obrovský vyskytuje na Pyrenejském poloostrově, ale také na Balkáně a v Turecku. Některé modely ale naznačují, že změna klimatu v Evropě nahrává šíření směrem na severovýchod, takže je možné, že i v Česku budou vidět (a hlavně slyšet) častěji. Až doposud se sem dostával jen výjimečně, občas vědci zachytili jeho echolokaci na jižní Moravě.
Velký létající predátor
Netopýr obrovský může mít rozpětí křídel až 46 centimetrů, větší druh v Evropě nežije. Kromě velikosti je výjimečný i v jiném ohledu. Netopýři jsou sice predátoři, ale živí se hlavně hmyzem. Nikoliv netopýr obrovský. Ten je vybavený mohutnými tesáky, které už na první pohled naznačují, že nejsou určené na lov drobných much a motýlů, ale něčeho mnohem většího.
Savec zabíjí drobné ptáky, kteří sedí v hnízdech. Už téměř čtvrtstoletí existuje i hypotéza, že by mohl být schopný lovit ptáky i v letu, a to zřejmě hlavně vysoko nad zemí, kde to lidé nemohou pozorovat. Hypotézu se podařilo prokázat teprve loni, kdy vědci dokonce doložili, že netopýři svou kořist sežerou, aniž by s ní museli přistávat na zemi.
Netopýři podle autorů studie vydané v odborném časopise Science ptákům po zabití ukousnou křídla, pravděpodobně aby snížili jejich váhu i odpor vzduchu. Vědci sice nepozorovali přímo to, jak probíhala konzumace, ale domnívají se, že netopýři si vytvoří z membrány mezi zadníma nohama jakousi kapsu, do níž si kořist vloží.
