Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské expertní týmy, které po začátku americko-izraelské války s Íránem odcestovaly do zemí Perského zálivu, analyzují možné cíle íránských útoků a navrhují, jak je bránit.
Podle Zelenského by ukrajinští experti měli nejprve analyzovat úroveň ochrany země, v níž působí, a určit, jaké změny jsou potřebné k jejímu posílení.
„Přešli jsme do druhé fáze, kdy jejich obranné sektory ukazují, na co jsou připraveny a co od nás chtějí. Říkáme: ‚Musí existovat systém, tato zařízení musí být chráněna.‘ Oni říkají: ‚To jsou naše priority.‘ My jim na to říkáme: ‚Pak budou napadeny tyto a tyto cíle. Tak je pojďme chránit.‘ Chraňte je fyzicky, protože protivzdušná obrana nestačí. To, jak zajistit fyzickou ochranu, jak budovat logistiku a podobně, je jiná oblast odbornosti,“ nastínil Zelenskyj.
Dodal, že jde o systematickou práci, „a proto jsme se dohodli na desetileté spolupráci“. „V rámci této spolupráce jednáme o částce, kterou potřebujeme a kterou se zavázali uhradit,“ řekl Zelenskyj.
Prezident také poznamenal, že oblasti spolupráce se mohou měnit. Ukrajina se například s jednou ze zemí Perského zálivu dohodla na dodávkách námořních dronů, to ale neznamená, že je bude nakupovat po dobu deseti let. Měnit se navíc mohou i dodavatelské firmy.
Podle Zelenského mohou týmy ukrajinských expertů po dokončení analýzy přejít k výcviku.
„Zájem o to má každý. Existují dva formáty. Buď přijedou k nám a budou trénovat tady. V určitém okamžiku ale budou chtít mít vlastní základnu. Mluví o tom a je to normální. Budou tam tedy později působit naši instruktoři? Ano, budou. Všechno ale bude záležet na tom, jak dopadne válka na Ukrajině. Naší hlavní prioritou totiž je ukončit válku v naší zemi,“ zdůraznil ukrajinský prezident.
27. března Zelenskyj navštívil Saúdskou Arábii, kde Kyjev a Rijád podepsaly dvoustrannou dohodu o obranné spolupráci. Podobné dohody Ukrajina schválila také se Spojenými arabskými emiráty a Katarem.
Již dříve Zelenskyj uvedl, že na Blízkém východě působí 228 ukrajinských specialistů, kteří pomáhají místním silám protivzdušné obrany v boji proti íránským bezpilotním letounům.
Informoval také, že Kyjev obdržel 11 žádostí od sousedů Íránu, evropských zemí a Spojených států o bezpečnostní podporu při potírání íránských Šáhedů a dalších podobných výzev.
Vojenská operace Izraele a USA proti Íránu
Dne 28. února Izrael zaútočil na íránské hlavní město Teherán. Následně americký prezident Donald Trump prohlásil, že armáda USA zahájila „rozsáhlou bojovou operaci“ proti Íránu s cílem „eliminovat bezprostřední hrozby íránského režimu“. Obvinil tamní orgány z „financování a výcviku“ militantů v Sýrii, Libanonu, Iráku a Hamásu v Palestině. Podle něj je cílem vojenské operace „zničit íránský raketový průmysl a námořnictvo“ a „zajistit, aby svět nemohl být destabilizován“.
Sbor islámských revolučních gard (IRGC) uvedl, že vypustil rakety a bezpilotní letouny směrem k Izraeli a zaútočil na americké vojenské základny v Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech.
V souvislosti s vojenskou operací USA proti Íránu francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Paříž vyzývá k naléhavému zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Evropská unie sdělila, že potvrzuje svůj „neochvějný závazek k regionální bezpečnosti a stabilitě“ na Blízkém východě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že jde o jen o to, dát Íráncům šanci zbavit se teroristického režimu a zaručit bezpečnost všem národům postiženým útoky z Íránu.
Trump 28. února oznámil, že nejvyšší vůdce Íránu Alí Chameneí je mrtev. Později tuto informaci potvrdila Tisková agentura Islámské republiky (IRNA).
IRGC 1. března sdělil, že zahajuje „nejničivější ofenzivu v historii Islámské republiky“ proti Izraeli a „americkým teroristickým základnám“. Trump vyzval íránský režim, aby od těchto plánů upustil, a pohrozil, že úder „velmi tvrdě“ vrátí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio 2. března avizoval, že další fáze americké vojenské operace proti Íránu bude ještě ničivější.
Trump 6. března oznámil potřebu úplné změny v íránském vedení a dodal, že již má několik kandidátů na roli „dobrého vůdce“.
Íránské Shromáždění znalců zvolilo 8. března syna zavražděného ajatolláha Alího Chameneího, Modžtabu Chameneího, třetím nejvyšším vůdcem Islámské republiky.
Trump se ke zvolení Modžtaby Chameneího odmítl vyjádřit, řekl pouze: „Uvidíme, co se stane.“ Již dříve americký prezident prohlásil, že nový íránský vůdce „dlouho nevydrží“, pokud nezíská souhlas Bílého domu.
Trump pak 26. března oznámil, že pozastavuje ničení íránských energetických zařízení do 6. dubna. Podle svých slov učinil toto rozhodnutí na žádost íránské vlády s tím, že probíhají jednání.
Olena Bohdaňoková, Suspline Ukraine, 3/04/2026 (13:03 GMT+1)
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
