Andreas Papadopulos strana 2 z 2

Americký prezident Joe Biden přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že s ním jednal o zbraních dlouhého doletu, píše agentura Reuters. Biden podle ní řekl, že Ukrajina dostane nový balík vojenské pomoci v hodnotě pět set milionů dolarů (přes jedenáct miliard korun). Americký prezident strávil v Kyjevě přes pět hodin. Bílý dům držel návštěvu do poslední chvíle v tajnosti, na pondělí zveřejnil harmonogram, podle něhož měl být Biden ve Washingtonu.

Na východní frontě v současné chvíli plní bojové úkoly legie nazvaná Svoboda Rusku. Po boku Ukrajinců v ní Rusové válčí proti režimu vládnoucímu jejich vlasti. Zpravodaj České televize Andreas Papadopulos a kameraman Jan Bradáč hovořili se dvěma z nich. „S Ukrajinci bojujeme bok po boku. Máme společný cíl – bojujeme se zlem,“ říká člen legie Alexej. Podporu prý mají i mezi běžnými Rusy, i když omezenou. Muži také věří, že v důsledku invaze v Rusku vypukne občanská válka.

První z těžkých tanků Leopard 2 německé výroby už je na cestě na Ukrajinu. Kanadské válečné letectvo ho vyložilo v Polsku. Ukrajina odhaduje, že by během následujících měsíců měla od dvanáctky zemí dostat až 140 moderních obrněnců, většinou právě Leopardů. „Tanky budou naší železnou pěstí,“ prohlásil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Některé země jako Španělsko a Nizozemsko však zvažují, zda naplní původně slíbené počty. Na širší podporu tlačí německý kancléř Olaf Scholz.

Houfnice sovětské ráže 122 milimetrů s dostřelem kolem patnácti kilometrů pomáhaly loni v únoru a březnu čelit úvodnímu ruskému náporu. Municí pro ně teď musejí ukrajinští obránci šetřit. Na východní Ukrajině s nimi natáčel Andreas Papadopulos.

Severní stranu zákopové linie mezi městy Marjinka a Vuhledar na východě Ukrajiny chrání postavení ukrajinských jednotek během silného ruského ostřelování. Právě tam se totiž rozhoduje o dalším osudu jižní části Donbasu. Přímo v zákopech s ukrajinskými vojáky natáčel štáb České televize a zahraniční zpravodaj Andreas Papadopulos.

Ukrajinská minometná jednotka na samotné linii dotyku má vedle primárního cíle,  jakým je zamezit ruským okupantům v postupu, ještě úkol další – zamezit plýtvání municí. Ta je v takzvané opotřebovávací fázi války drahocenným zbožím, a tak se bojovníci často přesouvají z jedné pozice do druhé, pokud možno výhodnější. Mnohdy ale také pomáhájí ukrajinské pěchotě s mírným postupem. Pro tyto vojáky jde o rutinu trvající už od prvního dne války. Natáčel s nimi zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Rusko při nové vlně vzdušných útoků, jejichž síla podle Kyjeva překonala ty z 10. října, vypálilo střely na města a energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině. Energetická situace je kritická, upozornil zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. V Kyjevě si útoky vyžádaly nejméně jednu oběť, zasaženy byly dva obytné domy. Polovina odběratelů v metropoli je bez elektřiny, řekl starosta Vitalij Klyčko. Bez elektřiny se ocitla i řada dalších ukrajinských měst. Více než sedm milionů ukrajinských domácností je po útocích bez proudu.

Vybombardovanou krajinou šedé zóny pronikají příslušníci rozvědky Národní gardy za nepřátelskou linii. Cílem jejich mise je zaměřit ruské pozice. Videa, která nahrála osobní kamera jedenadvacetiletého vojáka s přezdívkou Escobar, získal do své reportáže z Ukrajiny zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Mluvil s ním o výcviku, kterým procházejí, nebo také o roli ozbrojených sil při ubránění letiště Hostomel hned v první den ruské invaze na Ukrajinu.

Čtyři vojáci ze čtyř různých koutů Ukrajiny se seznámili u Chersonu. Čerkez, Passat, Tur a Morjačok, jak si válečnými přezdívkami říkají, se během osvobozování okupované oblasti na jihu spřátelili. Po měsíci bojů nyní odpočívají v bezpečí týlu. O operaci, na které se podíleli, hovoří v metafoře jako o porcování melounu, který je symbolem Chersonu.

Ve Varšavě je od pondělí delegace deseti poslanců Evropského parlamentu (EP), kteří zjišťují, zda nebyla použitím špionážního softwaru Pegasus porušena legislativa Evropské unie. Podezírají totiž vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS), že jej nasadila na opoziční politiky, ale i právníky a státní zástupce. Lídr delegace Jeroen Lenaers na závěr dvoudenní mise ve středu uvedl, že návštěva přinesla „šokující informace“ o používání sledovacího softwaru.

Důležitou součástí ukrajinské obrany proti ruské invazi jsou jednotky teritoriální obrany. Slouží v nich obyčejní lidé z civilních povolání, kteří z různých důvodů pocítili povinnost zapojit se do boje. Někteří pokračují do pravidelné armády. Jejich cvičení u Kyjeva natáčel štáb ČT s Andreasem Papadopulosem.

Polsko se potýká s nedostatkem uhlí. Příčinou je útlum těžby v minulých letech a zákaz dovozu suroviny z Ruska a Běloruska. Na trhu chybí asi dvacet milionů tun. Vláda navíc zavedla limit ceny, prodejcům se tak obchody nevyplatí a krachují.

Ruská vojska pokračují v ostřelování oceláren Azovstal v Mariupolu. Ve zdevastovaném přístavním městě přitom podle ukrajinských zdrojů nadále zůstávají desetitisíce lidí. To potvrzuje i jeho starosta Vadym Bojčenko, který sice z Mariupolu uprchl, ale je ve spojení s vojáky, kteří ocelárny brání. V rozhovoru pro Českou televizi, který na Ukrajině natočil zpravodaj Andreas Papadopulos, říká, že místní obyvatelé jsou okupanty nuceni odkrývat trosky zničených domů a uklízet mrtvá těla obětí.

Ruská vojska pokračují v ostřelování areálu oceláren Azovstal v Mariupolu, kde podle starosty města Vadyma Bojčenka zůstává ještě minimálně sto civilistů. V rozhovoru se zpravodajem ČT Andreasem Papadopulosem se Bojčenko pozastavil nad tím, jak rychle padl Mariupol do obležení ruských sil.

Město Kramatorsk na východě Ukrajiny už přes měsíc čelí ostřelování ruské armády. Z původních dvou set tisíc obyvatel jich zůstalo jen zhruba pětatřicet tisíc. Mezi nimi natáčel zahraniční zpravodaj České televize Andreas Papadopulos.

Dvě ženy z Mariupolu mají za sebou různé prožitky, obě však našly nový domov v hlavním městě. Jedna nastálo, jedna jen dočasně. První z nich, Elvira Bortsová, přežila holocaust i nacistické obléhání Leningradu. Po válce jako sirotek začala nový život v Mariupolu. Ten srovnali Rusové se zemí, a tak teď v Kyjevě už potřetí začíná odznova. To uprchlice Olena doufá, že se z hlavního města bude moci vrátit domů do Mariupolu, kde stále bojuje její syn. Příběhy obou z nich sledoval v reportáži pro ČT Andreas Papadopulos.

Ruské ostřelování a bombardování železničních tratí na Ukrajině je podle zpravodaje ČT Andrease Papadopulose problémem zejména pro uprchlíky z východu země. Vlak je pro ně totiž často jedinou možností, jak se dostat z oblastí bojů. Ruská armáda však tímto způsobem ohrožuje i dodávky zbraní nebo návštěvy státníků ze Západu. Ty bývají často utajované, Rusové tak nemají informace o tom, kterou trasou a v jaké době do Kyjeva míří.

Ruské invazní jednotky překročily ukrajinské hranice 24. února a zahájily tak největší konflikt v Evropě od roku 1945. Šest týdnů bojů nepřetržitě sleduje pětice zpravodajů České televize. Michal Kubal, Václav Černohorský, David Borek, Jakub Szántó a Andreas Papadopulos ve speciálním vydání pořadu 90' ČT24 popsali svoji práci ve válkou zmítané zemi.

Na válčící Ukrajině působil skoro tři týdny a denně vstupoval živě do vysílání České televize. Pro moderátora a zpravodaje ČT Michala Kubala, jenž společně s kameramanem Vojtěchem Hönigem ukazoval osudy lidí zasažených boji, se však nejednalo o první konflikt. Zkušený novinář v pořadu Newsroom ČT24 poodhaluje nejen okolnosti spojené s prací v nebezpečné zóně, ale také zákulisí rozhovoru s ukrajinským prezidentem.