Voda ze zničené Kachovské přehrady zaplavila na jihu Ukrajiny přes tři tisíce domů, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů i ruské okupační správy. OSN informovala o tom, že naléhavou pomoc potřebuje přes šestnáct tisíc lidí. Humanitární dopady katastrofy podle ní ale pocítí statisíce osob. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje OSN a Červený kříž za neposkytnutí pomoci lidem postiženým záplavami. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal humanitární organizace vyzval k rychlému jednání.
„Jsem v šoku ze selhání OSN a Červeného kříže.“ Zelenskyj kritizuje otálení humanitárních organizací
Události: Zaplavený jih Ukrajiny (zdroj: ČT24)
Zelenskyj uvedl, že je „šokován“, jak to nazval, selháním OSN a Červeného kříže v souvislosti s poskytnutím pomoci po zničení přehrady. Přestože se katastrofa odehrála už před řadou hodin, „nejsou tady“, řekl Zelenskyj v rozhovoru s deníky Bild a Die Welt a serverem Politico. „Nijak nereagovali. Jsem v šoku,“ dodal. Řekl rovněž, že ruští vojáci z dálky střílejí na probíhající záchranné operace.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal ve videu zveřejněném na Telegramu vyzval právě OSN, Mezinárodní výbor Červeného kříže a další organizace, aby okamžitě jednaly a pomohly lidem v zaplavených oblastech jižní Ukrajiny, kterým se v místech kontrolovaných ruskými okupačními silami nedostává žádné pomoci.
„Ruští okupanti se ani nesnaží těmto lidem pomoci, nechávají je umřít,“ uvedl Šmyhal. „Mezinárodní humanitární organizace, jménem ukrajinské vlády vás vyzývám: musíte okamžitě jednat,“ dodal. „Vyzýváme vás, abyste převzali zodpovědnost za evakuaci lidí z Chersonské oblasti okupované Ruskem. Musíme zachránit životy lidí, které okupanti odsoudili ke smrti,“ doplnil.
Obyvatele evakuovaly ukrajinské složky
Ze zaplavených lokalit se podle Oleksije Kuleby z ukrajinské prezidentské kanceláře dosud musely evakuovat na dva tisíce lidí. Voda podle něj kulminovala v 17 obcích, kde dohromady žije zhruba šestnáct tisíc lidí.
Evakuace ve středu pokračovala v Chersonu, kde voda v nízko položených čtvrtích vystoupala do několikametrové výšky. „Se ženou jsme byli od včerejška (úterý) na střeše domu. Byl zaplavený až po strop,“ řekl listu Ukrajinska pravda 58letý Oleksandr z chersonské ulice Perša Rybna.
Evakuováni jsou také lidé nacházející se v oblastech jižně od Kachovské přehrady a Dněpru, které okupuje Rusko. Jen z města Nova Kachovka, které leží přímo u nyní zničené vodní elektrárny na přehradě, bylo podle Moskvou dosazeného starosty Vladimira Leonťjeva přemístěno kolem devíti set obyvatel. Pohřešuje se podle něj nejméně sedm lidí. Už dříve uvedl, že je zde pod vodou asi šest stovek domů.
Voda v oblasti ale začala ustupovat, poklesla zatím o 35 centimetrů, napsala s odvoláním na místní představitele ruská státní agentura TASS. „Voda v tento čas, v 8:35 (místního času, 7:35 SELČ) klesla o půl metru od nejvyššího bodu,“ uvedl šéf okupační správy Nové Kachovky Vladimir Leonťjev.
V úterý voda v Nové Kachovce dosáhla až dvanácti metrů a zaplavila i menší obce níže po proudu Dněpru. „Vesnice Korsunka je zcela pod vodou, Dniprjany a Krynky jsou zaplavené až po střechu,“ přiblížil Leonťjev. Při záplavách podle něj uhynuly tisíce divokých zvířat v přilehlém národním parku.
Zlikvidované zemědělství
O masivním úhynu ryb informovali ve středu ukrajinští představitelé, kteří sdíleli video natočené v Dněpropetrovské oblasti. V několika centimetrech vody na místě, kam dřív zasahovaly vody rozlehlé přehrady, leží na slunci mrtvé či umírající ryby. „Ruskem způsobená ekocida,“ napsal k záběrům šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
Kromě lidských obydlí a přírody záplavy ohrozily či poškodily desítky kulturních objektů a muzeí, uvedlo podle ruskojazyčného serveru BBC ukrajinské ministerstvo kultury. Voda poničila komplex budov Kachovské vodní elektrárny, historické centrum Nové Kachovky a tamní palác kultury. Škody hlásí také několik archeologických nalezišť v okolí Dněpru.
V Chersonské oblasti nefunguje více než devadesát procent zavlažovacích systémů, které braly vodu z přehrady. Zničení Kachovské vodní elektrárny způsobí, že se pole na jihu Ukrajiny mohou už příští rok změnit v pouště. Bez vodní nádrže budou trpět nejen zemědělci, ale i odběratelé pitné vody. „Z mnoha ploch se asi letos úroda konat nebude nebo bude silně snížená,“ řekl Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Jako největší problém z hlediska zemědělství však vidí to, že nebude dostatek vody k zavlažování, na které jsou závislé velké oblasti Ukrajiny a Krymu. A dokud se přehrada neopraví, tak se život v oblasti nevrátí na dřívější úroveň, i když voda mezitím klesne. Navíc hrozí, že na mnoha místech budou velké nánosy bahna, které nepustí lidi k vodě, dodal Kubečka.
Voda bude ve velkém unikat ještě několik dnů
Podle zpravodaje ČT na Ukrajině Andrease Papadopulose by měla voda kulminovat ve středeční poledne. „Potom by měla začít opadávat. Proces bude trvat asi deset dní,“ řekl s tím, že až po snížení hladiny bude jasný rozsah škod. Zasažených je až sedm desítek vesnic a osad jen na pravém břehu Dněpru.
„Očekává se, že voda bude z přehrady unikat ve velkých objemech ještě čtyři pět šest dní, možná týden,“ doplnil z Ukrajiny zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín. Upozornil také, že neví, zda jsou pravdivé zprávy o tom, že ve městě Nova Kachovka voda klesá a že se tam obnovuje zásobování elektřinou, jak tvrdí tamní okupační správa. „Do těchto (okupovaných) oblastí Ukrajiny se nedá dostat,“ dodal Dorazín.
Zaplavené domy po zničení Kachovské přehrady
Rozsah záplav ukazují podle agentury Reuters satelitní snímky společnosti Maxar Technologies, na nichž je vidět řada zatopených měst a vesnic. Z mnoha domů nad hladinu vyčnívají jen střechy.
„Všechno je ponořené ve vodě, všechen nábytek, lednička, jídlo, všechny květiny, všechno plave. Nevím, co mám dělat,“ vylíčila svou složitou situaci 53letá obyvatelka Chersonu, který je největším městem pod přehradou. Hladina Dněpru zde už v úterý stoupla o tři a půl metru.
Drbohlav: Ukrajinské úřady pomoc koordinují efektivně
Podle regionálního ředitele Člověka v tísni pro Východní partnerství a Balkán Petra Drbohlava jsou místní úřady „velmi efektivní“ a mají situaci pod kontrolou. „Daří se jim evakuovat lidi ze zaplavených oblastí. Hlavní část koordinace pomoci má být na straně ukrajinských úřadů a humanitární organizace by jim měly spíš pomáhat tam, kde nemohou efektivně, rychle nebo v dostatečné míře zasáhnout,“ popsal.
Nejdůležitější je aktuálně zajištění pitné vody a potravin. Největším problémem je, že přehrada sloužila jako zdroj vody pro několik milionů lidí, uvedl Drbohlav. Tyto obce jsou nyní bez přístupu k vodě. „Úřady odhadují, že jenom v Chersonské oblasti bude potřeba zajistit přísun vody v objemu 500 tisíc litrů denně, než se postupně podaří opravit některé alternativní zdroje nebo vybudovat nové,“ řekl.
„Před ruskou invazí žilo v této oblasti nejméně sto tisíc lidí. Minimálně desetitisíce tam stále jsou. Statisíce lidí zůstaly bez normálního přístupu k pitné vodě,“ napsal k situaci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Facebooku.
Petr Drbohlav popsal pomoc zaplaveným obcím po útoku na Kachovskou přehradu (zdroj: ČT24)
Voda z přehrady spláchla minová pole
Papadopulos doplnil, že voda v přehradě klesla pod úroveň, která by byla schopná zajistit správné fungování pěti napájecích kanálů. Jeden z nich vede na dočasně okupovaný Krym, ostatní na levý břeh Dněpru, který tím bude značně postižen. „Nejen, co se týká dodávek pitné vody, ale ani potřeby ukrajinského zemědělství nebudou pokryty. Může to znamenat velký problém pro jednu celou generaci,“ přiblížil zpravodaj.
Voda navíc vyplavila zřejmě tisíce min. Úřady proto varují před vstupem do vody. „Jsou někde na dně v blátě, které s sebou voda přinesla. Až voda opadne, bude to jeden z hlavních problémů a nástrah,“ řekl Papadopulos.
Bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity Josef Kraus upozornil, že po protržení přehrady přestaly platit plány minových polí a situace proto bude o to složitější. „Po této katastrofě plány přestávají dávat smysl. Miny mohou být naprosto kdekoliv. Čištění prostoru bude mnohem náročnější,“ uvedl.
Podle ukrajinského vojenského analytika Oleha Ždanova mohlo protržení přehrady zasáhnout minová pole na Ruskem kontrolovaném levém břehu Dněpru. „Zaplavilo to minová pole, miny to spláchlo a nikdo neví, kde se vynoří,“ řekl. O zaplavení minových polí na Ruskem okupované straně Dněpru hovořil i šéf okupační správy Chersonské oblasti Vladimir Saldo.
Andreas Papadopulos přiblížil detaily útoku na Kachovskou přehradu (zdroj: ČT24)
Na okupovaném území vyčkávají lidé na záchranu na střechách i stromech
Drbohlav poukázal na to, že humanitární organizace působí právě pouze na pravém břehu Dněpru. Situace na druhém břehu, který je dočasně okupovaný ruskou armádou, je zřejmě mnohem horší. „Tam okupační úřady evakuaci lidí a pomoc lidem nezvládají,“ doplnil.
„Viděli jsme na záběrech, že tam je situace tristní. Lidé vyčkávají záchrany na střechách svých domů, někteří dokonce vylezli na stromy. Evakuace velmi silně vázne. Ruské úřady je nechaly napospas, pomáhají jim hlavně sousedé a dobrovolníci,“ přiblížil zpravodaj Českého rozhlasu Dorazín.
Martin Dorazín popsal dění po zničení Kachovské přehrady (zdroj: ČT24)
„V části okupované Ruskem se okupanti ani nesnaží lidem pomáhat. To znovu ukazuje, s jakým cynismem Rusko zachází s lidmi, jejichž země se zmocnilo, a co Rusko vlastně přináší Evropě a světu,“ vyjádřil se k situaci ukrajinský prezident.
Poptávka podle Drbohlava bude po odčerpávací technice. Bude jí zapotřebí velké množství, které ukrajinské úřady nemají k dispozici. „Chci podtrhnout, že po protržení přehrady (…) situace vypadala velmi dramaticky. Ale zničení je na Ukrajině třeba podél frontových linií na Donbase mnohem horší než to, co se stalo po protržení přehrady,“ upozornil.
Podle expertů přehradu nejspíš zničily výbušniny v hrázi
Hráz přehrady, která je jedním z největších vodních děl v Evropě, byla zničena v brzkých úterních hodinách. Ukrajina je přesvědčena, že za zkázu může Rusko, Moskva zase obviňuje Kyjev.
Podle odborníků oslovených NYT zřejmě zničení přehrady způsobila exploze výbušnin umístěných uvnitř hráze a vodní elektrárny. Ty mělo v době výbuchu pod kontrolou Rusko. Za méně pravděpodobné, i když ne nemožné, experti považují, že by hráz zničilo ostřelování nebo že by se zbortila kvůli dřívějšímu poškození.
Největší škody na masivní stavbě z ocelí vyztuženého betonu by podle odborníků způsobil výbuch v uzavřeném prostoru, který by veškerou svou energií působil na okolní konstrukci. I v takovém případě by k němu ale bylo potřeba stovky kilogramů trhavin. Vnější výbuch bomby nebo rakety by naproti tomu na hráz působil jen zlomkem své síly, a k dosažení podobného účinku by proto bylo zapotřebí mnohonásobně většího množství výbušniny.
Bezpečnostní analytik Josef Kraus připojil další informace k útoku na Kachovskou přehradu (zdroj: ČT24)
„Budete omezeni v tom, kolik toho hlavice (rakety) unese,“ řekl NYT Nick Glumac, inženýr a odborník na výbušniny z Illinoiské univerzity. „Ani přímý zásah nemusí přehradu zničit,“ poznamenal s tím, že k tomu je potřeba značné množství energie.
Podle Gregoryho Baechera, odborníka na přehrady z Marylandské univerzity, se stává, že se přehrady protrhnou, třeba i kvůli tomu, že je v nich tolik vody, že začne přetékat hráz. Tak tomu bylo od května i v případě ve válce už dříve poškozené Kachovské přehrady. Pokud by to ale byl skutečně důvod úterního zhroucení hráze, očekával by Baecher, že se tak stane nejprve v blízkosti jednoho z břehů.
Jak ale poznamenává NYT, fotografie z místa ukazují, že se hráz nejprve protrhla uprostřed, vedle vodní elektrárny, která byla u Ruskem drženého břehu. Navíc zdejší obyvatelé říkají, že v úterý kolem 2:50 místního času (3:50 SELČ) slyšeli obrovský výbuch.
Okupanti se ukrajinského překročení Dněpru báli dlouho
Kdo je zodpovědný za úterní zničení Kachovské přehrady, nelze zatím přesně určit, veškeré indicie ale naznačují, že šlo o úmyslný čin Ruska. V hodnocení situace na Ukrajině to ve středu napsal americký Institut pro studium války (ISW). V analýze institut podrobně shrnuje veškeré detaily a prohlášení o incidentu dostupné z veřejných zdrojů. Ruští představitelé podle nich využívají obvinění vůči Ukrajině k tomu, aby zdůraznili údajné selhání ukrajinské protiofenzivy.
ISW poznamenal, že tvrzení ruských představitelů související s údajnou ukrajinskou protiofenzivou jsou „nepřesvědčivá“, protože Ukrajina žádnou protiofenzivu podle dostupných důkazů ještě nezačala. Ruské zdroje navíc podle analytiků dlouhodobě vyjadřují obavy z možnosti, že ukrajinské síly Dněpr překročí a povedou protiútok do té části Chersonské oblasti, kterou kontroluje Rusko.
Analytici už loni na podzim odhadovali, že Rusové mají větší zájem na zatopení dolního toku Dněpru, ačkoliv to poškodí jejich obranné pozice. Například v říjnu ISW vyhodnotila, že Ukrajina nemá na odstřelení přehrady žádný materiální zájem.
Vedoucí Centra bezpečnostních studií Metropolitní univerzity Praha Oldřich Bureš se domnívá, že dříve či později budou indicie jasnější, kdo za akcí stál. Zmínil výbuchy v částech, které byly pod kontrolou Ruska. Indicií je podle něho i to, že Rusko opakovaně útočí také na kritickou infrastrukturu a na nějaké civilní, případně environmentální ztráty při tom nehledělo. Indicií proti tomu by pak mohlo být to, že přehrada sloužila také jaké rezervoár pitné vody pro okupovaný Krym. Soudí však, že satelitní snímky a stav až voda odteče, naznačí více.
Rada bezpečnosti OSN mimořádně zasedla
Kvůli zničení Kachovské přehrady požádal Kyjev o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, během jednání v noci na středu se Ukrajina s Ruskem ze zničení přehrady vzájemně obvinily. „Tím, že se ruští okupanti uchýlili k taktice spálené země, nebo v tomto případě k taktice zaplavené země, v podstatě uznali, že jim dobyté území nepatří a že nejsou schopni si jej udržet,“ řekl na úvod ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja.
Připomněl také, že o záměru Ruska vyhodit přehradu do povětří se spekulovalo v rámci ruské invaze na Ukrajinu už loni, což svědčí o tom, že útok byl plánován s velkým předstihem. Ruská obvinění vůči Ukrajině Kyslycja prohlásil za „předvídatelně lživá“.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja na mimořádném zasedání podobně jako Kreml v úterý uvedl, že za zničenou přehradou stojí „úmyslná sabotáž“ ze strany Kyjeva. Ukrajinu obvinil z páchání válečných zločinů, napsala agentura TASS.
RB OSN má patnáct členů, z nichž je pět stálých (Čína, Francie, Rusko, USA, Británie) a má právo veta. Nelze tedy očekávat, že ohledně Kachovské přehrady orgán například přijme rezoluci, jelikož Rusko ji může vetovat.
Erdogan chce mezinárodní vyšetřovací komisi
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navrhl vytvořit mezinárodní komisi, která by podrobně vyšetřila okolnosti zničení Kachovské přehrady. Zmínil to ve středečních telefonických rozhovorech se svými protějšky z Ukrajiny a Ruska Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem.
Zničení přehrady v noci na úterý by podle Erdogana měla vyšetřit komise s účastí expertů obou znepřátelených stran, ale také OSN a mezinárodního společenství včetně Turecka. „Turecko je připraveno udělat v této otázce vše, co je v jeho silách,“ ujistil Erdogan.
„Hlas Turecka je důležitý, a to i pokud jde o stažení okupačních jednotek z ukrajinského území a návratu našich nezákonně uvězněných občanů (z Ruska), zejména krymských Tatarů, a dalšího pokračování obilné dohody,“ napsal na sociálních sítích Zelenskyj. Putin v rozhovoru s Erdoganem podle oznámení Kremlu obvinil kyjevský režim, že na příkaz západních kurátorů nadále sází na eskalaci konfliktu, páchá válečné zločiny a využívá teroristické metody.