USA v Íránu splní cíle, dva či tři týdny budou útočit velmi tvrdě, řekl Trump

Nahrávám video

Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery na Írán, kde jsou již blízko splnění svých strategických cílů. V prvním televizním projevu adresovaném Američanům během více než měsíc trvající války to uvedl prezident Donald Trump, podle něhož již Írán nepředstavuje hrozbu. Teherán chce ve válce pokračovat až do úplné porážky a ponížení nepřátel, sdělil mluvčí velitelství íránských ozbrojených sil Ebráhím Zolfakarí.

„S potěšením mohu říci, že se naše stěžejní cíle blíží splnění... Tu práci dokončíme a dokončíme ji velmi rychle,“ řekl Trump v očekávaném projevu v hlavním vysílacím čase amerických televizí (ve středu ve 21:00 washingtonského času).

Podpora Američanů pro válku v době rostoucích cen pohonných hmot klesá a většina by si podle průzkumů přála její ukončení. Trump prohlásil, že se podařilo zdecimovat íránské námořnictvo i protivzdušnou obranu, o konkrétních cílech pro „extrémně tvrdé údery“ v následujících dvou až třech týdnech však nemluvil.

Podle Zolfakarího jsou informace USA a Izraele ohledně íránských vojenských kapacit „neúplné“. Tyto země by podle něj neměly doufat v to, že zničily centra vyrábějící balistické střely a drony či systémy protivzdušné obrany.

Izraelská armáda na konci března oznámila, že od počátku války bylo zničeno 70 procent íránských zařízení pro odpalování balistických střel. Podle analytiků Teherán vysílá na Izrael a země Perského zálivu v průměru třicet balistických střel denně.

Írán stále kontroluje obohacený uran, tvrdí Trump

Za klíčový účel války stejně jako dosud Trump označoval zničení íránského jaderného programu, který již podle něho USA s Izraelem ochromily. Podle dostupných informací však Írán stále kontroluje několik stovek kilogramů obohaceného uranu, který může být využit k výrobě jaderné zbraně.

USA a Izrael napadly Írán v poslední únorový den rozsáhlými vzdušnými útoky. Válka se rozrostla v širší regionální konflikt a má dopady na ceny ropy na mezinárodních trzích a také na cestovní ruch a leteckou dopravu v oblasti.

Trump: Hormuzský průliv není pro USA důležitý

Trump ve středu v souvislosti s neochotou amerických spojenců pomoci s válkou hovořil o možnosti, že by USA opustily Severoatlantickou alianci. V projevu NATO přímo nezmínil, vyzval však další země, aby se postaraly o zabezpečení dopravy v Hormuzském průlivu, který pro Spojené státy podle něho není důležitý.

„Země, které získávají ropu z Hormuzského průlivu, by se o tuto cestu měly postarat,“ prohlásil americký prezident. O několik minut později k tomu řekl, že se průliv otevře přirozenou cestou, až skončí boje. Část evropských spojenců USA hovoří o tom, že se chce podílet na zajišťování přepravy průlivem po skončení války.

Trump podrobněji nehovořil ani o možných jednáních s Íránem, o která podle jeho dřívějších vyjádření Teherán velmi stojí, což íránská diplomacie odmítla. Pouze krátce zmínil, že jednání probíhají.

Nastat může mnoho scénářů, míní Černohorský

„Projev amerického prezidenta byl sumář tvrzení o postupu USA ve válce v Íránu. Trump zopakoval a shrnul informace, které médiím sdělil již dříve,“ uvedl ve vysílání ČT politolog Martin Jirušek. Podle politického geografa Vladimíra Baara jsou Trumpovy projevy nepředvídatelné a v konečném efektu nic nového nepřinášejí. „Kdyby ho nedělal, tak možná i lépe,“ poznamenal expert k rostoucím cenám ropy.

„V projevu nezaznělo v zásadě nic nového. Přednesl obhajobu svého rozhodnutí. Je zajímavé, že takto relativně detailní a nějak koherentní ospravedlnění vojenské akce nepřednesl před měsícem,“ poznamenal amerikanista Jakub Lepš (TOP 09).

Další vývoj je podle komentátorů nejasný. „Nastat může po třech týdnech mnoho scénářů. USA mohou například konflikt v Íránu opustit, nebo naopak může dojít k eskalaci a nasazení pozemních jednotek,“ sdělil zpravodaj ČT v USA Václav Černohorský.

„Znamená to to, že íránská hrozba neustává, že státy Perského zálivu se budou dál obávat toho, jak válka dopadne a zda dopadne tak, že íránská hrozba bude alespoň na nějaký čas zažehnána,“ hodnotí vývoj zpravodaj ČT v Turecku Andreas Papadopulos.

Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka je rozdíl mezi tvrdým postojem Izraele a přístupem zemí jako Saúdská Arábie, Emiráty, Katar a Bahrajn, které pořád počítají s variantou appeasementu nebo kompromisní dohody s Íránem. „Írán se zaměřuje na zpřetrhání těchto vazeb s USA. V případě odporu Teheránu vůči Izraeli je to odpor existenční, ideologický,“ upozornil Borek.

Rozporuplná hodnocení ze strany médií

Podle prvních hodnocení komentátorů amerických médií bylo hlavním cílem projevu ujistit Američany o smysluplnosti íránské mise. Konflikt totiž v době rostoucích cen ropy a obav o další dopady na ekonomiku podle průzkumů ztrácí podporu.

Jednalo se o Trumpův doposud nejpřímější pokus válku americkému národu prodat, míní list The Wall Street Journal. Stanice CNN projev označila za doposud nejsouvislejší vysvětlení toho, proč USA do konfliktu šly. Jeho argumenty by však podle ní měly větší efekt na začátku amerických útoků. Prezidentovy protichůdné výroky o měnících se cílech mohly v následujících týdnech oslabit jeho nyní jasněji formulované odůvodnění války, míní CNN.

Podle deníku New York Times však prezident, stejně jako po celou dobu války, neposkytl jasnou strategii pro ukončení konfliktu a v jeho nejednoznačných a protichůdných prohlášeních se střídaly náznaky vůle k diplomacii s hrozbami eskalace útoků.

V téměř dvacetiminutové řeči šéf Bílého domu podle britské stanice BBC opakoval to, co už o konfliktu uvádí řadu dní. Obsah se podle BBC příliš nelišil od jeho příspěvků na sociální síti Truth Social za poslední týden.

Podle časopisu The Atlantic by Trump udělal lépe, kdyby k národu nepromluvil, jelikož se mu americkou misi na Blízkém východě nepodařilo dostatečně vysvětlit. „Jeho projev nepůsobil jako válečná řeč, ale spíše jako nesourodá směsice stížností, vychloubání a přehánění (spolu s několika naprostými lžemi) přednesená mužem, který vypadal a zněl unaveně,“ píše The Atlantic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpa, Siho a Putina čeká trojstranné jednání

Čínské město Šen-čen hostí summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). Účastní se jej mimo jiné prezident USA Donald Trump, ruský diktátor Vladimir Putin a čínský vládce Si Ťin-pching. Podle zdroje agentury AP by měl Trump jednat samostatně se šéfem Kremlu, to však jeho mluvčí Dmitrij Peskov nepotvrdil, podle něj nemá Putin na čtvrtek naplánovanou s Trumpem žádnou širší schůzku. Trojici lídrů však čeká trojstranná schůzka, řešit by se na ní měla mimo jiné ruská agrese na Ukrajině.
před 50 mminutami

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
před 1 hhodinou

Ukrajinské údery na ruské rafinerie výrazně snížily objem zpracování ropy, píše Reuters

Ukrajinské dronové údery na ruské rafinerie snížily od konce října objem zpracování ropy o 45 procent. Napsala to agentura Reuters, která se odvolává na odhady dvou zdrojů z průmyslu. Ty dále uvedly, že ukrajinské útoky narušily, případně zcela zastavily provoz v 15 z 35 velkých ruských rafinerií. Ruské ministerstvo energetiky na žádost o komentář podle Reuters nereagovalo. Kyjev, který se od února 2022 brání ruské invazi, nyní útok na ruskou energetickou infrastrukturu zintenzivnil.
před 5 hhodinami

Výpadky, které postihly USA, mezi sebou nesouvisí, uvedl Rubio

Výpadky, které postihly v USA letectví či banky, mezi sebou nesouvisí, uvedl v noci na středu ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj technické problémy nebyly vyvolány záměrně aktéry se zlými úmysly. Podle agentury AP administrativa prezidenta Donalda Trumpa čelí kritice, že skrývá informace o výpadcích, které zasáhly některé důležité sektory americké ekonomiky. Naposledy americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) uvedla, že její síť postihl výpadek v době běžné údržby.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Demokraté nominovali Jeffriese na post šéfa Sněmovny reprezentantů

Demokraté ve středu nominovali kongresmana Hakeema Jeffriese na post předsedy Sněmovny reprezentantů. Tím otevřeli cestu k tomu, aby se v lednu, až se sejde Kongres v novém složení, stal prvním černochem v čele dolní komory, informují tiskové agentury. Jeffries po své nominaci přislíbil, že demokraté budou pod jeho vedením bojovat proti korupci.
před 6 hhodinami

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, řekl Hegseth

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil ve středu americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, aniž ji blíže specifikoval. Podle agentury AFP jednal šéf Pentagonu s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguezovou. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPředstíral přátelství, budoval past. Jak Epstein vyhledával své oběti?

Jak fungovala síť Jeffreyho Epsteina, do které se dostaly stovky mladých dívek, a proč selhaly kontrolní mechanismy i úřady? Americká zpravodajka Jana Ciglerová a Michaela Studená z iniciativy Pod svícnem rozebírají psychologii groomingu, nebezpečnou asymetrii moci i současné politické zákulisí ve Washingtonu. V závěrečné epizodě je rozebíráno i to, jak Bílý dům řešil kauzu v nejpřísněji střežené místnosti, jak do skládačky zapadá výslech Billa Gatese nebo proč Melania Trumpová narychlo vyvracela drby z brazilských novin.
před 8 hhodinami

Částečné zničení Krymského mostu přeťalo ruskou zásobovací tepnu a ucpalo průliv

Dva po sobě následující údery, kterými Ukrajina z počátku tohoto týdne zasáhla Krymský most, způsobily na nelegálně postavené spojnici mezi okupovaným Krymem a Ruskem zatím nejvýraznější škody. Silniční část byla v hlavním poli pod oblouky zcela zničena a poškozená je i železniční část. Podle expertů můžou opravy trvat i roky a není jisté, že se most podaří kvůli předpokládaným pokračujícím ukrajinským úderům zcela obnovit. Poškození mostu navíc dál komplikuje už tak složité zásobování Krymu, jehož pozemní spojnice s Ruskem jsou také pod ukrajinskou palbou.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.