Invazní druhy

Sršně mandarínské nemají v Severní Americe přirozené nepřátele. Když na tento kontinent před pěti lety pronikly, obávali se experti, že jejich invaze může způsobit spoustu problémů. Teď ale úřady oznámily, že se podařilo všechen tento hmyz vyhubit.

Královna sršně Vespa soror může měřit až 4,6 centimetru, dělnice „jen“ 3,5 centimetru. Až doposud nedokázaly opustit svou domovskou Asii, nyní se ale našly opakovaně v Evropě. To může naznačovat, že na tomto kontinentu také přezimovaly.

V polovině 20. století se ruský zoolog Nikolaj Vereščagin vydal na ambiciózní výpravu přes hornatou krajinu Ázerbájdžánu, sousední Arménie a Gruzie. Jeho cílem bylo posbírat všechny dostupné záznamy o zvířatech, která z této oblasti zmizela, ale ve skutečnosti tamní ekosystémy i masivně změnil.

Vědci v Británii a dalších evropských zemích se snaží přijít na nejlepší způsob, jak za pomoci hormonální antikoncepce regulovat invazivní druhy volně žijících zvířat, jako je holub, prase divoké či veverka popelavá. Plní kvůli nim speciální krmítka pomazánkami z lískových oříšků a zrní s příměsí antikoncepce. Věří, že by to mohl být humánnější a účinnější způsob kontroly populací, které byly dříve tráveny, stříleny nebo chytány do pastí, napsal list The Guardian.

Někteří majitelé exotických zvířat nedodržují pravidla pro jejich chov. Obyvatele Karlových Varů nedávno například vyděsili na stromě v centru města dva hroznýši. Plazi často svým majitelům utečou a pak s jejich odchytem musí pomáhat městská policie. Nebezpečné je i svévolné vypouštění méně nebezpečných zvířat do volné přírody. Mohou se stát invazivním druhem a začít ničit původní faunu.

Velké koule uschlých pouštních rostlin se valí americkými polopouštěmi vždy na konci zimy. Letos se jich ale na některých místech urodilo tolik, že zavalily města a městečka ve vnitrozemí USA.

Zatímco dříve po boku holubů nebo vrabců zobali drobní zelenožlutí papoušci drobky hlavně v teplejších zemích typu Španělska, v posledních letech se stále častěji objevují i v severnějších oblastech, třeba Paříži nebo Londýně. Dle ornitologů je nejspíš jen otázkou času, než se papoušci mniší nebo alexandři malí pevněji usídlí i v tuzemských ulicích. Jde přitom o invazní druh, který omezuje původní ptactvo či škodí farmářům.

Francouzský diplomat Ferdinand de Lesseps v roce 1869 nechal otevřít Suezský průplav mezi Rudým a Středozemním mořem. Tuto cestu otevřel nejen lodní dopravě, ale také mořským živočichům. O 150 let později vlivem globálního oteplování stoupá každoročně teplota vody ve Středozemním moři a do francouzských vod míří v hojném počtu invazivní druhy, které zásadně narušily místní ekosystém.