Přichází Biosmršť. Projekt občanské vědy má pomoci české přírodě proti invazním druhům

Biologové budou společně s veřejností mapovat rozšíření vybraných nepůvodních druhů živočichů a rostlin v Česku. Projekt Biosmršť se uskuteční poslední květnový víkend. Může se do něj zapojit každý, stačí si nainstalovat jednu z určovacích aplikací a následně zaznamenávat svá pozorování.

Aplikace jako například iNaturalist navíc dobrovolníkům pomohou s určováním jednotlivých druhů. Akce je podle organizátorů ideální například pro školy nebo přírodovědecké kroužky, protože může sloužit jako interaktivní pomůcka k vysvětlení biologických invazí.

  • Občanská věda (Citizen science) je označení pro vědecký výzkum prováděný zcela nebo částečně amatérskými nebo neprofesionálními vědci.
  • Jedná se o pojem, který je součástí širšího konceptu otevřené vědy. V roce 2015 Evropská asociace občanské vědy (European Citizen Science Association, ECSA) formulovala Deset principů občanské vědy, které definují a současně kodifikují postupy dobré praxe v občanské vědě. 
  • Projekty občanské vědy by měly mimo jiné spojovat profesionální vědce s občany z širší veřejnosti (občanskými vědci) ve smysluplném výzkumu. Z této spolupráce by měly těžit obě strany – vědci z možnosti sbírat data z většího území a s menšími náklady, dobrovolníci pak ze zajímavých aktivit a nových poznatků. Zároveň slouží jako propagace výzkumu a zprostředkovává výsledky i samotnou vědu veřejnosti. To má pozitivní vliv na zájem mladší generace o práci ve vědě a výzkumu.

„Údaje, které dobrovolníci zaznamenají, budou poskytnuty Nálezové databázi ochrany přírody, a poslouží tak nejen vědcům, ale i ochráncům přírody,“ řekl entomolog z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Jiří Skuhrovec.

Krátkodobé akce zaměřené na mapování druhové bohatosti rostlin či živočichů, takzvané „Bioblitz“, se konají současně v jedenácti evropských zemích. V Česku organizují projekt vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Do Evropy se prostřednictvím člověka, ať už záměrně či omylem, dostalo zhruba čtrnáct tisíc nepůvodních druhů. Invazní jsou ty z nich, které se masivně šíří a mohou ohrožovat jak biologickou rozmanitost, tak ekonomiku nebo dokonce lidské zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 36 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...