Kachovská přehrada

Cherson zažil osm měsíců ruské okupace. Loni v červnu zase tamní obyvatele postihla povodeň poté, co Rusové zničili hráz Kachovské přehrady. I když voda už dávno opadla a půda vyschla, destrukce zůstává – v domech i myslích obyvatel. V Chersonu natáčel štáb redaktorky ČT Barbory Maxové.

Ruské útoky od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu míří i na běžné obyvatele země. Za poslední měsíc se razantně zvýšil počet zabitých nebo poraněných civilistů. V bojích jsou navíc opakovaně ničeny nejen domy, ale i infrastruktura pro dodávky plynu, elektřiny a především pitné vody. Podle OSN se bez ní ocitl více než milion Ukrajinců především v malých obcích v okolí zničené Kachovské přehrady. Otázku, co budou pít a z jaké vody vařit, si ale musí každý den položit i lidé ve velkých městech. Pro Reportéry ČT natáčel Jan Řápek.

Zničení přehrady Kachovka na jihu Ukrajiny mělo za následek nejen rozsáhlé záplavy a humanitární krizi, ale také řadu závažných dopadů na životní prostředí, které vyvolávají velké obavy. Protržení této klíčové přehrady narušilo ekologickou rovnováhu oblasti, což vedlo ke kontaminaci, zničení biotopů a dlouhodobým důsledkům pro celou oblast.

Rusko zaútočilo na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny, uvedla agentura Unian. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila všechny drony a většinu střel, škody ale i tak utrpěla přístavní infrastruktura včetně obilných sil a v areálu zahynuli dva lidé. Zničen byl i nepoužívaný hotel v přístavu. Šest lidí zabily ruské útoky v Chersonské oblasti. Zbraně létaly i opačným směrem. Guvernér ruské Kurské oblasti prohlásil, že při dronovém útoku na Kursk došlo k poškození střechy administrativní budovy a několika obytných domů.

Ukrajinské jednotky zaznamenaly při ofenzivě proti ruským okupantům taktické úspěchy. Postup se ale dál měří na jednotky kilometrů, zatímco ztráty území mají nadále vysoké. Ukrajinští obránci jsou kvůli slabému letectvu odkázáni na průzkum bojem, hledají nejslabší místo ruské obrany. Soustředit by se měli na logistiku ruské armády a také na osvobození okupovaného Krymu. O poloostrově totiž nebude Kreml, na rozdíl od jiných území, ochoten vyjednávat, domnívá se bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza, který byl hostem Interview ČT24.

Zničení Kachovské přehrady na začátku června způsobilo na dolním toku Dněpru rozsáhlé záplavy a humanitární i ekologickou katastrofu na jihu Ukrajiny. Poté, co voda z rozsáhlého vodního díla po protržení hráze odtekla, se ale odkryla také takzvaná „kozácká Atlantida“, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Odkazuje tak na území, jež bylo domovem záporožských kozáků, kteří před staletími vytvořili útvar známý jako Záporožská sič.

Ukrajinská města podél zničené Kachovské přehrady trpí nedostatkem vody. Zůstal bez ní i Marhanec, který se navíc ocitl ve stínu další hrozící katastrofy. Pouhých patnáct kilometrů od obce se totiž nachází Záporožská jaderná elektrárna, kde mají základnu ruské jednotky, které město ostřelují. Marhanec se tak připravuje na nejhorší a radnice již preventivně vybrala evakuační cesty. Ve městě natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Vleklý konflikt na Ukrajině dopadá nejen na lidi, ale i na zvířata. Obyvatelé před boji často stihli utéct jen s prázdnýma rukama a zůstaly po nich tisíce psů. Naposledy čelili živlům i ostřelování po protržení Kachovské přehrady. O taková zvířata se starají stovky dobrovolníků.

Ukrajina po zničení Kachovské přehrady ztratí pokolení organismů a ryb, upozorňuje biolog z oděského Ústavu mořské biologie Jurij Kvač. Největší problém pro ekosystém Černého moře jsou podle něj kvůli ekologické katastrofě uniklá hnojiva a pokles salinity v moři. Teď je doba tření ryb a jikry uhynou, řekl Kvač v rozhovoru s ČTK. Současná ekologická katastrofa je podle něj největší týkající se Černého moře.

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Kyjevě setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Učinila tak v rámci mezinárodní pracovní skupiny, která má posoudit dopady ruské invaze na životní prostředí Ukrajiny.

Rusko zvažuje, že v okupované Záporožské jaderné elektrárně na jihu Ukrajiny spáchá „teroristický útok spojený s únikem radiace“. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na informace od vojenské rozvědky a tajné služby SBU. Tyto informace hodlá předat „Evropě, Americe, Číně, Brazílii, Indii, arabskému světu, Africe a všem zemím, protože naprosto všichni by o tom měli vědět“.

Obyvatelům města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti hrozí po zničení Kachovské přehrady nedostatek vody. Dvě třetiny zásob totiž pocházejí z místní nádrže, která přišla v důsledku katastrofy o přívod. Kryvyj Rih je nejlidnatější středisko v širším okolí zničené Kachovské přehrady, žije v něm přes šest set tisíc lidí. Ve městě natáčel reportér ČT Jan Šilhan.

Mezi ruskými vojáky v Chersonské oblasti a na Krymu vypukla po zničení Kachovské přehrady epidemie cholery, tvrdí ukrajinské partyzánské hnutí Ateš. Podle něj to omezuje ruské bojové schopnosti v oblasti. Ruská armáda kvůli šíření nákazy očkuje vojáky, tvrdí také Ateš. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov uvedl, že Rusko bezprostředně před protržením přehrady stáhlo z okupované elektrárny své vojáky.

Rusko pokračuje v ostřelování Ukrajiny napříč frontou. Cherson hlásil hned několik požárů. Okolí se přitom stále potýká s dopady povodní po zničení Kachovské přehrady. Rekordní škody hlásí i tamní zemědělci – 600 tisíc hektarů půdy je nově bez přísunu vody. Řada podniků tak řeší pár měsíců po okupaci další katastrofu.

Počet potvrzených obětí po zničení Kachovské přehrady stoupl na sedmnáct. V okolí Chersonu už úřady evakuovaly přes tři tisíce lidí. I když hladina dál klesá, do oblasti míří další dodávky potravin, oblečení i léků. Rozdávat základní potřeby pomáhají i dobrovolníci, s nimiž hovořil štáb České televize. Omezené dodávky vody se mohou týkat až sedmi set tisíc obyvatel.

Ukrajinci zasažení válkou se s novináři bavit chtějí, přiblížil v Interview ČT24 zahraniční zpravodaj Andreas Papadopulos. „Mám už nějakou zkušenost, s kým mluvit, je potřeba je rozmluvit. (…) Hledáme si k sobě cestu, aby se mnou hovořili. To pochopení musí být vzájemné,“ popsal. Hovořil také o morálce na Ukrajině nebo o tom, jestli tamní obyvatelé očekávali i horší scénáře, než byla destrukce Kachovské přehrady.

Ruská okupační správa uzavřela zatopené ukrajinské město Hola Prystaň na levém břehu Dněpru, tvrdí podle portálu Meduza dobrovolníci, kteří pomáhali místním obyvatelům během katastrofy po protržení Kachovské přehrady. Dobrovolníci uvádějí, že stovky obyvatel v zatopené oblasti se přitom pohřešují a že krok proruské správy by mohl souviset se snahou zakrýt vysoký počet obětí, uvedl zpravodajský kanál Agentstvo.

Zničená Kachovská přehrada na řece Dněpr ztratila už 70 procent vody, oznámilo ministerstvo životního prostředí. Kvůli poklesu hladiny přestává vtékat voda do Severokrymského kanálu, který je klíčový pro zásobování vodou Krymského poloostrova okupovaného Ruskem. Informovala o tom britská vojenská rozvědka nebo ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na uživatele sociálních sítí. Voda postupně mizí také ze zaplavených oblastí pod přehradou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé potvrdil, že vojáci zahájili ofenzivu proti ruským okupačním silám. Poslední územní zisky hlásí jednotky bojující u Bachmutu. Podle mluvčího ukrajinského východního uskupení postoupily o necelý kilometr a půl. Britská rozvědka mluví i o několika prolomeních ruské první linie v Záporožské oblasti.

Ukrajinské úřady evidují po zničení Kachovské přehrady pět obětí v Chersonské a Mykolajivské oblasti a třináct pohřešovaných, uvedlo ministerstvo vnitra. Ruské okupační úřady mluví o pěti obětech. Hladina kachovské nádrže dál klesá, úřady v zaplavené Chersonské oblasti uvedly, že voda tam začala opadat. Situace je ale přesto na některých místech kritická a evakuace pokračují, v okupovaných oblastech při nich hrají důležitou roli dobrovolníci. Ukrajinská tajná služba tvrdí, že má odposlech, na kterém se Rusové přiznali ke zničení přehrady.

Voda z Kachovské přehrady zatopila asi 600 kilometrů čtverečních Chersonské oblasti s více než 3300 domy. Ze zaplavených lokalit se musely evakuovat přes dva tisíce lidí. Ruské síly opět ostřelovaly postižené město Cherson i přilehlé oblasti, kde pomáhají i čeští humanitární dobrovolníci, včetně Richarda Křesiny, který byl hostem vysílání ČT24.

Hladina vody ve zničené Kachovské přehradě klesla na 12,5 metru, přičemž minimum potřebné pro odběr vody do zavlažovacích a zásobovacích kanálů je 12,7 metru. Podle tiskové agentury Unian to ve čtvrtek uvedl šéf společnosti Ukrhidroenerho Ihor Syrota. Týká se to podle něj mimo jiné dodávek pro Záporožskou jadernou elektrárnu, která využívá vodu z Kachovského rezervoáru k chlazení. Všechny reaktory v elektrárně jsou od září loňského roku odstavené. Proud vody přes zničenou hráz vodního díla zatím zabil nejméně 14 lidí.

Z části zatopených oblastí pod Kachovskou přehradou pod kontrolou Ukrajiny evakuují vojáci, záchranáři i dobrovolníci obyvatele, kteří nestihli před vodou utéct. Lidé se kromě svých osobních věcí snaží zachránit i své mazlíčky. Z okupovaného levého břehu přicházejí zprávy o chybějící pomoci. Na některých místech se hladina vody dostala do výšky pěti metrů. Zničení hráze přehrady bude mít dopad na životní prostředí, energetiku, zásobování pitnou vodou i zemědělství.

Ruské síly na okupovaném ukrajinském území nepomáhají obyvatelům vesnic a měst, které zaplavila voda z Kachovské přehrady. Na Ukrajince, kteří se do oblasti pokusili dostat, podle prezidenta Volodymyra Zelenského střílejí. Nadějí na záchranu uvězněných na střechách domů tak jsou jejich sousedi, kteří organizují dobrovolnickou pomoc. Ruská okupační správa nejprve problémy nepřiznávala, poté však i Moskvou dosazení úředníci označili situaci za tragickou.