Ptáci

Vláda nepošle včas, tedy do 1. září, Evropské komisi Národní plán na obnovu přírody. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) říká, že termín záměrně nedodrží, protože neví, kolik peněz na něj dostane z unijní kasy. Opatření obsažená v plánu mají přispět k odolnosti vůči suchu i změnám klimatu a do roku 2030 obnovit třicet procent lokalit, které nejsou v dobrém stavu. Kabinet v návrhu prosazuje třeba nové přehrady, ochránci přírody nabízejí jiná řešení. „Velké betonové nádrže vodu do naší krajiny nevrátí. K tomu jsou potřeba desetitisíce malých přehrádek na odvodňovacích kanálech v lesích a na polích,“ míní specialista na obnovu lesů Hnutí DUHA Jan Skalík. Plán by měl zohlednit i rychlé vymírání živočichů v Česku. Podle odborníků za posledních třicet let uhynula polovina hmyzu a mizí také ptáci.

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.

Po kůrovcové kalamitě se na Rumbursko na severu Čech vracejí vzácní ptáci. Ornitologové tam letos zaznamenali například orla mořského nebo ostříže lesního, který se v lokalitě relativně nedávno objevil téměř po padesáti letech. Vyhovuje mu otevřená krajina, kde může dobře lovit.

Evropská centrální banka představila užší výběr návrhů nových eurových bankovek. Zadáním byla témata „Evropská kultura“ a „Řeky a ptactvo“.

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.

Napodobit ptáka, který se umí jak potápět, tak i létat, byl cíl americko-švýcarského týmu. Uspěl: jejich výsledek sice připomíná netopýra, ale splnil oba úkoly.

V Česku je aktuálně mimořádné množství hmyzu. Podle odborníků za to může příhodné počasí během zimy a jara. Stinnou stránkou je množství alergických reakcí, hlavně po vosím bodnutí. Třeba jihočeští záchranáři tak letos řešili trojnásobek anafylaktických šoků. Teď začíná i období, kdy si včely víc chrání svoje úly. Dráždí je prudké pohyby nebo výrazný parfém. Žihadlo by každopádně měl člověk vyndat co nejdřív. Daří se ale také živočichům, kteří se hmyzem živí. Jde třeba o mravence, pavouky nebo ptáky. Hmyz má navíc v přírodě řadu zásadních úkolů – například opylování.

V Novohradských horách mizí část vedení vysokého napětí pod zem. Energetici tím chtějí omezit výpadky proudu, které v hustě zalesněné oblasti často způsobují bouřky a padající větve. Zároveň má úprava snížit riziko pro ptáky v evropsky významné oblasti Natura 2000. Energetici k tomu využívají metodu pluhování, která je podle nich rychlejší, levnější a šetrnější k přírodě než klasické výkopové práce.

Italské letovisko Punta Marina u Jaderského moře čelí „invazi“ pávů. Místní obyvatelé si stěžují na hluk a znečištění, píší agentury AFP a DPA. Ptáci chodí po ulicích, procházejí se po střechách a turisté si je s nadšením fotí. Někteří Italové ale tvrdí, že více než pávi je obtěžuje zájem médií.

Požár v Brně-Slatině v noci na čtvrtek zničil část záchranné stanice pro ptáky a malé savce, kterou provozuje Zdeněk Machař. Podle majitele bylo při požáru zničeno zázemí stanice a uhynulo několik psů. Na pomoc v tíživé situaci vypsal sbírku. Příčina požáru se vyšetřuje, předběžná výše škody bude ve statisících.

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.

Česká společnost ornitologická si připomíná sto let od svého založení. Organizace se dlouhodobě podílí na ochraně a výzkumu ptáků i na zapojování veřejnosti do péče o přírodu. S více než osmi tisíci členy a desítkami tisíc podporovatelů je dnes největší českou ochranářskou nevládní organizací.

Seznam mezinárodně chráněných zvířat podle Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) se rozšíří o čtyřicet druhů, informuje agentura AFP. Patří mezi ně například i sovice sněžní, což je druh, který proslavila sova Harryho Pottera Hedvika.

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.

Veterináři potvrdili ptačí chřipku u dalších ptáků uhynulých v pražské zoo. V zahradě dosud uhynulo ve dvou zasažených expozicích přes třicet zvířat, ptačí chřipka se zatím potvrdila u deseti z nich. Do jiných expozic ptáků se nemoc podle veterinářů nešíří. Zoo Praha ke konci loňského roku chovala 265 druhů ptáků, celkem šlo o sedmnáct set jedinců.

U uhynulých ptáků v pražské zoologické zahradě byla potvrzena ptačí chřipka, informovala ve čtvrtek Státní veterinární správa (SVS). Inspektoři zjistili výskyt nákazy poté, co zoo nahlásila postupný úhyn několika ptáků v některých expozicích. Veterináři ve spolupráci se zoologickou zahradou přijmou mimořádná veterinární opatření s cílem zabránit šíření nákazy. Zoo v důsledku opatření dočasně přesunula ptáky z otevřených venkovních expozic do zabezpečených prostor.

Aplikace v mobilu a hodina volného času stačí dobrovolníkům v projektu Ptačí hodinka. Patří mezi ně také Ondřej Kulhánek, který se jí účastní každý rok už od jejího počátku. Kulhánek zaznamenává spatřené ptáky do aplikace České společnosti ornitologické, v níž najde i základní rozdíly mezi jednotlivými druhy.

Obchodování se zvířaty dosáhlo v roce 2025 rekordních hodnot. Mezinárodní policejní organizace Interpol uvedla, že při koordinované operaci v období mezi zářím a říjnem zabavila téměř třicet tisíc zvířat a identifikovala 1100 podezřelých z pašeráctví. Tento obchod roste především kvůli vysoké poptávce po exotických domácích mazlíčcích.

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.

Světelné znečištění, nazývané hovorově také jako světelný smog, je uměle vytvořené světlo, které zvyšuje přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí. Množství tohoto umělého světla v nočním prostředí se za posledních třicet let zvýšilo o více než sto procent. Má přitom negativní vliv na ekosystém, lidské zdraví i ekonomiku.