Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
Pepis, vousatý kapitán malé rybářské lodi, obratně vytahuje dva perutýny ulovené v pokusných pastech u pobřeží Kypru, odřezává jim jedovaté ostny, vyvrhuje je a hází do kbelíku. Středozemní moře okolo něj vypadá, jako by bylo ze skla, a jeho klidný povrch nijak nenaznačuje dramatickou proměnu, která se odehrává pod hladinou, píše agentura Reuters.
Pepisův osvědčený postup je součástí širšího úsilí vědců o sledování a kontrolu šíření invazních druhů, jako jsou například právě perutýni, v těchto vodách. Život se zde mění v důsledku kombinace oteplování mořských vod a existence Suezského průplavu, který usnadnil rybám z tropických oblastí přístup do regionu.
Moře, které se mění před očima
Podle nedávného průzkumu, který vypracovala Kyperská akademie věd, literatury a umění na základě výzkumu vědců z jedenácti zemí, se odhaduje, že do Středozemního moře se každé dva týdny dostává nový druh. Celkově se ve Středozemním moři vyskytuje více než tisíc nepůvodních druhů, uvádí zpráva. To představuje nárůst oproti méně než 800 druhům, které zaznamenala jiná studie Evropské agentury pro životní prostředí v období let 2012 až 2017.
Nově příchozí tropické druhy z Rudého moře a dalších oblastí vytlačují ty původní, mění potravní řetězce a ohrožují rybolov, vyjmenovali odborníci. Je to jen další známka dopadu klimatických změn, které letos v létě v Evropě způsobily rekordní vlny veder, lesní požáry a sucho.
Mezi ochránci přírody vyvolávají tyto změny velké obavy. Ačkoli Středozemní moře tvoří pouhých osm desetin procenta celkové plochy světových oceánů, vyskytuje se v něm podle některých odhadů až 18 procent světových mořských druhů.
„Změny jsou drastické, zejména od roku 2000,“ prohlásil Periklis Kleitu, mořský vědec z kyperské laboratoře Marine and Environmental Research (MER), která se zabývá hledáním způsobů, jak omezit dopad invazních druhů. „Vidíme, jak se v mořském prostředí stále více rozmnožují a dominují nepůvodní druhy. A původních druhů bohužel ubývá,“ doplnil.
Největší hrozby
Perutýn svým trčícím „čírem“ a věčně zamračeným výrazem připomíná podvodního pankáče. Podle vědců nemá ve Středozemním moři žádného známého predátora a vyznačuje se neukojitelným apetitem, s nímž konzumuje místní ryby a korýše. V okolí Kypru testuje MER speciální pasti, které mají přilákat perutýny a kraby modré, zatímco ostatním druhům umožňují uniknout.
V Řecku narušují mořské ekosystémy stále častěji se vyskytující cizí druhy. V posledních desetiletích se do tamních vod dostalo více než 230 takových druhů, upozornila Paraskevi Karachleová, výzkumná ředitelka Řeckého centra pro mořský výzkum.
Tito „vetřelci“ narušují ekosystém různými způsoby. Králíčkovcovití intenzivně spásají řasy, čímž pod vodou vytvářejí holé oblasti a konkurují původním býložravým rybám Středozemního moře, vysvětlila Karachleová. Čtverzubci stříbropásí jsou pro změnu masožravci, jejichž toxiny mohou být pro člověka smrtelné. Útočí na jiné ryby a jsou spojováni s hlášeným poklesem úlovků chobotnic. Tato ryba je stříbrná a posetá černými tečkami, má vypouklé oči a „předkus“.
Řecké i kyperské úřady nabídly rybářům za lovení čtverzubců odměny. „Invazní druhy ovládají naše moře, což má dopad jak na místní biologickou rozmanitost, tak na ekonomiku,“ podotkla Christina Kakulliová, mořská bioložka z organizace MER.
Víra ve spotřebitele
Vědci hledají způsoby, jak se nové situaci přizpůsobit. Jednou z možností je přivyknout spotřebitele na pojídání nových druhů ryb. Perutýni jsou po odstranění ostnů bezpeční ke konzumaci. Pepis se před smažením doporučuje obalit v mouce.
„Zpočátku se lidé báli, ale nyní chápou, že jde o vysoce kvalitní a chutnou rybu,“ potvrzuje Petros Yiangu, šéfkuchař spolupracující s organizací MER na projektu Life Prometheus financovaném Evropskou unií. Ten se zabývá způsoby, jak omezit náhodný odlov žraloků a rejnoků a zároveň podporuje způsoby lovu invazních druhů.
Krabi modří původem z Atlantského oceánu si našli odběratele v Tunisku a trh se začíná rozvíjet také v Libanonu a Turecku. Řečtí vědci zároveň testovali způsoby odstraňování toxinů, aby ze čtverzubců mohli vyrábět rybí moučku pro chov mořčáků evropských, uvedla Karachleová. Jiné výzkumy se zabývaly možným využitím nepůvodních druhů v kosmetice, doplňcích stravy, kožených výrobcích či při tišení bolesti.
Najít využití pro tyto nově příchozí druhy může být jednodušší než odhalit spouštěcí faktor jejich šíření. Vědci tvrdí, že situace vyžaduje trvalé a dlouhodobé sledování. „Moře je velmi složité,“ akcentuje Kleitu. „Je v něm spousta matoucích proměnných, které na sebe současně vzájemně působí,“ doplnil.
