Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly nejméně 192 mrtvých, uvedla nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) s tím, že obětí může být i přes dva tisíce. Více než 2600 lidí je zadrženo, uvedla dříve v neděli AP s odvoláním na organizaci Human Rights Activists News Agency (HRANA). Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Írán varuje USA před odvetou.
Vzhledem k přerušení internetového a telefonického spojení trvajícího od čtvrtka je stále obtížnější odhadovat rozsah demonstrací. Panují obavy, že teokratický režim využije informačního vakua k tvrdému potlačení sílících protestů. Odpojení od internetu by podle kritiků mohly bezpečnostní složky zneužít ke krvavému zásahu, jako se to stalo při protestech v roce 2019, kdy byly zabity stovky lidí.
Podle IHR sídlící v Oslu vzrostl počet obětí protestů na nejméně 192, dříve hovořila o 51 mrtvých. Podle neověřených informací však může být obětí několik stovek a dle některých zdrojů i přes dva tisíce, upozornila IHR.
„IHR vyjadřuje hluboké znepokojení nad touto eskalací a dalším zabíjením demonstrantů, jakož i nad vážným rizikem hromadných poprav zadržených osob, a vyzývá mezinárodní společenství k okamžité reakci,“ stojí ve zprávě organizace.
HRANA sídlící v USA ve své sobotní bilanci hovořila o 116 obětech protestů, z nichž asi třetina podle ní připadá na zasahující příslušníky bezpečnostních sil. Lze nicméně očekávat, že po dalších mohutných protestech v íránských městech včetně Teheránu ze sobotního večera také toto číslo výrazně naroste.
Íránský policejní šéf zmínil zatýkání
Íránský policejní šéf v neděli ve státní televizi prohlásil, že míra konfrontace s výtržníky – jak na protestující odkazoval – v sobotu večer stoupla a že policie zatkla několik významných postav zapojených do nepokojů. Značný podíl obětí mají na svědomí „vycvičené a řízené osoby“, nikoli bezpečnostní síly, tvrdí bez dalších podrobností, pokud jde o počet či jména zatčených.
HRANA dříve informovala o více než 2600 zadržených osobách. Organizace poskytovala přesné informace i při předchozích nepokojích v Íránu, podotkla AP.
Státní televize ukázala provládní demonstrace a videa údajných protestujících, kteří stříleli na bezpečnostní složky. Polostátní tisková agentura Fars zveřejnila záběry z města Isfahán, na nichž demonstranti střílejí z dlouhých zbraní, zapalují ohně a házejí zápalné bomby.
Z Íránu ale přicházejí pravděpodobně přes satelitní spojení Starlink také videa natočená mobilními telefony, která ověřuje například stanice BBC a která ukazují charakter protestů z pohledu demonstrujících.
Bývalý korunní princ Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a představitel tamní opozice, Íránce z exilu vyzval, aby v neděli znovu vyšli do ulic, obsadili centra měst a udrželi je a aby nesli původní íránskou vlajku se lvem a sluncem namísto té současné se čtyřmi půlměsíci a čepelí meče. Íránská státní televize v neděli skutečně informovala o protestech v Teheránu a Mašhadu na severovýchodě země.
Server Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda upozornil na sobotní záběry ze sociálních sítí, které zachycují demonstranta, jak z íránského velvyslanectví v Londýně strhává státní vlajku, již nahradil tou původní. Ambasáda později zveřejnila fotografii se současnou vlajkou.
Teherán tvrdí, že bude lidem naslouchat
Íránští představitelé budou znepokojeným lidem naslouchat, někteří výtržníci se ale snaží zničit celou společnost, prohlásil tamní prezident Masúd Pezeškján.
„Lidé by neměli dovolit výtržníkům destabilizovat společnost. Lidé by měli důvěřovat naší vůli nastolit spravedlnost,“ citovala z rozhovoru odvysílaném státní televizí agentura AFP.
Agentura Reuters zdůraznila Pezeškjánova slova, že Spojené státy a Izrael chtějí nařizováním nepokojů v Íránu zasít chaos a rozvrat, a jeho výzvu Íráncům, aby se distancovali od „výtržníků a teroristů“.
Izrael je ve stavu vysoké pohotovosti
Americký prezident Donald Trump mezitím podpořil demonstranty a na sociálních sítích uvedl, že „se Írán dívá na svobodu“ a že „USA jsou připraveny pomoci“. Americká média v sobotu večer s odvoláním na anonymní úředníky uvedla, že Trump dostal vojenské možnosti útoku na Írán, ale že se dosud ještě nerozhodl.
Kvůli možnosti amerického zásahu je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti, píše Reuters s odkazem na tři izraelské zdroje obeznámené se situací. O možném zásahu v Íránu v sobotu v telefonickém rozhovoru mluvili také izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr zahraničí USA Marco Rubio.
Reuters poznamenává, že zdroje neuvedly, co v praxi znamená vysoká pohotovost izraelských sil.
Teherán hrozí odvetou
Teherán v neděli znovu USA před možným útokem varoval. Předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf poslancům řekl, že by Írán reagoval odvetou na „legitimní cíle“, jako je Izrael a také americké vojenské základny. Postoj k USA dali najevo i poslanci, kteří na zasedání parlamentu podle agentury AP skandovali „Smrt Americe“.
„Nemusíme se nutně omezit pouze na odpověď po akci, budeme konat na základě jakékoli objektivní známky ohrožení,“ dodal Ghálíbáf. Podle AP ovšem není jasné, nakolik to Írán myslí s případným preventivním úderem vážně, zvláště po zničení jeho protivzdušné obrany za dvanáctidenní války s Izraelem loni v červnu. Případné rozhodnutí o vojenské akci by musel schválit íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.
Ten dříve naznačil, že režim navzdory varování ze strany USA tvrdě zasáhne. Nejvyšší státní prokurátor Mohammed Movahedí Ázád v sobotu varoval, že každý účastník protestů bude považován za „nepřítele Boha“, za což íránský režim ukládá trest smrti.
Protesty, které jsou za poslední tři roky jedny z největších, zahájili loni 28. prosince v Teheránu obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů a demonstrace se změnily v protivládní.
Načítání...
