Ptáci

Když je řeč o nejinteligentnějších zástupcích ptačí říše, pozornost se dlouhodobě upírá především na papoušky a vrány. Výsledky nedávného experimentu však naznačují, že některé další druhy se v tomto směru podceňují. Jako slibní kandidáti se ukázali čimangové falklandští, ptáci z čeledi sokolovití žijící na jihoamerických Falklandských ostrovech, píše deník The New York Times (NYT).

Na Křenovském rybníku v Tovačově na Přerovsku se objevila černá labuť. Podle ornitologů pravděpodobně někomu uletěla z chovu. Původním domovem labutě černé je Austrálie, v Evropě se chová nejen v zoo, ale i v soukromých chovech, řekl místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek. Podle snímků ornitologů se labuť černá přirozeně začlenila do hejna mezi své bílé společnice.

Tisíce hnízd jiřiček ročně podle ornitologů shodí Češi ze svých domů. Nejčastěji se to děje při zateplování a dalších rekonstrukcích – zejména na podzim, kdy jsou hnízda prázdná a na domech se před zimou dohání řada oprav. Likvidace hnízd bez povolení je v rozporu se zákony, úřady ale oficiální žádosti téměř nedostávají. Chráněné jiřičky si svá hnízda často staví pod římsami domů, pod balkony nebo střechami.

Ptačí chřipka zabíjí ptáky ve volné přírodě, ale také ohrožuje chovy drůbeže po celém světě. Vysoce nakažlivý virus se mění natolik rychle, že proti němu není příliš účinné očkování. Skupina vědců ted přišla s řešením, které by se jednou dalo použít: je jím genetická úprava drůbeže.

Britští vědci objevili virus ptačí chřipky u ptáků u pobřeží Antarktidy, kde se dosud nevyskytovala. Nález už potvrdily i laboratoře a ve vědecké komunitě panují obavy, že by ptačí chřipka mohla představovat zásadní hrozbu pro tučňáky, kteří žijí jen na Antarktidě, a nemají proto protilátky vůči nemocem z jiných částí světa.

Na unikátních umělých plovoucích ostrovech letos společně hnízdili rackové, kachny a rybáci. Projektem, který chce poskytnout vodním ptákům více možností k zahnízdění, se zabývají vědci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Umělé plovoucí ostrovy instalují na rybnících v jižních Čechách i na severočeských zatopených lomech.

Kolonie mořských ptáků na Britských ostrovech jsou ohrožené stále sílící ptačí chřipkou. Oznámila to ochranářská organizace National Trust, která současně vyzvala britskou vládu, aby tuto krizi sledovala.

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Rozsáhlá experimentální studie českých vědců v pralesích na Papui Nové Guineji sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry a přinesla znepokojivé odpovědi. Ukázala, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Důležité to je hlavně pro oblasti, kde dochází k masivní těžbě dřeva, a tím i k velkému poklesu populací ptáků.

Nová zpráva mezinárodního vědeckého týmu varuje před průnikem ptačí chřipky na nejjižnější světadíl. Tamní podmínky totiž nahrávají tomu, že by na Antarktidě tato nemoc mohla nabrat extrémně smrtící podobu.

Energetici instalují na nadzemních rozvodech elektřiny speciální zabezpečovací prvky, které mají chránit ptáky před zásahem elektrickým proudem. V Česku zahubí elektrický výboj stovky tisíc ptáků ročně. V ochraně dravců má pomoci i přeshraniční projekt Eurokite, který sleduje jejich pohyb a zkoumá příčiny úhynu.

Až deset tisíc mladých tučňáků císařských uhynulo v Antarktidě kvůli tomu, že led pod nimi roztál a rozlámal se dřív, než jim stihlo narůst voděodolné peří potřebné pro to, aby mohli plavat v oceánu. Podle vědců z britského ústavu pro výzkum Antarktidy (BAS) jde o předzvěst vývoje, který nastane v budoucnu v souvislosti se změnou klimatu, uvádí britská stanice BBC.

V ptačím parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se kromě koz, ovcí a čtyř krav uherského stepního skotu pase i čtveřice koní. Podle ornitologů mohou zvířata rozdupáváním luk pomoct v boji proti invazivním rostlinám a vytvořit tak vhodné místo pro původní druhy. Na Kosteliskách je možné pozorovat jeřáby popelavé, orlovce říční či skřivany lesní.

Turisté jezdí na české hory mimo jiné za čistým vzduchem. Nový výzkum ale upozorňuje, že i zdánlivě čirý vzduch může přinášet riziko pro ptáky, kteří jsou citliví na znečištění ozonem.

Africké kukačky jsou velmi úspěšný parazit. Když snesou své vejce do hnízda jiného ptačího druhu, umí zařídit, aby se k nerozeznání podobala originálům. Jenže podle nové studie narazily na nepřítele, který se jejich parazitickým útokům dokáže ubránit. Je to nenápadný drongo africký.

Lidská civilizace dostává do životního prostředí obrovské množství plastů a dalších umělých hmot, které často sbírají ptáci. Nový výzkum ukázal, že 176 druhů ptáků na celém světě v současné době využívá ve svých hnízdech širokou škálu materiálů vyrobených lidmi.

Odborníkům ze zoo v Olomouci se podařilo ve čtvrtek v podvečer odchytit pštrosovitého ptáka, který několik dnů pobíhal po louce v okolí městské části Chomoutov a nikdo se k němu nehlásil. Nandu pampový byl poté převezen k registrovanému chovateli pštrosů, který se ho ujal. Informovala o tom mluvčí svatokopecké zoo Iveta Gronská.

Poblíž Olomouce běhá ve volné přírodě nandu – jihoamerický nelétavý pták podobný pštrosovi. Policie nezná jeho majitele a nechystá se odchytnout ho, pokud nebude zvíře nikoho ohrožovat. Podle odborníků by se to stát nemělo – pták je plachý a člověku by neměl ublížit.

Nejčastější příčinou úhynu dravců a sov v Česku za posledních sto let je člověk. Rozsáhlá studie českých a slovenských ornitologů ukazuje, že přímé pronásledování člověkem je hlavním důvodem úhynu dravců, mnohé druhy navíc ohrožuje i neúmyslná úmrtnost. Studii expertů z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd vydal vědecký časopis Biological Conservation.

Veterináři dají utratit přes 14 tisíc krůt v hospodářstvích, jež jsou v Rychvaldě na Karvinsku v blízkosti chovu, kde se tento týden objevila ptačí chřipka. Ptáci začali hynout i v těchto dvou hospodářstvích, kde se nákaza také potvrdila. Na farmě, kde se nákaza prokázala nejdřív, veterináři ve spolupráci s hasiči během středy a čtvrtka utratili přibližně 15 tisíc krůt, řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Populaci kriticky ohrožených kondorů kalifornských v severní Arizoně napadla na jaře vysoce patogenní ptačí chřipka. Pro tento ohrožený druh to nevěstí nic dobrého, varuje zpráva Oregonské státní univerzity.

Vyšetření hromadných úhynů racků potvrdilo nový genotyp viru ptačí chřipky. Podle veterinářů z něho rovněž vyplývá, že genotyp napadající kolonie racků je shodný s variantou, která se objevila u mořských racků v západní Evropě. Masivní úhyn racků způsobený ptačí chřipkou zaznamenali veterináři v uplynulých dnech na Hodonínsku a Kladensku a ve čtvrtek se ptačí chřipka potvrdila také u hromadného úhynu racků na Kroměřížsku.

Masivní úhyn stovky racků chechtavých u rybníka Třetí Zbrod u Mutěnic na Hodonínsku způsobila ptačí chřipka. Potvrdilo to vyšetření Státního veterinárního ústavu v Jihlavě. Vzhledem k tomu, že byla nákaza zjištěna u volně žijících ptáků, nebudou veterináři přijímat žádná opatření.

Provozovatel větrné elektrárny, která stojí v moři u skotského Aberdeenu, po dva roky detailně monitoroval, kolik ptáků toto zařízení zraní nebo zabije. Sledování probíhalo ve spolupráci s ochránci přírody a ornitology. Výsledky ukazují, že moderní elektrárny na ptactvo nemají negativní dopad.

V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do tuzemska stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.