Biologové se obávají, že by takzvané superbakterie schopné odolat antibiotikům mohly ohrozit nejen lidi, ale také některé vzácné druhy zvířat. Například velké nelétavé papoušky.
Kakapo je jediný nelétavý papoušek na světě. Obří zelený opeřenec ale vymírá – ve volné přírodě žije jen 237 těchto ptáků, všichni na Novém Zélandu. Může se to zdát jako jejich konec, ale ve skutečnosti jejich populace roste: na začátku devadesátých let dvacátého století jich totiž žilo posledních šest desítek.
Trpí nejen kvůli invazivním druhům, které je loví, ničení jejich přirozeného životního prostředí, ale také kvůli nemoci, která se označuje jako exsudativní kloakitida. Začala se ve zmenšující se populaci těchto papoušků šířit kolem přelomu letopočtu, způsobuje jim vážné záněty, jež vedou k neplodnosti – což ještě víc snižuje pravděpodobnost, že se jejich populaci podaří zachránit.
Vědci a ochránci zvířat se obávají, že dalším problémem, který na papoušky kakapo dopadne, budou bakterie odolné vůči antibiotikům. Papoušci se totiž léčí pomocí antibiotik, a to může způsobit, že některé bakterie je budou moci snadněji napadnout – respektive si vyvinou odolnost vůči antibiotikům.
Kakapo je zatím v bezpečí
Vědci se rozhodli to prověřit, pokud by se tato hypotéza potvrdila, museli by velmi rychle (a zřejmě s velkými finančními náklady) přijít s jiným řešením léčby kakapů. Výzkum nebyl jednoduchý, tito papoušci už totiž přímo na Novém Zélandu s výjimkou jedné rezervace nežijí; v současnosti obývají jen několik ostrovů u pobřeží.
Právě na dva z ostrovů se přírodovědci vydali, aby tam odebrali vzorky z kloak čtrnácti ptáků. V laboratoři je pak analyzovali a hledali tam stopy po výše popsaných rezistentních bakteriích. Detailně pak prostudovali jednoho ze samců, o němž věděli, že podstoupil intenzivní léčbu antibiotiky.
Výsledky byly poměrně pozitivní. Kloaky papoušků sice obsahovaly jisté množství potenciálně nebezpečných bakterií, které by mohly teoreticky způsobovat problémy, ale tyto bakterie se mohly v jejich střevech objevit přirozeně. A to znamená, že při léčbě jak kloakitidy, tak i dalších chorob, se i nadále mohou používat antibiotika – samozřejmě s mírně větší mírou opatrnosti.
Antibiotika navíc zatím neměla na ptáky žádné negativní důsledky. Také jejich účinnost zůstává zatím stále stejně vysoká. Populace kakapů je ale tak malá, že by i mírné zvýšení rizika odolných bakterií mohlo celý jejich druh ohrozit. A tak se vědci rozhodli, že budou ve studiu pokračovat, aby situaci i nadále monitorovali.
Pozoruhodný tvor
Tento papoušek je ve svém druhu opravdovým obrem: samci kakapa sovího totiž mohou měřit víc než půl metru na výšku, až 64 centimetrů. Je tak velký a těžký, že ztratil schopnost létat. Kromě toho je také výjimečně dlouhověký, existují důkazy o zvířatech, která se dožila sta let.
Neschopnost létat si kompenzuje tím, že je skvělý lezec, díky svým silných pařátům šplhá po kmenech stromů, kde nachází potravu i úkryt před predátory. Na stromech jsou téměř neviditelní, díky svému temně smaragdovému zbarvení zcela splývají se stromy.
