Alí Chameneí

Mezi hlavní priority nové syrské vlády patří bezpečnost, návrat uprchlíků do vlasti a fungující veřejné služby, uvedl dočasný premiér Mohamed Bašír. Moci nad Sýrií se ujímá opozice v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která kontroluje většinu území a podle jejího vojenského velitele dál postupuje na východě země. Washington dal najevo, že novou vládu v Damašku podpoří, pokud odmítne terorismus, zničí zásoby chemických zbraní a bude chránit práva menšin a žen. Lídr HTS uvedl, že na zabezpečení chemických zbraní bude spolupracovat s mezinárodními organizacemi.

Kijanúš Sandžarí je po smrti. Přední kritik íránského režimu spáchal ve středu sebevraždu na protest proti tomu, že nebyli propuštěni čtyři političtí vězni. Na svém webu o tom informuje britská BBC. Sandžarí podle ní o současném íránském režimu mluvil jako o diktatuře nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Izrael opět útočil na cíle v Libanonu. Naopak terčem dronu z Libanonu se stal dům izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Nikdo nebyl zraněn. Netanjahu obvinil Hizballáh a vzkázal, že bude litovat. Teherán později potvrdil, že za akcí stál Hizballáh.

Izrael v několika dnech zahájí odvetu za íránský útok, napsal ve středu s odvoláním na izraelské představitele server Axios. Izraelská armáda (IDF) uvedla, že zapojí obrněné jednotky a pěchotu do operace proti teroristickému hnutí Hizballáh na jihu Libanonu. IDF vyzvala k evakuaci vesnic v oblasti a v noci na středu podnikla nové údery v okolí Bejrútu na teroristické cíle, napsala agentura Reuters. V bojích v jižním Libanonu již zemřelo sedm izraelských vojáků, uvedla izraelská armáda. V Libanonu je podle místní vlády 1,2 milionu vnitřně vysídlených. Izrael útočil také v Damašku, na jihozápadě tam letecký úder zabil tři civilisty a další tři zranil.

Íránský duchovní vůdce Ajatolláh Alí Chameneí vyzval všechny muslimy, aby se postavili za libanonský lid a za „hrdý Hizballáh“ a aby všemi prostředky pomohli v konfrontaci se „zlotřilým režimem“, jímž mínil Izrael. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že práce Izraele zabitím Hasana Nasralláha neskončila. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena izraelský úder vykonal spravedlnost za tisíce obětí Hizballáhu. Podpořil tak právo Jeruzaléma na sebeobranu. Francouzský premiér Michel Barnier prohlásil, že situace v Libanonu je extrémně vážná.

Výbuch, který ve středu časně ráno zabil vůdce Hamásu Ismáíla Haníju a člena jeho ochranky, nezpůsobil vzdušný úder, nýbrž důmyslná, dálkově ovládaná bomba pronesená zhruba před dvěma měsíci do jeho pokoje v teheránském penzionu, kde často pobýval. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na osm zdrojů. Dřívější zprávy, včetně informací tiskové agentury Tasnim spojené s íránskými revolučními gardami, přitom tvrdily, že šéfa politického křídla palestinské teroristické skupiny zabila řízená střela.

Tisíce lidí skandujících „Smrt Izraeli“ a „Smrt Americe“ se ve čtvrtek v Teheránu účastní smutečního obřadu za šéfa teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji, který byl zabit ve středu právě v íránské metropoli při úderu připisovaném Izraeli. Informovala o tom agentura AFP. Vysoce postavení íránští činitelé se také ve čtvrtek mají setkat se spojenci z Libanonu, Iráku a Jemenu, aby projednali možnou odvetu vůči Izraeli.

Lídr politického křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja byl zabit v Íránu, uvedla tato skupina v prohlášení, na které se odvolává agentura Reuters. Podle íránských představitelů se Haníja v Teheránu stal terčem atentátu, za který nese odpovědnost Izrael. Podle New York Times již tamní vůdce Alí Chameneí vydal příkaz k úderům na izraelské území. Tiskový úřad jeruzalémské vlády se k útoku nevyjádřil, na svůj Facebook přidal fotografii Haníji s razítkem „eliminován“. Příspěvek však již není dostupný. Hamás uvedl, že Haníja bude mít ve čtvrtek pohřeb v Teheránu, jeho tělo pak bude převezeno do Kataru, kde dlouhodobě pobýval.

V druhém kole íránských prezidentských voleb zvítězil reformní kandidát Masúd Pezeškján. V sobotu brzy ráno to oznámilo íránské ministerstvo vnitra, podle kterého volební účast v druhém kole předčasného hlasování dosáhla bezmála 50 procent. Poslanec a kardiochirurg Pezeškján, který se zavázal Írán otevřít světu, zvítězil nad ultrakonzervativním politikem Saídem Džalílím. Vítězi voleb už pogratuloval například ruský prezident Vladimir Putin či vedoucí představitelé Saúdské Arábie.

V Íránu se koná druhé kolo prezidentských voleb, v nichž soupeří zástupci konzervativců i umírněnějšího tábora. V prvním kole získal nejvíce hlasů bývalý ministr zdravotnictví a kardiochirurg Masúd Pezeškján, který v minulosti kritizoval policejní násilí vůči demonstrantům. Podle expertů by vítězství umírněnějšího kandidáta mohlo islámskou republiku více otevřít jednáním se Západem.

V Íránu vybírali nástupce prezidenta Ebráhíma Raísího, který zemřel při leteckém neštěstí. V pátečním prvním kole se žádnému kandidátovi nepodařilo získat nadpoloviční většinu hlasů, oznámilo v sobotu íránské ministerstvo vnitra. Po sečtení více než 24 milionů hlasovacích lístků vedl podle předběžných výsledků poměrně málo známý umírněný poslanec a kardiochirurg Masúd Pezeškján před ultrakonzervativním politikem Saídem Džalílím, uvedla agentura Reuters. Mnozí voliči hlasování kritizují jako volby jen na oko. V islámské republice, kde je nejvyšší autoritou duchovní ajatolláh Alí Chameneí, nová hlava státu podle médií zřejmě větší změny nepřinese.

Íránci a zástupci zemí regionu se v Teheránu během smutečního obřadu loučili s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím. Vedl ho íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Během ceremonie promluvil také šéf politického křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja a dav provolával smrt Izraeli.

Předčasné prezidentské volby v Íránu se uskuteční v pátek 28. června. Registrace zájemců o kandidaturu začne 30. května, rozhodli vedoucí představitelé moci v Teheránu a informovala státní agentura IRNA. Obyvatelé města Tabríz mohou v úterý jako první vzdát hold prezidentu Ebráhímu Raísímu, který zemřel při nehodě vrtulníku.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v pondělí výkonem prezidentské funkce dočasně pověřil dosavadního viceprezidenta Mohammada Mochbara. Stalo se tak po pádu vrtulníku, který si vyžádal životy prezidenta Ebráhíma Raísího a ministra zahraničí Hosejna Amírabdolláhjána. Toho ve funkci dočasně nahradí jeho dosavadní náměstek a jaderný vyjednávač Alí Bágherí Kaní. Chameneí rovněž po smrti politiků vyjádřil soustrast pozůstalým a vyhlásil pět dní státního smutku.

Ebráhím Raísí se stal prezidentem Íránu v roce 2021. Muž, který od března 2019 vedl tamní justici, byl jedním z nejvlivnějších lidí v zemi a mluvilo se o něm jako o možném nástupci nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, který ho dlouhodobě podporoval. Raísího minulost však poznamenala účast na řízení procesů, které podle lidskoprávních organizací odsoudily na smrt tisíce lidí. Raísí zemřel o víkendu při nehodě vrtulníku.

Po úmrtí íránského prezidenta Ebráhíma Raísího směřují do Teheránu kondolence od světových státníků. Soustrast s pozůstalými i íránským lidem vyjádřili zástupci Evropské unie (EU), Číny i další aktéři – například Ruska, Pákistánu, Iráku. Kondolence přišla i od teroristů z Hamásu či jemenských povstalců. Kondoloval také polský prezident Andrzej Duda, který připomněl v této souvislosti tragédii ze Smolensku, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další představitelé. Srovnání vyvolalo v jeho zemi kritiku.

Íránská státní televize podle agentury Reuters oznámila, že při nedělní nehodě vrtulníku zemřel prezident Ebrahím Raísí i ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján. Polohu havarovaného stroje se záchranářům podařilo určit v pondělí ráno. Z trosek v nepřístupném terénu se jim podařilo vyzvednout ostatky zemřelých.

Íránští záchranáři dál pátrají po vrtulníku s prezidentem Ebráhímem Raísím, který havaroval v odlehlé oblasti nedaleko hranic s Ázerbájdžánem. Podle agentury IRNA byl na palubě stroje i íránský ministr zahraničí. Íránská státní televize uvedla, že záchranné týmy už vrtulník našly, mluvčí Červeného půlměsíce ale tuto informaci obratem popřel. Íránský vládní činitel ovšem uvedl, že dva členové posádky byli v kontaktu s úřady. Situace zůstává nepřehledná. Práci záchranářů komplikuje počasí a terén v pohraničním regionu.

Šestnáctiletou Íránku, která zmizela v září 2022 při protivládních protestech, sexuálně zneužili a zabili tři členové íránských bezpečnostních složek. Podle britského serveru BBC News to vyplývá z uniklého dokumentu íránských revolučních gard, jež případ Niky Šakaramíové vyšetřovaly. Dívka byla v době protestů známou postavou demonstrací proti režimu.

V Íránu se konají první volby od krvavého potlačení masivních protestů v roce 2022, které následovaly po úmrtí dvaadvacetileté Mahsá Amíníové v policejní vazbě. Obyvatelé islámské republiky budou vybírat poslance z rekordního počtu uchazečů, takřka všechny reformisty ale úřady předem vyřadily ze hry. Teherán má obavy z extrémně nízké účasti v zemi, kde velká část společnosti podle expertů rezignovala na to, že by volby mohly být spravedlivé a vést ke změně. Režim navíc znemožnil znovuzvolení exprezidenta Hasana Rouháního do klíčové Rady expertů, která bude časem vybírat nástupce nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Právě reformista Rouhání byl jedním z možných kandidátů. Podle expertů je tak předem jasné, že volby dál posílí konzervativní síly.

Nejméně 95 lidí ve středu zahynulo a dalších 211 jich bylo zraněno při dvou explozích nedaleko hřbitova v íránském městě Kermán, kde je pochován generál Kásim Solejmání, uvedl tamní ministr zdravotnictví Bahrám Ejnolláhí. Oznámil to poté, co státní média hovořila o 103 mrtvých. Podle ministra však byla některá jména obětí započítána dvakrát. K atentátu, který je podle agentury DPA nejhorší ve zhruba 45letých dějinách islámské republiky, se dosud nikdo nepřihlásil. Podle zástupce guvernéra provincie Kermán šlo o terorismus. Polooficiální web Nournews uvedl, že na silnici vedoucí ke hřbitovu explodovalo několik plynových lahví.

V souvislosti s teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael se nyní stále častěji objevují otázky týkající se zapojení Íránu. Informoval o tom například list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se útoku účastnily íránské revoluční gardy. Teherán to stále popírá, ačkoliv Hamásu otevřeně vyjadřuje podporu a experti míní, že bez něj by útok v takovém rozsahu možný nebyl. Pokud by se informace potvrdila, zvýšilo by se riziko širšího konfliktu na Blízkém východě. Izraelští představitelé už dali najevo, že pokud bude Teherán shledán odpovědným za smrt Izraelců, zasáhne Izrael proti íránskému vedení.

Íránský duchovní a politický vůdce Alí Chameneí při příležitosti výročí islámské revoluce z roku 1979 udělil milost desítkám tisíc vězňů, uvedla státní agentura IRNA. Jsou mezi nimi i lidé uvěznění po nedávných protestech proti diktatuře a jejím násilným metodám. Někteří vězni mají podle agentury DPA test zmírněný, na jiné se vztahuje amnestie.

V íránské provincii Sístán a Balúčestán se v pátek konaly další protivládní protesty. Obyvatelé této části východního Íránu, kteří patří k sunnitské menšině, provolávali hesla odsuzující íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.