Vodní dílo

Škody, které způsobily zářijové povodně na tocích a vodních dílech spravovaných Povodím Odry, dosáhly téměř 6,1 miliardy korun. Jejich odstraňování bude trvat nejméně deset let a bude finančně náročné. Jen letos dá podnik na zabezpečovací práce a opravy vodních děl více než 200 milionů korun, sdělila mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková.

Zničení Kachovské přehrady na začátku června způsobilo na dolním toku Dněpru rozsáhlé záplavy a humanitární i ekologickou katastrofu na jihu Ukrajiny. Poté, co voda z rozsáhlého vodního díla po protržení hráze odtekla, se ale odkryla také takzvaná „kozácká Atlantida“, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Odkazuje tak na území, jež bylo domovem záporožských kozáků, kteří před staletími vytvořili útvar známý jako Záporožská sič.

Počátkem devadesátých let československá média často informovala o sporech Československa s Maďarskem. Státy se již léta přely o rozsah a rychlost dostavby společně budované přehrady na Dunaji, takzvaného vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros. Reportáž rekapituluje historii stavby i sporů o ni.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Při povodních, které zasáhly roku 1997 Moravu a Slezsko, hrály klíčovou roli velké přehrady. Například tehdy teprve dokončená Slezská Harta dokázala zadržet část povodně, která by jinak způsobila škody za zhruba pětinu ceny celé přehrady.

Letitý spor o dostavbu vodního díla Gabčíkovo u Bratislavy vstoupil do další fáze. Maďarsko totiž potvrdilo svůj záměr jednostranně odstoupit od smlouvy o stavbě. Přehradu, již z devadesáti procent hotovou, dokonce navrhlo zbourat. To však Československo odmítlo a prosadilo variantu C, tedy dostavbu jen na slovenské straně.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V nevyhovujícím stavu je přes 2200 amerických přehrad a vodních nádrží. Je to důsledek zanedbané údržby a dlouho odkládaných oprav. Loni schválený infrastrukturní balíček ve výši jednoho bilionu dolarů vyčleňuje na nutné opravy tři miliardy. Odhadované minimální náklady na zajištění bezpečnosti amerických vodních děl jsou přitom nejmíň pětadvacetkrát vyšší.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části liniového zákona, tedy normy, která urychluje klíčové stavby dopravní, energetické a elektronické infrastruktury. Podle skupiny senátorů, která se na soud obrátila v roce 2018, zákon odporuje ústavnímu pořádku. Pro konkrétní stavby zavádí jiný režim než pro ostatní, navíc podle neúspěšného senátorského návrhu nepřiměřeně zasahuje do práv vlastníků, například usnadňuje vyvlastňování a omezuje možnosti právní obrany.

Rozhodnutí vlády o podobě vodního díla Skalička na řece Bečvě na Přerovsku se minimálně o půl roku odkládá. Stavba má být součástí protipovodňových opatření a chránit více než 100 tisíc tamních obyvatel před záplavami. Za zdržením jsou připomínky k analýze, která doporučila vybudování boční nádrže. Proti tomu se ale postavili někteří odborníci nebo místní.

Více než 100 tisíc obyvatel z Hranicka a Přerovska by měla před povodněmi chránit boční víceúčelová nádrž. Ta má vzniknout vedle koryta Bečvy u obce Skalička. Jde o jednu z pěti možných variant, kterou v rozsáhlé analýze posuzovali akademici. Proti zatopené boční nádrži je ale část starostů z okolí.

V Hranickém krasu skončil předběžný hydrogeologický průzkum ke stavbě vodního díla Skalička. Nádrž stát plánuje jako klíčové opatření proti povodním na řece Bečvě. Podle Povodí Moravy studie nevyloučila žádnou z variant, ani přehradu. Zástupci řady organizací ale varují, že kvůli přehradě může oblast přijít o léčivé minerální prameny.

Přehrada Morávka v Beskydech, která je jedním z hlavních zdrojů pitné vody pro severní Moravu a Slezsko, prochází po 55 letech první velkou rekonstrukcí. Po dokončení prací by měla zvládnout i desetitisíciletou vodu. Hotovo by mělo být na podzim 2023.

Vodohospodáři snížili hladinu Bečvy na jezu v Hranicích. Umožní to dokončit jeho rozšiřování. Dělníci také budou moci založit nové protipovodňové zdi a hráze nedaleko centra města. Práce na jezu skončí letos v listopadu. Hranice by pak měly odolat průtoku 700 kubíků za vteřinu.

V Bezručových sadech v centru Olomouce byla zahájena stavba vodopádu, který v těchto místech fungoval do 80. let minulého století. Pod hradbami a skalisky Výstaviště Flora Olomouc připravuje jámu, kde bude v podzemí umístěna technologie celého zařízení a nad ní bazén se schodištěm. Vodopád by měl být zprovozněn v první polovině srpna.

Plán na novou přehradu na Lounsku postoupil do další fáze. Stát uvolnil bezmála čtyři sta milionů korun na výkup pozemků a Povodí Ohře s ním začne příští rok. Regiony Lounska a Rakovnicka patří k nejvyprahlejším oblastem v zemi a vodní nádrž Kryry je má zásobovat vodou v obdobích sucha, vedle toho sloužit i k rekreaci.

Stavební úřad v Krnově zahájil proces územního řízení na výstavbu přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Stavba by měla začít v roce 2025. Obec Nové Heřminovy ale s projektem nesouhlasí a podniká veškeré možné kroky, které mají jeho realizaci zabránit.

Výstavba Vysoké asuánské přehrady na řece Nil byla jedním z nejsledovanějších vodních děl ve 20. století. Jejím cílem bylo zabránit povodním a zajistit Egyptu vodu a energii. Budování vodního kolosu se nicméně nevyhnula ani politika. Přehradu totiž Egypťanům místo OSN pomáhal stavět tehdejší Sovětský svaz. Muselo být navíc přemístěno značné množství cenných starověkých památek, například obří sochy v Abú Simbelu. Přehrada byla slavnostně otevřena před 50 lety, 15. ledna 1971.

Česká energetická skupina Energo-Pro zprovoznila na východě Turecka dvě vodní díla Karakurt a Alpaslan 2, které tam postavila. Jde o největší české investice v oblasti vodní energetiky od listopadu 1989, celková souhrnná cena přesahuje 800 milionů dolarů (asi 19 miliard korun). Uvedla to mluvčí Energo-Pro Hana Hikelová.

Dovozem 109 tun vážícího dílu vrat pokračuje modernizace jedné z plavebních komor největší slovenské vodní elektrárny v Gabčíkovu na řece Dunaj. Zakázku v hodnotě zhruba 154 milionů eur jako generální dodavatel prací získala stavební firma Metrostav, rekonstrukce obou plavebních komor by měla být hotova do dvou let.

Nejdříve za rok se rozhodne o tom, zda na řece Bečvě na hranici Zlínského a Olomouckého kraje vznikne stálá nádrž Skalička, nebo jenom suchý poldr. V těchto dnech už měli být hydrologové a geologové schopni říct, zda se přehrada může stavět. Chybí jim však podrobnější informace důležité pro posouzení vlivu stavby na přírodu i na podzemní prameny.

Irácká vláda se zahraniční pomocí dokončila rekonstrukci hráze obřího umělého Mosulského jezera na řece Tigris nedaleko Mosulu. Zchátralá nádrž postavená za vlády Saddáma Husajna ohrožovala miliony lidí žijící v nížině pod přehradou. V roce 2014 ji dokonce nakrátko obsadil Islámský stát. Jezero je tak symbolem nestálých dějin Iráku.

Více než miliardu korun investují Lesy České republiky do stavby a obnovy rybníků, mokřadů a vodních nádrží v rámci projektu Vraťme vodu lesu. Dalších 300 milionů dá do staveb, které zadrží vodu v krajině, Státní pozemkový úřad.

Před třiceti lety rozhodla poslední komunistická vláda v Maďarsku o pozastavení prací na vodním díle Gabčíkovo–Nagymaros. Ústupek masovým protestům ekologického hnutí byl předzvěstí pádu režimu v zemi. Osekaný projekt, který na Dunaji nakonec vybudovalo Československo, budí vášně dosud. Slovensko ale tvrdí, že obavy ekologů se nepotvrdily.

Stát by si mohl vyhradit 49 nových míst pro stavby vodních děl a hospodaření s vodou. Navrhuje to ministerstvo zemědělství. O problémech se suchem a jejich možných řešeních jednala v úterý Národní koalice pro boj se suchem, zazněly přísliby miliardových investic, mimo jiné půjdou na přivaděče vody v nejpostiženějších oblastech.

V minulosti budilo vášně, předmětem sporů někdy bývá i dnes. V nížině pod Pavlovskými vrchy, kde se stékaly řeky Dyje, Jihlava a Svratka, vzniklo vodní dílo Nové Mlýny zejména proti povodním a jako vodní zdroj. Celé dílo bylo s poslední a největší dolní nádrží (Novomlýnskou) uvedeno do provozu před 30 lety, 3. března 1989.