Introdukce nepůvodních druhů jsou nejintenzivnější v historii, varuje nová studie mezinárodního vědeckého týmu. Na práci se podíleli také čeští vědci a týká se i našeho území.
Bolševník, kočky či karasi. Rychlost šíření invazivních druhů je nejvyšší v dějinách
Nárůst počtu nepůvodních druhů nevykazuje žádné známky zpomalení, ukázal mezinárodní tým 45 vědců, vedený pracovníky výzkumného centra v německém Senckenbergu a vídeňské univerzity, na němž se podíleli tři vědci z Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Během posledních století počty nových introdukcí po celém světě trvale rostou, přičemž více než třetina z celého zaznamenaného počtu se odehrála mezi roky 1970 až 2014. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Communications.
Invazivním druhem jsou například v Tichomoří kočky, které na tamních ostrovech likvidují populace ptáků i menších savců. V České republice je typickou invazivní rostlinou bolševník velkolepý, který se k nám dostal z Kavkazu v 19. století, dnes je rozšířený na asi 600 místech a snaží se šířit dál. V loňském roce vytvořila Evropská unie seznam těchto druhů, celý ho najdete tady. Z celkového počtu 1454 nepůvodních druhů rostlin a 595 druhů nepůvodních druhů živočichů vyskytujících se na území České republiky je za invazní považováno 61 druhů rostlin a 113 druhů živočichů.
O tom, že počty nepůvodních druhů rostlin a živočichů v posledních desetiletích stoupají, existuje řada dokladů, dosud však nebylo jasné, zda se tento proces blíží k bodu, kdy by začalo docházet ke zpomalení. Hanno Seebens, první autor nové studie, nyní nabízí odpověď: „Počty nepůvodních druhů všech skupin organismů na všech kontinentech v posledních 200 letech trvale rostou a v současnosti dokonce nejrychlejším tempem za celou dobu sledování. Ať už jde o rostliny, savce nebo ryby, nic nenaznačuje, že by se proces zpomaloval a je jasné, že v budoucnosti budou invaze i nadále přibývat.“
Toto tvrzení je založeno na analýze rozsáhlé databáze více než 45 000 záznamů o tom, kdy byl nepůvodní druh poprvé zaznamenán na určitém území, poskytující takové informace pro více než 16 000 různých druhů rostlin a živočichů. Tým 45 vědců, kteří databázi vytvořili, zjistil, že 37 % všech druhů bylo zavlečeno na místo svého nepůvodního výskytu v posledních 40 letech a že v roce, kdy byla intenzita nejvyšší, bylo takto zavlečeno 545 nových druhů, což odpovídá 1,5 druhu za den. „Je třeba si navíc uvědomit, že se jedná o konzervativní odhad, protože pro většinu druhů a regionů přesná data introdukce neznáme. Skutečná čísla jsou tak zcela jistě ještě mnohem vyšší,“ říká Petr Pyšek, jeden z českých autorů studie a člen užšího týmu, který výzkum spoluorganizoval.
Může za to především člověk
Trendy v postupné akumulaci druhů se liší s ohledem na skupiny organismů, rozdíly lze přičíst lidské činnosti. „Je patrný zřetelný nárůst počtu rostlinných introdukcí v 19. století, zjevně v důsledku zvýšeného zájmu o zahradnictví. U skupin jako řasy, měkkýši či hmyz začínají počty prudce růst po roce 1950, zde se domníváme, že je to dáno narůstající globalizací obchodu,“ doplňuje Pyšek.
Nevídaně rychlý nárůst introdukce nepůvodních organismů s sebou nese řadu negativních průvodních jevů, jako je homogenizace flór a faun, které jsou si po celém světě stále podobnější, nebo vymírání druhů v důsledku invazí. „Přestože máme v současnosti řadu legislativních nástrojů, které se snaží tyto trendy zpomalit, naše studie ukazuje, že nejsou dostatečně účinné a je třeba urgentně pracovat na zlepšení těchto nástrojů,“ uzavírá seniorní autor Franz Essl z univerzity ve Vídni.
Proč je to problém?
Evropu obsazují rostlinné a živočišné druhy z jiných kontinentů. Jde asi o 11 tisíc druhů, které způsobují obrovské škody – odhady hovoří o 10 miliardách eur ročně. Symbolem invazního vetřelce je u nás bolševník, jehož lidé původně přivezli jako okrasnou rostlinu. Jenže teď mění původní přírodu, navíc se velmi rychle množí – jedna rostlina je schopná vytvořit až 20 tisíc klíčivých semen.
Velkým problémem jsou invazní druhy pro zemědělce, v Asii například zavlečený druh hmyzu vytlačil ten původní – pak muselo být zaměstnáno 900 lidí, kteří lezli ve větvích a ručně opylovali rostliny, protože přírodní opylovač zmizel. Zavlečené druhy komplikují život také rybářům, hlístice z jihu zabíjejí úhoře, rybníky obsazují asijští stříbrní karasi.