Zničení Kachovské přehrady na začátku června způsobilo na dolním toku Dněpru rozsáhlé záplavy a humanitární i ekologickou katastrofu na jihu Ukrajiny. Poté, co voda z rozsáhlého vodního díla po protržení hráze odtekla, se ale odkryla také takzvaná „kozácká Atlantida“, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Odkazuje tak na území, jež bylo domovem záporožských kozáků, kteří před staletími vytvořili útvar známý jako Záporožská sič.
Z vody vystoupila „kozácká Atlantida“. Dněpr po zničení Kachovské přehrady odhaluje potopenou historii
Historie kozáků je důležitá pro ukrajinskou národní identitu. Ustupující voda odhalila území, kde kozáci od poloviny 16. století do konce 18. století vybudovali nejméně osm opevněných osad, jimž se říká siče, upozorňuje RFE/RL.
Nicméně dokud v regionu neskončí boje, nebudou podle výzkumníka Anatolije Volkova tyto ani další slibné archeologické lokality přístupné pro výzkum. Podobný názor má jeho kolega Oleh Tubolcev, podle něhož by vyschnutí Kachovské přehrady mohlo v budoucnu přinést „archeologický boom“.
Většina nově odhaleného území je však zatím badatelům nepřístupná, jelikož Rusové okupují velkou část východního břehu nádrže.
Půl tisíciletí stará loď a další artefakty
Nové nálezy jsou přesto hlášeny každý den, píše stanice. Jedním z dosud nejpozoruhodnějších objevů je podle ní přibližně pět set let stará, sedm metrů dlouhá a asi osmdesát centimetrů široká dřevěná loď.
„Zhruba sedmdesát procent trupu lodi je zachováno. Při odkrytí se loď rozpadla na několik úlomků. Jsou všechny spojené,“ dodal restaurátor Andrij Denysenko.
S jejím vylovením z řeky pomohli námořní archeologové, kteří přijeli během pauzy ve vojenské službě na frontové linii, přiblížil Tubolcev, výzkumník z Národní rezervace Chortycja a zakladatel Nové archeologické školy v Záporoží.
Chortycja je největším ostrovem na Dněpru, který v uplynulých pěti tisíci letech obývaly různé národy. Archeologové, kteří na ostrově pracují, našli od protržení přehrady keramiku z doby bronzové a z období starých Řeků, která se sem s největší pravděpodobností dostala z Krymu, artefakty související s obchodem Kyjevské Rusi a krymských Tatarů a části lodí a zbraní z dob kozáků a ruského impéria, přibližuje Anatolij Volkov z Národní rezervace Chortycja.
Pokles hladiny vody také odhalil pozůstatky dočasného mostu postaveného v roce 1944. Hledači pokladů, kteří se po artefaktech pídí nelegálně, obvykle s cílem je prodat, po poklesu hladiny vody po protržení přehrady našli lebku s nacistickou helmou a další předměty z druhé světové války.
Přehrada vznikla v padesátých letech
Kachovská přehrada byla jedním z největších vodních děl v Evropě, postavili ji Sověti v roce 1956 a byla součástí systému vodních děl podél Dněpru, jejichž smyslem bylo zabránit nekontrolovaným záplavám, zlepšit dopravu na řece a pomoci s výrobou energie. Mělo jít také o součást obrany v případné válce se Západem, během níž by mohla být v případě nutnosti vyhozena do povětří.
Kvůli její výstavbě skončila pod vodou řada obcí, kostelů i historických památek včetně území, kde se dříve rozkládala Záporožská sič. Její zatopení a tím zničení části ukrajinské národní paměti bylo také jedním z cílů stavby nádrže, i když ne nejdůležitějším, míní ukrajinští historici.
Od loňské plnohodnotné ruské pozemní invaze oddělovala vodní plocha nádrže ukrajinská a ruská vojska.
Hráz od prvních dnů loňské invaze okupovaly ruské síly a podle Kyjeva způsobily ruské jednotky na přehradě výbuch. Moskva tvrdí, že ukrajinské síly přehradu ostřelovaly. Experti, například i ti oslovení listem The New York Times, už ale dříve uvedli, že nejpravděpodobnější příčinou byl výbuch zevnitř.
Ukrajinská vláda mezitím schválila usnesení o obnově přehrady, která byla důležitá také pro zásobování regionu vodou, možné to bude ale jen v případě ústupu invazních vojsk. Archeologové mezitím uvádějí, že nemají času nazbyt a žádají, aby do projektu obnovy vodního díla úřady zahrnuly také vědecký výzkum.
Mnohá naleziště padla za oběť ruským liniím
Velkou část Záporožské oblasti zatím stále okupují Rusové a na řadě míst se odehrávají těžké boje. Ukrajinská armáda se snaží ruské invazní síly vytlačit, ty vybudovaly na obsazeném území rozsáhlý systém opevnění a region zaminovaly.
Podle badatele Tubolceva, jenž prostudoval satelitní snímky, je tato obranná síť „mnohem větší než v roce 1943“, tedy za druhé světové války, a při jejím budování byly zničeny stovky archeologických nalezišť.