Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 544 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
Vzhledem k přerušení internetového a telefonického spojení trvajícího od čtvrtka je stále obtížnější odhadovat rozsah demonstrací. Panují obavy, že teokratický režim využije informačního vakua k tvrdému potlačení sílících protestů. Odpojení od internetu by podle kritiků mohly bezpečnostní složky zneužít ke krvavému zásahu, jako se to stalo při protestech v roce 2019, kdy byly zabity stovky lidí.
„IHR vyjadřuje hluboké znepokojení nad touto eskalací a dalším zabíjením demonstrantů, jakož i nad vážným rizikem hromadných poprav zadržených osob, a vyzývá mezinárodní společenství k okamžité reakci,“ stojí ve zprávě organizace.
HRANA ve své sobotní bilanci hovořila o 116 obětech protestů, z nichž asi třetina podle ní připadá na zasahující příslušníky bezpečnostních sil. V neděli už podle AP informovala o 538 obětech. Lze nicméně očekávat, že po dalších mohutných protestech v íránských městech včetně Teheránu toto číslo naroste.
Politický a kulturní geograf z Ostravské univerzity Vladimír Baar tvrdí, že íránský režim má dobře v paměti, že když vydrží a je dost silně represivní, může se udržet. „Číňané to ukázali na náměstí Tchien-an-men v roce 1989, (běloruský vůdce Alexandr) Lukašenko před pár lety v Bělorusku. Takže oni i proto, si myslím, setrvávají a jsou určitě v tom podporováni i ze strany Ruska, pro které by pád teokratického režimu byl další prohrou,“ vysvětlil s tím, že Rusové byli například vyšachováni ze Sýrie a na Kavkaze nedokázali zabránit zmocnění Náhorního Karabachu Ázerbájdžánem, ačkoliv se k tomu zavazovali.
Íránský policejní šéf zmínil zatýkání
Íránský policejní šéf v neděli ve státní televizi prohlásil, že míra konfrontace s výtržníky – jak na protestující odkazoval – v sobotu večer stoupla a že policie zatkla několik významných postav zapojených do nepokojů. Značný podíl obětí mají na svědomí „vycvičené a řízené osoby“, nikoli bezpečnostní síly, tvrdí bez dalších podrobností, pokud jde o počet či jména zatčených.
HRANA dříve informovala o více než 2600 zadržených osobách. Organizace poskytovala přesné informace i při předchozích nepokojích v Íránu, podotkla AP.
Státní televize ukázala provládní demonstrace a videa údajných protestujících, kteří stříleli na bezpečnostní složky. Polostátní tisková agentura Fars zveřejnila záběry z města Isfahán, na nichž demonstranti střílejí z dlouhých zbraní, zapalují ohně a házejí zápalné bomby.
Z Íránu ale přicházejí pravděpodobně přes satelitní spojení Starlink také videa natočená mobilními telefony, která ověřuje například stanice BBC a která ukazují charakter protestů z pohledu demonstrujících.
Bývalý korunní princ Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a představitel tamní opozice, Íránce z exilu vyzval, aby v neděli znovu vyšli do ulic, obsadili centra měst a udrželi je a aby nesli původní íránskou vlajku se lvem a sluncem namísto té současné se čtyřmi půlměsíci a čepelí meče. Íránská státní televize v neděli skutečně informovala o protestech v Teheránu a Mašhadu na severovýchodě země.
Server Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda upozornil na sobotní záběry ze sociálních sítí, které zachycují demonstranta, jak z íránského velvyslanectví v Londýně strhává státní vlajku, již nahradil tou původní. Ambasáda později zveřejnila fotografii se současnou vlajkou.
Teherán tvrdí, že bude lidem naslouchat
Íránští představitelé budou znepokojeným lidem naslouchat, někteří výtržníci se ale snaží zničit celou společnost, prohlásil tamní prezident Masúd Pezeškján.
„Lidé by neměli dovolit výtržníkům destabilizovat společnost. Lidé by měli důvěřovat naší vůli nastolit spravedlnost,“ citovala z rozhovoru odvysílaném státní televizí agentura AFP.
Agentura Reuters zdůraznila Pezeškjánova slova, že Spojené státy a Izrael chtějí nařizováním nepokojů v Íránu zasít chaos a rozvrat, a jeho výzvu Íráncům, aby se distancovali od „výtržníků a teroristů“.
Trump: Armáda USA to sleduje, zvažujeme velmi silné možnosti
Trump mezitím podpořil demonstranty a na sociálních sítích uvedl, že „se Írán dívá na svobodu“ a že „USA jsou připraveny pomoci“. Americká média v sobotu večer s odvoláním na anonymní úředníky uvedla, že Trump dostal vojenské možnosti útoku na Írán, ale že se dosud ještě nerozhodl. Schůzka Trumpa s jeho hlavními poradci k projednání dalšího postupu vůči Íránu je naplánována na úterý.
„Zdá se, že byli zabiti někteří lidé, kteří neměli být zabiti. Jsou to násilníci, pokud je lze nazvat vůdci. Nevím, zda jejich vůdci vládnou pouze prostřednictvím násilí, ale bereme to velmi vážně,“ řekl Trump novinářům. „Armáda to sleduje a my zvažujeme některé velmi silné možnosti. Rozhodneme se.“
Trump zároveň sdělil CNN, že Irán USA kontaktoval a chce vyjednávat. „Íránští vůdci chtějí vyjednávat. Myslím, že jsou unavení z toho, jak je Spojené státy neustále bijí. Írán s námi chce vyjednávat.“
Izrael je ve stavu vysoké pohotovosti
„Lid Izraele i celý svět jsou v úžasu nad obrovským hrdinstvím íránských občanů,“ uvedl na úvod nedělního zasedání izraelské vlády premiér Benjamin Netanjahu. Odsoudil masové zabíjení civilistů, které podle něj v zemi pokračuje, a vyjádřil naději, že se podaří obnovit vztahy mezi Izraelem a Íránem, jakmile se země osvobodí od tyranie.
Kvůli možnosti amerického zásahu je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti, píše Reuters s odkazem na tři izraelské zdroje obeznámené se situací. O možném zásahu v Íránu v sobotu v telefonickém rozhovoru mluvili také Netanjahu a ministr zahraničí USA Marco Rubio.
Podle zpravodaje ČT v Izraeli Davida Borka se o páté hodině odpolední sešel užší bezpečnostní kabinet – premiér, několik ministrů a vojenští poradci – a řešil aktuální vývoj. „Zároveň je třeba říci, že na rovině civilní obrany – to znamená fungování společnosti, veřejný život – žádné změny v Izraeli zaznamenány nejsou,“ informoval Borek.
Reuters poznamenává, že zdroje neuvedly, co v praxi znamená vysoká pohotovost izraelských sil.
Nejednotná vyjádření amerických senátorů
Nejméně dva američtí zákonodárci z obou hlavních politických stran uvedli, že mají pochybnosti o tom, zda je vojenský zásah proti Íránu tou nejlepší cestou. Republikánský senátor Rand Paul na televizní stanici ABC News uvedl, že si není jist, zda by měl takový úder zamýšlený účinek.
Také demokratický senátor Mark Warner vyslovil názor, že by útok mohl spojit Íránce proti zahraničnímu nepříteli.
Naopak republikánský senátor Lindsey Graham, známý svým ostrým přístupem k zahraniční politice, ve vysílání televize Fox News řekl, že pokud by byl prezidentem, nechal by zabít všechny vrcholné představitele íránského režimu.
Teherán hrozí odvetou
Teherán v neděli znovu USA před možným útokem varoval. Předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf poslancům řekl, že by Írán reagoval odvetou na „legitimní cíle“, jako je Izrael a také americké vojenské základny. Postoj k USA dali najevo i poslanci, kteří na zasedání parlamentu podle agentury AP skandovali „Smrt Americe“.
„Nemusíme se nutně omezit pouze na odpověď po akci, budeme konat na základě jakékoli objektivní známky ohrožení,“ dodal Ghálíbáf. Podle AP ovšem není jasné, nakolik to Írán myslí s případným preventivním úderem vážně, zvláště po zničení jeho protivzdušné obrany za dvanáctidenní války s Izraelem loni v červnu. Případné rozhodnutí o vojenské akci by musel schválit íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.
Ten dříve naznačil, že režim navzdory varování ze strany USA tvrdě zasáhne. Nejvyšší státní prokurátor Mohammed Movahedí Ázád v sobotu varoval, že každý účastník protestů bude považován za „nepřítele Boha“, za což íránský režim ukládá trest smrti.
Protesty, které jsou za poslední tři roky jedny z největších, zahájili loni 28. prosince v Teheránu obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů a demonstrace se změnily v protivládní.
