Nejhorší invazní druhy v Česku se nedají zastavit

Invazní druhy jsou schopné ovládnout místa mimo svůj přirozený areál rozšíření. Spojuje je to, že se rychle množí, žijí v hustých populacích a rychle se šíří. Současně často mění prostředí, které napadly ve svůj prospěch – jejich konkurenti, kteří zde žili původně, pak mají podmínky naopak mnohem horší.

Velice často využívají změn v životním prostředí, které způsobil člověk. V posledních desetiletích lidé proces invaze podstatně urychlují a svým působením buď přímo, anebo skrze změněné podmínky prostředí způsobují introdukci nepůvodních druhů napříč ekosystémy.

V České republice existují desítky druhů zvířat i rostlin, které jsou považovány za invazní a způsobují naší přírodě mnoho problémů. Které invazní druhy představují největší problém v České republice?

Bezpáteřní Španěl

Plzák španělský původně žil jen v severní část Pyrenejského poloostrova, západní Francii a jižní Anglii. V polovině 20. století se ale v rámci Evropy začalo intenzivně obchodovat se zemědělským zbožím – plody i sazenicemi. Na nich se šířil plzák. První zemí, kde se nepůvodní bezobratlý živočich objevil, se stalo hornaté Švýcarsko, z něj pronikl do sousedních zemí – do Německa, Itálie a Rakouska. V osmdesátých letech byl už pozorován prakticky v celé Západní Evropě – naše území před jeho invazí chránila „železná opona“. Na naše území se žádná zelenina ze západu nedostala, takže jsme byli před plzákem v bezpečí.

Dostal se k nám až po Sametové revoluci, konkrétně roku 1991, ale pak postupovalo jeho šíření stejně rychle jako v západní Evropě. Neměl a nemá u nás žádné přirozené nepřátele, především je imunní vůči parazitům, kteří napadají na našem území bezobratlé. Vyhovuje mu také naše klima, s jeho oteplováním má stále výhodnější podmínky pro rozmnožování. Problém je i v tom, že se nedaří plzáka španělského dostatečně dobře likvidovat; umí přečkat pro něj nepříznivá období, miluje sucho, které u nás v souvislosti s klimatickou změnou přibývá.

Plzák španělský
Zdroj: Wikimedia Commons

Bandita z divokého západu

Mýval severní není v Evropě původní druh, pochází ze Severní Ameriky, kde mu pro jeho výraznou obličejovou masku říkají bandit – bandita. Na náš kontinent se dostal úmyslně, jako kožešinové zvíře. Přivezli ho němečtí obchodníci v období mezi dvěma světovými válkami. Velice dobře se mu dařilo a v bouřlivém období II. světové války se prvním exemplářům podařilo uprchnout do volné přírody.

Nahrávám video

Již v té době z Německa pronikli i na naše území, většinou jako jednotlivci z německých farem. Po válce jich o hodně přibylo i z našich chovů, místy byli do naší přírody vysazováni i úmyslně. Po revoluci v roce 1989 už byl zaznamenán na 13,5 % našeho území ve dvou hlavních oblastech. Po celé Evropě v současné době žije několik milionů mývalů, které se nedaří vyhubit.

Mýval
Zdroj: Wikimedia Commons

V České republice má největší problémy s mývaly Haná, nejpočetnější populace přitom žije na jih od Olomouce, kolem Věrovan a Tovačova. Obtěžují tím, že loví ostatní zvířata, jsou hluční a narušují celý ekosystém.

Mramorovaný přenašeč moru

Po celém světě působil problémy rak mramorový. České republice se zatím vyhýbal – což se změnilo na podzim roku 2015, kdy byl prvně zaznamenán v rybníčku na pražském Proseku. Další nález pocházel z vodní plochy na Radovesické výsypce nedaleko Bíliny v létě 2016. Na obou lokalitách byli jedinci zřejmě schopni i přezimovat a přivést na svět potomstvo. Nebezpečí tohoto invazně šířícího se druhu je zejména ve schopnosti partenogenetického rozmnožování, tj. vývinu jedinců z neoplozených vajíček – k založení životaschopné populace tak postačí jediná samička, která se dostane do volné přírody.

Navíc tento druh je obdobně jako další introdukované severoamerické druhy raků přenašečem račího moru, fatálního pro naše domácí druhy (rak říční, rak kamenáč). Zejména s ohledem na ně je žádoucí, aby se tento druh nerozšířil do našich vod. K tomu by mělo nejvíce napomoci nevypouštění jedinců do volné přírody ze strany zájmových chovatelů, hlášení nových nálezů ve volné přírodě (lze využít systém včasného varování) a rychlou reakci ve formě odstranění druhu z lokality.

Rak mramorový
Zdroj: Wikimedia Commons

Druh je součástí tzv. unijního seznamu invazních druhů, obchod, chov a vypouštění by mělo být zakázáno – ihned, jak bude novelizována naše legislativa v oblasti invazních druhů, která též přesně specifikuje způsoby a kompetence v oblasti eradikace dotyčných druhů.

Jaké další invazní druhy ohrožují českou přírodu?

  • Invazní živočichové: 
  • karas stříbřitý
  • mýval severní
  • norek americký
  • ondatra pižmová
  • psík mývalovitý
  • střevlička východní
  • želva nádherná
  • Invazní rostliny:
  • ambrózie peřenolistá
  • bolševník velkolepý
  • borovice vejmutovka
  • javor jasanolistý
  • křídlatka česká
  • křídlatka japonská
  • křídlatka sachalinská
  • kustovnice cizí
  • laskavec ohnutý
  • netýkavka malokvětá
  • netýkavka žláznatá
  • pajasan žláznatý
  • pěťour maloúborný
  • střemcha pozdní
  • topinambur hlíznatý
  • trnovník akát
  • třapatka dřípatá
  • vlčí bob mnoholistý
  • zlatobýl kanadský
  • zlatobýl obrovský

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 38 mminutami

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 13 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.