Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).
Letošní vedra, která zasáhla Evropu už v několika silných vlnách, výrazně prohlubují sucho na kontinentu. Extrémní teploty vysušují půdu a urychlují úbytek vodních zdrojů v důsledku odpařování, vyplývá z nové studie mezinárodní iniciativy WWA, která právě vyšla.
„Dříve jsme si sucho spojovali s tím, že méně prší. Teď je ale způsobené hlavně tím, že voda rychleji mizí z krajiny,“ přiblížil hlavní závěr pro Českou televizi Oldřich Rakovec z České zemědělské univerzity v Praze, který se na této zprávě podílel.
„Léto sice ještě ani zdaleka neskončilo, ale dlouhotrvající vlny veder a přetrvávající sucho už způsobily významné ztráty v zemědělství, přispěly ke vzniku rozsáhlých požárů a vedly k historicky nízkým hladinám evropských řek. Francouzští zemědělci čelí nejhorší úrodě kukuřice za posledních padesát let, zatímco v Rumunsku byl zničen více než milion hektarů zemědělských plodin. Vysychání hlavních evropských řek navíc narušuje říční dopravu a ohrožuje výrobu energie,“ popisují vědci základní problémy spojené s letošním suchem v Evropě.
Ale jaký vliv na to má člověk a jeho aktivita? Došlo by ke stejným problémům, i kdyby se neoteplovalo klima vlivem lidí?
I na to se pokusila odpovědět právě výše uvedená studie, na níž spolupracovali vědci z dvanácti evropských zemí včetně Česka. Analyzovali dlouhodobé trendy srážek, zemědělského sucha (vlhkosti půdy) a také takzvané potenciální evapotranspirace (PET), které vyjadřují jakousi „žízeň“ atmosféry, tedy její schopnost odpařovat vodu. Výsledky podle expertů ukázaly, že i když se dlouhodobé trendy srážek mezi různými oblastmi v Evropě liší, hlavní příčinou současného sucha jsou právě extrémně vysoké teploty zesílené změnou klimatu.
Vědci využili metodu takzvané atribuční klimatologie, kterou už roky cizelují analýzami nejrůznějších katastrofických meteorologických událostí, u nichž se snaží najít možnou spojitost s klimatem.
Dopady na zemědělství
„Dopady vidíme. V lesnictví může přibývat lesních požárů i v místech, kde jsme na ně doposud nebyli zvyklí,“ konstatuje Rakovec. Podobně významné důsledky se podle něj projevují i v zemědělské výrobě.
Zemědělské sucho v západní Evropě je dle této zprávy v důsledku změny klimatu přibližně pětkrát pravděpodobnější než v minulosti. Ve východní Evropě, kde suché podmínky přetrvávají už šest měsíců, je pravděpodobnost výskytu půdního sucha dokonce zhruba jedenáctkrát vyšší.
„Musíme být také připravení na nižší průtoky v řekách. V teplejší vodě zároveň může ubývat kyslíku, což vede k vyšší úmrtnosti ryb,“ doplňuje Rakovec.
V období od dubna do června se dle vědců průměrný nedostatek srážek v západní Evropě nedá jednoznačně přičíst změně klimatu. Významnou roli ale hrají extrémní teploty, které výrazně zvyšují potenciál odpařování. Tyto podmínky jsou dnes přibližně osmdesátkrát pravděpodobnější než v klimatu bez vlivu člověka. Ve východní Evropě, hodnocené za období od ledna do června, je pravděpodobnost výskytu obdobně vysokého potenciálu odpařování přibližně čtyřicetkrát vyšší.
Klíčové je, že pouhý nedostatek srážek odpovídající letošním podmínkám by v minulosti vedl k podstatně mírnějšímu suchu. Vyšší teploty ale urychlují vysychání půdy, což způsobuje výrazně závažnější dopady. Těmi jsou zejména ohrožení potravinové bezpečnosti i ekonomiky. Neúroda, nízké průtoky řek a rostoucí tlak na energetické systémy totiž mohou zvýšit ceny základních komodit, což se nejvíce týká potravin a energií. Nejcitelněji tyto dopady pak pocítí domácnosti s nízkými příjmy.
A právě tyto vlivy bývají historicky nejvíce spojené s politickou nestabilitou, vedou k napětí ve společnosti a ohrožují její stabilitu.
