El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.

Jev El Niňo je způsobován právě periodickým oteplováním mořské hladiny ve středním a východním Tichém oceánu. V tropech tento jev vyvolává sucha a mimo jiné snižuje kapacitu lesů vstřebávat skleníkový plyn oxid uhličitý (CO2). V jiných částech světa zase vede k vydatným srážkám.

Šance na to, že jev dosáhne obzvláště velké síly mezi listopadem a lednem příštího roku, činí 63 procent, odhaduje NOAA. Takový vývoj by nynější El Niňo zařadil mezi nejintenzivnější epizody od začátku měření v roce 1950.

„Musíme se obávat dopadů. Současné El Niňo se přidává k už tak značnému globálnímu oteplování. To znamená, že výsledné teploty v zasažených regionech by mohly být nevídané,“ řekl stanici BBC profesor Adam Scaife z britské meteorologické služby Met Office.

Meteorologové příchod El Niňa předpokládali

Aktuální oznámení amerických vědců není překvapením, meteorologové tuto fázi oteplování očekávali již od momentu, co na konci loňského roku odezněl protichůdný jev La Niňa, který provází naopak pokles teplot.

Jeden z nejsilnějších jevů El Niňo se vyskytl v letech 2015 a 2016, což vyvolalo rozsáhlé sucho v Asii a snížilo produkci obilí a olejnin. Meteorologové už dříve letos varovali, že pokud letos fenomén vznikne, zasáhne to úrodu plodin a dodávky potravin v době, kdy se zemědělci potýkají s nedostatkem hnojiv a vysokými cenami paliv v důsledku války v Íránu.

Na střední Evropu budou přímé dopady jevu minimální, mohou se projevit například mírnější zimou se slabšími srážkami. Dopady ale samozřejmě mohou mít ekonomické a jiné důsledky, které se projeví v jiných zemích – včetně možného geopolitického napětí, pokud dojde například k rozsáhlejším suchům a neúrodám v rozsáhlejších oblastech planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth

Zemřel mezinárodně uznávaný fyzikální chemik a popularizátor vědy Pavel Jungwirth, bylo mu 60 let. Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, kde působil, uvedl, že tragicky zahynul ve čtvrtek 23. července. Upřímnou soustrast pozůstalým vyjádřila jeho alma mater Univerzita Karlova, na Jungwirtha jako na špičkového vědce a skvělého člověka vzpomínali na sociálních sítích také mnozí jeho kolegové, studenti a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
před 13 hhodinami

Šaman od Stonehenge byl ve skutečnosti kovářka. Analýza DNA přepsala známý nález

Mohyla šamana objevená jen šestnáct kilometrů od Stonehenge, patří už dvě stě let k nejslavnějším archeologickým objevům Velké Británie. Nová analýza ale odhalila, že v ní nebyl uložen šaman. A dokonce ani muž.
před 16 hhodinami

Astrofyzici zřejmě rozlouskli záhadu podivných rudých teček z počátku času

Před třemi lety se podařilo Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podívat do tak velké vzdálenosti, že v podstatě pozoroval dobu jen asi 600 milionů let po vzniku vesmíru, tedy relativně krátce po Velkém třesku.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.