Česká skupina Energo-Pro zprovoznila v Turecku dvě vodní díla za 19 miliard korun

Česká energetická skupina Energo-Pro zprovoznila na východě Turecka dvě vodní díla Karakurt a Alpaslan 2, které tam postavila. Jde o největší české investice v oblasti vodní energetiky od listopadu 1989, celková souhrnná cena přesahuje 800 milionů dolarů (asi 19 miliard korun). Uvedla to mluvčí Energo-Pro Hana Hikelová.

Nová přehrada s vodní elektrárnou Karakurt je umístěna v povodí řeky Aras, Alpaslan 2 pak na řece Murat. Vodní plocha přehrady Karakurt bude zabírat plochu 14 kilometrů čtverečních, výrazně větší Alpaslan 2 pak 55 kilometrů čtverečních. Hikelová uvedla, že nové turecké elektrárny splnily potřebné testy a podařilo se je připojit do sítě a zahájit komerční provoz.

V obou přehradách jsou podle ní aktuálně v provozu první z turbín, další budou spuštěny na přelomu roku. V Karakurtu budou celkem instalované tři Francisovy turbíny s celkovým instalovaným výkonem 99,5 megawattů (MW), v Alpaslanu 2 pak čtyři Francisovy turbíny s celkovým instalovaným výkonem 280 MW.

Pro porovnání, největší tuzemská přehradní nádrž Lipno má rozlohu asi 49 kilometrů čtverečních s instalovaným výkonem zhruba 120 MW.

U obou přehrad byla postavena sypaná hráz s asfaltovým jádrem

Zbylé dvě turbíny v Karakurtu budou podle mluvčí spuštěny v listopadu a v prosinci. Sypaná hráz přehrady s asfaltovým jádrem dosahuje výšky 137 metrů. Na její výstavbu Energo-Pro spotřebovalo 6,4 milionu metrů krychlových navezené horniny, což odpovídá asi 360 tisícům naložených nákladních aut.

Zbývající tři turbíny v Alpaslanu 2 pak budou podle Hikelové spuštěny v prosinci a únoru. Mluvčí připomněla, že s výstavbou hráze tamní přehrady začalo Energo-Pro v září 2018 a dokončilo ji za dva roky. Objem tělesa hráze je 9,05 milionu metrů krychlových. Výstavba probíhala 24 hodin denně sedm dnů v týdnu a na stavbě se podílelo až 1900 pracovníků, dodala.

U obou přehrad Energo-Pro postavilo sypanou hráz s asfaltovým jádrem. „Ukázala se jako nejvhodnější pro místní seizmologické podmínky a také to byla nejrychlejší varianta z pohledu realizace,“ uvedl výkonný ředitel skupiny Energo-Pro Pavel Váňa. Obě sypané hráze jsou podle firmy svými parametry naprosto unikátní.

Společnost dále uvedla, že zapojení elektráren do sítě v tomto roce bylo podmínkou k získání zvýhodněné garantované výkupní ceny elektřiny od ledna 2021.

„Když započítáme předpokládanou výrobu elektřiny, mohli bychom jen z nich v prvních pěti letech utržit zhruba 520 milionů dolarů. Alpaslan 2 by měl totiž ročně vyrobit 850 gigawatthodin (GWh) a Karakurt 340 GWh. Samozřejmě, že výhodou je také to, že deset let budeme mít pevně daný dolarový tarif, to investorům do obnovitelných zdrojů zajišťuje větší jistotu,“ dodal Váňa.

Společnost Energo-Pro byla založena v roce 1994 ve Svitavách. Po připojení obou nových tureckých elektráren skupina vlastní a provozuje 38 vodních elektráren ve čtyřech zemích –⁠ v Gruzii, Turecku, Bulharsku a České republice. Kromě hydroenergetiky se zabývá distribucí a prodejem elektřiny a provozuje distribuční sítě v Bulharsku a Gruzii s více než dvěma miliony zákazníků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 5 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 7 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
před 21 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...