Ptáci

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.

Veterináři potvrdili ptačí chřipku u dalších ptáků uhynulých v pražské zoo. V zahradě dosud uhynulo ve dvou zasažených expozicích přes třicet zvířat, ptačí chřipka se zatím potvrdila u deseti z nich. Do jiných expozic ptáků se nemoc podle veterinářů nešíří. Zoo Praha ke konci loňského roku chovala 265 druhů ptáků, celkem šlo o sedmnáct set jedinců.

U uhynulých ptáků v pražské zoologické zahradě byla potvrzena ptačí chřipka, informovala ve čtvrtek Státní veterinární správa (SVS). Inspektoři zjistili výskyt nákazy poté, co zoo nahlásila postupný úhyn několika ptáků v některých expozicích. Veterináři ve spolupráci se zoologickou zahradou přijmou mimořádná veterinární opatření s cílem zabránit šíření nákazy. Zoo v důsledku opatření dočasně přesunula ptáky z otevřených venkovních expozic do zabezpečených prostor.

Aplikace v mobilu a hodina volného času stačí dobrovolníkům v projektu Ptačí hodinka. Patří mezi ně také Ondřej Kulhánek, který se jí účastní každý rok už od jejího počátku. Kulhánek zaznamenává spatřené ptáky do aplikace České společnosti ornitologické, v níž najde i základní rozdíly mezi jednotlivými druhy.

Obchodování se zvířaty dosáhlo v roce 2025 rekordních hodnot. Mezinárodní policejní organizace Interpol uvedla, že při koordinované operaci v období mezi zářím a říjnem zabavila téměř třicet tisíc zvířat a identifikovala 1100 podezřelých z pašeráctví. Tento obchod roste především kvůli vysoké poptávce po exotických domácích mazlíčcích.

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.

Světelné znečištění, nazývané hovorově také jako světelný smog, je uměle vytvořené světlo, které zvyšuje přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí. Množství tohoto umělého světla v nočním prostředí se za posledních třicet let zvýšilo o více než sto procent. Má přitom negativní vliv na ekosystém, lidské zdraví i ekonomiku.

V komerčním chovu kachen společnosti Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku v neděli veterináři potvrdili další ohnisko ptačí chřipky. Ministr zemědělství v demisi Marek Výborný (KDU-ČSL) informoval, že kvůli nákaze tam bude utraceno dva a půl tisíce vykrmených kachen. Likvidace by mohla začít ve středu. Letos byla v Česku potvrzena ptačí chřipka i s Blatnou dosud v pěti komerčních chovech, z toho ve čtyřech tento týden.

Ve velkochovu ve Valdíkově na Třebíčsku zasaženém ptačí chřipkou veterináři s hasiči utratili ve středu osmnáct tisíc přibližně týdenních kachňat. Většina z pěti tisíc dospělých kachen uhynula dřív, než mohly být utraceny, usmrtili jich tak kolem 150, řekl ředitel krajské veterinární správy Božek Vejmelka. Jde o chov společnosti AGRO-V.

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.

Biologové se obávají, že by takzvané superbakterie schopné odolat antibiotikům mohly ohrozit nejen lidi, ale také některé vzácné druhy zvířat. Například velké nelétavé papoušky.

Export papoušků z tuzemských voliér roste. Loni jich chovatelé prodali do zahraničí přes sto sedmdesát tisíc. Letos už za papoušky utržili téměř šedesát milionů korun. Češi patří mezi největší světové vývozce těchto zvířat, zájem je dlouhodobý – především o andulky, korely nebo rosely. Nejvíce exotických ptáků se vyvezlo v roce 2021.

Zatímco většina netopýrů se živí hmyzem, netopýr obrovský si nejraději pochutnává na drobných ptácích, jako jsou například červenky. Vědci teď poprvé prokázali, jak je loví.

Různé lidské kultury a civilizace se od sebe zásadně liší. Ale v některých oblastech se naopak nápadně podobají: například se po celém světě ženy v průměru dožívají vyššího věku než muži. Ale jak je to možné a čím je to dané? To je pro vědce z různých oborů záhada už desítky let.

Záchranné stanice musely toto léto přijmout více zvířat než ve stejném období loni. České televizi to potvrdily oslovené stanice napříč republikou. Například v té v Rudě nad Moravou byl podle ošetřovatelky Jitky Maixnerové nárůst oproti minulé letní sezoně i o deset procent. Nejčastěji stanice zachraňovaly netopýry hvízdavé a ptáčata. Narostl ale i počet telefonátů, které už překračují kapacity personálu.

Lidstvo dokázalo za posledních několik set let vyhladit stovky druhů a spoustu dalších dostalo na pokraj vyhynutí. Zmizela i celá řada velkých a nápadných druhů, takže se často hovoří o „šestém masovém vymírání“. Přírodovědci jsou zatím rozdělení, v novém výzkumu ale jedna skupina argumentuje, že se zatím o něčem tak velkém mluvit nedá.

Radary nesledují jen počasí, ale také hejna ptáků a roje hmyzu. Díky technologickému pokroku výsledky těchto výzkumů pomáhají energetickým společnostem, ochraně přírody nebo bezpečnosti leteckého provozu.

Téma změny pohlaví se v lidském světě stalo jedním z kulturních sporů. Tento článek se lidské sexuality nijak netýká. Nový výzkum zjistil, že fenomén se objevuje nejen u člověka, ale také u zvířat – konkrétně ptáků. Samozřejmě u nich tato změna není způsobená chirurgicko-farmaceutickým zákrokem, ale přirozenými procesy.

Dopad větrných elektráren na populace ptačích druhů je sice poměrně malý, ale existuje. Věda hledá řešení, který by ho mohlo ještě snížit. S jedním přišli čeští ornitologové.

V Plzni je už tři čtvrtě roku v provozu městský holubník, který by měl přispět k regulaci těchto ptáků ve městě. Mají tam pohodlné zázemí a pracovníci odebírají snesená vejce. Holuby ale neláká tolik, jak by měl, lidé na ulicích je totiž krmí. Město vyzývá, aby to nedělali. Jinde se holubníky osvědčují, musejí ale fungovat alespoň několik let.

Netopýři pijící z injekčních stříkaček, malí dravci vypadlí z hnízd... Ve středisku péče o zvířata ve francouzském regionu Gironde bylo kvůli vlně veder nutné se postarat o něco vyšší počet zvířat, než je obvyklé, což podle místních ošetřovatelů dokazuje, jak volně žijící zvířata v horku trpí, napsala agentura AFP.

Za sto let bude na Zemi o pět stovek ptačích druhů méně než v současnosti, tvrdí ekologové z univerzity v Readingu ve svém novém výzkumu. Podle něj jsou hlavními příčinami úbytek přirozeného životního prostředí ptáků, silný vliv ale bude mít také změna klimatu.

Tokání je aktivita, která je v současné době spojená hlavně s ptáky, u nás hlavně tetřevy. Paleontologové ale našli zajímavé důkazy, že stejné námluvy před pářením provozovali i velcí dinosauři.