Ptáci

Řecký ostrov Lesbos je ornitology z celého světa vyhledávaný už od 90. let. Na jaře jsou hlavním lákadlem konkrétně stěhovaví ptáci. Příhodná poloha ostrova na křižovatce Afriky, Evropy a Asie dává pozorovatelům možnost zahlédnout až dvě stě druhů ptactva.

Ochranáři našli na jihovýchodním pobřeží Austrálie bílého tučňáka, který trpí vzácnou genetickou mutací. O ptáka se nyní starají a posléze rozhodnou, jaký bude jeho další osud, napsal web ABC.

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.

Do Česka se vrátili první čápi bílí, letos rekordně brzy. Zpět jsou nejméně v pěti hnízdech, třeba v Horažďovicích na Klatovsku. Úplně první letošní čáp přiletěl do Kdyně na Domažlicku už třetího února – běžně se tito ptáci přitom v Česku objevují až od poloviny března do poloviny dubna.

Do Česka se postupně vracejí první čápi bílí. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) se tito ptáci od začátku února uhnízdili převážně na západě Čech. Další jedinci tohoto druhu by podle ornitologů mohli z teplých krajin přiletět v následujících týdnech. Jejich dřívější návrat ovlivňuje mimo jiné trend mírnějších zim. Někteří čápi z Česka dokonce neodlétají vůbec nebo se přizpůsobili klimatickým podmínkám a místo Afriky migrují na jih Evropy.

České národní parky a CHKO nemají dostatek strážců. Pro zajištění ochrany přírody by jich jen na Šumavě a v Krkonoších potřebovali alespoň dvojnásobek, sdělili ČT oslovení tiskoví mluvčí. Lidí vstupujících v zimě do klidových zón v chráněných oblastech v posledních letech neustále přibývá. Rušení zimní přírody může vést k vymizení některých druhů chráněných ptáků.

Záchranné stanice v Česku loni přijaly rekordní množství zraněných zvířat, více než čtyřicet tisíc. Často jsou to například dravci, kteří se poraní o dráty elektrického vedení. Ochránci na Vysočině teď chtějí taková riziková místa zmapovat. Kvůli zastaralým sloupům vysokého napětí ročně hynou desítky tisíc ptáků.

Ptákem roku 2025 je konipas horský, lidově označovaný jako třasořitka, třasolka nebo cácorka, což odkazuje na jeho neposedné pohupování dlouhým, štíhlým ocasem. Jde o poměrně běžný ptačí druh, jehož život je spojený s vodou a který se nevyhýbá ani blízkosti lidských sídel. Česká společnost ornitologická (ČSO) mu titul ptáka roku udělila, aby upozornila na význam přirozených vodních toků pro živočichy, lidi i krajinu.

Při vyšetřování nejhorší letecké katastrofy v historii Jižní Koreje, která připravila o život 179 lidí, experti potvrdili, že v obou motorech letounu našli ptačí krev a peří. Právě střet letadla Boeing 737-800 s hejnem ptáků tak měl stát na počátku prosincové tragédie. Předběžná zpráva, kterou předali Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, ale neodpovídá na otázku, proč stroj přistál bez vysunutého podvozku a proč černé skříňky nezaznamenaly poslední čtyři minuty před neštěstím.

Vyšetřovatelé letecké nehody na letišti v jihokorejském Muanu nalezli v obou motorech havarovaného letadla Boeing 737-800 ptačí krev a peří. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na nejmenovaný zdroj seznámený s vyšetřováním. To by podporovalo domněnku, že k problémům letadla přispěl střet s ptáky.

Dinosauři zřejmě osídlili severní polokouli o celé miliony let dříve, než se až dosud vědci domnívali. Naznačují to přibližně 230 milionů let staré fosilie, které jsou téměř tak staré jako nejdávnější nálezy dinosaurů jižních oblastí tehdejší pevniny. Uvádí to tým z Wisconsinské univerzity v americkém Madisonu (UW-Madison) v nové studii.

Do Antarktidy ve středu odjela první část vědecké expedice Masarykovy univerzity. Druhá část výpravy má odjezd naplánovaný 11. ledna, v Antarktidě se ale obě skupiny pravděpodobně minou.

Pilot havarovaného letounu společnosti Jeju Air krátce před nedělní tragédií hlásil střet s ptáky a vyslal tísňové volání, řekl zástupce jihokorejského ministerstva dopravy. Úřady dosud identifikovali 141 z 179 obětí neštěstí. Úřadující prezident Čche Sang-mok vyhlásil sedmidenní státní smutek. Jiné letadlo stejných aerolinek se v pondělí muselo vrátit na letiště, protože mělo stejně jako havarovaný stroj problém s podvozkem.

Zdroje serveru Euronews v ázerbájdžánské vládě tvrdí, že podle předběžného vyšetřování havárii letadla v Kazachstánu způsobila ruská raketa země–vzduch. Vystřelit ji měla protivzdušná obrana v Grozném na jihu Ruska, kam později havarovaný letoun z Baku mířil, stroj poškodily šrapnely ze střely. V oblasti platil poplach kvůli hrozbě dronových útoků. Moskva i Baku tvrdí, že se nehoda dál vyšetřuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov varoval před unáhlenými hypotézami.

Oblast Černého moře pustoší kromě Ruskem rozpoutané války také ekologická pohroma – v jejím pozadí přitom rovněž stojí Moskva. Noční bouře prudce rozšířila oblast zamořenou mazutem ze dvou rozlomených tankerů. Deset tisíc dobrovolníků pomáhajících na místě si stěžuje na špatnou koordinaci lokálních a celostátních úřadů.

Stačily necelé tři roky a populace rozšířeného ptačího druhu alkounů úzkozobých se radikálně zmenšila. Ekologové rekonstruovali, co se na tichomořském pobřeží Ameriky stalo.

Mezinárodní tým vědců, včetně českých expertů, odhalil, co stojí za pestrým zbarvením papouščího peří. Zodpovědné jsou specifické pigmenty. Studie například prokázala, že pigment psittakofulvin, který je u papoušků zodpovědný za červené a žluté barvy, se vyskytuje ve dvou chemických formách. Vědci nově zjistili, že jeho specifické zabarvení závisí na molekulárních přeměnách řízených enzymem.

Ptáci, kteří přepadají ostatní, aby jim uzmuli potravu, se ocitli v ohrožení. S uloupenou kořistí do sebe totiž dostávají i virus ptačí chřipky, popsal nový výzkum.

V současné době na Zemi žije asi jedenáct tisíc ptačích druhů. Jsou přitom neuvěřitelně rozmanité barvami, tvarem těla i způsobem života. Podle nového výzkumu změny, které odstartovaly tuto pestrost, proběhly hned po dopadu asteroidu, jenž zničil dinosaury.

Supi v Indii v minulosti patřili mezi hojně se vyskytující druhy ptáků. Bylo běžné, že kroužili nad skládkami či hledali mršiny krav. Někdy vyděsili piloty letadel, když je při startu nasály motory. Ale je to už více než dvacet let, co supi indičtí začali ve velkém hynout kvůli léku určenému pro krávy, píše britská BBC. Jejich úbytek následně tvrdě zasáhl i lidskou populaci.

Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku. V tomto případě to nebylo na silně nakažlivý kmen H5N1, ale na příbuzný H5N2, který až doposud nikdy člověka nenakazil.

Ornitologové v Česku vědí letos na začátku května už o patnácti hnízdech s čápaty. Obvykle se přitom mláďata čápa bílého líhnou později, upozornil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Podle odborníků se ptáci dříve vracejí a hnízdí a mění také své migrační chování.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v pondělí uvedlo, že riziko nákazy ptačí chřipkou pro veřejnost sice i nadále zůstává nízké, ale současně zároveň požádalo zdravotníky, aby byli v případě potřeby připraveni reagovat.

S rostoucími teplotami se o víkendu zvýší aktivita klíšťat. Ta se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyšplhá na 3. stupeň, který představuje střední riziko napadení. Obezřetní by měli být lidé v lesích, ale i městských parcích. Nejčastěji se lidé nakazí bakteriemi lymeské borreliózy. Ta se od začátku roku podle dat Státního zdravotního ústavu potvrdila ve více než třech stovkách případů.