Invazní druhy strana 2 z 2

Australská vláda plánuje zakročit proti milionům tamních zdivočelých koček pomocí robotů střílejících jed. Kočky domácí, které nemají přirozeného nepřítele, se na kontinentu přemnožily a likvidují australské původní druhy, píší místní média.

Biologové budou společně s veřejností mapovat rozšíření vybraných nepůvodních druhů živočichů a rostlin v Česku. Projekt Biosmršť se uskuteční poslední květnový víkend. Může se do něj zapojit každý, stačí si nainstalovat jednu z určovacích aplikací a následně zaznamenávat svá pozorování.

Francouzský diplomat Ferdinand de Lesseps v roce 1869 nechal otevřít Suezský průplav mezi Rudým a Středozemním mořem. Tuto cestu otevřel nejen lodní dopravě, ale také mořským živočichům. O 150 let později vlivem globálního oteplování stoupá každoročně teplota vody ve Středozemním moři a do francouzských vod míří v hojném počtu invazivní druhy, které zásadně narušily místní ekosystém.

Nový rok přinese větší pravomoci strážcům přírody. Především budou moci zastavit vozidla, která vjela do míst, kam nesmí. V zákoně se objevila i možnost natáčet přestupky. Správci chráněných oblastí v nich nově také budou moci zakázat používání pyrotechniky. To vše proto, že turistů v přírodě dlouhodobě přibývá, a ne všichni jsou k ní citliví. S Novým rokem také začnou platit pravidla pro účinnější zásah proti nechtěným druhům. Vztahují se na celou Evropskou unii.

Dodavatelé energií budou muset informovat zákazníky adresně o změnách ceny. Novela energetického zákona, kterou schválili poslanci, má rozšířit ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Poslanci na své úterní schůzi také schválili, že centra duševního zdraví budou i další tři roky fungovat v nynější podobě. Stvrdili také bankovní novelu. Sněmovna ale i na poslední předvolební schůzi odmítla přednostně projednat uzákonění poměru učitelských platů k průměrné mzdě, což požadovala opozice. Hrozí tak, že novela nebude schválena vůbec.

Ochránci přírody v pátek na Pálavě spolu s dobrovolníky opět vytrhávali boryt barvířský, který se v minulosti používal jako barvivo. V posledních letech se této invazivní rostlině na pálavských vrších daří, utlačuje ale vzácné a chráněné druhy rostlin. Aby byla likvidace borytu úspěšná, je potřeba ji zopakovat několik let po sobě.

Přírodovědci popsali, že si hadi na Guamu osvojili zcela nový a doposud nikdy nepozorovaný způsob pohybu. Pomocí zvláštního šplhání, které připomíná točení lasem, dokážou šplhat i na sloupy nebo veřejné osvětlení. Invazivní hadi se kvůli tomu stávají stále větší hrozbou pro místní ptáky.

Pohled na řepková pole v německém Meklenbursku – Předním Pomořansku a Šlesvicku-Holštýnsku přináší neobvyklou podívanou – na rostlinách si tady ve volné přírodě pochutnávají hejna velkých nelétavých ptáků, kteří jsou značně podobní pštrosům. Jedná se o jihoamerický druh nandu pampový, který se zde šíří už dvacet let.

Do roku 2050 v Evropě zřejmě přibude 2500 nových nepůvodních druhů zvířat a rostlin. Oproti roku 2005 to je nárůst o 64 procent. Celosvětově se pak jejich počet zvýší o více než 36 procent. Ukázaly to výsledky výzkumu mezinárodního týmu, jehož součástí byli i čeští zástupci. Výzkumníci apelují na zavedení přísnějších předpisů o biologické bezpečnosti.

Ochráncům přírody se povedlo zabránit vyhynutí až 48 druhů zvířat, píše deník The Guardian s odvoláním na novou studii publikovanou v magazínu Conservation Letters. Bez jejich úsilí by od roku 1993 byla míra vymírání savců a ptáků třikrát až čtyřikrát vyšší, zjistila studie.

Vědci z celého světa v nové studii varují před rostoucí hrozbou související s invazními nepůvodními druhy. Je podle nich naléhavě nutné učinit kroky k prevenci šíření těchto rostlin a živočichů, jejich vyhledávání a udržení pod kontrolou na lokální i celosvětové úrovni. Nová studie byla zveřejněna v prestižním časopise Biological Reviews a jejím hlavním autorem je Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Nejméně dvěma druhům madagaskarských lemurů hrozí podle odborníků vyhynutí, důvodem je odlesňování jejich přirozeného prostředí a změna klimatu. K závěru dospěli vědci v odborném časopise Nature Climate Change.

Perutýni ve Středozemním moři, američtí raci v německých řekách nebo bolševník podél českých potoků – to jsou jedny z nejznámějších příkladů invazních druhů, které ničí ty původní. Ale ten vůbec nejvíc smrtící a současně nejrozšířenější na světě je pro člověka v podstatě neviditelný. Jde o houbu, která zabíjí obojživelníky po celé planetě.