Andreas Papadopulos

Šéfové stran, které chtějí vytvořit příští vládní koalici v Polsku, v pátek podepsali koaliční smlouvu. Podle lídra Občanské koalice (KO) Donalda Tuska jsou strany připravené převzít odpovědnost za Polsko. Prezident Andrzej Duda však tento týden pověřil sestavením vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS).

Polský prezident Andrzej Duda v úterý podle dřívějšího oznámení prezidentské kanceláře zahájil povolební konzultace s politickými uskupeními o nové vládě. Hlava státu pozvala do prezidentského paláce jejich zástupce v pořadí podle výsledků hlasování. Schůzky mají trvat do středy. Trojice opozičních uskupení Občanská koalice, Třetí cesta a Nová levice před konzultacemi avizovala, že chce utvořit nový kabinet v čele s expremiérem Donaldem Tuskem.

Úderem půlnoci z pátku na sobotu končí v Polsku možnost vést kampaň před nedělními volbami. Ta letošní byla podle expertů dosud nejvyhrocenější, kromě témat bezpečnosti či migrace vynikala také vzájemnými ostrými výpady kandidátů. Poláci v neděli rozhodnou, zda zůstane u moci vládnoucí strana Právo a spravedlnost a její spojenci, nebo je po osmi letech vystřídá opozice v čele s Občanskou koalicí.

Polsko během neděle čekají parlamentní volby a v zemi nyní vrcholí politická kampaň. Její součástí jsou i televizní debaty, jedna z těch nejočekávanějších přitom proběhla v pondělí. Odvysílala jí polská veřejnoprávní televize Telewizja Polska (TVP). Poláci budou kromě vybírání nového osazenstva Sejmu a Senátu během hlasování odpovídat i na několik otázek v referendech. Dění v Polsku okomentoval zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

V Polsku za poslední dekádu skoro desetinásobně přibylo cizinců ze zemí mimo Evropu – pracuje jich tam jeden a čtvrt milionu. Konzervativní vláda sice používá protiimigrační rétoriku, ale paradoxně chtěla podmínky pro zaměstnance z ciziny ještě víc zmírnit. Nakonec od toho před volbami ustoupila.

Polský parlament schválil zákon, který umožní uspořádat celostátní referendum společně s parlamentními volbami. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) se v průběhu hlasování chce ptát na čtyři otázky týkající se mimo jiné migrace či hraniční politiky s Běloruskem. Podle některých analytiků a polské opozice jde ale PiS hlavně o mobilizaci voličské základny a rozněcování emocí. Hlasovat se bude 15. října.

Varšava si připomíná Den polské armády přehlídkou, které se v metropoli účastní na dva tisíce vojáků, dvě stovky kusů vojenské techniky a 92 letadel, včetně nově pořízených západních zbraní. Podle listu Rzeczpospolita jsou v ulicích například tanky Abrams nebo raketomety HIMARS. Součástí vojenského defilé, které je u příležitosti tohoto dne prvním od roku 2019, jsou i zahraniční vojáci například ze Spojených států, Británie, Rumunska nebo Chorvatska, napsala stanice TVN 24 na svém webu.

Ve speciálně upraveném nákladním autě funguje plně vybavená zubní ordinace. Na její přestavbu se složili Češi a její posádka nyní slouží poblíž frontové linie u 24. ukrajinské brigády. Pracuje v ní čerstvě vystudovaný a poté mobilizovaný zubař Max. Zkažené zuby jsou podle něj velký problém – bolest dokáže vojáky někdy i vyřadit z boje.

Ukrajinci zasažení válkou se s novináři bavit chtějí, přiblížil v Interview ČT24 zahraniční zpravodaj Andreas Papadopulos. „Mám už nějakou zkušenost, s kým mluvit, je potřeba je rozmluvit. (…) Hledáme si k sobě cestu, aby se mnou hovořili. To pochopení musí být vzájemné,“ popsal. Hovořil také o morálce na Ukrajině nebo o tom, jestli tamní obyvatelé očekávali i horší scénáře, než byla destrukce Kachovské přehrady.

Voda ze zničené Kachovské přehrady zaplavila na jihu Ukrajiny přes tři tisíce domů, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů i ruské okupační správy. OSN informovala o tom, že naléhavou pomoc potřebuje přes šestnáct tisíc lidí. Humanitární dopady katastrofy podle ní ale pocítí statisíce osob. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje OSN a Červený kříž za neposkytnutí pomoci lidem postiženým záplavami. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal humanitární organizace vyzval k rychlému jednání.

Zhruba třetina Chersonu je po zničení Kachovské přehrady zaplavená, v okolí Dněpru sahá voda do úrovně druhého patra rodinného domu, informuje zpravodaj ČT Andreas Papadopulos, který ve městě natáčel. Během středy se už podařilo většinu obyvatel města evakuovat, někteří lidé se ale na loďkách vrací ke svým obydlím pro věci nebo zvířata.

Kachovskou přehradu vyhodila do povětří ruská 205. motostřelecká brigáda, uvedl poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak s odvoláním na rozvědku. Ruské jednotky, které podle Kyjeva odpálily hráz na dálku, kontrolují stavidlo a v posledních týdnech nechaly vodní nádrž neobvykle vysoko naplnit. Část Chersonu i Nová Kachovka už jsou zaplavené, pod vodou jsou i další menší obce v okolí přehrady. Podle Kremlu nese veškerou odpovědnost Kyjev.

Ve východoukrajinském Bachmutu se už několik měsíců střetává ukrajinská armáda s tou ruskou. Na frontové linii přichází vojáci často ke zraněním. Proto tu vznikla polní nemocnice třetí útočné brigády, ve které natáčel zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Ruské zdroje tvrdí, že Ukrajina v neděli ráno zahájila rozsáhlou ofenzivu na pěti úsecích fronty v Doněcké oblasti. Kyjev varoval před ruskými psychologickými operacemi a zdůrazňuje, že očekávaná ofenziva nezačala. Zopakoval také výzvu, aby se všichni zdrželi informování o pohybech ukrajinských jednotek. Obránci potvrdili pouze pokračující boje v Doněcké a Luhanské oblasti, mimo jiné u Bachmutu, kde se dle Kyjeva obráncům podařilo obsadit taktické pozice.

Jihomoravský kraj pošle na Ukrajinu, která čelí ruské invazi, třicet polohovatelných postelí. Jednotlivá lůžka vyčlení ze sociálních zařízení napříč regionem, například z domova, který poskytuje sociální péči klientům s chronickým duševním onemocněním, další již nepotřebná lůžka pocházejí z několika domovů pro seniory. Na cestu do ukrajinského Chersonu vyrazí postele v úterý odpoledne. Sloužit mají v tamní nemocnici.

Drony jsou zcela nepostradatelnou součástí válečných konfliktů. Své využití našly hned na začátku velké ruské invaze na Ukrajinu, tehdy obránci umně využívali například turecké bayraktary. V posledních měsících se do čela pozornosti dostaly hlavně íránské stroje Šáhed, jimiž okupanti bombardují ukrajinská města. Bránící se zemi poskytuje drony menší velikosti i Česko – třeba pro zdravotnické účely.

Z ukrajinské metropole Kyjeva a východoukrajinského Dnipra byly v noci na pátek hlášeny exploze po ruském vzdušném úderu, informuje server RBK-Ukrajina a stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Po zásahu nemocnice v Dnipru je nejméně jeden mrtvý a 23 zraněných, včetně dvou dětí. Na Twitteru se objevily informace o explozích také v okupovaném Berďansku a výbuchy byly podle BBC slyšet rovněž v ruském Krasnodaru na jihozápadě Ruska, ze kterého je to k nejbližší části frontové linie přibližně tři sta kilometrů. Ruský gubernátor později uvedl, že škody způsobily dva drony.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně přicestoval do saúdskoarabské Džiddy na summit Ligy arabských států (LAS). Vyzval k podpoře svého mírového plánu pro Ukrajinu a uvedl, že některé země, i z arabského regionu, zavírají oči před zločiny Ruska. Dosud Ukrajinu v boji proti ruské agresi podporovaly zejména západní státy, rozšíření diplomatických styků s arabskými zeměmi by znamenalo pro Kyjev významný krok. Ze Saúdské Arábie se Zelenskyj vydá francouzským vládním speciálem na jednání skupiny G7 v japonské Hirošimě.

Polsko si připomnělo osmdesát let od povstání v židovském ghettu ve Varšavě, které bylo namířeno proti deportacím desetitisíců jeho obyvatel do vyhlazovacích táborů. Vzpomínkových akcí se kromě polské hlavy státu Andrzeje Dudy účastnili také prezidenti Izraele a Německa. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier měl na vzpomínkové akci proslov poprvé, požádal v něm o odpuštění za zločiny nacistického Německa.

Polsko dál posiluje obranu východní hranice. Reaguje na záměr Moskvy rozmístit jaderné zbraně v Bělorusku. Po nedávném odhalení ruské špionážní sítě je obrana strategických cílů v nejvyšší pohotovosti. Mluvil o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos.

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.

Deset novinek tuzemských i zahraničních autorů přináší čtenářům od 23. března Velký knižní čtvrtek. Do výběru napříč žánry, jímž knihkupci a nakladatelé chtějí upozornit na čtenářsky atraktivní tituly, se dostaly knihy od Nicka Hornbyho, Petry Hůlové, Michaela Žantovského i zpravodajů České televize.

Polský prezident Andrzej Duda si myslí, že by vojenská podpora Ukrajiny měla jít tak daleko, aby napadená země byla schopna vytlačit Rusko ze svého celého mezinárodně uznaného území, jak prohlásil v Interview ČT24. Polsko má dle Dudy s ruským imperialismem historickou zkušenost a chápe, co znamená ruský „mír“. „Proto stojíme za Ukrajinou,“ podotkl. O českém prezidentovi Petru Pavlovi, který Dudu ve čtvrtek přijel do Varšavy navštívit, prohlásil, že jakožto člověk s vojenskými zkušenostmi je pro celý středoevropský region velice cenný. Zejména v době, kdy probíhá válka na Ukrajině, jak upozornil. Rozhovor s ním vedl Andreas Papadopulos.

Americký prezident Joe Biden přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že s ním jednal o zbraních dlouhého doletu, píše agentura Reuters. Biden podle ní řekl, že Ukrajina dostane nový balík vojenské pomoci v hodnotě pět set milionů dolarů (přes jedenáct miliard korun). Americký prezident strávil v Kyjevě přes pět hodin. Bílý dům držel návštěvu do poslední chvíle v tajnosti, na pondělí zveřejnil harmonogram, podle něhož měl být Biden ve Washingtonu.