Ptáci

Stačily necelé tři roky a populace rozšířeného ptačího druhu alkounů úzkozobých se radikálně zmenšila. Ekologové rekonstruovali, co se na tichomořském pobřeží Ameriky stalo.

Mezinárodní tým vědců, včetně českých expertů, odhalil, co stojí za pestrým zbarvením papouščího peří. Zodpovědné jsou specifické pigmenty. Studie například prokázala, že pigment psittakofulvin, který je u papoušků zodpovědný za červené a žluté barvy, se vyskytuje ve dvou chemických formách. Vědci nově zjistili, že jeho specifické zabarvení závisí na molekulárních přeměnách řízených enzymem.

Ptáci, kteří přepadají ostatní, aby jim uzmuli potravu, se ocitli v ohrožení. S uloupenou kořistí do sebe totiž dostávají i virus ptačí chřipky, popsal nový výzkum.

V současné době na Zemi žije asi jedenáct tisíc ptačích druhů. Jsou přitom neuvěřitelně rozmanité barvami, tvarem těla i způsobem života. Podle nového výzkumu změny, které odstartovaly tuto pestrost, proběhly hned po dopadu asteroidu, jenž zničil dinosaury.

Supi v Indii v minulosti patřili mezi hojně se vyskytující druhy ptáků. Bylo běžné, že kroužili nad skládkami či hledali mršiny krav. Někdy vyděsili piloty letadel, když je při startu nasály motory. Ale je to už více než dvacet let, co supi indičtí začali ve velkém hynout kvůli léku určenému pro krávy, píše britská BBC. Jejich úbytek následně tvrdě zasáhl i lidskou populaci.

Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. V tomto případě to nebylo na silně nakažlivý kmen H5N1, ale na příbuzný H5N2, který až doposud nikdy člověka nenakazil.

Ornitologové v Česku vědí letos na začátku května už o patnácti hnízdech s čápaty. Obvykle se přitom mláďata čápa bílého líhnou později, upozornil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Podle odborníků se ptáci dříve vracejí a hnízdí a mění také své migrační chování.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v pondělí uvedlo, že riziko nákazy ptačí chřipkou pro veřejnost sice i nadále zůstává nízké, ale současně zároveň požádalo zdravotníky, aby byli v případě potřeby připraveni reagovat.

S rostoucími teplotami se o víkendu zvýší aktivita klíšťat. Ta se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyšplhá na 3. stupeň, který představuje střední riziko napadení. Obezřetní by měli být lidé v lesích, ale i městských parcích. Nejčastěji se lidé nakazí bakteriemi lymeské borreliózy. Ta se od začátku roku podle dat Státního zdravotního ústavu potvrdila ve více než třech stovkách případů.

Vzácná populace kalousů ušatých na severu Srbska čelí ohrožení. V okolí města Kikinda se totiž našly stovky mrtvých ptáků. Experti mají podezření, že je někdo otrávil.

Zatímco dříve po boku holubů nebo vrabců zobali drobní zelenožlutí papoušci drobky hlavně v teplejších zemích typu Španělska, v posledních letech se stále častěji objevují i v severnějších oblastech, třeba Paříži nebo Londýně. Dle ornitologů je nejspíš jen otázkou času, než se papoušci mniší nebo alexandři malí pevněji usídlí i v tuzemských ulicích. Jde přitom o invazní druh, který omezuje původní ptactvo či škodí farmářům.

Stále více stěhovavých zvířat, která hrají zásadní roli pro udržení života na celé planetě, je ve vážném ohrožení. Z nové vědecké zprávy OSN vyplývá, že celá pětina z dvanácti set pozorovaných druhů se blíží vyhynutí. Z chráněných ryb se to týká dokonce 97 procent. Může za to hlavně ztráta jejich přirozeného prostředí a člověk, který je nadměrně loví.

Ptáky a netopýry ochrání před provozem na budované dálnici D55 mezi Starým Městem na Uherskohradišťsku a Moravským Pískem na Hodonínsku obří sítě. Jde o první dálniční úsek v České republice, na kterém budou nainstalovány, informovali zástupci Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) a společnosti Skanska, která 8,8 kilometru dlouhý úsek D55 staví. Jeho zprovoznění plánuje ŘSD na letošní prosinec.

Pláže Patagonie jsou pokryté stovkami mrtvých těl rypoušů sloních. Většinou jsou to mláďata, která jejich rodiče opustili poté, co se nakazila virem ptačí chřipky a uhynula. Tato nemoc má mezi mladými rypouši smrtnost 96 procent.

Některé druhy ptáků mají přirozeně vysokou hladinu cukru v krvi a nepůsobí jim to problémy. Vyvinuly si přirozenou obranu proti jejím škodlivým účinkům. Ukázala to mezinárodní studie, kterou provedli vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR).

Týmu vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se povedlo popsat ztrátu protivirového genu zvaného tetherin u několika ptačích druhů, včetně krocanů. Podle autorů se jedná o překvapivý objev, protože jde o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců.

Čína se pokusila zastavit obtížné vrabce. Rozhodla se proto „snížit jejich stavy“. Jenže komunisté to přehnali a vrabce téměř vyhubili. Narušili tak zřejmě ekologickou pyramidu. Objevil se hladomor, lidé umírali a v zemi nastala zemědělská krize.

Když je řeč o nejinteligentnějších zástupcích ptačí říše, pozornost se dlouhodobě upírá především na papoušky a vrány. Výsledky nedávného experimentu však naznačují, že některé další druhy se v tomto směru podceňují. Jako slibní kandidáti se ukázali čimangové falklandští, ptáci z čeledi sokolovití žijící na jihoamerických Falklandských ostrovech, píše deník The New York Times (NYT).

Na Křenovském rybníku v Tovačově na Přerovsku se objevila černá labuť. Podle ornitologů pravděpodobně někomu uletěla z chovu. Původním domovem labutě černé je Austrálie, v Evropě se chová nejen v zoo, ale i v soukromých chovech, řekl místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek. Podle snímků ornitologů se labuť černá přirozeně začlenila do hejna mezi své bílé společnice.

Tisíce hnízd jiřiček ročně podle ornitologů shodí Češi ze svých domů. Nejčastěji se to děje při zateplování a dalších rekonstrukcích – zejména na podzim, kdy jsou hnízda prázdná a na domech se před zimou dohání řada oprav. Likvidace hnízd bez povolení je v rozporu se zákony, úřady ale oficiální žádosti téměř nedostávají. Chráněné jiřičky si svá hnízda často staví pod římsami domů, pod balkony nebo střechami.

Ptačí chřipka zabíjí ptáky ve volné přírodě, ale také ohrožuje chovy drůbeže po celém světě. Vysoce nakažlivý virus se mění natolik rychle, že proti němu není příliš účinné očkování. Skupina vědců ted přišla s řešením, které by se jednou dalo použít: je jím genetická úprava drůbeže.

Britští vědci objevili virus ptačí chřipky u ptáků u pobřeží Antarktidy, kde se dosud nevyskytovala. Nález už potvrdily i laboratoře a ve vědecké komunitě panují obavy, že by ptačí chřipka mohla představovat zásadní hrozbu pro tučňáky, kteří žijí jen na Antarktidě, a nemají proto protilátky vůči nemocem z jiných částí světa.

Na unikátních umělých plovoucích ostrovech letos společně hnízdili rackové, kachny a rybáci. Projektem, který chce poskytnout vodním ptákům více možností k zahnízdění, se zabývají vědci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Umělé plovoucí ostrovy instalují na rybnících v jižních Čechách i na severočeských zatopených lomech.

Kolonie mořských ptáků na Britských ostrovech jsou ohrožené stále sílící ptačí chřipkou. Oznámila to ochranářská organizace National Trust, která současně vyzvala britskou vládu, aby tuto krizi sledovala.