Česká skupina Energo-Pro zprovoznila v Turecku dvě vodní díla za 19 miliard korun

Česká energetická skupina Energo-Pro zprovoznila na východě Turecka dvě vodní díla Karakurt a Alpaslan 2, které tam postavila. Jde o největší české investice v oblasti vodní energetiky od listopadu 1989, celková souhrnná cena přesahuje 800 milionů dolarů (asi 19 miliard korun). Uvedla to mluvčí Energo-Pro Hana Hikelová.

Nová přehrada s vodní elektrárnou Karakurt je umístěna v povodí řeky Aras, Alpaslan 2 pak na řece Murat. Vodní plocha přehrady Karakurt bude zabírat plochu 14 kilometrů čtverečních, výrazně větší Alpaslan 2 pak 55 kilometrů čtverečních. Hikelová uvedla, že nové turecké elektrárny splnily potřebné testy a podařilo se je připojit do sítě a zahájit komerční provoz.

V obou přehradách jsou podle ní aktuálně v provozu první z turbín, další budou spuštěny na přelomu roku. V Karakurtu budou celkem instalované tři Francisovy turbíny s celkovým instalovaným výkonem 99,5 megawattů (MW), v Alpaslanu 2 pak čtyři Francisovy turbíny s celkovým instalovaným výkonem 280 MW.

Pro porovnání, největší tuzemská přehradní nádrž Lipno má rozlohu asi 49 kilometrů čtverečních s instalovaným výkonem zhruba 120 MW.

U obou přehrad byla postavena sypaná hráz s asfaltovým jádrem

Zbylé dvě turbíny v Karakurtu budou podle mluvčí spuštěny v listopadu a v prosinci. Sypaná hráz přehrady s asfaltovým jádrem dosahuje výšky 137 metrů. Na její výstavbu Energo-Pro spotřebovalo 6,4 milionu metrů krychlových navezené horniny, což odpovídá asi 360 tisícům naložených nákladních aut.

Zbývající tři turbíny v Alpaslanu 2 pak budou podle Hikelové spuštěny v prosinci a únoru. Mluvčí připomněla, že s výstavbou hráze tamní přehrady začalo Energo-Pro v září 2018 a dokončilo ji za dva roky. Objem tělesa hráze je 9,05 milionu metrů krychlových. Výstavba probíhala 24 hodin denně sedm dnů v týdnu a na stavbě se podílelo až 1900 pracovníků, dodala.

U obou přehrad Energo-Pro postavilo sypanou hráz s asfaltovým jádrem. „Ukázala se jako nejvhodnější pro místní seizmologické podmínky a také to byla nejrychlejší varianta z pohledu realizace,“ uvedl výkonný ředitel skupiny Energo-Pro Pavel Váňa. Obě sypané hráze jsou podle firmy svými parametry naprosto unikátní.

Společnost dále uvedla, že zapojení elektráren do sítě v tomto roce bylo podmínkou k získání zvýhodněné garantované výkupní ceny elektřiny od ledna 2021.

„Když započítáme předpokládanou výrobu elektřiny, mohli bychom jen z nich v prvních pěti letech utržit zhruba 520 milionů dolarů. Alpaslan 2 by měl totiž ročně vyrobit 850 gigawatthodin (GWh) a Karakurt 340 GWh. Samozřejmě, že výhodou je také to, že deset let budeme mít pevně daný dolarový tarif, to investorům do obnovitelných zdrojů zajišťuje větší jistotu,“ dodal Váňa.

Společnost Energo-Pro byla založena v roce 1994 ve Svitavách. Po připojení obou nových tureckých elektráren skupina vlastní a provozuje 38 vodních elektráren ve čtyřech zemích –⁠ v Gruzii, Turecku, Bulharsku a České republice. Kromě hydroenergetiky se zabývá distribucí a prodejem elektřiny a provozuje distribuční sítě v Bulharsku a Gruzii s více než dvěma miliony zákazníků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...